Jablonec nad Jizerou

1571 Soul /nebo Seul ? / 600 lidí ( ex Winter s. 740, Port)

V Jablonci byla první představení sehrána roku 1825, tehdy ještě pod širým nebem, jeviště i hlediště ohraženo sáhy polen. Vše se dělo svépomocí - od sepsání vlastních kusů, přes šití kostýmů a výrobu rekvizit až k samotnému provedení, včetně muziky. Nejstarší hry čerpaly své náměty z bible, po roce 1848 se už nacvičovala dramata Tylova, Klicperova, Štěpánkova. To už se hrálo v hostinci U České koruny a později v Ráji. Z příjmů za vstupné přispívali ochotníci na veřejně prospěšné akce, už z prvního výtěžku pomohli uhradit účet za věžní hodiny pro kostel sv.Prokopa, pořízené roku 1826. (www obce)
Jeviště, t.j. “tiatr”, bylo vystavěno pod širým nebem a to na prostranství za domem nyní Maškovým čp. 66, kdež také měli herci garderobu a ostatní rekvizity. Z těch se zachovalo jenom žezlo krále Davida. Plátno na opony a kulisy vydlužili si mezi sebou a sami brali do ruky štětec, aby jeviště ozdobili barvami vodovými. Kolem jeviště byla veliká ohrada, vroubená poleny do sáhu narovnanými. Tato ohrada byla jevištěm i hledištěm. Obleky, když to bylo naprosto nutno, vypůjčovali si od “komediantů” Vysockých a Lastibořských. Ostatně byl každý sám na vlastní vkus a fantasii odkázán při chystání obleků. Rytířské pláště si zhotovovali ze širokých hedbávných fěrtochů svých manželek, brnění z papíru a hlavní byl meč, ať jakýkoliv. Z doby té zachovaly se v divadle co starožitnosti dva toledské kordy se zvláštní vybíjenou prací, ovšem z neznalosti ceny jsou dnes rozpoltěny a na jiné zbraně klempířem upotřebeny. Potřebné střelné a jiné zbraně zapůjčovali okolní lesníci. V hostinci na “Plese” se seřadili, napřed muzikanti, kteří hráli, za nimi páni komedianti a panny herečky, každý oblečen tak, jak měl při představení účinkovati. Také tvářnost podle povahy své úlohy musel každý jeviti; buď smutnou nebo veselou, zlostnou, hloupou atd. Korunou však průvodu byl zároveň největší radost velkým i malým působící “blázen”, který v každé hře býti musel, při průvodu napřed šel, žerty a šprýmy rozmanité tropil. Při hře “Umučení” šel čert před pannou představující svatou Máři Magdalenu a neustále jí držel před obličejem zrcadlo, aby ji jenom v pokušení uvedl. Když průvod došel na jeviště, měl “blázen” odpověď, ve které obsah kusu v rýmech vylíčil. Počátek každé takové hry zahajovaly úvodní písně, z nichž prvá stručně líčila děj celé hry, druhá pak “píseň při vytažení” byla vlastní divadelní cedulí, neboť předváděla všecky účinkující osoby, které při vyzvednutí opony byly na jevišti shromážděny. Vlastní představení zahájil “opovědník”, který shromážděné “buď od stavu nebo sprostnosti vítal všecky s upřímností”, a vymlouvaje slabé síly účinkujících, žádal na přítomném obecenstvu, “by z toho smíchu nemělo, ale co budou figurovati, aby důtklivě rozjímalo”.
J. Skrbek: Dějiny divadla v Jablonci nad Jizerou. Rkp. PC ART .

Nelze jinak, než citovat dál:

Nato divadlo po více roků dřímalo, až zase roku 1848 se probudilo, aby pozdravilo mladistvou svobodu. Divadlo se hrálo tenkráte v hostinci Novotného (u Halířů). Dával se nejvíc Štěpánek, Klicpera, J. K. Tyl a jiné kusy. Pro nastalé neshody však herci se rozešli a divadlo usnulo poznovu. Roku 1863 byla pořádána v Jablonci “beseda”. Deklamovalo se, hrálo a zpívalo. Rozjařeni velikým úspěchem pořadatelé její umínili si, že i dále o zábavu obecenstva starati se budou, a přemýšlením o věci samé připadli opět to, aby se divadla pořádala znovu. Frant. Patočka, Ambrož Čermák ml. a kaplan Slezák byli jaksi duší nového podniku. (...) Za dobu trvání divadla “Podhoran” do roku 1895 vybralo se úhrnem 3800 zl. Po vydání divadelním věnován přebytek k dobročinným účelům, jako např. na cestu kol kostela 100 zl., postavení kříže na hřbitově 350 zl., cestu ke hřbitovu 80 zl., chudé školní mládeži 100 zl., hasičům 95 zl. V poslední době věnoval se čistý výnos na stavbu tělocvičny místního Sokola. (...) Po roce 1914 hasiči, Sokol, DTJ, Orel a Němci hrají divadlo.

xxxxx

Na konci 18. stol. a potom v 1. pol. 19. stol. sousedská představení.
Sepisovali hry náboženského zaměření, vyráběli si kulisy, oponu i obleky.
Hrávalo se po požehnání, za Maškovým domem, začínalo se slavnostním průvodem herců. Např. komedie Umučení, Král David, Svatý Eustach, Josef a bratří, Mojžíš aj.

1864 OS Svornost,

Spolek Podhoran, založený roku 1875, byl jen logickým vyústěním silné divadelní tradice, s níž se setkáváme v celém Podkrkonoší. Ale ani Podhoran, ani pěvecko-hudební spolek Hlahol nemohly mít v Jablonci monopol na umění. Zájem byl příliš veliký, a tak divadlo a koncerty pořádali i hasiči, sokolové, členové Národní jednoty severočeské, Dělnická tělocvičná jednota i školní mládež.
do 1895 33 činoher, 24 dramat, 7 tragédií, 17 obrazů ze života, 9 zpěvoher, 4 báchorky, 26 veseloher, 14 frašek (dle pramene 1895).
1895 Podhoran pozván na Národopisnou výstavu českoslovanskou zahrát starou náboženskou hru, jak bývaly předváděny ve 20. letech 19. stol. (Na vzácné pozvání spolek neodpověděl.)
od roku 1898 měl své stálé jeviště spolek divadelních ochotníků Podhoran v sokolovně
Do 1926 20-26 členů.
Působil do 1938, poté za anexe k Německu nehrál.
Obnovení činnosti 1946 pod hlavičkou Charity.
1966 DS Podhoran Charleyova teta aj.

1936 NJS.

1937 Zábavní odbor Sboru dobrovolných hasičů.

1946 Dvě představení školní mládež.

200x KRAKT Gymnázium
xxxxx
Loutkové divadlo
1971-1972 LS Parnasie při střediskové knihovně několik představení,
1980 Kašpárek a jeho veselé vánoce.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 33.

DĚJINY českého divadla I. - IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968. I.díl, s. 331;
II. díl, s. 298, 290.

JANDA Josef: Ochotnictvo na Jilemnicku. III.díl, 1933, strojopis, 205 s. Podrobné informace o spolcích v obcích: Jablonec n/J. s. 165-169, viz Obrázky.

LADECKÝ, Jan: Příspěvky k dějinám českého divadla, Česká divadla ochotnická, Praha 1895, s. 126-127, viz Texty

MAPKA sousedského divadla Horního Pojizeří viz ÚVOD, Bibliografie prací s regionálním okruhem informací.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 305-306.

NOVOTNÝ, Josef zprac. Informace pro MČAD. Rkp. 2001. 1 s. kART:

RON, Vojtěch: O nejstarších teatrálních produkcích. Souhrny informací o jednotlivých místech a odkazy na prameny. Rkp. 1998. kART.

RON, Vojtěch: Poznámky k heslu. Viz Texty.

SKRBEK, J.: Dějiny divadla v Jablonci nad Jizerou. Rkp. s. a. kART. PC ART, viz Texty.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 386.

VONDRÁČEK, Jan: Přehledné dějiny českého divadla. Praha, F. Svoboda 1926 (část I.), s. 182.

VONDRÁČEK, Jan: Přehledné dějiny českého divadla. Praha, F. Svoboda 1926 (část II.), s. 149;

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla. Doba obrozenecká 1771-1824. Praha. Orbis 1956,
s. 486, 505;

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla. Doba předbřeznová 1824-1846. Praha. Orbis 1957,
s. 270.

VOTOČEK, Václav: Soubor informací z okresu Semily. Rkp. pro MČAD 1998. Nestr. Viz Místa/Okresy/Semily/Texty.

Československé divadlo 1936, roč. XIX., č. 5, s. 80.

Národní muzeum:
Kartotéka Dr. Jana Porta, 195x, badatelna, zásuvka 69, oddíl Divadla

SokA Semily:
Fond Jablonec nad Jizerou OS Podhoran, 0,04bm, 1875-1924
2003 nezpracováno, nepřístupno