Texty: Sokol, VIII. všesokolský sjezd, POLLERT, Emil: Slavnostní hra na Vltavě a velká voda. 1926

 
  POLLERT, Emil (režisér opery ND):
Slavnostní hra na Vltavě a velká voda.

Chtěl bych těmito řádky obecenstvu, které při premiéře slavnostní hry „ Slovanstvo bratrské“ plnilo lodě a nábřeží od železničního mostu až k jezu u Karlova mostu a které bylo vším právem netrpělivé a odcházelo v pozdní hodině noční zklamané - objasniti, jak tato hra skutečně měla vypadati a proč dopadla zcela jinak.
Když jsem dostal od autora a skladatele hotovou knihu, dal jsem se okamžitě do práce, vypracoval a rozvrhnul režisérsky celý plán. Byl jsem básní i partiturou nadšen a když jsem shlédl návrhy Mistra Šalouna a Muchy -přesvědčen, že Praha a sletoví hosté spatří hru vysoké umělecké úrovně a budou míti neobyčejnou podívanou. Letní večer-voda-scenerie-náladové osvětlení-hudba, zpěv, tance- to vše v harmonickém sladění, bude jistě působiti silným dojmem.
Celý podnik byl řešen v tak velikém slohu a byl tak nákladný, že k uhražení musilo býti vybíráno vstupné i na nábřeží Palackého a lodě v počtu 40 musely vyjížděti od mostu železničního k propusti u ulice Myslíkové- propustí projeti a stavěti se v řadu u mostu Legií, zde měly čekati na znamení, by zasáhly svým příjezdem a vyloděním v děj odehrávající se na jevišti. Cesta od železničního mostu až k jevišti byla několikráte předem projeta a trvala nejdéle 35 minut. Lodě měly vyjeti o 20.40 hodin od železničního mostu, na jevišti určen začátek na 21.20 takže za mostem Legií mělo býti stále asi 15 lodí připraveno.
Nyní chci naznačiti jak měla býti tato hra provedena. Po úvodu trvajícím 7 minut za tmy osvětlí se jeviště a odbývá se slavnost obžinek na Arconě. Mezi tím dojíždí první loď kněží a sluhů, kteří nesou bůžky, za touto lodí s hosty slovanskými. Když velekněz hosty uvítá a prosí Svantovíta o dobrou žeň odchází a jeviště se setmí.
Při stmívání objeví u jeviště loď Libuše s děvami-tato zmizí ve tmě a přistávají za vítězného zpěvu lodě s bohatýry a bojovnicemi Vlasty a Šárky. Za nimi loď Lumíra a loď letnicového krále. Při vyloďování z této lodi osvětlí se jeviště. Lid vítá-nastává velká slavnost letnic, stínání letnicového krále, přistává Lumír, který nabádá lid k odhodlanosti, Vesna věnčí Lumíra vše odchází do tmy. Tyto dva obrazy trvají 40 minut.
U jeviště stojí již připraveny lodě 3. obrazu Husitský král. První skupina 2 lodě venkovského a městského lidu. Loď s hořící hranicí plavena 2 pacholky katovými, loď Jana Žižky s bojovníky a loď Prokopa Holého s bojovníky. Tato skupina v těsné souvislosti mizí jako fantom za majestátního osvětlení na scénu nevystupujících.
Přijíždí druhá skupina loď krále Jiříka a královny a 4 poslů královských a 7 lodí hostů ze slovanských zemí. Při vystupování, jeviště se osvětlí, lid vítá krále. Král slibuje chrániti vlast i kalich. Vysílá poselství k okolním národům. Jeviště zhasne. Tento obraz trvá 18 minut.
Během tohoto obrazu seřadí se lodě pro obraz 4. Slovanstvo bratrské. Jsou to lodě Osmačtyřicátníci na barikádě, kladení základního kamene k Národnímu divadlu, Legionáři, cechy a občané Republiky, kroje SHS, Polsko, Rusko,Lužice, Bulhaři, Ukrajinci a závěrem loď Sokolstva při jejímž příjezdu se jeviště osvětlí.
Četa 48 sokolů v kraji znázorňující pojítko mezi všemi Slovany, vítá a uvádí účinkující z lodí na určená místa. Tito vzájemným podáním rukou utvoří řetěz , sokolové ustoupí na kraj jeviště, naznačí, že sbratření je dokonáno. Při závěrečném hymnu zpívajícím všem účinkujícím, osvětlí se Hradčany, Karlův most, jezy, Rozhledna, ohně na Národním divadle, loď Libuše připluje před jeviště a Libuše žehná sbratření Slovanů.
To vše bylo důkladně vyzkoušeno, všichni účinkující splnili svoje povinnosti vzorně. V pátek, den před premiérou ještě vyjelo 14 osazených lodí a byly v určeném čase u jeviště, mohl jsem klidně prohlásiti, že ve 22.45 hodin skončíme.
A nyní k sobotě. Ráno stoupla voda již o 12 cm a dopoledne o 21 cm a během představení o 1/2m. Začali jsme dle programu o 21.20 a již první loď kněží, připlula dřív než bylo určeno, bylo vyloučeno u mostu Legií, pro veliký proud zastaviti. V druhém obraze předejely obě velké lodě bohatýrů a loď Libuše a celý pořad byl porušen. Když konečně tyto lodě přistály, scházela loď Letnicového krále, která měla zasáhnouti v děj. Motorka, která udržovala spojení mezi
propustí a jevištěm hlásila, že tato loď Letnicového krále obsazená 150 osobami, zápasí s vlnami. Přijela konečně za most Legií. Byl jsem již zoufalý, jeviště ve tmě-co bude dále. Bylo nutno první část druhého obrazu /slavnost letnic/ vynechati – minuty prchaly a konečně se objevují lodě husitské v počtu ztenčeném, neboť plavci se zdráhali pro stálé stoupání vody s menšími loděmi jeti. Osazení těchto lodí, které mělo zajeti za jeviště, muselo vystoupiti, neboť blízkost jezu, stále hrozila. Zase ztráta 10 minut. Měli jsme již 1 hodinové zpoždění - děj byl přetrhán, avšak šlo stále hůře. Voda stoupala. Konečně objevila se loď Jiříka, loď královny zůstala nezvěstná. Dohráli jsme obraz třetí a nyní nastal největší zmatek. U jeviště mělo státi 14 lodí pro apotheosu, na místě však nebyla ani jediná. Za to přijela motorka a hlásila, že následkem stoupnutí vody, otvírání a zavírání propusti je stíženo a trvá přes 10 minut, ač ve zkouškách jsme potřebovali sotva 5 minut, že vpouští do propusti jen jednu velkou a jednu menší loď, jelikož při tak vysokém stavu vody, výjezd je nebezpečný.
Při zkouškách vyjely dvě velké a dvě malé lodi. Věděl jsem jako zkušený divadelník, že obecenstvo rozvleklostí je rozmrzené, jeviště stále ve tmě a lodě také nejedou. Chtěl jsem raději skončiti. Tu objevily se konečně 2 lodě čtvrtého obrazu u mostu Legií a poněvadž bylo nebezpečí, že na znamení „konec“ mezi parníky loděmi, obecenstvem a učinkujícími by mohlo dojít k srážce, musil býti kalich utrpení vypit až na dno. Muselo se hráti dále.
Tak se stalo, že skončil jsem místo ve ¾ na 11 až o ½ 1 hodiny v noci a že obecenstvo místo slavnostní hry vidělo samé přestávky.
Zkusil jsem za své třicetileté divadelní činnosti lecos, režíroval ku příkladu takové Kročeje nebo Vítězové v přírodním divadle Šárce, bylo mnoho překážek k překonání, bylo to však přece jenom na suchu. Ale voda - Ó to je nebezpečný živel. Teče a stoupá bezohledně a chladně, nevšímavě a režisér rozčilením rve si své poslední šediny z hlavy.
Věřte mi, že trpím stále žízní, neboť každé napití budí ve mně hořké vzpomínky na tu poslední velkou vodu.


V Praze VIII. sletě všesokolském,
V měsíci ve kterém denně pršelo.


Emil Pollert
režisér opery Národního divadla v Praze


Národní archiv: Fond Československé obce sokolské, ka 797 / 2622
 
 

Související Texty

 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Organizace

 
 

Související Kalendárium

 
 

Související Obrázky

 Sokol, VIII. všesokolský slet: Vstupenka na slavnostní hru na Vltavě Slovanstvo bratrské.
Sokol, VIII. slet, Slovanské bratrstvo, slavnostní hra na Vltavě, pokyny pro účinkující, 1926
Sokol, VIII. slet, Slovanské bratrstvo, slavnostní hra na Vltavě, přípravy, 1926


 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
 
 Sokol, VIII. všesokolský slet: Vstupenka na slavnostní hru na Vltavě Slovanstvo bratrské.