Texty: Běloves, www 2007

Z přelomu 19. a 20. století je známa činnost spolku divadelních ochotníků. Hrály se ponejvíce hry J.K.Tyla v divadelním sále v Malých lázních. Tehdy vzdělaný a všestranně působící sedlák a současně i kronikář František Kačer neváhal režírovat a provést s místním spolkem i Prodanou nevěstu. Tehdejší "Hospodářsko - čtenářská beseda" pěstovala lásku k české knize. Vlastnila mnoho knih a spisů, převážně cestopisných a historických. Knihovnu v roce 1904 převzala do své správy jednota Sokol. Jinak soužití občanů prý bylo i přes nějaké občasné spory sousedské. O politice se celkem mnoho nemluvilo. Kolem roku 1901 začal působit v obci Dělnický vzdělávací spolek "Mírumil". Bohužel bližší doklady o jeho činnosti chybí.
VZDĚLÁVACÍ JEDNOTA HAVLÍČEK
Celým názvem Vzdělávací a podpůrná jednota "Havlíček" pro Běloves a okolí byla založena v roce 1903 a svou velikostí a působností patřila mezi největší spolky v obci. Své poslání prezentovala pořádáním výletů, přednášek, zábavných večírků a divadelních představení. Cílem této činnosti bylo získání finančních prostředků pro podporu svých nemocných členů, na koupi knih do vzdělávací knihovny, kterou zdědila po skončení činnosti sociálně demokratického spolku Mírumil zdědila. Zakladateli byli bratři Šídlo a Josef Doubic.
Snad největší viditelnou činností bylo pořádání divadelních představení. Jednota však neměla vlastní jeviště. Proto hrála v místních hostincích i v okolních obcích na Babí, Starém Městě i Dobrošově. V roce 1908 si ochotníci mohli postavit vlastní jeviště v novém společenském sále v hostinci U Hejzlarů. První kus - "Exulanti, neb zbrojířova dcera" za režie bratra Ryšavého zde sehráli s velkým úspěchem. Premiéru zde měla i malovaná opona, která znázorňovala "Loučení Komenského s vlastí". V roce 1907 také uspořádali 1. maškarní ples. Na přednášky byli zváni prvotřídní řečníci. To však bylo trnem v oku c.k. úřadům a proto byla jejich činnost značně omezena.
S novou sílou se rozběhla činnost po I. světové válce. Hned v roce 1919 bylo uskutečněno první popřevratové představení "Nepohrávej si s ohněm". Když byla zřízena obecní knihovna, darovala jednota své knihy k veřejnému použití. Po vzoru jiných společností se začaly uplatňovat nové směry, hry v přírodě. Pro tyto účely bylo připraveno improvizované přírodní divadlo v místech mezi Suchou loukou, Tyrolkou a Brabákem. (Donedávna tam stávala tzv. Stejskalova chata). V dolejší části bylo jeviště a na stráni seděli diváci. V roce 1923 a několik dalších let zde spolek Havlíček společně se spolkem Osvěta sehrály několik představení, která byla četně navštívena. Opět společně nastudovaná představení byla předvedena v sále v Malých lázních Po požáru budovy se i tam hrálo na improvizovaném jevišti u zdi lázeňské vily. Jeden čas bylo takové jeviště i na Karlově zahradě a diváci seděli v prostoru hřiště u sokolovny. A aby byl výčet úplný, Leonard Dítě zorganizoval několik představení v přírodě za Hejzlarovým statkem. Jeviště bylo umístěno u zdi a diváci opět seděli na stráni. (bylo to v místech, kde nyní stojí budova Lesanky u hotelu Bonato). To vše ve třicátých letech. Výčet a popis jednotlivých představení by zasloužil vlastní publikaci. V roce 1927 bylo rekonstruováno jeviště v sále U Hejzlarů a byla pořízena nová rozhrnovací opona. Jen do roku 1933 sehrál spolek 65 divadelních představení, uspořádal osm silvestrovských, tři mikulášské a jednu josefovskou zábavu, včetně řady besídek pro děti.
Mezi nejznámější herce patřili : Josef Cvrček, Jiřina Cvrčková, Božena Škodová, Zdeněk Ryšavý, Emilie Jelenová, Josef Škoda, Václav Šedivý a další. Často s nimi hrával též Zdeněk Hejzlar, ale ten byl hlavně zapojen v náchodském divadelním spolku. Činnost spolku Havlíček byla zaměřena ve prospěch národně socialistické strany, která byla v obci nejsilnější.
Doslova explozi divadelních představení zažila obec v době okupace. Strany, Sokol a další spolky byly rozpuštěny a lidé si mohli pohovořit a pobavit se jen tak na fotbalovém hřišti a při divadelních představeních. Kina byla sice v provozu, ale do Náchoda se zrovna každému nechtělo. Ono se dnes kdekomu řekne - pimprlata a našmínkovaní kašpaři, co to je za zábavu ! Tehdy se ale o televizi nikomu ani nezdálo, v rádiovém vysílání byly německé pořady typu "zprávy o vítězném tažení německých vojsk" a nějaká ta vážná nebo dechová hudba. To si dnes už nikdo nedovede představit, jak se herci i diváci při obalených politických narážkách i občas lechtivých vtipech, vpašovaných do hry, doslova "vyblbli". Zápisy v pamětní knize uvádí 8 až 11 představení, která byla ročně nastudována a hrána v místě i okolí. Z toho také měla obecní pokladna zisk a mohly tak být financovány například náklady na vydláždění cesty a jiné potřebné akce. To se nedá ani přirovnat k hubeným krizovým letům po roce 1930, kdy byla zaznamenána až 50 % ztráta zisků z divadelních představení i plesů. Lidé tehdy měli velmi hluboko do kapsy.
Přišel rok 1944. Němci nařídili zavřít všechna divadla a muzea. Samozřejmě také zakázali ochotnická vystoupení. Zůstal jen biograf a nějaký ten sport. Sem tam nějaké přátelské utkání. Beztak všichni mladí muži byli už tenkrát totálně nasazeni na různé práce. Na zábavu nezbyl čas. Z těchto zmatků se spolek Havlíček, ale i jiné další spolky po válce již nevzpamatovaly.
OCHOTNICKÝ SPOLEK OSVĚTA
Roku 1925 převzal jmenovaný spolek činnost po dramatickém odboru DTJ. Na založení spolku se podílel jako vedoucí představitel Jaroslav Zita. Soubor získal značnou přízeň obyvatelstva. Zázemí měl na jevišti v sále U dvou lip, chcete - li U Hlavatých. V Období do roku 1933 zahrál v místě i okolí 57 divadelních představení. Některá, jak už bylo řečeno, byla nastudována společně se spolkem Havlíček. Vždy s velkým úspěchem! Mezi nejznámější herce patřil Václav Zelený, manželé Semerákovi a další. Politická orientace spolku se přibližovala spíše k sociálním demokratům.
Mimo citované ochotníky hostovalo v Bělovsi v roce 1939 a dalších letech několik dalších spolků. U Hlavatých například po 11 dnů hostovala divadelní společnost Zdeňka Valdena nebo komorní divadlo Františka Sece. Za okupace v roce 1940 sehrála Osvěta 6 představení a začala soutěžit s konkurencí, kdo sehraje více kusů a kdo bude mít více návštěvníků. Další léta dokonce vyhrávala. Rok 1944 však jakékoli soutěžení zhatil. Po válce se téměř všichni sešli v nově organizovaném divadelním spolku místní požární ochrany.