Praha-Žižkov

Čerství absolventi Akademického gymnázia V. J. Kavka, K. Spens a další studenti hráli v 50. letech 19. stol. v žižkovské Reissmance (v místě, kde je nyní chrám sv. Prokopa) domácí divadlo.

1867 založena ČOJ Pokrok. Hráli v restauraci Bezovka (někdejší Bezový mlýn). Navazovali na ochotnickou činnost dřívějších kroužků.
1869 h. na ostrově Velké Benátky v Karlíně (dnes Štvanice).
1870 návrat na Žižkov, 2x h. v letním div. hostinské zahrady U Břetislava na Husově třídě, 14 představení U krále Otakara v Harantově ul.
1877 pro potíže se sály opět v Karlíně U Červené hvězdy,
1880-1881 hráli též na scéně Orphea na Štvanici.
1996 při svém zimním div. ve Štítného ul. vybudoval letní scénu.
1897 První obec baráčníků (uv. Černý kříž v lese).
1900 pořádána společné akce a lpředstavení "spojených ochotníků žižkovských", např. slavnostní večer pod patronací ÚMDOČ v Bezovce.
1901 Družstvo pro zřízení a vydržování divadla OJ Pokrok.
1901 společně s několika představiteli městského zastupitelstva utvořili Družstvo pro zřízení a vydržování lidového divadla v Žižkově, které Bezovku upravilo, h. zde do 1910, kdy zde zah. Weissův biograf.
1907 - Beseda Šimanovský zahájila zimní sezonu veselohrou J. Štolby: Vodní družstvo
1919-1925 ČOJ Pokrok obnovena.
V 50. letech a poč. 60. let 20. stol. DS Pokrok jako autonomní skupina v Divadle LUT OB.

1871-1912 zábavní spolek Žižkovan,
od 1893 jako Dobročinný ČOS Žižkovan ku podpoře chudých dítek v Žižkově, hrál v hostinci U zlatého soudku (zbořen 1932), 1896 si v jeho zahradě zřídil letní divadlo.
1889 jako Dělnický spolek Žižkovan, hrál též v zahradě hostince U republiky. Poté sídlo v hostinci U Prokopa Velikého.

1876 ČOJ Tyl ustavena pod názvem Vzdělávací beseda Olymp v hostinci U Žižkova dubu (zal. ji část členů z Pokroku).
1882 vznikla ze spolku Olymp ČOJ Tyl, hrála v hostinci na Vackově (Malešická ul.).
Od 1927 jako SDO Tyl.
1951 DS Tyl do ROH, jako samostatná skupina Divadla LUT h. v Masarykově síni, např.
1959 Nepokojné hody sv. Kateřiny (Dietl), jedna z posledních insc.

1895 vznik DrO Husova sboru, cílem podporovat nemajetné studenty pražských VŠ, hrál v sálech hostinců Na Kokoříně, U Svatošů, U krále brabantského, U Trmalů, větší podniky pořádány v Bezovce. Hrány i velké scény na návrší Vítkova.
1925-1939 jako Dramatický klub Husova fondu.

1896 v letním divadle v zahradě hostince U Svornosti Říhovo divadlo obřích loutek.

1897 založen DrO Nár. dělnická beseda Probuzení,. Mezi válkami h. v div. sále U Leinerů, ve 30. letech v Masarykově síni.
1947 oslavila 50 let činnosti.

1897-1898 Vítkov.

1899 zal. Vzdělávací beseda Klicpera v Žižkově, hrála od 1898 v letním divadle U Matoušků v Riegrově ul., vlastní jeviště U Štorkánů.

Po 1900
Kolem 1900 působilo Loutkové divadlo v Táboritské ulici, druhé LD v Jedličkově domě pod Bezovkou. Po otevření biografu scéna zanikla.

1901 Dramaticko vzdělávací a zábavní kroužek Mládí.

1903-1939 ČOJ Sladkovský (Karel S.,1823-1880, novinář a politik, organizátor sbírek na ND).

1905 Žižkovská sokolská scéna, LD, zal. K. Padrlík.
Obnovena 1919 (1920?).
Od 1930 hrála pro děti v Husově sboru v neděli odpoledne.
Činná do zákazu Sokola 1941.
Hrála i po 2. světové válce, včetně 1950, v loutkovém sále sokolovny.

1905-1914 Beseda div. ochotníků Lumír, od 1925 jako SDO, obnoven 1932.
1906-1951 ČOB Neruda, od 1949 jako Divadlo práce.
1907-1922 Ochotnická a vzdělávací beseda Šamberk (Fr. Ferd. Š., 1838-1904, h., dramatik, pův. ochotník Švestkova divadla, PD, ND).
1907-1939 ČOB Šimanovský (Karel Š., 1826-1904, h., r. z ochoty do 1848, od 1852 Stavovské, PD, ND), od 20. let člen ÚMDOČ.
1907-1923 Ochotnicko-vzdělávací spolek Dělnické divadlo, např. 1908 Nepřítel lidu (Ibsen).

1908 zal. DrO Katolické besedy, ve spolkové místnosti U Šťovíčků v Žižkově.
Hrálo se střídavě v divadle Deklarace a v Bezovce, později do 1929 na vlastním jevišti ve spolkovém domě Katolické Besedy v Riegrově ul., poté v Masarykově síni, ještě ve 30. letech.

Po 1910
1911 zal. Sdružení div. ochotníků v Praze III. patří na Malou Stranu. Zařazení sem je chybou. Při přeřazení vymazat.
1911-1923 opět Družstvo pro zřízení Lidového divadla v Žižkově.
1912-1920 Spolek pro zřízení a udržování dělnického divadla pro XII. a XIII. volební okres.
1912-1923 Beseda Vrchlický.
1912-1949 Mošna, vzdělávací a dobročinná beseda (přičleněno ke scéně Kristiána V. Blahníka), od 1940 spojeno s SDO Šumavan (zal. 1928).

Loutkové divadlo žižkovské reálky (Gymnázium, reálné, LD).
První pokusy studentů již za 1. svět. v.
Od 1918 intenzivní činnost. H. v sále hotelu Tichý pro studenty a veřejnost.

Po 1918
---
1919 rozhodl poradní orgán městského zastupitelstva pro věci kulturní o adaptaci objektu ve Štítného ulici č. 5 (původně hostinec s taneční síní, poté kaple) k „lidovýchovným“ účelům.
Nově zřízená síň Žižkova - Městská osvětová / Masarykova síň se dalších letech stala dějištěm velké řady kulturních akcí – přednášek, hudebních, recitačních a společenských besed.
Kulturní pořady byly zpestřeny zavedením divadelních večerů, pro které však pódium síně nebylo příliš vyhovující. V té době zde vystupovaly především ochotnické soubory Městského osvětového sboru, dramatické oddělení Státní konzervatoře a další.
1924 proto rozšířeno jeviště, postaven jevištní portál, skladiště a divadelní šatna. 1927 vybudován prostorný balkon, vestibul se šatnami, místnost pro divadelní rekvizity, nový jevištní portál a hlediště opatřil 336 sedadly. Pořízeno nové osvětlovací zařízení jeviště i síně.
Od té doby zde působila především Scéna Městského osvětového sboru pod vedením ing. Františka Síly, která se posléze rozrostla až na čtyřicet činných členů a sehrála zde řadu významných inscenací. Scéna MOS působila na jevišti Masarykovy síně prakticky až do příchodu německých okupantů. Kromě toho zde hrávaly i další ochotnické soubory.
---
1919 ČOJ Prokop.
1919-1932 DS Rieger (Fr. Lad., 1818-1903, politik), h. v hostinci Na Vendelínce, mj. Paní mincmistrová, Zvíkovský rarášek. 1934-1940 obnoven Rieger, dram. beseda ochotníků.
1919-1937 Spolek divadelních ochotníků Hálek.
1919-1939 DrKr Čechoslovan.

1920-1925 Vzdělávací beseda Shakespeare.
20. léta ODi DrO Měšťanské besedy.
1920 OS invalidů.
1920-1928 Ochotnická beseda Jirásek, po 1935 jako ČOB Jirásek, činný též po 2. svět. v.
1920-1939 ČOB Vojan, hrál v hostinci U Pechanů, ochotnicky tu působil Vlasta Burian.

1921-1939(?)DrO Jednoty žen a dívek, člen SDDOČ, hrál 1921 v sále U pošty, pak v restauraci U zlatého soudku, 1922 též v divadelním sále U Palmů, poté pravidelně v Lidovém domě. I ve 30. letech.

1921-1923 pokus o DrKr Zelená sedma.
1921-1922 Ochotnická beseda Moucha.
1921-1925 SDO Dalibor, obnoven 1929.
Od 1921 Rozvoj, též 1933.
1921-1936 Benoni, dramatické sdružení čs. ochotníků.
1921-1939 ČOB Vlast.
1922-1939 Vzdělávací a dramatická beseda Stankovský.
1922-1939 beseda div. ochotníků Svítání.
1922-1923 ČOS Vojta Slukov (Jakub Vojta, 1847-1903, h., mj.1881-1901 ND).
1922-1939 ČOB Čepela.

20. léta 20. stol. Akademická beseda.
Za součinnosti Akademické besedy, Dram. klubu Husova fondu, Dram. klubu Hais Týnecký, SDO Hálek, Scény MOS a ČOJ Tyl uvedena “skvělá židovská anekdota”, hra Firma (Potasch a Perlmutter, autoři M. Glass a C. Klein), režie Vojt. Spilík, výprava Fr. Knížka, masky J. Frankl.

1922 Žižkovské žákyně hrály v Masarykově síni.
1923 Výchovný a dramatický kroužek Rozkvět, z něho od 1928 ČOB Rozkvět, 28 členů. Zač. 30. let pořídili moderní scénu, jeviště a veškerá zařízení prací členů.

1923 zal. DrO Městského osvětového sboru (MOS), náročný repertoár, ocenění v soutěžích ÚMDOČ.
1923-1924 též i vlastním nákladem vybudovali divadlo v Městské osvětové síni ve Štítného ul. (1874 zde hostinec U rytíře Dalimila, později U Jana Lucemburského, 1883 jako kaple Panny Marie, 1919 zrušena, “prostor pro lidovýchovné účely” - pódium a 208 sedadel, přednášky, div. večery, akademie), které sloužilo i hostujícím DS. Zde scéna MOS.

Každou neděli odpoledne se v Městské osvětové (Masarykově) síni hrálo divadlo pro děti, hlavně hry s Kašpárkem.

Od 1932 DrO MOS působil pod názvem Scéna MOS,
od 1944 jako Scéna veřejné osvětové služby v Žižkově,
1946 jako Scéna Vojtěcha Kristiana Blahníka v Praze XI,
1951 se začlenila jako DS Závodní skupiny ROH Vozovna Žižkov.

1924 zal. SDO Osvobození, do 1943 120 her, 1949 se začlenil do Scény Kristiána Blahníka (zal. 1946) v Praze XI.
1924-1939 Div. ochotnická beseda Želenský, repertoár sestavoval kolektiv.
1924-1946 DrO poštovních a telegrafních zaměstnanců sídlem v Žižkově.
1928-1946 DrO Živnostensko-obchodnické strany středostavovské,
1929-1939 při Sdružení dorostu téže strany DrO Merkur.
1927-1939 Dramatický klub J. Hais Týnecký (Josef H. T., 1885-1964, publicista, spisovatel, dramatik nenáročných her).
1928 hrála v Lidovém domě Malá scéna při JŽD.
1928-1931 DrO mládeže slovanských nár. socialistů v Žižkově.
U Kurelů h. DrO ČOB.
V hostinci Žižkov, Biskupcova ul. a Na stráži Na kněžských lukách h. mj. DS Bittner (Jiří B., 1846-1903, h. PD a ND, s J. R. Vilímkem uspořádal 1877 publikaci Úplný besedník, často užívanou ochotníky).
Dále Dkr DTJ, h. i mnohé sbory SDH.
Též DO Orla, činný i po 1945, Baráčníci.

1928-1949 Dělnický DS Jiří Wolker, umělecky nejvýznamnější soubor v SDDOČ. Hrál na malém jevišti hostince U Beránků v Roháčově ul. a v Lidovém domě. Časté zájezdy do okolí, podíl na společných programech SDDOČ:

1928-1939 SDO Šumavan, prvním předsedou V. Stodola, členy většinou mladí, do 1933 25 představení, režie Freund.

Výchovný odbor mládeže při KSČ 1930 Kašpárek mezi loupežníky.

30. léta
Ve 30. letech tu působila též dělnická div. skupina Krasin, člen SDDOČ, inspirovaná El-Carem, 1937 účast na hromadném představení Měšťáků v Kolovratech.

1931 zal. Dramatický klub Star. Existence do 1939.

1931-1949 DrKr římských katolíků v Žižkově (zanikl sloučením s Dramatickou a vzdělávací besedou Jirásek), od 1932 Dobrovský při organizaci Čs. strany lidové, od 1940 DrKr Dobrovský.
1930-1932 Kulturní komise Čs. nár. socialistů.
1931-1939 Scéna Ústřední školy dělnické.
1931-1939 JDO Žižka při Církvi československé, vznik po rozchodu DrO Jednoty mládeže Církve čs.
1931-1939 Kulturní a DrO Národní ligy, od 1936 Národního sjednocení.
1932-1933 DrS Studio (Studie?).
1933-1939 OS Nové směry.
1933-1949 dramatické sdružení Naše vlast.
1933-1945 Jirásek, vzdělávací DOS Praha XI-Kněžská Luka, 1933(1939 ?) sloučen s Dramatickým sdružením ROJ v Praze XI, DrO Ž.O.S. na Žižkově.

Dramatické sdružení ROJ vzniklo sdružením 3 souborů (Rozkvět Žižkov, Osvěta Jarov a Jirásek Kněžská luka) které existovaly delší dobu a také nadále hrály víceméně samostatně i pod společnou hlavičkou, 1933 či koncem 30. let. Název z iniciál jmen. Za protektorátu mj. (v sociální prospěch, proto povoleno) Večer Jiřího Wolkra, Soudničky (Němec), obojí r. Ant.(?) Richter, Hadrián z Římsů.

1933 založen DrKr František Sokol Tůma, kulturní sdružení personálu nakladatelství Julia Alberta.
Beseda zlatníků a stříbrníků, existovala nejméně 20 let (patrně mezi dvěma válkami).

1933 Beseda Frankovský, hráli v Masarykově síni, činná i za 2. svět. v.
1933 DrKr Dobrovský.
1933-1934 Kroužek Absolvent.
1935 Kulturní a dramatický odbor Národního sjednocení.
Dramatický odbor JPT Jarov – Vackov hrál v 2. polovině 30. let v Lidovém domě na Žižkově.

Koncem 30. let činné i LD Orla, 1936 okolo 100 představení.

1936-1948 ochotnické sdružení Štefánik.
1938-1939 Dramatický kroužek Maska.

Za 2. svět. v. (1941) zde 15 OS, např. Scéna MOS, Jiří Wolker, Neruda, Mošna, Šumavský, Frankovský, Tyl, Havlíček Borovský, Náš klub, Naše vlast, Probuzení, Osvobození, Svépomocný spolek trhovců aj.

1939- 1942 Loutkové divadlo čtyř - LD 4. Od 1940 se hrálo v Masarykově síni.
1939-1949 DS Havlíček při rodičovském sdružení II. obecné školy chlapecké Praha 12,
od 1947 pod názvem Scéna živého slova.
1939-1951 DS mladých Františka Kříže, od 1940 Aktuelní scéna.

Za 2. svět. války hrála pod. vedením režiséra K. Vraného a M. Suchého v Městské osvětové síni na Žižkově Scéna dobrých autorů, volné sdružení (zal. 1926, režiséry M. Otto, M. Mellanová, (předtím hrála na různých jevištích, většinou v Umělecké besedě na Malé Straně). Uváděla hlavně původní dramatické novinky, např. 1943 Srdeční injekce (J. Bílý), 1944 Dokonalý muž (V. Dubský). Uvést v Malé Str.

1940-1951 Náš klub, kulturní a vzdělávací spolek mladých žen a mužů. Hrál v Městské osvětové síni (za protektorátu Div. síň města Žižkova) a ve vinohradském Nd. 1950(?) začleněn do DS ZK ROH nakl. Orbis, viz Vinohrady.

1940 Dramatické sdružení Naše studio.

1940 LD MOK během roku připravilo v měsíčních intervalech 3 hry. 1944 jako LD Výboru Osvětového sboru (VOS) hrálo na scéně ve Štítného ulici.

1941 Dramatický a společenský klub Naše divadlo.
1942 DrO Ratolest.
1942-1943 Umělecká scéna mladých.

1942-1945 DS Žižkovského klasického gymnázia, ved. Vl. Kovářík (1913-1982, na gymn. učil 1942-1949, poté Čs. rozhlas, ČT, napsal např. Literární toulky po Čechách, Literární toulky Prahou).
1943 zaznamenána Čtenářsko ochotnická beseda Skolkovský.

Po 1945
---
Po skončení druhé světové války byla Masarykova síň ve Štítného ulici přejmenována na Síň lidové umělecké tvořivosti (LUT) a byla opět vyhrazena potřebám osvětové činnosti.
Při sporadickém účinkování ochotnických souborů se hrálo v rámci nové reorganizace pod názvem Žižkovské divadlo (Čtenářsko-ochotnická jednota Tyl, ve které působil i Jaroslav Marvan, ochotnický soubor Mlok, Akademická beseda Žižkov, Jirásek, Pokrok a další).
---

Po 1945 DO Sokola návrat na domácí scénu do vyrabované sokolovny.
1951 přešel pod správu Divadelního klubu OB a do 1. pol. 60. let. h. pod názvem Žižkovské divadlo nebo Divadlo v Žižkovské sokolovně. 80 členů. Kvalitní domácí i světový repertoár, dobové propagandistické tituly výjimkou, cca 8-10 insc. ročně, z toho 1-2 pro děti. Soubor úspěšný na přehlídkách, včetně JH.
Od 1960 název Malá scéna (Žižkovského divadla OB Praha 3). 5-6 insc. ročně, 2-3 představení týdně.
1971 v rámci organizačních změn zřizovatele zanikla. Celou dobu hrála v žižkovské sokolovně.

1946 LS Atom.

1946 LD DTJ Na Pražačce, ved. A. Plichta, 1947 rekonstrukce scény, 20 her, z toho 1 pro dospělé, průměrně 150 diváků na představení.

1948 vzniklo Městské a oblastní LD v divadle Akropolis podle praxe LS Vesnického divadla, sdružovalo profesionály i amatéry.

Od 1946 DS reálného gymnázia, studentský soubor, ved. a r. K. Procházka, začínal zde (1947) mj. herec Ilja Racek. Např. Žáby (Aristofanés), Matka (Čapek).

1948 vznikla loutkářská skupina vedená F. Němcem v Divadle města Žižkova jako výraz obecně pociťované potřeby, aby se vedle amatérských souborů rozšířila základna pro profesionální loutkářskou tvorbu.

Na přelomu 40. a 50. let proces slučování, kombinování a přebíhání, výsledkem menší zájem o divadelní aktivity, z ochotnické velmoci (24 souborů na Žižkově) pouze v OB soubory Jirásek, Malá scéna, Divadlo LUT (v něm Pokrok, Tyl), ROJ-Rozkvět, Osvěta, Jirásek.
Masarykova síň přejmenována po 1948 na Síň LUT, střídaly se tu kromě jmenovaných i soubory MLOK (MLadý Ochotnický Kolektiv), DrO ZK ROH Železničního uzlu Vršovice Bozděch ad.

Zač. 50. let vzniklo Divadlo LUT, v něm samostatná skupina DS Pokrok a Tyl, autonomní i jeho soubor mladých. Uvádělo i hry dětmi pro děti. Hrálo v sokolovně i jinde, především v Síni LUT.

50. léta DS ZK ROH Nákladové nádraží Žižkov. Pásmo z husitských her (A. Jirásek), 1955 účast na JH.

1957 ve sportovním areálu Na Balkáně vybudováno Divadlo Na Balkáně (hlediště pro 600 osob). ROJ 1958 zah. Lucernou a změněn na Soubor Divadla Na Balkáně.

1959-1963 Divadelní skupina KLASICKÉ KOMEDIE při Lékařské fakultě UK, hrála v Žižkovskémn divadle LUT ve Štítného ulici.



Působil zde i v 60. letech DS Dynamo-Spoje, který se kromě činohry věnoval též MJF.

1959 v Síni LUT festival DS LUT – vítězem žižkovská Malá scéna Rozkaz (Bublík).

60. léta
---
1960 bylo divadlo LUT na Žižkově pro nevyhovující jevištní vybavení a zastaralé bezpečnostní zařízení uzavřeno. Zrekonstruovaná scéna byla pod názvem Žižkovské divadlo znovu uvedena do provozu v sezóně 1976/77.
---

1962-1966 učňovský soubor INKLEMO (instalatéři a klempíři), vedoucí Václav Bárta. Úspěšný soubor MJF. Účast na řadě přehlídek včetně JH, přehlídky souborů MJF v Divadle Na zábradlí ad.

Soubor D. S. Žižkov zač. 60. let Past (Thomas).

Později různé soubory v rámci Žižkovského divadla (OKD Praha 3).
Divadlo Járy Cimrmana, zal. 1967 tzv. Společností pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy (da) Cimrmana J. Šebánkem, Zd. Svěrákem, L. Smoljakem, K. Velebným v Malostranské besedě. Postupně měnilo působiště, Reduta, Divadlo Na zábradlí, Branické divadlo, Žižkovská divadlo. Typ “divadla u stolu”, smluvená mystifikace. Postupná profesionalizace (v 90. letech Žižkovské Masarykovo divadlo podle jejich souboru přejmenováno na ŽD Járy Cimrmana).

1977 bývalá Masarykova síň znovu otevřena jako Žižkovské divadlo.

Anebdivadlo domácím souborem Žižkovského divadla, zal. 1976-1977 v rámci studentského souboru Dvacetník, od 1977 hrálo v Žižkovském divadle (Macbeth, 2 1) a na Chmelnici. Činné do roku 1985, kdy se přední členové (Schejbal, Fixová plně proefesionalizovali.

Inspirativním centrem alternativní divadelní kultury byl od 1981 Junior klub KS Chmelnice, ved. Ivan Slavík, Luboš Schmidtmajer, hostování alternativních profes. i amatérských divadel a hudebních skupin českých i zahraničních, např. 1984 čtrnáctidenní přehlídka brněnského Hadivadla, 1985 Teatr 77 z Lodže, 1987 Bread and Puppet Theater, 1988 japonské taneční divadlo Mina Tanaky, dramaturgie Ondřej Hrab.

80. léta
DS při SSM Strojimport, Praha 3, 1987, ved. Šárka Pacovská.
Divadelní studio, zřizovatel: ODPM v Praze 3, Na Balkáně, 1987, ved. Gizela Purkrábková.
Divadlo na gymnáziu, DKr Gymnázia na Sladkovského náměstí 8, Praha 3, 1987, 1991, ved. Jar. Tesaříková.
PRO VÁZ, DS studentů VŠE Praha, zal. 1986 J. Duškem a K. Hřebíčkem. Malé formy, satira, autorské i převzaté . Repertoár Venku přede dveřmi (Borchert), Hamlet (Dušek, Zděnovec), Něžná, Koukni se na sebe.

90. léta obnoveno Divadlo Akropolis v Kubelíkově ul., alternativní kultura včetně divadelní, mj. zde Pražská pětka, Vrata ad., hostování řady profes. i amatérských DS, včetně zahraničních.

1999-2002(?) divadelní soubor Březovští pulci, ved. H. Vévodová. Účast na Stodůleckém Písečku.

DS Nedospalí Gymnázia J. Seiferta, Žižkov, ved. M. Třešňák, 2000 Tři sestry a prsten, režie M. Třešňák, 2001 Domovník je na schodišti (Cami), režie Lad. Frej.

2000-2002 v kině Aero Festiválek pantomimy, pohybu a improvizace, u zrodu mj. Vl. Guth.

LŠU/ZUŠ
Poč. 60. let vedla jedno z prvních LDO na LŠU ve Štítného ulici Olga Velková, která zač. pracovat metodami dramatické výchovy.
1963-1980 Soubor absolventů LŠU Praha 3, založila a do 1975 vedla O. Velková. ved. 1963-1975. Déle vedli 1975-1977 Zd. Kacetl, 1977-1980 Ant. Novotný.
DS ZUŠ Štítného, ved. Mil. Machoň, 1977 Čidfuřík aneb Bajo de Pedro ex machina (L. Niklíček), aktivní dále1995-2002.
2001 Divadlo pod úrovní ZUŠ Štítného, vícegenerační, činohra, hry pro děti, pouliční divadlo, ved. Mil. Machoň a J. Šubrt, též 2002, účast na Stodůleckém Písečku.
Otazník, asi Praha 3(?), ved. A. Kesl, Švanda dudák (J. Javornický), r. Mil. Machoň.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 109, 158, 226, 382.

DĚJINY českého divadla IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1983, s. 230.

JAVORIN, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, II.díl. Praha,Divadlení ústředna 1949, s.39

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 193, 195, 239, 240, 241

KŘOVÁK, Miroslav: Poznámky k výstavce. Divadlo, 1954, č. 6, s. 581. Výstava o počátcích ochotnického divadla v Praze na Žižkově.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s.331-339.
OD 1958, č. 2, s. 46.

OCHOTNICKÁ hlídka – výčet žižkovských spolků. Praha v týdnu 1941, č. 21, s. 5-6.

PAZDERNÍKOVÁ, Jana (sestavila): 20 let Žižkovského divadla. Praha, MILPO 1997. 77 s.

PAZDERNÍKOVÁ, Jana: Žižkovské divadlo. In: Nová kniha o Praze 3. Praha, MILPO 1998, s. 94-96.

SMRČEK, Jiří: Junior klub aneb Jak neztratit světlo na konci tunelu. In: Nová kniha o Praze 3. Praha, MILPO 1998.

ŠVANDA, František: Ochotnické divadlo v Žižkově. In: Kniha o Praze 3. Praha, MILPO 1994, s. 92.

VOJTKOVÁ, Milena:Ve službách Thalie. In: Nová kniha o Praze 3. Praha, MILPO 1998, s. 91-92.

WALTNER, Josef: Lístek z dějin žižkovského ochotnictva. Lidová tvořivost 1954, č. 6, s. 198-199.

ŽIŽKOV. Divadelní ochotník 1931, č. 3, s. 36. NK.

Thalie 1897-8, č. 22, s. 168

Divadelní listy 1900, č. 18, s. 406.