Texty: AS 2004, č. 5, s. 3 - 10, Milan Strotzer.

FAKTOGRAFIE 74. JIRÁSKOVA HRONOVA

74. Jiráskův Hronov, celostátní mezidruhová přehlídka amatérského divadla se zahraniční účastí se uskutečnila ve dnech 6. – 14.8.2004. Většina účastníků vzdělávací části JH se však sjela v Hronově již o den dříve. Ti, kdo participovali na projektu V.K. Klicpera a jeho dílo, dokonce týden před zahájením festivalu. Pořadateli byli NIPOS-ARTAMA a město Hronov z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury. Hlavním pořadatelem v místě bylo nově ustavené Kulturní a informační středisko v Hronově v čele se svou ředitelkou Marcelou Kollertovou. Spolupořadateli JH byly Amatérská divadelní asociace, Česká sekce UNIMA, České středisko AITA/IATA, Klub přátel umění v ČR, Krajský úřad Královéhradeckého kraje Hradec Králové, Občanské sdružení Kruh Hronov, Sdružení pro tvořivou dramatiku, Společnost Amatérské divadlo a svět, Svaz českých divadelních ochotníků a Volné sdružení východočeských divadelníků. Odborným garantem přehlídky byl jako každoročně NIPOS-ARTAMA Praha.
Východočeské městečko Hronov se po dobu trvání přehlídky rozrostlo řádově o dva tisíce obyvatel. Z nich bylo nejméně 1100 v Hronově takříkajíc služebně (242 členů souborů hrajících v základním programu JH, 38 členů souborů hrajících v otevřeném programu nazvaném HronOff, 408 účinkujících v doplňkovém programu a 412 účastníků vzdělávacích akcí, včetně lektorů a organizátorů) a cca dalších 900 milovníků Thálie přijelo, aby se seznámilo s obrazem současného amatérského divadla a sešlo se s přáteli, s nimiž sdílí bohulibý a nenechavý zájem o divadlo. Tento údaj o 900 návštěvnících JH je však pouze odhadem, vycházejícím z počtu osob ubytovaných prostřednictvím Informačního střediska JH (570), z prodeje vstupenek (9086) a dalších exaktně neověřitelných indicií. V tomto počtu nejsou zahrnuty návštěvníci z místa a blízkého okolí.

ZÁKLADNÍ PROGRAM + HronOff
Základní program Jiráskova Hronova 2004 byl sestaven na jednání programových rad JH 3.6. a 7.7.2004 na základě nominací a doporučení jednotlivých druhových národních přehlídek a Českého střediska AITA/IATA. Jednotlivá jednání programových rad se konala podle nově stanovených pravidel daných propozicemi JH. První programovou radu tvořili především předsedové odborných porot celostátních druhových přehlídek. Druhou programovou radu tvořili především odborní pracovníci NIPOS-ARTAMA.
74. ročník JH, vymezený jako mezidruhová přehlídka, přinesl pestrou paletu divadelních druhů, žánrů, stylů a poetik. Jeho účastníci měli možnost zhlédnout inscenace souborů dospělých, mládeže i dětí. Rozmanité bylo také složení souborů z hlediska demografického. Stejně otevřenou byla i divácká adresa, od dětí až po seniory. Vlivem programových výpadků chybělo v základním programu větší zastoupení tzv. pohybového divadla a tanečního divadla. Absentoval žánr hudebního divadla.
V základním programu JH bylo uvedeno 22 inscenací, z toho: 9 inscenací činoherního (hereckého) divadla; 7 inscenací, které se druhově dají počítat k činoherním, ale měly výrazné rysy tzv. autorského divadla nebo šlo o původní hry či dramatizace členů souborů; 2 inscenace loutkářských souborů; 2 inscenace poezie; 1 inscenace divadla pro děti (oscilující na pomezí činoherního a loutkového divadla se zpěvy); 1 inscenace pohybového divadla.
Poprvé byl realizován tzv. HronOff program. Byl koncipován jako záměrně vybraná a do základního programu začleněná suma inscenací, které měly inspirativní či poznávací charakter, respektive byly prezentací výsledků práce hronovských divadelních dílen. V HronOff programu bylo uvedeno 6 inscenací, z toho: 1 inscenace činoherního (hereckého) divadla; 3 inscenace loutkového divadla; 1 inscenace pantomimy; 1 inscenace čínské opery.
Inscenace a vystoupení, uvedené v základním programu 74. JH, vycházely v 10 případech z textů dramatických autorů (3x českých, po jednom řeckém, ruském, švédském, anglickém, francouzském, americkém a rakouském), z toho šlo ve 3 případech spíše o inspiraci předlohou a o razantní autorské zpracování režisérem inscenace (Othello, Antigona /L´amourt/, Vánoce u Ivanovových), v 5 případech vycházely z prozaické či básnické literární předlohy a 6 inscenací vzniklo na základě původní autorské tvorby členů souborů. Polovina představení byla komediálního typu, avšak většina z nich se zabývala závažnými tématy. V základním programu 74. JH byly stejně jako v předchozím ročníku uplatněny větší měrou inscenace činoherních souborů. Příčinou toho byla skutečnost, že se v některých oblastech divadla příliš neurodilo (dětské divadlo, divadlo poezie, pohybové divadlo a pantomima) a také to, že soubory nominované z některých národních přehlídek pozvání na JH neakceptovaly. Týká se to opakovaně především loutkářů.
V základní části programu JH bylo uvedeno celkem 22 inscenací od 22 souborů v 49 představeních. V programu HronOff bylo uvedeno dalších 6 inscenací od 6 souborů v 9 představeních. Celkem bylo v základním a HronOff programu uvedeno 28 inscenací od 27 souborů (soubor Vosto5 z Prahy hrál 2 inscenace) v 58 představeních. (Pokud bychom připočetli divadelní představení doplňkového programu – viz dále, došli bychom k celkové sumě 42 inscenací a vystoupení od 36 divadelních kolektivů v 73 představeních.)
74. JH jako mezidruhová přehlídka byl především příležitostí k poučení a inspiraci, k mnohapolnému vzájemnému osvojování prostředků, jimiž vládne divadlo ve svých nejrozmanitějších mutacích. V neposlední řadě pak k seznámení se se stavem českého amatérského divadla jako celku, přesněji s jeho „předvojem“ označeným celostátními druhovými přehlídkami jako divadelní počiny reprezentující příslušný druh či oblast divadla v jejich kvalitě a směřování. Současně je i příležitostí nahlédnout za naše hranice díky účasti zahraničních souborů. Letošní ročník opětovně potvrdil správnost koncipování Jiráskova Hronova jako mezidruhové přehlídky. Zájem zúčastnit se této výjimečné divadelní přehlídky stále roste. Navzdory mohutnému zvýšení počtu účastníků v předchozích ročnících, došlo i v roce 2004 k nárůstu jednak seminaristů Klubu (nejen) mladých divadelníků a dalších vzdělávacích akcí, především však účinkujících v doplňkovém programu.
Letošním zvýšením účastníků festivalu na cca 2000 se JH dostal na hranici svých stávajících možností ubytovacích, ale především z hlediska počtu míst v hledištích. Další navýšení účastníků by znamenalo změnu ve struktuře programu, tj. namísto dvou představení jedné inscenace by se musely hrát tři. Odtud by pramenil řetězec organizačních změn, které by nebyly vůbec jednoduché, neboť nelze požadovat, aby všechny soubory hrály tři představení denně. Znamenalo by to prodloužení pobytu souborů o jeden den, požadavek na další ubytovací a stravovací kapacity atd., nemluvě o zásadní změně struktury programu, včetně jeho vzdělávací části. Mimo to se vyhrotil letitý problém inscenací, vyžadujících nekompromisně komorní prostředí s malým počtem diváků. Nejedná se přitom pouze o zajištění komorních hracích prostor, ale také o zvýšený počet představení těchto inscenací na 4 – 8. Realizace si v těchto případech vyžaduje ještě vyšší požadavky na délku pobytu souborů a s nimi spojené náklady.
74. JH se svou programovou skladbou, odrážející realitu českého amatérského divadla, se svými cca 2000 převážně velice mladými divadelníky, v tom s 260 seminaristy Klubu (nejen) mladých divadelníků, 40 účastníky dalších samostatně organizovaných seminářů, s průměrně 95 účastníky Kritického klubu (K2), byl mezidruhovou přehlídkou nejen programově, ale také fakticky. Promítlo se to v setrvalém zájmu amatérských divadelníků, orientovaných na různé druhy a oblasti amatérského divadla, v neutuchajícím zájmu o vzdělávací část JH, ale také v širokém rozpětí dramaturgie festivalu, kterou obohatily v rámci doplňkového programu další divadelní produkce v parku A. Jiráska, divadelní stan STAND´ART souboru Vosto5 s každodenním programem, ale také prezentace výsledků práce hronovských seminářů a dílen.
Inscenační výsledky, které letos na JH soubory předvedly, byly obrazem našeho současného amatérského divadla a svědčily o jeho rozmanitosti a dle mého soudu o vesměs dobré úrovni. Objevily se i takové, u nichž lze mít oprávněné výhrady z hlediska provedení (zejména Solný sloupy DS Černí šviháci z Kostelce nad Orlicí, Misionáři Divadla Prádelna z Rosic a Vánoce u Ivanovových u.s. Triarius z České Třebové), nicméně i tyto inscenace se staly látkou k úvahám o možnostech a nejvlastnějších cestách amatérského divadla v současnosti. Objevilo se nejméně pět inscenací, v nichž lze spatřovat životadárné těžiště amatérského divadla, a sice schopnost vyjadřovat se prostředky divadla k přítomnosti, ale také výsostnou schopnost navazovat prostředky divadla komunikaci, ať již s diváky dospělými či dětskými. Na vrcholu těchto snah stanuly soubory Divadlo De Facto Mimo s inscenací původní hry Modrej drahokamen anóbrž Zelená Gizela a mrkvajzníci určené dětskému publiku, DS Čtyřlístek z Frýdku-Místku s původní autorskou hrou Impérium vrací uhlo, Divadlo Vosto5 Praha s původní autorskou hrou Snieżka, Rádobydivadlo Klapý s jevištní adaptací Bergmanova filmového scénáře Podzimní sonáta, uvedenou pod názvem Taková podivná kombinace citů a slovenský soubor Pôtoň Levice s inscenací Antigona (L´amourt).
Vedle těchto inscenací je možné jmenovat i další, které byly z různých pohledů cennými příspěvky do programu JH nebo do diskuse o současném hledání smyslu amatérské divadelní činnosti. Platí to zejména o Společnosti Dr. Krásy a Lantově dramatizaci nedávno objeveného románu Julese Verna, uvedenou souborem pod názvem Blíží se den, kdy vás budu milovat, o inscenaci Ionescovy Plešaté zpěvačky Divadla bez zákulisí ze Sokolova, Divadlu Kámen z Prahy a jeho inscenaci aktovky Lotte Ingrisch Rakvičky, divadelním souboru Tyan z Plzně a jeho nastudování hry Romana Sikory Antigona: Odjezd!, Šumavském ochotnickém spolku z Prachatic a jeho inscenaci hry J. Krause Nahniličko, pojmenované inscenátory Proti větru a svým způsobem o reprezentantu venkovských divadelních souborů libochovické scéně a jejím uvedení hry na motivy amerických autorů Manžel na inzerát.
Lze myslím konstatovat, že se 74. ročník JH přiřadil k těm nejzdařilejším v období po listopadu 1989, a to navzdory vyostřené rozpornosti ve vnímání inscenací různými skupinami návštěvníků festivalu. K největším pozitivům 74. JH lze počítat otevření přehlídky inscenacím a produkcím nad rámec základního programu a nepochybně jeho rozsáhlou a kvalitní vzdělávací část. Takto byl JH reflektován i v médiích.

HRONOVSKÁ VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE
Klub (nejen) mladých divadelníků, vzdělávací instituce JH, po léta účinně rozmnožující řady poučených divadelníků – juniorů, byla i tentokráte otevřena všem bez ohledu na věk. Zájem o tuto vzdělávací část JH neopadl, naopak. Přihlásilo se 318 zájemců, v Klubu jich pak pracovalo rekordních 260 v dvanácti tematických seminářích a dílnách, z nichž Kurz praktické režie byl součástí dlouhodobého vzdělávacího projektu. Aby mohl být tak velký zájem uspokojen, museli organizátoři K(n)MD (NIPOS-ARTAMA) ve spolupráci s hronovským Kulturním a informačním střediskem nalézt řešení ve zdvojení některých seminářů či lektorském posílení, spolu s tím i v nalezení dalších učebních a ubytovacích prostor.
Někteří posluchači K(n)MD se do hronovských dílen a seminářů vrací, mnoho jich však přijíždí poprvé. Na 74. Jiráskově Hronově nepatrně převážili v minulosti již zúčastnění seminaristé nad nováčky. Nejpočetněji byly zastoupeny sedmnáctiletí až dvaadvacetiletí, bylo jich téměř tři pětiny z celkového počtu. Bezmála čtvrtina účastníků byla ve věku 23 až 32 let. Desetina posluchačů byla starších 32 let, přičemž nejstaršímu účastníku bylo 68 let. Dvacetina přihlášených byla ve věku od 15 do 17 let. Věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším účastníkem K(n)MD byl 53 let. Skóre mužů a žen bylo 2:3.
Propozice K(n)MD nabízely možnost práce v některém z 12 seminářů a dílen či být kmenovým posluchačem Kritického klubu. Některé ze vzdělávacích příležitostí se konaly opakovaně, dílem včetně lektorského obsazení, některé byly koncipovány nově.
Mezi opakované semináře a dílny patřily tyto: Základní abeceda divadla s lektorem prof. Mgr. Františkem Laurinem, seminář určený především začínajícím divadelníkům, Jevištní řeč s lektorkou Mgr. Reginou Szymikovou. Zájem o něj byl tak velký, že se přistoupilo k otevření stejnojmenného semináře s dodatečně získaným lektorem Mgr. Jaroslavem Kodešem. Dále seminář Nonverbální komunikace, vedený Danielou Fischerovou, dílna Pantomima a pohybové divadlo Michala Hechta a jeho asistentky Štěpánky Elgrové.
Většina seminářů a dílen byla v podstatě koncipována nově. Tvůrčí dílna – ateliér MgA. Davida Baziky a Mgr. Tomáše Jirmana nazvaná Inspirace místem – Slavnost pro Hronov byla určena těm, kdo se chtějí nechat inspirovat místem společného setkání a dát svou kreativitu do služeb divadelního činu, jehož finálním výrazem bylo plenérové představení pro účastníky JH. Své druhé soustředění měl na JH nově otevřený Kurz praktické režie s lektory Mgr. Milanem Schejbalem a Mgr. Pavlínou Morávkovou. Obsahem soustředění bylo pokračování ve výuce dramaturgie, věnované dramaturgickým rozborům různých typů divadelních her, tvorbě dramaturgické koncepce hry, úpravám a škrtům. Sny a skutečnost aneb Praktikujícím loutkářem za devět dnů byl název semináře loutkoherce Jana Bílka, určeného zájemcům o řemeslné ovládnutí různých typů loutek. Divadlo poezie byl seminář vedený slovenským režisérem Mgr. Silvestrem Lavríkem. Byl zaměřený především na ty, kdo se věnují divadlu poezie, tvorbě jeho scénářů a jejich jevištní realizaci. Zkušenějším byl nabídnut seminář Mgr. Aleše Bergmana, Ph.D. nazvaný Dramatická situace a skladba jevištní výpovědi. Byl zaměřen na dramatickou situaci a její význam při komponování jevištního dění, na postupnost rozvoje jednání v jevištní situaci, na příběh, gag a metaforu jako prostředek vedení vlastní divácké tvořivosti. Následné dva semináře byly opravdovými novinkami v nabídce K(n)MD. Dílna „Mezi východem a západem“ vedená doc. Mgr. Václavem Martincem, Ivanou Huspekovou a s asistenty, jejími kolegy z Malého Vinohradského divadla a absolventy VOHŠ v Praze Marií Hodinářovou, Vladimírem Jopkem, Hanou Mathauserovou, Petrem Pochopem, Martinou Carol Prášilovou a Lukášem Šolcem byla určena zájemcům o hereckou práci, propojující fyzicko-hlasové techniky východního – asijského divadla s evropskou činohrou silně ovlivněnou K.S. Stanislavským, J. Grotowským a Michailem Čechovem. Od slova k jevištnímu tvaru (Režijně – herecko – dramaturgický seminář) určený především stávajícím či budoucím režisérům vedli režisérka Mgr. Marie Kotizová a dramaturg Mgr. Vladimír Zajíc. Posluchači se v něm praktickou formou seznámili s procesem práce na inscenaci, od přečtení textu očima dramaturga přes režijní a hereckou práci k jevištní realizaci. Práce v semináři zaujala posluchače natolik, že projektují společná setkání v době pohronovské a rádi by dospěli k realizaci divadelní inscenace Gogolovy Ženitby.
Vzdělávací příležitostí nad rámec základních tematicky zaměřených seminářů a dílen, konaných v dopoledních hodinách, byl pro všechny účastníky JH odpolední Kritický klub (K2). Kritický klub byl koncipován jako volně přístupné fórum JH, v němž by pověřeným členem lektorského týmu bylo provedeno v nevelkém a přísně vymezeném čase (15 min. na každou inscenaci) kritické hodnocení inscenací základního programu JH. Živnou půdou klubu byly vždy inscenace uvedené v předchozím dni, a to nejen jako předmět kritického hodnocení, ale také jako zdroj uvažování o otázkách přesahující jednotlivé inscenace. Kritický klub měl být ve své druhé části příležitostí k odborným exkurzům na témata spjatá s problematikou, kterou inscenace nastolí, k přemýšlení o možnostech různých druhů divadla, jeho prostředcích a účinnosti působení, o jeho smyslu. V této druhé části se měla prosadit přesahová a poznávací hlediska. Odbornou oporou k tomu byl lektorský tým klubu, což nevylučovalo možnost spontánního vzniku diskusního fóra, jehož se mohli zúčastnit jak tvůrci předmětných inscenací, tak kdokoliv z návštěvníků klubu. Tento záměr se podařilo naplnit pouze částečně, a to tak, že byla na škodu věci upozaděna zamýšlená nadstavbová část.
Navzdory tomu byl zájem hronovského auditoria o Kritický klub velký a podstatně převýšil návštěvností všechny předchozí popřevratové ročníky, kdy se toto fórum konalo pod názvy Problémový club či Diskusní klub. Průměrně se K2 od neděle do soboty zúčastňovalo 95 návštěvníků JH. Rekordní účast 140 přítomných zaznamenali v K2 hned v neděli 8. srpna. Vysoká návštěva setrvala až do posledního dne festivalu, což nebylo v minulosti obvyklé.
Vedoucím lektorem Kritického klubu byl prof. PhDr. Jan Císař, Csc., divadelní vědec a pedagog, vedoucí katedry teorie a kritiky DAMU Praha. Lektory byli Mgr. Jakub Korčák, režisér, studijní proděkan a pedagog katedry činoherního divadla DAMU Praha; Mgr. Pavel Purkrábek, scénograf, někdejší odborný asistent katedry scénografie DAMU Praha, nyní ve svobodném povolání doc. PhDr. Vladimír Štefko, CSc., divadelní kritik a publicista, pedagog VŠMU v Bratislavě, mj. také někdejší ústřední ředitel Slovenského rozhlasu (1990-1994) a mluvčí prezidenta SR a doc. PhDr. Daria Ulrichová, dramaturgyně Národního divadla v Praze, pedagožka DAMU Praha. Lektorský tým K2 měl svého moderátora, byl jím Josef Brůček narychlo přivolaný za Mgr. Romana Černíka, který svou účast odvolal těsně před zahájením JH. Organizační asistentkou byla Miroslava Císařová.
Rozborový seminář organizovaný již tradičně Klubem režisérů SČDO, jehož lektorem byl Mgr. Rudolf Felzmann a „třídním“ ing. Dušan Zakopal, byl přístupný všem účastníkům JH. Navštěvovali jej také zástupci souborů, jejichž inscenace byly předmětem rozboru. Úvodní slovo rozpravy k té které inscenaci měli na starosti členové Klubu režisérů SČDO. I v tomto semináři byla účast proměnlivá, průměrně oscilovala kolem pětadvacítky zájemců.
V rámci 74. JH se uskutečnila tzv. dílna Sergeje Fedotova, herecká dílna vedená zkušenými žáky ruského režiséra a divadelního pedagoga, Janem Hájkem a Michalem Čapkem. Práce v dílně byla zaměřena na využití hereckých postupů Michaila Čechova. Dílnu organizačně zajišťovala Karla Dörrová ve Velkém Poříčí. Zúčastnila se jí dvacítka zájemců.
Dílna V.K. Klicpera a jeho dílo byla staronovým projektem, který umožnil setkání zkušených amatérských herců nad hrou V.K. Klicpery Hadrián z Římsů a jejím nastudováním, uvedením v předvečer oficiálního zahájení JH na jevišti Jiráskova divadla a následným rozborem v Rozborovém semináři vedeném režisérem Rudolfem Felzmannem. Vlastní nastudování se uskutečnilo na základě domácí přípravy v týdenním soustředění v Hronově, které bezprostředně předcházelo premiéře. Dramaturgie a režie inscenace se zmocnil zkušený amatérský herec a režisér František Klaška z Brna. Realizace projektu se ujalo za finanční podpory Ministerstva kultury občanské sdružení Kruh v Hronově ve spolupráci s KIS Hronov. Projektu se zúčastnila dvacítka amatérských divadelníků za podpory techniků Jiráskova divadla v Hronově.
S výjimkou samostatně organizovaného rozborového semináře, dílny V.K. Klicpera a jeho dílo a dílny Sergeje Fedotova byl hlavním organizátorem vzdělávací části JH PhDr. Milan Strotzer. Jeho organizačními spolupracovníky byli Mgr. Marie Poesová, organizační vedoucí K(n)MD, Dana Strejcovská a Eva Kodešová.
74. JH potvrdil správnost mnohaletého usilování o to, aby se hronovský festival stal vyhledávanou, tematicky rozrůzněnou a užitými formami diferencovanou a účinnou vzdělávací institucí. Svědčí o tom nejen rozmanitá skladba seminářů, dílen a dalších vzdělávacích příležitostí a jejich lektorské obsazení, ale i rekordní počty seminaristů a jejich pozitivní reakce. V této souvislosti nelze také pominout recenzní rubriku Zpravodaje JH, v níž byla každé inscenaci základního programu věnována pozornost vždy dvěma odborníky z řad lektorů JH a nově samostatnými recenzenty Mgr. Karolem Horváthem a Mgr. Janou Paterovou, kterou během přehlídky vystřídala Mgr. Radmila Hrdinová.

DOPLŇKOVÝ PROGRAM
Vedle základního a HronOff programu, vystoupilo v doplňkovém programu JH více jak 30 divadelních, hudebních a dalších kolektivů. Většina jejich vystoupení se udála v parku Aloise Jiráska, ve stanu pražského souboru Vosto5, umístěného ve dvoře ZŠ na náměstí ČSA, a v dalších venkovních prostorách. Návštěvníci 74. JH měli možnost zhlédnout navíc čtrnáct divadelních představení a vystoupení. V předvečer oficiálního zahájení JH uvedli v Jiráskově divadle účastníci dílny V.K. Klicpera a jeho dílo výsledek své práce – nastudování Klicperovy hry Hadrián z Římsů, pražský soubor Vosto5 uvedl ve svém divadelním stanu nazvaném STAND´ART sérii svých představení: STAND´ARTní kabaret, Sportu zdar!, Koncert Tesla a Hrusice 1907. V parku A. Jiráska zahrály divadelní soubory Dekor Brno Maryšu a ZŠ Hronov muzikál Bílá paní. V čajovně u Bílého draka byla uvedena tři představení Divadla Jarky Holasové věnovaná dětskému publiku: Až opadá listí, Hrnečku, vař! Aa Pohádky pro Barunku. Jakýmsi bonusem programu 74. JH byla předpremiérová projekce filmového dokumentu Šumný Jiráskův kraj a návdavkem Šumné Polabí, kterou v přeplněném Jiráskově divadle uvedli sami tvůrci Radovan Lipus a David Vávra. Divadelně-hudební program JH obohatil Richard Pogoda vystoupením nazvaným Vzpomínání na Miroslava Horníčka. K divadelním produkcím je třeba též počítat tři předváděčky seminářů a dílen JH: Dílny I (jako Inspirace místem), která uvedla u Metuje u Freiwaldova náměstí svou produkci nazvanou Z národa Čechoff, dále dílny Sergeje Fedotova ve Velkém Poříčí a dílny M (jako Mimus) Michala Hechta v sokolovně. Nelze pominout ani vystoupení Ohňového divadla před Jiráskovým divadlem.
Za součást doplňkového programu JH lze považovat i tři schůzky uskutečněné organizovaně v průběhu festivalu. Jednou z nich bylo setkání zástupců občanských sdružení, věnujících se s celostátní působností amatérskému divadlu, iniciované SČDO. Svá jednání na JH uskutečnily České středisko AITA/IATA a rozšířená rada Volného sdružení východočeských divadelníků.
Hronovský program obohatilo též pět výstav. Ve výstavní hale Jiráskova divadla výstava s názvem To bylo divadélko za branou, věnovaná jednomu z významných souborů malých jevištních forem z Vyškova, vedeného Sveťou Chytilem, jehož činnost byla násilně ukončena normalizační mašinérií Husákovy éry. V Galerii u Šafářů v ulici K Milířům výstava Obrazy z posledních let (Pikáže a specialistická díla Bohumila Španiela) a tamtéž výstava Památky v tužce Karla Šafáře. Ve foyeru sálu Josefa Čapka byla instalována výstava fotografií Ivo Mičkala připomínající 73. JH. Ve foyeru Jiráskova divadla mohli návštěvníci představení zhlédnout výstavku představující amatérské divadelníky – nositele vyznamenání Zlatý odznak J.K. Tyla.

RITUÁLY – CELEBRITY - OCENĚNÍ
Tak jako v letech předchozích, stala se i na 74. JH zahajovací schůzka Klubu (nejen) mladých divadelníků ve čtvrtek večer před započetím vlastní přehlídky prvním rituálem - aktem zahájení JH jako vzdělávací instituce. Nechyběly ani další hronovské rituály: tzv. oheň přátelství a lampiónový průvod v předvečer zahájení JH, vítání souborů na schodech Jiráskova divadla, poděkování za představení a rozloučení se soubory, a především oficiální zahájení a zakončení festivalu se závěrečným velkým ohňostrojem.
Již pošesté se zhostil oficiálního zahájení JH v sobotu 7. srpna ministr kultury Pavel Dostál spolu se starostkou Hronova Hanou Nedvědovou a hejtmanem Královéhradeckého kraje ing. Pavlem Bradíkem. Zahájení se zúčastnili poslanci Zdeňka Horníková a Jiří Hanuš a senátor Petr Fejfar.
Každoročně přivítá JH řadu významných hostí. Letos jimi byli vedle ministra kultury Pavla Dostála, doc. Milan Uhde, ředitelka odboru regionální a národnostní kultury MK PhDr. Zuzana Malcová, Mgr. Milan Kupka, vedoucí kanceláře předsedy Senátu ČR, JUDr. Magdalena Hůrková, právnička I. náměstka ministra kultury a další, které v Hronově vídáme pravidelně. Mezi ně náleží i Franz-Josef Witting, viceprezident Německého spolkového svazu amatérského divadla (BDAT) a umělecký ředitel prestižní přehlídky v Paderbornu. Mezi stálé návštěvníky přehlídky patřil i Jozef Krasula, prezident Slovenského střediska AITA/IATA. Letos se v Hronově v roli hosta ocitl i letitý lektor Problémového clubu JH doc., Mgr Ján Zavarský jako jeden z deseti zahraničních návštěvníků festivalu. Mezi hosty lze počítat i zahraniční lektory vzdělávací části JH doc. PhDr. Vladimíra Štefka, CSc., Mgr. Silvestra Lavríka a Mgr. Karola Horvátha ze Slovenska.
Ke společenské části JH náleželo přijetí oficiálních hostí starostkou města Hanou Nedvědovou na hronovské radnici, přijetí zahraničních hostí a sponzorů na témže místě.
Významnou akcí společenského charakteru bylo udělení Ceny Ministerstva kultury v oblasti neprofesionálních divadelních a slovesných oborů za zásluhy a činnost v oblasti amatérského divadla prof. PhDr. Janu Císařovi, CSc. Akt se uskutečnil před odpoledním představením v den oficiálního zahájení JH na jevišti Jiráskova divadla. Cenu MK předal ministr kultury Pavel Dostál.
Téhož dne byla před večerním představením předána ocenění Zlatý odznak J.K. Tyla Bedřichu Beranovi z Hronova, Ludmile Cápkové z Kroměříže, Ludmile Honzové z Havlíčkova Brodu, Miroslavu Houštěkovi z Hronova a Janě Urbanové z Krupky.
Byť nebyl osobně přítomen Z.A. Tichý, iniciátor a osnovatel udělování neoficiální, dílem recesní a dílem vážně míněné ceny Zlatý Alois, byla cena díky iniciativě Vladimíra Hulce udělena. Zdá se, že tentokrát spíše vážně, než nevážně. Získal ji soubor Vosto5 z Prahy za svůj STAND´ART - divadelní stan a divadelní aktivity v něm provozované v průběhu 74. JH.

PLUSY A MINUSY ORGANIZACE FESTIVALU
V průběhu JH se každodenně scházel k řešení aktuálních problémů organizační štáb.
Na začátku a na konci přehlídky se sešel Festivalový výbor JH, který je vrcholovým orgánem festivalu, určujícím jeho koncepci a základní pravidla jejího naplňování.
I přes značný počet účastníků JH, včetně účastníků K(n)MD, a technickou a organizační náročnost zvládnutí tak velkého množství hrajících souborů, nevznikly až na výjimku žádné zásadní problémy. Dalo by se říci, že 74. JH byl z organizačního hlediska na velmi dobré úrovni. Onou výjimkou bylo nedodržení plánovaného a předem promyšleného uspořádání hracích prostor a hlediště, k němuž se v případě souboru z Městečka Trnávky připojilo pochybení v distribuci a prodeji vstupenek a na jednom z představení došlo k naddimenzované návštěvě. Doplatili na to diváci i účinkující, zejména při představení Ani Anička, ale Alenka souboru Tentokrát Pes z Městečka Trnávky v sále Josefa Čapka a Misionáři souboru Prádelna z Rosic, uváděném v sokolovně.
Po mnoha letech se podařilo zajistit elevaci hlediště v sále Josefa Čapka, což přispělo k dobré viditelnosti ze všech míst hlediště. Pokud by ještě došlo k zútulnění foyeru za pomoci fantazie výtvarníka a spolu s tím k zvukové izolaci od vlastního sálu, kde probíhají divadelní představení, stal by se z přístavby Jiráskova divadla funkční objekt k realizaci divadelních produkcí a současně místo, které lze považovat za festivalový divadelní klub.
Výtvarné řešení propagace JH, bylo i v roce 2004 svěřeno renomovanému brněnskému výtvarníkovi Rostislavu Pospíšilovi. Ten zaměnil loňskou postavu všudypřítomného Kašpara za smějícího se klauna. Tento motiv promítnul do všech propagačních materiálů, počínaje plakáty, přes programovou brožuru, přehlídkový zpravodaj, odznaky účastníků, tašky, trička aj., až po velkoplošnou propagaci ve městě.
Přehlídkové dění mapoval, jako každoročně, Zpravodaj JH. Jeho devět čísel připravovala redakce v novém složení. Vedoucí redaktorkou byla Mgr. Jana Portyková, jejími členy byli Michal Drtina, Mgr. Štěpán Filcík, Mgr. Alexandr Gregar, Mgr. Jakub Hulák, Vladimír Hulec, Jan Rolník, výtvarník Rostislav Pospíšil a fotograf Ivo Mičkal. Reakce čtenářů i těch, kdo se podílí na koncipování podoby JH včetně jeho Zpravodaje, napověděly, že se redakce osvědčila, byť nedosáhla na stránkách zpravodaje kýžených proporcí, komplexnosti, ale také espritu ve srovnání s redakcí ročníku předešlého. Jako výrazné pozitivum byly označeny exkluzivní rozhovory s ministrem kultury Pavlem Dostálem, prof. PhDr. Janem Císařem, CSc., doc. PhDr. Vladimírem Štefkem, CSc. a dalšími významnými osobnostmi profesionální a amatérské divadelní scény.
V den oficiálního zahájení festivalu (7.8.) se uskutečnila tisková konference JH. Zúčastnil se jí ministr kultury Pavel Dostál, ředitelka ORNK MK PhDr. Zuzana Malcová, hejtman Královéhradeckého kraje ing. Pavel Bradík, starostka Hronova Hana Nedvědová a další hosté a organizátoři JH. Účast žurnalistů byla obvyklého rozsahu. Jí odpovídala i pozornost médií, kterou přehlídce věnovala. Lze si jenom přát, aby tato pozornost, byť je daleko větší než bývá obvyklé u jiných akcí neprofesionálního umění, překročila stávající rozměr.
Mnoho připomínek a návrhů na zlepšení podmínek pro soubory, seminaristy a další návštěvníky JH padlo na závěrečných jednáních organizačního štábu a festivalového výboru JH, ale také na jednání odborné rady NIPOS-ARTAMA pro amatérské činoherní divadlo, některé byly zachyceny ve vyžádaných reflexích posluchačů K(n)MD. Nejčastěji se připomínky dotýkaly absence komorních hracích prostor, klimatizace (s výjimkou sálu Jos. Čapka), chybějící zpětné vazby na objednávky vstupenek pro návštěvníky JH mimo okruh K(n)MD u vyprodaných představení a také poskytování vstupenek na místa se špatnou viditelností a slyšitelností na balkoně Jiráskova divadla pro účastníky seminářů, kterým jsou představení předmětem či pomůckou výuky.
Organizace festivalu se neobejde bez finančního zajištění. Přesto, že se říká „o penězích až na prvním místě“, ponechal jsem si je na závěr. Rozpočet JH se v roce 2004 vyšplhal řádově na 2 miliony Kč. Tuto sumu se podařilo získat za pomoci finančního příspěvku Ministerstva kultury ve výši 525 tis. Kč, příspěvku Krajského úřadu Královéhradeckého kraje v částce 150 tis. Kč, řádově stejný objem prostředků investovalo do festivalu město Hronov, bezmála 400 tis. Kč přinesly sponzorské příspěvky a zbytek pokryly vlastní příjmy přehlídky (vstupenky, účastnické poplatky seminaristů K(n)MD, prodej tiskovin a propagačních materiálů).
Milan Strotzer