Texty: VOSTÁREK, Karel: Dětská scéna 2011, Svitavy (recenze) - Sísa. AS 2011, č. 2 (z Deníku Dětské scény č.5).

SÍSA
Oblíbený a frekventovaný příběh podle knihy Martiny Drijverové, který prošel už mnohým zpracováním. Vedoucí souboru Dana Žáková zvolila jako základní scénografi cký prvek židličky z mateřské školy. Jejich rozmístěním na scéně se navozuje prostředí sousedského společenství jednoho domu, školní třídy i domácnosti Plackových. Jednoduchými kostýmními atributy označuje postavy (kravata, brýle, zástěra). Děti se „povyšují“ do rolí dospělých výstupem na židličku. I když chlapec hrající hlavního hrdinu Jendu Placku by si zasloužil pozornost foniatra, působí na scéně sympaticky a téměř samozřejmě. Představitelky Sísy Kyselé jsou dvě a obě zvládají svou roli také na úrovni, i když blondýnka působí více sísoidně. Sympatické je i jednoduché a přímočaré vedení příběhu.
O to více překvapí výběr a skladba použité reprodukované hudby, zvláště „Sting“ na konci. Problémem je mizanscéna jednotlivých situací a temporytmus představení, který je trochu uspávající. Zvláště vrcholná scéna – ztráta a záchrana milovaného myšáka, která láme bariéru přátelství mezi Sísou a Jendou, by si zasloužila výraznější propracování. A také způsob a průběh Jendovy „pomsty“ jako divák, těžko postřehnu, natož dešifruji. Zcela z jiného soudku divadelních prostředků je „chlapácký“ souboj ve třídě, kde nenacházím v jednání postav opodstatnění k tomu- to uměleckoidnímu pojetí či snad dokonce nadsázce?
Karel Vostárek