Texty: Šumperk, Národní divadelní dílna 1997. Hodnocení - Karel Tomas

Národní divadelní dílna Šumperk 1997
Šumperk 16. - 24. 8. 1997

I. Základní údaje
Z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury ČR pořádaly:
ARTAMA, pracoviště Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu a Občanské sdružení DOMUS Šumperk, Dům kultury Šumperk.
Místo konání: Dům kultury Šumperk
Termín: 16.-24.8.1997

II. Program, splnění odborného účelu akce
Národní divadelní dílna Šumperk byla koncipována jako pracovní setkání mladých amatérských divadelníků, inspirace s dosahem a záběrem za hranice tradičního divadelního vzdělávání. Na šumperské dílně se mladí lidé kromě poctivé práci nad textem a na jevišti seznamovali s netradičními a hraničními obory a tendencemi amatérského divadla, s prací výrazných osobností naší i zahraniční divadelní (resp. umělecké) sféry. Dílna byla doplněna inspirativními vystoupeními a videoprojekcemi. Závěr dílny tvořila prezentace jednotlivých tříd.
Tematické zaměření šesti tříd vycházelo ze současných potřeb a tendencí mladého amatérského divadla, jak se projevily na ŠP a dalších přehlídkách a setkáních.

Většímu podílu hudební a zvukové složky v představeních odpovídala práce třídy A vedené slovenským hudebníkem, zpěvákem a divadelníkem Peterem Janků. Bylo pracováno s hudbou a se zvuky jako jedním ze základních výrazových prostředků divadla. Tématem bylo hledání zákonitostí, které hudba nabízí, a to v různých vztazích (člověk a jeho možnosti, člověk a člověk, člověk a prostor, hudba a její místo při formování divadelní výpovědi).

Počtem málo obsazená třída, nicméně aktivitou hýřící, byla třída B (Petr Endl), tedy třída divadla akce a akce na divadle, zabývající se převážně divadelním šermem a akčním jednáním ve smyslu boje, pádů a pohybových vztahů. Protiváhu tvořil náhled do jevištního zpracování historických tanců.

O třídu C - Pantomima a jevištní pohyb s lektorem Michalem Hechtem byl největší zájem v tříleté porevoluční historii šumperské dílny. Neomezovala se pouze na techniku pantomimy, ale pracovala velmi s pohybem ve všech formách a s prostředím, s pohybovou improvizací, ale nezapomněla i na fyzickou připravenost a dramaturgicko-režijní nadhled nad připravovaným tvarem.

Třída D se zlínským divadelním pedagogem Igorem Košutem (Od slova k fixovanému jednání) byla určena přihlášivším se začátečníkům a poskytovala jim základy vztahového jednání, otevření se fantazii a rozvíjení tvořivosti. Volba lektora by při tomto zaměření mohla být lepší, nicméně šlo o změnu na poslední chvíli před rozesláním propagace (původně byla plánována a domlouvána dílna herecká vedená Josefem Morávkem, který z důvodu vlastní indispozice sám za sebe navrhl náhradu) a svůj účel pro začátečníky splnila.

Druhý zahraniční lektor, režisér Jozef Krasula, pracoval ve třídě E na převodu nedramatických textů na jeviště. Šlo o komplexní dramaturgicko-režijně-hereckou práci nad dílem a životem Oty Pavla. Podmínkou účasti v dílně bylo mj. i prostudování maxima z dostupného díla autora. Práce byla mimořádně tvořivá.

Režisér Petr Kracik zaměřil práci dílny F na poctivé základní přečtení textu, analýzu dramatické situace a vytvoření jevištní postavy - tedy na základ, který je využitelný ve většině forem divadla, zejména v divadle interpretačním. Dílna pracovala nad textem Maryši a pro mnohé účastníky tuto \"povinnou\" literaturu objevila.

Typickým prvkem práce dílen v letošním roce se (kromě již obvyklé práce \"přes čas\") stala spolupráce jednotlivých tříd - vzájemná výpomoc při různých projektech, a to jak během týdne, tak i při závěrečné prezentaci.

Součástí programu byla i vystoupení Petera Janků, Michala Hechta a Divadla Jesličky a videoprojekce (Pěna dní, V. Vysocký jako herec, Kvas krále Vondry, Orfeo et Euridice), doplněné drobnými videoprojekcemi v rámci některých jednotlivých tříd. Zařazení videoprojekcí bylo motivováno zejména ekonomickými omezeními a nahrávky byly vybírány ve spolupráci s oddělením videokokumentace Divadelního ústavu v Praze. Ukázalo se však, že zejména záznamy divadelních představení na videu nejsou vhodným materiálem pro celovečerní program - špatná kvalita záznamu, jiný úhel pohledu jiného média. V anonymní anketě se účastníci jednoznačně vyslovili pro \"živá\" vystoupení. Přihlášených účastníků bylo 72, nepřijelo (buď s omluvou nebo bez) 18, výsledný počet byl tedy 54.

III. Organizace akce
Organizačně (mimo programovou část, nábor a administrativu) zabezpečovali v místě akci zejména pracovníci Kulturního domu Šumperk (ředitel p. Vladimír Rybička). Byla určena pracovnice DK Petra Matysová, která byla pro celou akci \"styčným důstojníkem\", vycházela jí maximálně vstříc a byla přítomna po celou dobu pro řešení problémů, které souvisely s místem, tedy jak provozních záležitostí, tak i \"zázraků na počkání\".
Běh odborné a programové části dílny zajišťoval pracovník IPOS-ARTAMA K.Tomas, péči o lektory a zabezpečení dobré spolupráce s ubytovnou měla na starosti pí. Crhová.
Všechny problémy a vzniklé potřeby byly řešeny operativně.
Podmínky v Šumperku jsou pro podobnou akci ideální. K dispozici je řada kluboven, menších i větších sálů - současná práce šesti skupin byla bezproblémová. Byly využívány i prostory přilehlého parku. Všechny prostory poskytl pořadatel za minimální úhradu.
Ubytování v učilišti bylo dostatečné kvality, stravování vlastními silami účastníků není vždy to nejlepší řešení, ale z ekonomických důvodů se ukázalo snesitelné, většina účastníků se k němu v anketě postavila kladně.

IV. Propagace akce
Akce byla bohatě propagována v regionálních sdělovacích prostředcích, v centrálním denním tisku i v odborném časopise. Dílnu navštívil regionální televizní štáb a několik zástupců tisku (MFD, regionálí tisk).
Pro zviditelnění akce v místě byly část závěrečné prezentace a některé večerní doplňkové programy veřejnosti přístupné.
Jako součást dokumentace dílny byl natočen amatérský videozáznam.

V. Finanční zabezpečení akce
Ministerstvo kultury ČR poskytlo na akci příspěvek ve výši cca 60 % nákladů, město cca 10 %, Sdružení Amatérské divadlo a svět cca 8 %, zbytek pokryly účastnické poplatky.
Vlastní vklad Domu kultury a jeho pracovníků je odhadován jako ekvivalent částky 25 000 Kč, vlastní vklad pracovníků IPOS ARTAMA náklady na tvorbu a distribuci materiálů k dílně je odhadován na cca 40 000 Kč.

VI. Závěry a doporučení
Pro rok 1998 je navržen termín 14.- 23.8. Dílna bude pracovat 8 dní (9 nocí).
Stejně jako v minulém roce chyběla možnost společného sezení všech účastníků dílny, neformálního setkávání včetně možnosti občerstvení (např. v předsálí).
Propagaci je třeba odeslat dříve (je třeba počítat s určitou rezervou na případné odmítnutí lektorů).
Pokud budou využity videoprojekce,je třeba je lépe zorganizovat, resp. využívat je jako doprovodný materiál pro pořady kombinované (přednáška a pod.).
Na dílně chyběla větší forma foto - či jiné dokumentace, který by snad bylo možné řešit žurnalistickou třídou. Jsme si však vědomi, že i zde jsou meze dány finančními možnostmi.
V příštím ročníku by mohla být vydána alespoň 2 čísla Zpravodaje.
Byla zorganizována anonymní anketa, její výsledky budou využity při přípravě dílny 1998.

Zpracoval: Karel Tomas