Texty: Svaz Čechů v Chorvatsku - divadelní dílna pro krajanské div. spolky - 2007, AS 2007, č.

 
  Divadelní dílna na Tkonu

Vladimír Zajíc

Nedělní časné ráno po poslední sobotní hronovské noci je poněkud unavené, ale motor multivanu naskočí hned, a tak z parku u Tritonu vyrážíme s Majkou Kotisovou do Chorvatska, kde na ostrově Pašman v městečku Tkon povedeme divadelní dílnu – Od slova k jevištnímu tvaru – kterou pro českou komunitu amatérských divadelníků inicioval a (za podpory NIPOS-ARTAMA – pozn. red.) realizuje Svaz Čechů v republice Chorvatsko, potažmo jeho Divadelní rada.
Jedeme nonstop. K poledni míjíme Mnichov a přestávku na kávu činíme až za Salcburkem. Přes Slovinsko do Chorvatska je to jen skok, a tak další posilující zastávka je až v Rijece s pohledem z pobřežní promenády na podvečerní moře. Do Biogradu dorazíme až v noci. Přestože absolvujeme dohady s pohůnky běhajícími se svinovacím metrem kolem multivanu, neboť prý přesahujeme o 5 centimetrů jakousi míru a musíme tedy za převoz připlatit, ještě stačíme chytit poslední trajekt na ostrov Pašman.
Ve městečku Tkon, v Dežanovském školním letovisku už čeká uvítací výbor s lahví výborného červeného a zbytek seminaristů se urychleně vrací z nočního koupání. Achich ouvej!, víno nám drhne v hrdle, neboť seminaristů je celkem čtyřiatřicet z  jedenácti Českých besed z obcí Daruvar, Dolany, Jazvenik, Sisak, Bjelovar, Střežany, Hercegovec, Treglava, Ivanovo Selo, Zdence a Lipovec. Vlastně se ani příliš vzájemně neznají. Když nás konečně pustili k vodě (skutečně i metaforicky), upadáme do spánku ne nepodobného kómatu.
Ráno otevírá Majka první den dílny etudami. Jednak seznamovacími, abychom se navzájem poznali, a potom na zadané motivy. Zaujetí, snaha, otevřenost a především zájem všech seminaristů absolvovat hledání sebe samých i postav hry byly nezpochybnitelné. Museli jsme akceptovat všechny bez rozdílu věku a zkušeností (věkové rozpětí 50 let!), a tak jsme sáhli po známé Gogolově ŽENITBĚ. Na třech situacích hry jsme ukázali rozličné výkladové varianty podle zvolené koncepce: tedy ono zásadní Co? Proč? Jak?: Seznámili jsme frekventanty s principem jak přečíst hru, nalézt motivy, tematické linie, a zvolit si dramaturgicko-režijní koncepci. Z toho pak logicky vyplývají škrty a úpravy textu, aby dokázal naplnit záměry tvůrců.
Po obědě se přihlásilo šest zájemců o režii, kteří si vylosovali herce, aby se nikdo necítil znevýhodněný. Tak vzniklo šest skupin a od toho okamžiku nastal pro ně, a snad ještě více pro nás, duševně i fyzicky velice náročný proces, neboť kromě zkoušení přes den, byl večerní čas věnován další práci s textem ve smyslu dramaturgickém a režijním, a také rozpravám nad jejich několika autorskými hrami. Naštěstí počasí bylo ideální, a ranní i noční plavání v moři mělo ten správný stimulující účinek.
Ze ŽENITBY byly vybrány tři situace. První ryze v dámském obsazení – Agáta, Arina, Duňaša a Tekla. Druhá se zabývala scházením se ženichů, tedy pánské obsazení plus služka – Nenažraný, Onučkin, Žvanikin, Podkolatov, Kočkarev. Třetí byla smíšená – Agáta a Podkolatov. Dámské obsazení se zkoušelo ve třech variantách, od mládí přes střední věk až ke stáří. Pánské varianty byly dvě – mládí a střední věk, a třetí ve variantě jediné – mladá dívka a pán v letech. Situace byly vybrány záměrně tak, aby na závěr dílny, v ukázce, na sebe volně navazovaly. Tedy jistý tematický a příběhový digest Ženitby.
Skupiny každé ráno zahajovaly společnými dechovými a hlasovými cvičeními, následovaly etudy na situace mezilidských vztahů vnitřně provázaných s Gogolovým textem, přičemž smyslem bylo, aby se seminaristé naučili pracovat s hereckou pamětí (explicitně i implicitně) a dokázali vyvolat své pocity a motivace k jednání v další práci jak na Tkonu, tak ve svých domovských souborech. Potom se všichni rozešli do šesti skupin a pod střídavým vedením lektorů a režisérů z vlastních řad hledali, zkoušeli a pilovali varianty svých situací, které teprve poslední den v ukázce propojili. Tehdy se poprvé navzájem uviděli a mohli posoudit, k čemu na divadelní cestě jejich kolegové dospěli. Závěrečné nadšené reakce seminaristů o tom, čím prošli, a jak to na ně působilo, byly pro nás po namáhavém maratonu velkým zadostiučiněním. Důležité též bylo, že o dílnu projevila zájem veřejnoprávní chorvatská televize, která natočila šoty ze všech šesti dílen, osobní rozhovory s účastníky a s lektory. Na počátku byl jistý rozdíl mezi seminaristy podle délky osobní divadelní zkušenosti. Projevilo se také, kdo prošel předchozími dílnami, ale závěr nakonec všechny sjednotil.
Za dosti důležitý fakt považujeme to, že v Chorvatsku mezi amatérským divadlem české menšiny a chorvatské většiny je evidentní rozdíl. Česká menšina je na vyšší úrovni ve smyslu divadelního myšlení i myšlení divadlem. Její inscenace již dávno nejsou o pouhém udržení a revitalizaci českého jazyka, ale zcela jasně směřují ke komunikaci se světem kolem ní přes divadlo.
Závěrem zbývá dodat, že domů jsme se vraceli zvolna. Projeli a obeplavali jsme pobřeží drsného, pustého, ale o to zajímavějšího poloostrova Pug, a potom s Baladou o námořníkovi vzdali hold starému dobrému Wolkrovi na břehu ostrova Krk, na břehu z kamení.
 
 

Související Geografické celky

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':