Litovel

Od 1779 hráli ochotníci v 2. poschodí radnice (zřejmě německy).
Od 1793 zaznamenáno německé ochotnické divadlo.
---------

1865 zal. český Čtenářský spolek,
z něj potom Měšťanská beseda.
V 80. letech 19. stol se ujal iniciativy Sokol, zábavní odbor vedl R. Schönhöffer.
1885: stálé jeviště v sále Rolnické záložny,
1889 zal. DrO, od 1897 spolupracoval se Spolkem paní a dívek. po 1918 zahájili místní ochotníci uvedením Jana Výravy, jinak přes snahu o náročnější repertoár (Tyl, Šamberk, Stroupežnický, Jirásek, Gogol ad.) převládal zájem publika o zábavné hry.


1929 zal. Kroužek přátel dramatického umění (vyčlenil se ze Sokola)
(Čičatka, s.8, 20, 26, 27)

1874 Sokol výraznější aktivity.
1889 zal. DrO Sokola.

1900 se tři OS sjednotily v Ochotnickém sdružení, Vodní družstvo, Třetí zvonění, Noc na Karlštejně. Spolek paní a dívek hry pro děti (např. Baldessari-Plumlovská).
V nově postaveném gymnáziu 1901 zal. DS, mj. Bałucki, Šimáček.

Po 1918 zah. ODi Jan Výrava, jinak přes snahu o náročnější repertoár (Tyl, Šamberk, Stroupežnický, Jirásek, Gogol ad.) převládal zájem publika o zábavné hry.

1913 vysokoškoláci zal. Akademický feriální klub, hrál společně se Sokolem.
Za 1. svět. v. útlum činnosti.
1919 obnoven Akademický feriální klub.
Hrál i odbor Matice cyrilometodějské.

20. léta Učňovská besídka.
Spolek katolických tovaryšů.
Dívčí střední škola,
Studenti gymnázia.

1923 zal. DS DTJ, hráli U zeleného stromu (U Hlaváčků), společně s DDS.
Početně vzrostl DS DTJ, hry se sociální tematikou a pro mládež a děti.

1924 zah. U labutě DS Orla.

1926 zal. DS Pěveckého a vzdělávacího odboru Církve československé.
Konkurence mnoha souborů vedla k preferování operety.

Osamostatnění Kroužku přátel dramatického umění (zal. 1929) s náročnějším pohledem na divadlo.
1929 Kroužek dramatického umění razantně nastoupil
za půl roku 7 premiér.
S velkým komparzem hráli na fotbalovém hřišti.
1930-1931 hl. operety, veselohry a frašky.

1929:
DrO Sokola,
DS DTJ,
DrO Orla,
Kroužek přátel dramatického umění,
Akademický feriální klub,
Pěvecko-vzdělávací odbor Církve československé,
Svaz katolických paní a dívek,
ŠS měšťanské dívčí školy, reálného gymnázia,
Učňovská besídka a další.
Na činnosti ODi se podílelo cca 8-10% občanů.

1924 zah. U labutě DS Orla.
1931 Orel otevřel Ld Jiříkovým viděním.
1932-1936 ochotníci přes 90 premiér, dominovala opereta.
Hudební náročnost se odrazila ve vysokém počtu potřebných zpěváků a hráčů, cca 200 zejména mladých lidí.
koncem 30. let - nástup fašismu - změna ochotnické praxe - např. div. kurz vedený Oldřichem Stiborem z Olomouce.
Změna drgie k národnímu uvědomování (Jirásek, Veselý, Langer, Maeterlinck, Medek, Čapek, Werner).
1938 sjednocení organizací, také Sdružení divadelních spolků (Jiříkovo vidění, Noc na Karlštejně).
1940 faktické sjednocení z úřední okupační moci v MOK.
Hráli Scheinpflugovou, Karafiáta, Čapka, Zd. Štěpánka.
1941 zákazy spolků ODi paralyzovaly.
Řada osobností ODi souzena za národní aktivitu, mnozí zemřeli v německých koncentračních táborech.
1945 zah. Kolébkou, ale k obnovení předválečného stavu nedošlo.

1946 ODi zařazené pod MOK, např. Rose-Marie.
Zal. okrsek ÚMDOČ Pintnera-Lipovského (1896 v Litovli zavražděn Němcem Štokrtem z národnostní zášti člen Trnkovy div. společnosti Lad. Pintner-Lipovský; vražda měla tehdy velký ohlas, po tomto herci pojmenován okrsek).
1947 společně s Junákem, 6 her pro dospělé a 4 pro mládež.
1948 Slaměný klobouk.
1948 Vesnice mladá (Stehlík), jednoaktovky Smích země sovětů a Hrátky s čertem, Perly panny Serafinky aj.
1950 Slepice a kostelník, účast v přehlídce DS Olomouckého kraje.

1950 zal. ZK ROH n. p. Křižík s perspektivou ustavení DS.
1951 politickým tlakem z Kroužku přátel dramatického umění, DrO Sokola, DTJ a souboru ZK ROH n. p. Křižík vytvořen jednotný DrO ZK ROH n. p. Křižík.
Z repertoáru Vojnarka, Nepravý otec, Cizí stín (Simonov), Král tuláků.
1952 registrace ZK Gramofonových závodů (dříve Křižík).
Součástí 1953-1955 i Divadlo hudby (v malém sále záložny), ZK spravoval i jediný div. sál ve městě - rovněž v záložně. Divadlo se hrálo málo (pouze 1953 Otec).

1954 zřízen Dům osvěty, zde druhý OS, DS Domu osvěty. Zah. hrou pro děti O rozmazlené Pamele a Sto dukátů za Juana (12 repríz), účast na kraj. přehlídce.
DS Domu osvěty 1956-1960 Zvoní se potřetí, Hrátky s čertem, také Kožík, Shaw, Tyl, Blažek, Ostrovskij, Disman, Michalkov, r. Otto Urbášek a Lub. Černý.

1955 ochotníci MJF, hudebně-literární, estrádní večery k různým příležitostem, např. Léta přátelství a lásky, Komu hrají, Sloky lásky, Malá zoologická zahrada, Božská komedie, Leningradská symfonie, Královské město Litovel, Básník a květy. Baladami J. Wolkra
1969 skončili.


DS ZK Gramofonových závodů 60 členů, samostatně zah. s větší aktivitou Zvíkovským raráškem a Paní mincmistrovou.
Hostování v okolí.
Z repertoáru Goldoni, Němcová, Balzac, Duba, Fredro, Vítkovský, r. Vinc. Urbášek, K. Churavý.
Do 1960 také Jirásek, Karvaš, ukončili
1960 Filozofskou historií (uzavření ODO).

Pro uchování činnosti zal. SZK ROH Tesla Litovel.
Oba ve městě působící OS se tím opět sloučily v jeden. Téhož roku úspěšné literárně-hudební pásmo Sloky lásky (Ščipačov), účast na kraj. přehlídce v Bruntále.
1961 Radúz a Mahulena, Pohleďte, pokušení (Dietl), Past na myši, Bílá nemoc, účast na kraj. přehlídce v Postřelmově, Drobínek, Mirandolina, Co v detektivce nebylo (jh. Svatopluk Beneš), Schovávaná na schodech, Fuente Ovejuna, Bludiště, Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho ad.

Poslední hrou 1968 Pan Mikuláš Dačický z Heslova. R. Urbášek, Šik, Spurník, Halva, Bednář, Rejšek.
1969 skončily večery MJF a skupina MJF ULITA.

OS patřil do 1970 k nejaktivnějším složkám klubu.
Normalizační prověrky zakázaly činnost většině protagonistů a OS se rozpadl.

1988 bývalí členové uspořádali výstavu dokumentů a fotografií Sto let ODi v Litovli, k obnovení ale nedošlo.

V 80. letech aktivní Dětský pěvecký sbor Mládí, hry a muzikály v provedení dětí, např. Ptačí festival, Chyťte Matěje (Gause, Navara), Polámal se mraveneček (Švagera, Navara), Sněhurka a sedm trpaslíků (Novák, Churchill), My se vlka nebojíme (Fischer, Kořínek).

199x RS ZŠ.

1992-1993 v Městském klubu estrádní soubor Maniaci, ved. V. Kohout, účinkovali L. Faltus, M. Faltus, K. Ostřanská. Představení Řvali, až spadli (spíše studentská recese).

Snaha o obnovení DDS (M. Spurník). Nejprve scénky s dětským pěveckým sborem Mládí.
1996 muzikál Výtečníci,
1998 muzikál My se vlka nebojíme.

1999 zal. DS Sokol, pohádky, Dalskabáty, hříšná ves, Drobínek (Procházka). Ve městě vždy existovalo několik scén.

2001- jedna ze dvou nejvýznamnějších - Záložna - rekonstruována a opět otevřena, Jedenácté přikázání.

2005 - DS, Foglar: Rychlé šípy.

Začátkem 20. let několik LD:
např. LS Sokola,
školní LD na dívčí škole, na chlapecké měšťanské škole.

Od 1928 též LD obecné školy, ved. uč. J. Vymětal.
Loutkářskou činnost výrazně podporoval Eugen Stoklas, prof. zdejšího gymnázia, významný autor loutkových her (Knížecí sirotek, Kupec a obr ad.).
V 30. letech loutková scéna v přísálí sokolovny, hráli profesoři gymnázia.

1955 zal. Soubor Radost ZK Tesla. Nejprve maňásky, později vajangy. Ke zvýšení úrovně došlo po navázání spolupráce s DS.
1963 Janek Pecivál (Vladislav) v r. J. Kuči na kraj. přehlídce v Olomouci.
1966 Božská komedie (Štok) v r. M. Spurníka na kraj. přehlídce ve Frýdku-Místku.

1988 Dětský divadelní soubor loutkový.

1963 LCH - LS Radost ZK Tesla, Vladislav: Janek pecivál

BEZDĚČKA, Josef: Z historie divadla v Litovli.

ČIČATKA, Jaroslav: Vývoj divadelnictví ve střední a severní Moravě s. 407. Přerov, vlastním nákladem 1938.

DIVADLO a divadelnictví na Moravě. Knihy a články 1988-1992, soupis premiér a recenzí. Zprac. Ivana Planá. Olomouc, Brno, SVK 1993; s. 78. kART.

DUBSKÁ, Alice: zprac. Informace pro MČAD. Rkp. 2000. PC ART.

KOPÁČOVÁ, Ludmila: Zamyšlení nad přehlídkou sokolského divadla v Toušeni. Amatérská scéna 2003, č. 4, s. 24.

KRAJSKÉ přehlídky činoherního divadla pro děti s postupem na POPELKU Rakovník 2007. Němčice nad Hanou, Hanácký divadelní máj(Z podkladů odborných porot připravila Simona Bezoušková). AS 2007, č. 3, s. 57-58.

MACHKOVÁ, Eva: Mělník 1990. Národní přehlídka recitátorů a recitačních kolektivů 4.–6. května. AS 1990, č. 8, s. 2–3.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 447, 448.

Olomoucký týden 2001, č.20.

V. Národní přehlídka sokolských ochotnických divadel. Boskovice - Lázně Toušeň 2007. Programová brožura, s. 15-18.

RON, Vojtěch: O nejstarších teatrálních produkcích. Souhrny informací o jednotlivých místech a odkazy na prameny. Zpracováno pro Místopis. Rkp. 1998. Obsahují též excerpce ze studií jiných badatelů. kART.

SPURNÍK, Miroslav: Informace pro MČAD. Rkp. 1998. 1 s. kART.

ŠIK, Lubomír: Almanach Litovel, Městský klub Litovel, 1996
ŠIK, Lubomír: Informace pro MČAD. Rkp. 2000. 3 s. kART.
ŠIK, Lubomír: Divadelní odbor ZK Gramozávodů. In: Almanach Litovel, 1996.
ŠIK, Lubomír: Ochotnické divadlo se vrací. Litovelské noviny, prosinec 1999, s. 8.

URBÁŠEK, Otto: Divadelní soubor SZK Tesla Litovel. In: Almanach Litovel, 1996. 179 s.
URBÁŠEK, Otto: Ochotnické divadlo v Litovli. In: Almanach Litovel, 1996.

Z.K.: Pátý festival přátelství v Bruntále. Amatérská scéna 1965, č. 2, s. 21.

---
Divadlo roč. 9, 1910-1911, č. 2, s. 26.

Ochotnické divadlo 1961, č. 2, s. 47 - zpráva, 4. s. obálky - 4 foto z přehlídky.

SA Lubomír Šik:
Kronika.

Div. odd. Národního muzea:
C 13.601-4, 3 Pl DO Sokola.

kART:
Evidenční karta ÚKVČ, 1988.

Dle sdělení Ministerstva vnitra
-s účinností od 1. 1. 2001 v okrese Olomouc zaniká obec Savín, která se připojila k obci Litovel;