Texty: STROTZER, Milan: Kurz praktické režie 1993-1998, Amatérská scéna 1998, č. 6, str. 7-8

 
  KURZ PRAKTICKÉ REŽIE 1993 - 1998

Mnohokrát potvrzená zkušenost z oblasti vzdělávání amatérských, či chcete-li ochotnických, divadelníků praví, že nejefektivnější formou bývá dlouhodobé systematické školení vedoucích osobností souborů, které umožňuje spojovat teorii s praxí.
Jednou z klíčových vzdělávacích institucí amatérského divadla posledních let se stal Kurz praktické režie. Jeho odborným garantem a částečně i organizátorem a financiérem se stala ARTAMA, odborné pracoviště pražského Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu. Materiálně a technicky tento vzdělávací projekt zabezpečovali zejména organizátoři Krakonošova divadelního podzimu ve Vysokém nad Jizerou, včetně občanského sdružení Vobskočák a organizátoři Jiráskova Hronova. Finančně byl Kurz podporován také Ministerstvem kultury ČR a Open society fund Praha. Část nákladů hradili ze svého posluchači kurzu.

Původně do třech ročníků koncipovaný kurz se rozprostřel do pěti let. V každém roce se uskutečnila dvě devítidenní soustředění - jedno při Krakonošově divadelním podzimu, národní přehlídce venkovských divadelních souborů ve Vysokém nad Jizerou a druhé při Jiráskově Hronově, celostátní mezidruhové přehlídce amatérského divadla. Poslední soustředění navíc se konalo na POPELCE ´98, národní přehlídce amatérského činoherního divadla pro děti v Rakovníku. Realizace soustředění v rámci těchto divadelních festivalů se ukázala jako velice přínosná v tom, že posluchači měli možnost uvidět v průběhu pěti let více jak 200 divadelních představení a zúčastňovat se rozborových seminářů k nim, respektive jiných způsobů jejich reflexe. To samo o sobě by vydalo za vysokou školu, neboť odborné zázemí rozborových seminářů a dalších reflexí inscenací tvořily přední osobnosti našeho divadelního života, které na tomto místě nelze všechny vyjmenovat. Byli mezi nimi např. významní pedagogové DAMU Praha prof. PhDr. Jan Císař, CSc., prof. Miloslav Klíma, režiséři Aleš Bergman, Petr Lébl, Radovan Lipus, Milan Schejbal, PaedDr. František Zborník a mnoho dalších.

Cílem kurzu byla základní teoretická a zejména praktická vybavenost pro práci režiséra v amatérském divadelním souboru. Jednotlivá soustředění Kurzu na sebe obsahově navazovala, avšak byla přitom koncipována jako tematicky uzavřené celky. To umožňovalo vstup dalších zájemců v cca první polovině soustředění. Poté byl přístup dalších posluchačů pozastaven. Kurzem v té době prošlo 53 účastníků, z toho téměř polovina vydržela až do konce. Ne všichni z nich však splnili podmínky pro udělení absolutoria.

Učební plán koncipoval ve spolupráci s vedoucími lektory a částečně na základě požadavků posluchačů organizační vedoucí Kurzu dr.Milan Strotzer, odborný pracovník ARTAMY. Po celou dobu výuky posluchače provázela „třídní učitelka“, dramaturgyně Městského divadla v Mostě Kateřina Fixová.
Co bylo obsahem výuky a kdo ji lektorsky realizoval:
• Úvod do dramaturgie = Jarmila Černíková-Drobná;
• Praktická dramaturgie = Jarmila Černíková-Drobná;
• Úpravy dramatického textu = Jarmila Černíková-Drobná;
• Dramatizace literárních předloh = Jarmila Černíková-Drobná;
• Základy divadelní režie = Rudolf Felzmann;

• Dramaturgicko-režijní koncepce = Rudolf Felzmann;
• Příprava režiséra k inscenaci = Rudolf Felzmann;
• Základy režijní práce = Rudolf Felzmann;
• Organizace práce v divadelním souboru = Rudolf Felzmann;
• Legislativní otázky existence divadelních souborů a autorský zákon = JUDR. Lucie Gromovová, Lenka Lázňovská a Vladimír Zajíc;
• Základy scénografie = Jaromír Vosecký;
• Spolupráce dramaturga, režiséra a scénografa = Kateřina Fixová, Milan Schejbal a Jaromír Vosecký;
• Divadelní svícení = Vladimír Dědek a Milan Schejbal;
• Psychologie pro režiséry = Kateřina Fixová;
• Nonverbální komunikace = Daniela Fischerová;
• Divadelní druhy, žánry a styly teoreticky = Vladimír Zajíc;
• Divadelní druhy, žánry a styly prakticky = Milan Schejbal a Kateřina Fixová;
• Metody dramatické výchovy dětí = Marie Poesová;
• Základy loutkového divadla a práce s předmětem a loutkou = Vladimír Zajíc;
• Práce režiséra s hercem = Milan Schejbal a Kateřina Fixová;
• Mluvené slovo jako prostředek divadelního výrazu, práce s veršem v divadelní hře = Rudolf Felzmann;
• Estetika dramatického umění = Kateřina Fixová;
• Kritické hodnocení inscenací = Jarmila Černíková-Drobná a Kateřina Fixová;
• Práce na inscenaci = Milan Schejbal a Kateřina Fixová;
• Divadlo pro děti = Alena Urbanová.

Ten, kdo nikdy nechyběl, strávil v Kurzu na výuce plných 630 hodin a
k tomu čas nutný ke zhlédnutí více jak 200 divadelních představení. A byli i tací: Aleš Novák, Jan Strejcovský a MUDr. Petr Vojkůvka. K 100 % účasti neměly daleko ani Mgr. Hana Kotyzová a Mgr. Marcela Kovaříková.

Jedou z podmínek úspěšného završení kuru byla pro posluchače realizace absolventských představení. Nikoho z těch, kdo kurz koncipovali, vedli či v něm vyučovali, nepomyslel na to, že by se mohl urodit takový počet inscenací, jaký byl v závěru studia zaznamenán. Vedení kurzu počítalo s tím, že tak třetina posluchačů bude absolvovat samostatnými inscenacemi s mateřskými soubory a že ostatní se budou podílet na společné práci při realizaci cca 3 drobnějších jevištních tvarů, kterými bude splněna daná podmínka. Došlo však k nečekané situaci. Kromě 4 posluchačů, aspirujících na udělení absolutoria, měli všichni ostatní vlastní inscenace ve svých domácích souborech. Bylo proto možné přistoupit k nastudování pouze jediného společného absolventského představení (Roman Sikora: Sodomagomora) a posluchačům, majícím své vlastní inscenace, umožnit jejich prezentaci na půdě národních přehlídek. Celkem se tak sešlo těchto 12 4 inscenačních počinů:

• Jan Strejcovský s Divadlem hudby Nymburk / Jan Řehounek: Useknuté ucho (JH 31.7.98);
• Tomáš Hradil s DS Velká Bystřice / John Patrick: Rajčatům se letos nedaří (JH 31.7.98);
• Pavlína Morávková (společně s Marií Trunečkovou) s DS Krakonoš Vysoké n.J. / Alan Ayckbourn:
Kdes to byl(a) v noci (JH 1.8.98);
• Miroslav Dědic s DS Kozlovice / John Patrick: Podivná paní Savageová (KDP 13.10.98);
• Jiřina Pištorová s DS Jaroslav Luže / Slawomir Mrožek: Na pustém...? (KDP 15.10.98);
• Berenika Dobiášová s DS Mama-ya & Papa-ya Praha / Shelagh Delaneyová: Chuť medu (KDP 15.10.98);
• Aleš Novák, Lucie Tlustošová, Petr Vojkůvka s kolektivem posluchačů Kurzu praktické režie / Roman Sikora: Sodomagomora (KDP 15.5.98);
• Vladimíra Zedníková-Zajíčková s DS buďAnebo Karlovy Vary / Miloš Macourek: Pohádka ze ZOO (KDP 16.10.98);
• Gabriela Vašková s DS Horšovský Týn / István Örkény: Rodina Tóthů (KDP 16.10.98);
• Anna Balatová s DS z Benešova u Prahy / Hans Sachs: Posel z ráje (POPELKA 5.11.98);
• Hana Kotyzová a DS ZUŠ Prostějov / Zdeněk Svěrák: Kolo se zlatými ráfky (POPELKA 6.11.98);
• Marcela Kovaříková s DS Temperka ZUŠ Třinec / Karel Čapek: Bajky (POPELKA 7.11.98);
• 4 další inscenace Šarloty Karkové, Michala Koláře, Jiřího Miroslava Richtera a Lenky Walterové, tj. posluchačů, kterým v závěru kurzu nebylo uděleno absolutorium, byly k dispozici na videozáznamech, respektive živě v místech působení jejich souborů.

SPONDEO AC POLLICEOR zaznělo při slavnostním vyřazení posluchačů na půdě POPELKY v Rakovníku celkem třináctkrát (3 posluchači se nemohli aktu zúčastnit) poté, co „rektor“ kurzu Milan Strotzer přednesl a požadoval na absolventech tento slib:
Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ve své divadelní praxi využívat všech vědomostí a myšlenek za studia nabytých a že nebudu:
• uvádět plytké a schématické divadelní předlohy, o škvárech nemluvě;
• nezapomenu za všech okolností budovat dramatické situace;
• nebudu nutit herce do šarží, šklebů a mrckování;
• říkat hercům, co sám nevím;
• odmítat kritické reflexe svých inscenací, prostě nebudu režisér - ješita.
Tak slibuji a zavazuji se - spondeo ac polliceor!

Osvědčení o absolvování bylo uděleno těmto 16 posluchačům:
• PhDr. Anna Balatová z Benešova u Prahy,
• Miroslav Dědic z Dětmarovic,
• Berenika Dobiášová z Prahy,
• Ing. Tomáš Hradil z Velké Bystřice,
• Martin Kalina z Úpice,
• Mgr. Hana Kotyzová z Prostějova,
• Mgr. Marcela Kovaříková z Českého Těšína,
• Jan Kříž z Želče u Tábora,
• Pavlína Morávková z Vysokého nad Jizerou,
• Aleš Novák z Neratovic,
• Jiři Pištorová z Luže,
• Jan Strejcovský z Prahy,
• Lucie Tlustošová z Hradce Králové,
• Gabriela Vašková z Plzně,
• MUDR. Petr Vojkůvka z Aše,
• Vladimíra Zedníková - Zajíčková z Karlových Varů.

Magda Johnová z Olomouce a Michal Kolář z Prahy mají možnost získat osvědčení dodatečně po absolvování semináře dramaturgie na příštím Jiráskově Hronově.

Slavnostně vážný i nevážný ceremoniál byl uvozen prvními takty Smetanova Blaníku, při nichž kostýmovaní pedélové přivedli na jeviště v prolínajícím se dvoustupu absolventy kurzu. Poté za zvuku fanfár z předehry ke Smetanově Libuši nastoupil akademický senát, čiže právě přítomní lektoři kurzu, následovaní Jejich magnificencemi, tj. Milanem Strotzerem a Kateřinou Fixovou. A znovu Smetana a jeho Vyšehrad a do toho Alenka Mutinská a Ta naše láska k divadlu, obřadně a s potřebnou dávkou patosu. Po ní ukázka toho, kam až to lze přivést: Jiří Hlávka a fragment Gogolových Bláznových zápisků. Poté „děkanka a třídní učitelka KOPRU“ Kateřina Fixová pronesla zásadní řeč, určenou „jejím dětem“ do života divadelního i osobního. Jedno oko nezůstalo suché. V závěru řeči požádala „rektora“ o přednesení přísahy pro absolventy, o umožnění složení slibu a předání absolventských diplomů. Posluchači předstoupili jeden po druhém před „rektora“ , kladli dva prsty na pedélem obřadně nastavené žezlo a svorně komolili slova přísahy, aby jim na to byly předány „rektorem“ diplomy a „děkankou“ věcné památky - lahvička kopru a kazeta s videozáznamem Sodomygomory. Pak se absolventi poděkovali svým „profesorům“, formálně i věcně. Závěrečné fanfáry a důstojný odchod z jeviště v opačném gardu než na začátku byly impulsem k potlesku plného hlediště rakovnického Kulturního centra. Ceremoniál a s ním pětileté vstřebávání divadelních znalostí a dovedností došly svého závěru.

Skončilo mimořádné setkávání dvacítky lidí se zájmem o divadlo, z nichž 16 získalo absolutorium. Posluchači kursu vytvořili 16 absolventských představení, 8 z nich se zúčastnilo se svými inscenacemi krajových přehlídek, z nich pak 6 stanulo na soutěžní půdě přehlídek národních a konečně, dvě z těchto šesti inscenací byly nominovány k účasti na Jiráskově Hronově (Kdes to byl(a) v noci, Rodina Tóthů).To jsou čísla nevídaná a překvapivá. Nelze než popřát všem posluchačům - absolventům, aby je divadelní chtění a múza neopouštěly, aby nás mile překvapovali i v budoucnu svými inscenacemi. Ať se dílo i život daří!

Milan Strotzer
 
 

Související Organizace

 
 

Související Alba

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':