Texty: Organizace Čechů v Chorvatsku - základní informace

 
  Stěhování Čechů do Chorvatska trvalo téměř 150 let a bylo umožněno tím že obě země byly součástí habsburské monarchie Rakouska - Uherska. Od poloviny 18. až do konce 19. století se do chorvatských měst stěhovaly jednotlivě úředníci, řemeslníci, učitelé, vojáci,hudebníci, lesníci, zahradníci, do manufaktur ve vnitrozemí pak celé dělnické kolonie (např. skláři). Členové dnešní rozvětvené české krajanské menšiny v Chorvatsku jsou však většinou potomci drobných zemědělců, kteří získaly od zchudlé chorvatské šlechty v západní Slavonii zanedbané pozemky a znovu je zúrodnili.
Z vesnic, které byly založeny českými kolonisty pod rakouskou vojenskou správou v takzvané Vojenské hranici, zůstalo české obyvatelstvo jenom v Ivanově Sele, kterému se dodnes říká „Pémie“.
Podle posledního soupisu obyvatel v roce 1991 se k české národnosti v Chorvatsku hlásilo přes 13.000 osob.
Češi v Chorvatsku nejsou sice nejpočetnější, ale pravděpodobně jsou nejorganizovanější českou komunitou ve světě - toto uznání nejednou zaznělo z úst členů významných delegací České republiky, které v posledních letech navštívily Daruvar a jeho krajanské okolí...
Českou a slovenskou menšinu v Chorvatském státním sněmu zastupuje jeden poslanec přímo volený občany na české a slovenské hlasovací listině.

Svaz Čechů v Republice Chorvatsko je nepolitická, samostatná organizace dobrovolně sdružených Českých besed, škol, klubů a jednotlivců - příslušníků české menšiny v oblasti kultury, osvěty, umění, vědy a sportu.

Dnešní ústřední instituce české menšiny v Chorvatsku je nástupcem někdejšího „Československého svazu“, který od roku 1921 sdružoval krajany v tehdejším Království SHS.

Sídlo Svazu je v Daruvaru, lázeňském městě, ležícím v Bjelovarsko-bilogorském županství, kde žije většina Čechů v Chorvatsku. Činnost Svazu je bohatá a rozvětvená - spočívá v různých akcích a manifestacích během celého kalendářního roku a je zaměřena na pěstování vlastní české kultury, jazyka a zachování identity. Besedám a školám přitom pomáhají rady - školní, kulturně-osvětová, divadelní, historická, vydavatelská a informační.

České besedy jsou základní občanská sdružení - spolky, v nichž Češi na území Chorvatska pěstují svůj jazyk a kulturu. První České besedy byly založeny ve velkých městech - Záhřebu (1874) a Dubrovníku (1899), dnes jsou však nejaktivnější spolky na Daruvarsku, které vznikly kolem roku 1920.

Podle počtu členů, jejich zájmů a spolkových tradic je pak kulturní činnost jednotlivých Besed velmi různorodá. Nejoblíbenější jsou folklórní skupiny (tančí se choreograficky zpracovaný folklór), které jsou téměř v každé Besedě, četné jsou i dechovky a divadelní skupiny, které mají nejdelší tradici (české krajanské divadlo hraje se v Chorvatsku přes 120 let). Některé Besedy mají i pěvecké sbory a loutkové divadlo.

Třináct Českých besed v Chorvatsku vlastní své České kulturní domy s jevištěm, sálem a přilehlými prostory. V rámci rozvojové pomoci při obnově a rekonstrukci Českých národních domů a škol v Chorvatsku věnovala Česká republika během roku 1997 - 2000, 1,9 miliónu kun; v tomto programu se dále pokračuje

Kromě stejnojmenného týdeníku „Jednota“ - zrcadla všech krajanských události - který vychází od roku 1946, ale navazuje na tradici „Jugoslávských Čechoslováků“, novin, které v Daruvaru vycházely od roku 1922, NVI Jednota vydává měsíčník pro děti Dětský koutek, dále ročenku Český lidový kalendář a publicistický časopis Přehled.


(http://www.savez-ceha-rh.t-com.hr/ceski/cesivh/index.htm)


1941 na území Chorvatska působilo 65 českých spolků.

Počet Čechů v Chorvatsku v tisících:
1880 14
1890 27
1900 31
1910 32
1921 32
1948 29
1953 26
1961 23
1971 19
1981 15
1991 13
----------------------------------

V Daruvaru se nacházela také Ústřední česká knihovna, divadelní knihovna, učitelská knihovna a Matice divadelního ochotnictva.

V meziválečné době v Chorvatsku kromě České besedy působil také Československý svaz v Jugoslávii (založen 1921), jehož sídlem byl Osijek, později Bělehrad a nakonec Záhřeb. Stálým úředníkem svazu byl od roku 1929 Vojta Režný. V roce 1924 byl při Svazu založen kulturní odbor a zemědělský odbor, později také Ústředí divadelního ochotnictva, jehož sídlem byl Daruvar. Toto ústředí udržovalo kontakty s Ústřední maticí divadelního ochotnictva v Praze, která mu byla nápomocna při shánění textů her, kostýmů apod. V roce 1930 byl namísto Matice divadelního ochotnictva zřízen Divadelní odbor Československého svazu se sídlem v Záhřebě, jehož ředitelem se stal Jindřich Rýdl, který také často býval režisérem uváděných her. V roce 1932 byl založen Osvětový odbor Československého svazu pro český venkov, který měl vzdělávat české rolníky především v Sávské bánovině. Sídlem Odboru byl Záhřeb, funkcionáři pak působili přímo v jednotlivých okrscích.
(Československo-chorvatské vztahy v období 1918–1938, bakalářská diplomová práce, FF MU Brno, 2006, Jana Hrabcová)
 
 

Související Geografické celky

 
 

Související Bibliografie

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':