Texty: Indiánské pohádky - 2006; Co ze mě bude? - 2007;

BLÁHA, Jiří: Krajská přehlídka Dětské scény 2006 v Liberci. Deník dětské scény Truntov 2006/0.

Velmi slušné byly i „Indiánské pohádky“. Divadlo poezie „Život je pes“ bylo připraveno jako školní vystoupení pro mladší spolužáky (a tak také zapůsobilo), „Příběh Afriky“ byl poznamenán menší zkušeností vedoucí souboru. Pedagogická osobnost přehlídky: Alena Tomášová, vedoucí obou turnovských souborů. V případě práce se souborem „Pampalin“ jde o dlouhodobou (od 1. ročníku) a systematickou práci třídní učitelky (vedle práce na ZŠ je učitelkou LDO ZUŠ a dále se v oboru vzdělává) s kolektivem dnes už čtvrté třídy, pro niž je divadlo zřejmě vyvrcholením celoroční práce v humanitních a esteticko-výchovných předmětech a jedním z podstatných způsobů osobnostního a sociálního rozvíjení a obohacování dětí.

ZUŠ Turnov – Co ze mě bude?
Na vystoupení turnovského souboru dětí ze sedmých až devátých tříd ocenil lektorský sbor volbu tématu a shodl se na tom, že je pro tuto věkovou skupinu důležité a aktuální. Inscenace má ale podobu spíše mozaiky etud a her než generační výpovědi. Scénky, které jsou tu více, tu méně vtipnými situacemi – v letadle, na automobilových závodech, při natáčení filmu o Jamesi Bondovi, agentu 007 – sice exponují různé profese, ale jsou to spíše nezávazné a někdy i banální hříčky působící v podání starších dětí někdy až trochu naivně. Není zde hlavně vyjasněno, zda se jedná o představy a skutečné touhy dětí, které stojí před rozhodnutím výběru budoucího povolání, nebo náhodně zvolené a předvedené profese podle představ dospělých. Tomu by totiž odpovídala jistá klišovitost, která se ve výběru a následném rozehrávání profesí v představení projevila. Tyto okolnosti „generační výpověď“, kterou autoři avizují v titulu inscenace, značně znejišťují…