Terezín

1897 Občanská beseda.
1898 SDO.
Od 1903 NJS,
od 1904 ČB.
DO Občanské besedy 1904-1908, Žně (Šubert), Návrat (Želenský).
Od 1905 Jednota Říp, Sokol.
1926 DrKr dřevopracovníků, též DrKr posádky.

------
1941-1945 ve městě, nacisty změněném v Ghetto Theresienstadt, divadelní produkce internovaných Židů. Poč. “pestré večery” (písně, recitace a drobné scénky), postupně všechny druhy a žánry (činohra, kabaret, revue, opereta, opera, loutkové divadlo).
Často recitační pásma a dramatizace.
Četná dětská div. představení,
1943 nastudování dětské opery Brundibár (Hans Krása).

Hrálo se na improvizovaných jevištích zbudovaných na půdách, ve dvorech a sálech kasárenských objektů,
od 1944 v rámci tzv. zkrášlení ghetta i v bývalé sokolovně.
Vedle pořadů v české a německé řeči také několik představení v jazyce jidiš.

Nedostatek dramatických předloh limitoval drgii, studována pouze díla, která byla v ghettu k dispozici.

Z činoher česky Námluvy a Medvěd (Čechov), Ženitba, Lásky hra osudná (Čapkové), Georges Dandin, Velbloud uchem jehly, Třetí zvonění, česká lidová hra na biblické motivy Ester, Lidský hlas (Cocteau), německy např. Der Tor und der Tod (Hoffmannsthal), Der Schlachtenlenker (Shaw) aj., z operet Netopýr, z oper Prodaná nevěsta, Hubička, Carmen, V studni, Hoffmannovy povídky (Offenbach) aj.
Inscenace připravovali a hráli společně amatéři i profesionálové, mnozí teprve zde s div. činností začínali.
Vůdčími osobnostmi v českém divadle byli režisér Gustav Schorsch, herečka Vlasta Schönová, výtvarníl Fr. Zelenka (podílel se i na představeních německých skupin), královéhradecký ochotník Bedřich Stein, spisovatel Norbert Frýd, hudebníci Rafael Schächter a Karel Reiner, dirigent Karel Ančerl, autor a loutkář Zd. Jelínek, operní zpěvák a režisér Hanuš Thein ad.

V německém divadle působil inicitivně Hans Hofer, dále r. Carl Meinhard, krátce h. a r. Kurt Gerron ad.

Významnou částí div. produkce původní díla vzniklá v ghettu, opera Der Kaiser von Atlantis (Viktor Ullmann), hra Das Erfolg des Kolumbus (Otto Brod), drama Loutky (Petr Kien), hra Komedie o pasti (Zd. Jelínek), monodrama Velký stín (Egon Redlich). Mezi nimi aktuální a alegorické kabaretně-revuální hry Karla Švenka (autor textů a hudby) Ať žije život!, Poslední cyklista, a hry Jos. Lustiga Princ Bettliegend, Ben Akiba lhal, s hudbou Jar. Ježka, inspirované Osvobozeným divadlem V W.

Přípravu řady inscenací zmařily transporty, v nichž byli téměř všichni divadelníci deportováni do koncentračních táborů, kde většina zahynula.
V přilehlé Malé pevnosti, sloužící za okupace jako věznice, v omezené míře kulturní pořady s divadelními prvky.
------

V 60. letech DDS ZDŠ, spojupracoval s vojáky.

70. léta ODi vojenského útvaru 1123.

1971 WP - VÚ 1123, Halas: Vítězná bolest


Loutkové divadlo
Ve 20. letech 20. stol. LD Sokola. Ještě v sezoně 1940/41 LD MOK 24 představení pro děti.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998. 448 s., 357 obr. v textu., s. 124;

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998. 448 s., 357 obr. v textu., s. 380.

ČERNÝ, František: Divadelní tradice východních Čech. Listy katedry historie a Historického klubu, pobočka Hradec Králové, č. 9, 1995.

DĚJINY českého divadla I.-IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1983, IV. 706 s., s. 556–563; obr. s. 555: Obecenstvo v sokolovně v koncentračním táboře Terezín; obr. s. 557: O. Ungar: Divadlo na dvoře. Obraz s divadelní tematikou z terezínského koncentračního tábora; obr. s. 558: Scénický návrh Fr. Zelenky pro Gogolovu Ženitbu. Česká divadelní skupina v koncentračním táboře Terezín, 1943; obr. s. 559: F. Zelenka: Terezínská půda. Kresba půdního prostoru, kde se konaly divadelní a hudební pořady, 1943; obr. s. 560: Kostýmní návrh Fr. Zelenky pro hru Ester. 1944; obr. s. 561: Výjev z opery Brundibár od Hanse Krásy a Adolfa Hoffmeistra. Terezín, 1943.

ELIÁŠ, Luděk: Divadlo v terezínském ghettu - stručný přehled. Rkp. pro Databázi ČAD, leden 2008.

FRANĚK, Rudolf: Brundibár. In sborník Terezín 1941-1945. Praha, Council of Jewish Communities in the Czech Lands 1965, s. 251-256.

FRÝD, Norbert: Kultura v předposlední stanici. In: Theater-Divadlo. Vzpomínky českých divadelníků na německou okupaci a druhou světovou válku. Praha, Orbis 1965, s. 213-229.

KAVANOVÁ, Eva Marie: O českém divadle v Terezíně trochu jinak. Rkp. 1986. kDÚ.

KOPECKÝ, Jan (editor): Nevyúčtován zůstává život. Sborník prací Gustava Schorsche a vzpomínek jeho přátel. Praha, Václav Petr 1948. 182 s., obr. přílohy.

KUNA, Milan: Hudba na hranici života. Praha, Naše vojsko 1990.

MIGDAL, Ulrike (editor): Und die Musik spielt dazu: Chansons und Satiren aus dem KZ Theresienstadt. München, Piper Verlag 1986.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s.547-548.

SCHÖNOVÁ, Vlasta: Chtěla jsem být herečkou. Praha, Ivo Železný 1993.

SRBA, Bořivoj: Divadlo za mřížemi (Projevy české divadelní tvořivosti v pracovních, internačních a koncentračních táborech a věznicích Třetí říše). Divadelní revue 1995, č. 1, s. 9-27.

SEZNAM LD Sokola, 1929–1930. Rkp. 9 s.

ŠEDOVÁ, Jana: Terezínské divadlo. In: Theater-Divadlo. Vzpomínky českých divadelníků na německou okupaci a druhou světovou válku. Praha, Orbis 1965, s. 229-239.

ŠORMOVÁ, Eva; zprac. Informace pro MČAD (divadelní produkce internovaných židů). Rkp. 2001. PC ART.

ŠORMOVÁ, Eva: Divadlo - projev lidské vůle a hodnoty. AS 1966, č. 12, s. 1-2. kART.

ŠORMOVÁ, Eva: České divadlo v Terezíně 1941 – 1945. Diplomní práce na katedře Divadelní věda FF UK v Praze.

ŠORMOVÁ, Eva: Divadlo v Terezíně 1941-1945. Ústí nad Labem, Severočeské nakladatelství 1973. 144 s., obr. přílohy. Vydáno pro Památník Terezín. kDÚ.

ŠORMOVÁ, Eva: Kabarett im Konzentrationslager Terezín (Theresienstadt). In: Kassette 5, Almanach für Bühne, Podium und Manege. Berlin, Henschelverlag 1981, s. 161-169.

ŠORMOVÁ, Eva: K problematice divadla v Terezíně 1941-1945. Divadelní revue 1995, č. 2, s. 65-72.

THEIN, Hanuš: Tři, čtyři “záběry” z Terezína. In: Theater-Divadlo. Vzpomínky českých divadelníků na německou okupaci. Praha, Orbis 1965, s. 239-242.

TŮMA, Mirko: České divadlo v Terezíně. Divadelní zápisník 1945-1946, s. 38-41.

VAVRUŠKA, Eduard: Loutky za ostnatým drátem. Praha 1989.

VRKOČOVÁ, Ludmila: Rekviem sami sobě. Praha, Arkýř 1993.

Zprávy Loutkářského soustředění 1941.

Thalie 1898-9, č. 11-12, s. 95.

Ochotnické divadlo 1911-1912, roč. 1, č. 13, 20. 4. 1912, s. 164.

K divadlu v terezínském ghetu:

Div. odd. Národního muzea: Kolekce kostýmních a scénických návrhů Františka Zelenky pro inscenace v ghettu z let 1943-1944.

Národní filmový archiv: Část dochovaného propagačního filmu, natáčeného z popudu nacistů v Terezíně, kde jsou i jiné záběry divadelního rázu.
Památník Terezín: Heřmanova sbírka (soubor upomínkových programů ke kulturním pořadům v ghettu, některé se skicami scén, autografy divadelníků apod.).

Židovské muzeum Praha: Opisy písňových textů, div. her, týdenní programy kulturních akcí, kritiky na představení, ale i transportní lístky, také výpovědi přeživších, pořizované po válce v rámci tzv. Dokumentační akce.
----------
Div. odd. Národního muzea:
C 13.139-41, 3 Pl DO Občanské besedy, 1904-1908.

Praha, Národní archiv:
Sokol, ka 183. Kopie kART.

VALENTA, Jiří – JEDLIČKOVÁ, Juliana – ŽÁČKOVÁ, Eva: Soupis podání českých ochotnických divadelních spolků uložených ve Státním ústředním archivu v Praze 1856-1948. Bibliografická pomůcka pro Místopis českého amatérského divadla. Praha, IPOS-ARTAMA 2001-2002. Rkp. 223 s. kART, Národní archiv, DNM.