Výstavy: Praha, Múzám, městu, národu, Divadelní opony v Čechách a na Moravě v 19. - 21. století, Výstava 2003, Státní opera, Milan Kreuzzieger

 
  Termín výstavy: od 11.1. do 31.1.2003

Opona je často vyvrcholením výtvarné výzdoby divadla. V mnoha ohledech se liší
od tradičního obrazu. Je úzce vázána k interiéru, pro který je určena a zároveň
zprostředkovává vztah mezi hledištěm a jevištěm, k němuž se po několik minut před představením soustřeďuje pozornost diváků. Představuje jakýsi předěl, rozhraní umožňující pohled do jiného světa – světa iluze, který je obdařen schopností ukazovat iluzi věrohodněji než skutečný život nebo ukázat skutečný život jako hru iluzí.
Řekne-li se v Čechách divadelní opona, vybaví se mnohým slavná Hynaisova opona v Národním divadle a vzrušená atmosféra v Praze, s níž je spojena.
Neexistoval však jen“ chrám znovuzrození“ národa. Téměř v každém městě a mnohde i na vesnicích vznikly spolky divadelních ochotníků, které šířily nadšení a zájem o národní kulturu. Lokální zvláštnosti a různorodost, kterou ukazují jednotlivé regiony a místa svědčí o schopnosti spojit ideály národní a lokální svébytnosti a vyjádřit tak svoji sounáležitost i odlišnost.
Dokladem této skutečnosti a touhy vizuálně reprezentovat jak město, svůj region tak i národním společenstvím jsou dochované opony: Skálova opona v Třeboni, Němejcova v Plzni,Urbanova v Litomyšli, Hilšerova v Mladé Boleslavi, Radova a Rabasova v Železném Brodě, Wenigova v Kladně a mnohé další.
Na území dnešní České republiky však netvořili jen „čeští“ umělci. Prosadili se umělci z Vídně, jako například bratří Gustav a Ernst Klimtové s Franzem Matschem. Ti ještě jako studenti vytvořili „Künstlercompagnii“, která dostávala zakázky od projekčního ateliéru Kellner – Helmer při stavbě nových divadel, jak tomu bylo například v Karlových Varech a v Liberci. Firma Kellner-Helmer, zaměřená na projekty městských centrálních staveb,působila po celém území tehdejší monarchie a vyprojektovala desítky divadel. Mimo zmíněné stavby také divadla v Brně, Teplicích i dnešní budovu Státní opery Praha, tehdejší nové německé divadlo.
Zvláštní oddíl výstavy prezentují opony pro jedno představení. Tvořili je umělci známí především volnou tvorbou – Josef Čapek, Emil Filla, Bedřich Feuerstein, František Muzika, Zdeněk Seydl, Alexandr V. Hrska, Alois Fišárek a další.
Do této skupiny patří i v loňském roce dokončená opona od akademických malířů Antonína Střížka (nar. 1959) a Richarda Obůrka (nar. 1959) ve Státní opeře Praha namalovaná pro Mozartovu Kouzelnou flétnu.
Akademický malíř Václav Špale při tvorbě opony pro pardubické divadlo vycházel z odlišné koncepce. Východiskem jeho práce byla původní a do současnosti nedochovaná opona Františka Urbana z roku 1908. Nevytvořil však její věrnou kopii, což z dochované dokumentace ani nebylo možné. Vzniklo tak hodnotné dílo, které přiznává skutečnost, že bylo vytvořeno v současné době a přitom nepopírá svoji předlohu a vizuální kontext,v němž působilo.
 
  Rok konání:
2003
 
  Autor vyýstavy:
Autor koncepce a výběru dokumentace: RNDr.et Mgr Milan Kreuzzieger
 
  Organizátor:
Státní opera
 
 

Související Texty

 
 

Související Geografické celky

 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Organizace

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':