Texty: Bozkov, Komedie o umučení.......Pašijová hra, heslo zpracoval Vojtěch Ron

KOMEDIE O UMUČENÍ - BOZKOVSKÁ
Bozkovské pašije
asi konec 18. století

Komedie u umučení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, pro rozjímání jednoho každého a pobožného křesťana, co a jak mnoho za nás podstoupil a vystál a svou krev pro nás vylil, aby nás tudy od zatracení vysvobodil. Tak nám tady příklad zanechal, abychme tady zde na světě všecko mile a rádi přetrpěli, potom za ním se do nebe dostali a s ním se radovali. Vypsáno od Antonína Farskýho, v obci bozkovský.

Text:
Z Bozkova (okres Semily) pocházejí dva zápisy Komedie o umučení. Jeden je \"vypsán\" Antonínem Farským (1730? - 1805) \"v obci bozkovský\" a uložen ve Strahovské knihovně, druhý rukopis, který v r. 1885 přepsal místní učitel St. Beránek pro edici F. Menčíka. Editor jen nejasně uvedl, že přepis byl zhotoven podle rukopisu \"který neznámý nám občan v Bozkově nebo v blízkém okolí ve veliké vážnosti chová\", je je nyní nezvěstný. Při juxtapozici lze nalézt jen několik nepodstatných odlišností, ale nelze jednoznačně rozhodnout, zda jde o dva či o jeden a týž rukopis. Strahovský rukopis Komedie o umučení je značně chaoticky zapsán, je v něm mnoho vsuvek, textových přesunů, oprav, škrtů, cizích vpisků. Konec je zapsán jinou rukou. Výsledek je ale pozoruhodný, náleží k vrcholům české prostonárodní dramatické tvoroby.
Pašijová komedie náleží divadelnímu žánru mysterium, má všechny znaky lidové hry. Je složena z vybraných výjevů řazených podle evangelijní chronologie a představujících události Ježíšova života od vstupu do veřejného života až po ukřižování a pohřeb. Zahajuje ji Předmluva. Pak následují dvě scény, zdůvodňující smysl Ježíšova vykupitelského díla, scénu po vypovězení Adama a Evy z ráje, a kratičká samostatná hra (100 veršů) o Pejše (Pýše). Do hry je vsunut i příběh kající Marie Magdalény. Bozkovské mysterium je ukončeno Závěrkem. Přepis strahovské verze má 2183 řádky zapsaných veršů a prozaického textu. Dějstvuje v ní nejméně 60 mluvících postav a několik kolektivních. Zcela vymizel tradiční Opovědník, jemuž zůstal jen prolog a epilog. Postrádáme také texty písní, dělících jednotlivé výstupy, doplňujících orientaci v inscenaci a podporujících duchovní osvojení dramatického jednání. Nahradila je \"muzika\", není ale vyloučeno, že se pod tímto označením skrývá i \"píseň\", alespoň na některých místech (např.: \"Tu je muzika aneb zpěv po vzetí kříže.\"). Zpěv písní je výslovně určen ve scénických poznámkách ve výstupech kalvarských při křižování, losování, při Longinově bodnutí a při vystoupení Veroniky je každý verš uzavřen ve značce pro repetici.
Komedie o umučení je centonem prokazatelně sestaveným z dramatických textů různého původu a asi různé doby, z jezuitské dramatiky (monolog Setníka, hra o Pejše - spor Smrti, Pokory a Pýchy, řada jednotlivých veršů, včetně pokusu o hexametr), z pašijových oratorií (nomenklatura některých kolektivních postav: \"Zástup - Chorus\", \"Knížata\" - \"Biskupové\" (Annáš, Kaifáš) i z jiných pašijových ludů a passiologické literatury (kázání, modlitby, rozjímání). Předlohou dramatizátora Bozkovských pašijí byl především Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše Martina z >Kochemu, nejen pro téměř doslovné citace, ale především typickou kochemovskou spiritualitu a teprve skrze ní nazírané texty Evangelií.

Z ní vyšlo >Lastibořské pašijová hra ve zpracování redakci J. >Havla,
Nějaké pašijové hry byly hrány v Bozkově už v 2.polovině 18. století, s největší pravděpodobností je třeba vyloučit, že tento text je zdejšího původu. Patrně patřil druhé fázi pašijový her - první třetině 19. století.
Doklady o inscenování textu Komedie o umučení v Bozkově nejsou. Patrně je to text, který tu byl hrán na počátku 19. století a pochází odjinud (>Šourkův ze Zásady?).

Strahovský text A. Farského vznikal postupně, je v něm mnoho vsuvek, které docházely autoru rukopisu postupně. Nepatřil k inscenátorům, protože mnohdy nevěděl, jak hra bude postupovat.
Zdá se, že text teprve vznikal, nebo se opisovači text rozsypal, nebo sestavoval text hry podle částí postupně dodávaných.
která není dramatem v pravém sova smyslu, má spád s patrnou snahou krátce a výstižně podat děje e1vangel.

Inscenace:
Dle textu vyžadovala inscenace simultánní scénu. Velký šatnový prostor.

Prameny
Komedie o umučení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, pro
rozjímání jednoho každého a pobožného křesťana, co a jak mnoho za nás podstoupil a vystál a svou krev pro nás vylil,
aby nás tudy od zatracení vysvobodil. Tak nám tady příklad zanechal, abychme tady zde na světě všecko mile a rádi přetrpěli, potom za ním se do nebe dostali a s ním se radovali. Vypsáno od Antonína Farskýho, v obci bozkovský.
Rukopis - Strahovská knihovna sign.: DT V 35. Nový přepis rukopisu u V. Rona.
Menčík F.: Prostonárodní hry divadelní, II. Velikonoční hry, Holešov 1895, s. 1-57. - Též přetisk: Praporec, roč. 3, 1941, č.1, 44 stran. Přepis pro Menčíka pořídil r. 1885 Stanislav Beránek, řídící učitel v Bozkově.
KOMEDIE O UMUČENÍ pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, pro rozjímání jednoho každého a pobožného křesťana, co a jak mnoho za nás podstoupil a vystál a svou krev pro nás vylil, aby nás tudy od zatracení vysvobodil. Tak nám tady příklad zanechal, abychme tady zde na světě všecko mile a rádi přetrpěli, potom za ním se do nebe dostali a s ním se radovali. Vypsáno od Antonína Farskýho, v obci bozkovský
Nějaké pašijové hry byly hrány v Bozkově už v 2.polovině 18. století, nelze ale říci, že tento text je zdejšího původu. Patrně patřil druhé fázi pašijový her - první třetině 19. století.

Prameny
Rukopis - Strahovská knihovna sign.: DT V 35

Literatura
Jakeš, J.: České a německé lidové velikonoční hry na bývalém jazykovém pomezí, disertace FF UK, Praha 1970
Kalista, Z.: Na okraji bozkovské historie, Bozkovský sborník, který připravoval bozkovský farář P. J. Hoffmann, ale po roce 1948 už nesměl vyjít, korekturní výtisk z turnovské tiskárny O. Müllera je v pozůstalosti K.Kinského v Muzeu Českého ráje Turnov.
Kneidl, P. Labyrint světa, O selském nebo sousedském divadle v severovýchodních Čechách, Strahovská knihovna, roč. 10, 1975, s. 123.
Kopecký, J.: České lidové divadlo barokní, Dějiny českého divadla 1, 1968 red. F.Černý - A.Scherl, s. 313-314.
Kubátová, T.: Bozkov, Praha 1943.
Lukasová M.: Dvě české lidové hry o umučení ze severovýchodních Čech, rkp. 1932, FF MU Brno disertace, sign. D 1298/83,
Menčík F.: Prostonárodní hry divadelní, II. Velikonoční hry, Holešov 1895, s. 1-57. - Též přetisk: Praporec, roč. 3, 1941, č.1, 44 stran. .
Port, J.: Tvary divadla v Čechách, I., Stín velké noci 1,IV. Lidové pašije, s.246--250, rkp. v div. odd. Národního muzea v Praze.
Ron, V.: Sousedské divadelnictví severních Čech v 18. století, Divadlo v Kotcích, red. F. Černý, Praha 1992, s.348-360, 442-444.
Týž: Z minulosti pašijových her v českých zemích, Pašije aneb Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení a vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista, Národní divadlo v Praze, Praha 1998 s. 26-29.
Ryba, B.: Soupis rukopisů Strahovské knihovny PNP, VII., rukopisný dodatkový svazek v Příruční knihovně z r.1974.
Štajnygr, J.K.: Pomněnky z Boskova, Praha 1894, s. 86.