Šternberk, Sál dvorany u českého Národního domu
Zdroj: Rodinný archiv P. Zahradníka HLŮZOVÁ, Vlasta: Ochotnické divadlo ve Šternberku, vlastním nákladem, Šternberk 2012
Šternberk
Nižší geografické ceky
Úplný výčet souborů působících v této obci (o kterých víme) naleznete v odkazech níže pod textem.
První zpráva: 1883
1864 zal. v Hnojicích Čtenářsko-pěvecký spolek Vlastimil. Členy a herci i Češi ze Šternberka.
1883 1. český čtenářský spolek Moravan, po roce se název spolku změnil na Čtenářsko-pěvecký spolek Moravan.
1899 ochotnické aktivity Čtenářsko-ochotnické jednoty Šternberk.
1908 český spolek Moravan transformoval v odbor Národní jednoty v Olomouci, aby získal podporu olomouckého ústředí a mohl rozšiřovat svoji činnost.
Čeští ochotníci hráli zprvu některá svá představení ve Vojenském léčebném ústavu ve Šternberku-Lhotě
Česká spolková činnost už od 80. let 19. století, ale teprve
1913 pro ni zakoupena někdejší budova německého střeleckého spolku postavená 1845. Po zastavení činnosti německého spolku ke konci roku 1912 Střelnici odkoupil německý továrník A. Belleda, od nějž
1913 - v březnu - budovu zakoupil český vlastenecký spolek Národní jednota. Stal se z ní spolkový dům české menšiny, nazvaný - jak bylo v té době běžné - Národní dům.
1923 k němu Češi ze Šternberka a okolních obcí svépomocí přistavěli dvoranu s jevištěm.
1923 - Jaroslav Hilbert: Vina, první divadelní představení v nové dvoraně.
V Národním domě se soustřeďoval kulturní i společenský život Čechů až do
1938, kdy byl Šternberk přičleněn k německé říši a Češi museli z města evakuovat.
Od 1930 drobnější útvary - např. jednoaktovky pro žactvo při příležitosti kulturních výročí - mohli dospělí i dětské skupiny uvádět také v nové měšťanské škole v dnešní ulici Dr. Hrubého (budova z roku 1925), kde bylo vybudováno pódium v tamní tělocvičně.
Později učitelský kroužek loutkářů umístil na toto pódium svoje velké loutkové divadlo.
Do 1938 představení DrKr. Kvalitní drgie, Vrchlický, Mrštíkové, Nezval, Werner, Stroupežnický, Maeterlinck ad.
30. léta 20. stol. LS Sokola.
1938-1945 se nehrálo, anexe k Německu.
1945-1948 NJ obnovila činnost.
1945 impulzem vzniku JDO recitační soutěž ve Slovanském domě v září 1945.
Prvními aktéry jednoty Jos. Maciuch a Fr. Hlavínek, r. Maciuch, Hlavínek, H. Paták, Ot. Kopánek, Lad. Tomášek, Jar. Rousek, Ledvina (též technické vybavení divadla). Okolo 20 herců, učitelé a zaměstnanci místních průmyslových závodů. První představení 28. října 1945 Matka. 1946 Ruští lidé, Velbloud uchem jehly, Naši furianti, Mistr ostrého meče, Otec mého syna (Poláček). Téhož roku v Rudém domě (později Slovanském) Čekanky (F. X. Svoboda), r. Maciuch, v. Bedř. Šváb, Vyšetřuje dr. Brent (Snížek), hostování v 6 místech v okolí. 1947 Guayana, Nezbedný bakalář (r. L. Tomášek), Princezna Pampeliška, Milion, Stanice Gordian (Faltis), Hrátky s čertem, r. H. Paták, umělecky výjimečné provedení RUR, r. L. Tomášek, 1948 Matka, Stilmondský starosta, Půlnoční vlak, 1949 Otec.
Divadelní úderka Chronotechny 1949 ve Slovanském domě Parta brusiče Karhana (účast autora V. Káni), několik repríz i v okolí, hl. role J. Pavlík, posléze JH a hostování na pražské scéně Umění lidu.
1950 Lakomec, reprízy v okolí, 1951 Hádajú sa o rozumné, Kutnohorští havíři. 1952 16 představení, ale postupně převaha hostujících profes. souborů. 1956 v důsledku proměny osobních zájmů členů JDO se ODi začalo rozpadat, mj. též v důsledku celostátní organizační změny v ochotnickém hnutí. Část souboru přešla do DS OB, Ještě 1956 Gazdina roba, r. Fr. Hlavínek, poté OS ukončil činnost.
1946 LS zal. Fr. Hlavínek a Boh. Šváb, K. Pejčoch, A. Chramosta, učitelé a ochotníci z průmyslových závodů. Od MNV propůjčen chátrající objekt hostince na Olomoucké ulici. H. pravidelně říjen-duben. Moderní LS v prvním patře, v té době nejlépe vybavená na Moravě. Marionety Fr. Hlavínek, kostýmy Lopraisová, vodicí nitě až 2,5 m dlouhé, 7-9 pro jednu loutku. Materiál místní průmyslové podniky, výroba veškerého vybavení vlastní. Zkoušky 4x týdně, každou neděli 14 a 16 hod. představení. Zah. 1946 Kouzelný koberec (Fr. Čech), hostování v okolí (Hnojice, Křivá, Medlov). Za sezonu 5-7 her, 4-6 repríz. Za 10 let existence 20-25 her, např. 1949 Ostrov splněných přání (Čech), Červený kvítek (R. Kučera), ocenění na JH, Míček Flíček (Malík), Zlatovláska (Kainar), r. všech her Hlavínek. 1948-1949 44 představení. 1949 hostování Jos. Skupy, návštěva J. Malíka, Fr. Čecha. V tu dobu opět modernizace jeviště. Po 1950 náznaky konce souboru. K. Pejčoch a V. Trnavský odsouzeni za protistátní činnost. 1952 aktivita ustrnula. 1956 LS pod Dům osvěty, převážně zájezdová činnost po okolí. 1957 26 představení, 1958 činnost obnovena, LS pod ZK ROH Chronotechna, příchod nových členů, hl. techniků podniku. 1958 6 her, 25 představení, účasti v soutěžích. Konkurence kina (pravidelná promítání dětských filmů) a TV činnost souboru ukončila. LS sehrál celkem 63 her, 366 představení, z toho 42 mimo město, 62 431 návštěvníků.
1953 adaptace Saxingerova kina a sousedního domu v Kollárově ulici na profes. moderní div. budovu.
1955 uvedena do provozu jako Tylovo divadlo.
1956 ukončena přístavba příslušenství. Mimo státní finanční náklad 665 tisíc Kčs odpracováno brigádnicky 10 700 hodin.
Od 1953 DS OB, opereta. Iniciátor drg. a r. Otakar Kopánek. Po jeho odchodu se DS okolo 1960 rozpadl, též vlivem hostování profes. divadel z Olomouce, Opavy a Prahy. Sbormistr Jos. Holík, dirigent Boh. Dratva, zpěvy St. Černý. 1953 Slovácká princezka, sólisté M. Zachovalová, L. Dokoupilová, Lad. Ondráček, E. Vlachová, Ot. Kopánek, Perly panny Serafinky (Dokoupilová, Zachovalová, Meixnerová,
Ondráček, Floryk, Malík ad.). 1957 Strakonický dudák, Lucerna, Paní Marjánka, matka pluku (hostování na Slovensku). Hráli v Tylově divadle.
1959 cyklus Šternberské divadelní jaro, programově MěOB, r. Maciuch, Hlavínek, Tomášek.
Poč. 60. let Divadlo pro 100 (tj. diváků) zah. v sále Městské knihovny, poté hrálo v 1. patře Domu osvěty, malé jeviště, projekční kabina, místnost bez oken, též v Městském kulturním centru. Zřizovatelem ZK ROH Chronotechna.
Též jako Divadlo hudby.
Komponované večery se světelnými obrazy. Ved. bratři Štefkové. Inspirace Semaforem.
Činnost ukončili za přispění politických proměn, ale též úmrtí Hynka Patáka, nejvýznamnějšího aktéra scény, okolo 1968. Paták (též Josef Sedlák) nahodile zval k účasti na představeních mladé lidi, gymnazisty, místní mladé hudební skupiny. Repertoár MJF, poezie.
Činná též Divadelní úderka Psychiatrické léčebny (s. a.).
Střediskem nového mladého divadla gymnázium. Soubor v polovině 60. let 20. stol. zal. prof. Milan Hořínek (v 1. pol. 90. let 20. stol primátor Olomouce). V 60. letech např. Veselohra na mostě, Hadrián z Římsů, Stromy umírají vstoje, Medvěd, Hrátky s čertem, detektivky Agathy Christie.
1970 zal. Studentské divadlo. V 70. letech ved. J. Březina, repertoár Dalskabáty, hříšná ves, Ondřej a drak, Každý něco pro vlast, Výtečníci, Nová komedie o Libuši (Vodseďálek) aj. Casona, Plautus, Dostál - Pogoda, E. F. Burian aj. V 90. letech hl. r. I. Macková, např. Limonádový Joe, Slaměný klobouk (Labiche), Jak je důležité míti Filipa, Taneční pro pokročiné (Nývlt, Hrabal), Študáci a kantoři (podle Žáka).
80. léta DLS MěDPM, ved. M. Kostrhůnová, 10 dětí.
2001 Studenský divadelní klub při gymnáziu, činohra. Ved. I. Macková.
1949 JH - Soubor ZK Chronotechna, Káňa: Parta brusiče Karhana
1883 1. český čtenářský spolek Moravan, po roce se název spolku změnil na Čtenářsko-pěvecký spolek Moravan.
1899 ochotnické aktivity Čtenářsko-ochotnické jednoty Šternberk.
1908 český spolek Moravan transformoval v odbor Národní jednoty v Olomouci, aby získal podporu olomouckého ústředí a mohl rozšiřovat svoji činnost.
Čeští ochotníci hráli zprvu některá svá představení ve Vojenském léčebném ústavu ve Šternberku-Lhotě
Česká spolková činnost už od 80. let 19. století, ale teprve
1913 pro ni zakoupena někdejší budova německého střeleckého spolku postavená 1845. Po zastavení činnosti německého spolku ke konci roku 1912 Střelnici odkoupil německý továrník A. Belleda, od nějž
1913 - v březnu - budovu zakoupil český vlastenecký spolek Národní jednota. Stal se z ní spolkový dům české menšiny, nazvaný - jak bylo v té době běžné - Národní dům.
1923 k němu Češi ze Šternberka a okolních obcí svépomocí přistavěli dvoranu s jevištěm.
1923 - Jaroslav Hilbert: Vina, první divadelní představení v nové dvoraně.
V Národním domě se soustřeďoval kulturní i společenský život Čechů až do
1938, kdy byl Šternberk přičleněn k německé říši a Češi museli z města evakuovat.
Od 1930 drobnější útvary - např. jednoaktovky pro žactvo při příležitosti kulturních výročí - mohli dospělí i dětské skupiny uvádět také v nové měšťanské škole v dnešní ulici Dr. Hrubého (budova z roku 1925), kde bylo vybudováno pódium v tamní tělocvičně.
Později učitelský kroužek loutkářů umístil na toto pódium svoje velké loutkové divadlo.
Do 1938 představení DrKr. Kvalitní drgie, Vrchlický, Mrštíkové, Nezval, Werner, Stroupežnický, Maeterlinck ad.
30. léta 20. stol. LS Sokola.
1938-1945 se nehrálo, anexe k Německu.
1945-1948 NJ obnovila činnost.
1945 impulzem vzniku JDO recitační soutěž ve Slovanském domě v září 1945.
Prvními aktéry jednoty Jos. Maciuch a Fr. Hlavínek, r. Maciuch, Hlavínek, H. Paták, Ot. Kopánek, Lad. Tomášek, Jar. Rousek, Ledvina (též technické vybavení divadla). Okolo 20 herců, učitelé a zaměstnanci místních průmyslových závodů. První představení 28. října 1945 Matka. 1946 Ruští lidé, Velbloud uchem jehly, Naši furianti, Mistr ostrého meče, Otec mého syna (Poláček). Téhož roku v Rudém domě (později Slovanském) Čekanky (F. X. Svoboda), r. Maciuch, v. Bedř. Šváb, Vyšetřuje dr. Brent (Snížek), hostování v 6 místech v okolí. 1947 Guayana, Nezbedný bakalář (r. L. Tomášek), Princezna Pampeliška, Milion, Stanice Gordian (Faltis), Hrátky s čertem, r. H. Paták, umělecky výjimečné provedení RUR, r. L. Tomášek, 1948 Matka, Stilmondský starosta, Půlnoční vlak, 1949 Otec.
Divadelní úderka Chronotechny 1949 ve Slovanském domě Parta brusiče Karhana (účast autora V. Káni), několik repríz i v okolí, hl. role J. Pavlík, posléze JH a hostování na pražské scéně Umění lidu.
1950 Lakomec, reprízy v okolí, 1951 Hádajú sa o rozumné, Kutnohorští havíři. 1952 16 představení, ale postupně převaha hostujících profes. souborů. 1956 v důsledku proměny osobních zájmů členů JDO se ODi začalo rozpadat, mj. též v důsledku celostátní organizační změny v ochotnickém hnutí. Část souboru přešla do DS OB, Ještě 1956 Gazdina roba, r. Fr. Hlavínek, poté OS ukončil činnost.
1946 LS zal. Fr. Hlavínek a Boh. Šváb, K. Pejčoch, A. Chramosta, učitelé a ochotníci z průmyslových závodů. Od MNV propůjčen chátrající objekt hostince na Olomoucké ulici. H. pravidelně říjen-duben. Moderní LS v prvním patře, v té době nejlépe vybavená na Moravě. Marionety Fr. Hlavínek, kostýmy Lopraisová, vodicí nitě až 2,5 m dlouhé, 7-9 pro jednu loutku. Materiál místní průmyslové podniky, výroba veškerého vybavení vlastní. Zkoušky 4x týdně, každou neděli 14 a 16 hod. představení. Zah. 1946 Kouzelný koberec (Fr. Čech), hostování v okolí (Hnojice, Křivá, Medlov). Za sezonu 5-7 her, 4-6 repríz. Za 10 let existence 20-25 her, např. 1949 Ostrov splněných přání (Čech), Červený kvítek (R. Kučera), ocenění na JH, Míček Flíček (Malík), Zlatovláska (Kainar), r. všech her Hlavínek. 1948-1949 44 představení. 1949 hostování Jos. Skupy, návštěva J. Malíka, Fr. Čecha. V tu dobu opět modernizace jeviště. Po 1950 náznaky konce souboru. K. Pejčoch a V. Trnavský odsouzeni za protistátní činnost. 1952 aktivita ustrnula. 1956 LS pod Dům osvěty, převážně zájezdová činnost po okolí. 1957 26 představení, 1958 činnost obnovena, LS pod ZK ROH Chronotechna, příchod nových členů, hl. techniků podniku. 1958 6 her, 25 představení, účasti v soutěžích. Konkurence kina (pravidelná promítání dětských filmů) a TV činnost souboru ukončila. LS sehrál celkem 63 her, 366 představení, z toho 42 mimo město, 62 431 návštěvníků.
1953 adaptace Saxingerova kina a sousedního domu v Kollárově ulici na profes. moderní div. budovu.
1955 uvedena do provozu jako Tylovo divadlo.
1956 ukončena přístavba příslušenství. Mimo státní finanční náklad 665 tisíc Kčs odpracováno brigádnicky 10 700 hodin.
Od 1953 DS OB, opereta. Iniciátor drg. a r. Otakar Kopánek. Po jeho odchodu se DS okolo 1960 rozpadl, též vlivem hostování profes. divadel z Olomouce, Opavy a Prahy. Sbormistr Jos. Holík, dirigent Boh. Dratva, zpěvy St. Černý. 1953 Slovácká princezka, sólisté M. Zachovalová, L. Dokoupilová, Lad. Ondráček, E. Vlachová, Ot. Kopánek, Perly panny Serafinky (Dokoupilová, Zachovalová, Meixnerová,
Ondráček, Floryk, Malík ad.). 1957 Strakonický dudák, Lucerna, Paní Marjánka, matka pluku (hostování na Slovensku). Hráli v Tylově divadle.
1959 cyklus Šternberské divadelní jaro, programově MěOB, r. Maciuch, Hlavínek, Tomášek.
Poč. 60. let Divadlo pro 100 (tj. diváků) zah. v sále Městské knihovny, poté hrálo v 1. patře Domu osvěty, malé jeviště, projekční kabina, místnost bez oken, též v Městském kulturním centru. Zřizovatelem ZK ROH Chronotechna.
Též jako Divadlo hudby.
Komponované večery se světelnými obrazy. Ved. bratři Štefkové. Inspirace Semaforem.
Činnost ukončili za přispění politických proměn, ale též úmrtí Hynka Patáka, nejvýznamnějšího aktéra scény, okolo 1968. Paták (též Josef Sedlák) nahodile zval k účasti na představeních mladé lidi, gymnazisty, místní mladé hudební skupiny. Repertoár MJF, poezie.
Činná též Divadelní úderka Psychiatrické léčebny (s. a.).
Střediskem nového mladého divadla gymnázium. Soubor v polovině 60. let 20. stol. zal. prof. Milan Hořínek (v 1. pol. 90. let 20. stol primátor Olomouce). V 60. letech např. Veselohra na mostě, Hadrián z Římsů, Stromy umírají vstoje, Medvěd, Hrátky s čertem, detektivky Agathy Christie.
1970 zal. Studentské divadlo. V 70. letech ved. J. Březina, repertoár Dalskabáty, hříšná ves, Ondřej a drak, Každý něco pro vlast, Výtečníci, Nová komedie o Libuši (Vodseďálek) aj. Casona, Plautus, Dostál - Pogoda, E. F. Burian aj. V 90. letech hl. r. I. Macková, např. Limonádový Joe, Slaměný klobouk (Labiche), Jak je důležité míti Filipa, Taneční pro pokročiné (Nývlt, Hrabal), Študáci a kantoři (podle Žáka).
80. léta DLS MěDPM, ved. M. Kostrhůnová, 10 dětí.
2001 Studenský divadelní klub při gymnáziu, činohra. Ved. I. Macková.
1949 JH - Soubor ZK Chronotechna, Káňa: Parta brusiče Karhana
Bibliografie:
AUDIOKAZETA o šternberských loutkářích. Zaznamenali Rostislav Loprais, Miroslav Frýdecký, Jarmila Frýdecká, Marie Zdražilová. MěÚ.
CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 184, 389.
ČLS 1948/49, s. 162.
DIVADLO a divadelnictví v Severomoravském kraji. Výběr knih a článků z let 1971-1982. Zprac. Ludmila Ženožičková. Olomouc, SVK 1983, s. 72. kART.
DIVADLO a divadelnictví v Severomoravském kraji. Výběr knih a článků z let 1971-1982. Zprac. Ludmila Ženožičková. Olomouc,SVK 1983, s. 43. kART.
HLŮZOVÁ, Vlasta: Ochotnické divadlo ve Šternberku. Šternberk 2012. 128 s.
KOČÍ, Jíří: Zpracoval informace pro MČAD. 2002. 1 s. kART;
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s.532-533.
NAKLÁDAL, Antonín; zprac. Místopis okresu. Rkp. 1998. 2 s. kART.
NEMRAVA, Květoslav: Historie dramaticko-pěveckého spolku Vlastimil v Hnojicích. In: Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 1995. Olomouc, Vlastivědné muzeum a Vlastivědná společnost muzejní 1996, s. 123-126. kART.
OCHOTNICKÉ divadlo ve Šternberku po roce 1945. Šternberské listy 2001, č. 14 – 17.
REIMEROVÁ, Dita: Ochotnické divadlo ve Šternberku po roce 1945. Diplomová práce. Olomouc, FF UP.
VALÍČEK, Josef: Z minulosti a současnosti města Šternberka. In: Za nový život Šternberska. Periodikum. Vydavatel ONV 1969.
Thalie 1899, č. 10, s. 82.
CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 184, 389.
ČLS 1948/49, s. 162.
DIVADLO a divadelnictví v Severomoravském kraji. Výběr knih a článků z let 1971-1982. Zprac. Ludmila Ženožičková. Olomouc, SVK 1983, s. 72. kART.
DIVADLO a divadelnictví v Severomoravském kraji. Výběr knih a článků z let 1971-1982. Zprac. Ludmila Ženožičková. Olomouc,SVK 1983, s. 43. kART.
HLŮZOVÁ, Vlasta: Ochotnické divadlo ve Šternberku. Šternberk 2012. 128 s.
KOČÍ, Jíří: Zpracoval informace pro MČAD. 2002. 1 s. kART;
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s.532-533.
NAKLÁDAL, Antonín; zprac. Místopis okresu. Rkp. 1998. 2 s. kART.
NEMRAVA, Květoslav: Historie dramaticko-pěveckého spolku Vlastimil v Hnojicích. In: Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 1995. Olomouc, Vlastivědné muzeum a Vlastivědná společnost muzejní 1996, s. 123-126. kART.
OCHOTNICKÉ divadlo ve Šternberku po roce 1945. Šternberské listy 2001, č. 14 – 17.
REIMEROVÁ, Dita: Ochotnické divadlo ve Šternberku po roce 1945. Diplomová práce. Olomouc, FF UP.
VALÍČEK, Josef: Z minulosti a současnosti města Šternberka. In: Za nový život Šternberska. Periodikum. Vydavatel ONV 1969.
Thalie 1899, č. 10, s. 82.
Související Bibliografie
- CÍSAŘ, Jan a kol.: Cesty českého amatérského divadla. Vývojové tendence
- DIVADLO a divadelnictví v Severomoravském kraji
- Lidová kultura na Hané
- NEMRAVA, Květoslav: Historie dramaticko-pěveckého spolku Vlastimil v Hnojicích
- REIMEROVÁ, Dita: Ochotnické divadlo ve Šternberku po roce 1945
- VALÍČEK, Josef: Z minulosti a současnosti města Šternberka
Mapa - Šternberk
Otevřít mapu do nového okna - prohledat okolíPokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.