Texty: LADECKÝ, Jan: Příspěvky k dějinám českého divadla, Česká divadla ochotnická, Praha 1895, s. 134.

 
  LADECKÝ, Jan: Příspěvky k dějinám českého divadla, Česká divadla ochotnická, Praha 1895, s. 134. (Jednotlivé texty jsou též připojeny k příslušným místům.)

Nejstarším snad ochotnickým divadlem může se hodnotit Rychnov n.K. Zachovaly se tu zprávy, že již v roce 1750 hrálo se v Rychnově ochotnické divadlo česky. Byl to však ještě spíše zbytek starých mysterií, provozovánoť tehdy „Umučení Páně“. Světské hry uvedeny na jeviště teprve roku 1779, kdy se také začalo hráti častěji. Hry ochotnické provozovány po různých hostincích a bývaly to zejména hry lokální; skládalť je po jistou dobu chudý studující, Jos.Táborský, na základě různých místních událostí. Po více sdruženích, jež se opět rozešla, nastoupilo r.1861 družstvo, jež se udrželo až do roku 1872 za ředitelství Josefa Beera a Frant.Pavlišty. Roku 1877 založen ochotnický spolek „Tyl“, jehož ředitelem býval prof.Jos.Vycpálek a pořadatelem prof. Jan Voborník. Po nich převzal řízení spolku JUDr. Jan Smrtka. Divadlo je umístěno posud v hostinci.

V Semilech hráno bylo již v letech 80tých předešlého století. Činnost ochotnická pak ochabovala, až r. 1835 zcela ustála. Roku 1841 začalo se hráti znovu a roku 1864 bylo založeno družstvo na základě úmluvy „k udržení pořádku a míru mezi ochotníky „spolek div. ochotníků pak založen roku 1874. Hraje se na stálém jevišti v sále městské radnice a nynějším ředitelem divadla je lékárník Rudolf Husák.

Taktéž ve Vysokém nad Jiz. Ujala se myšlenka ochotnických her v minulém století. Jak, vylíčeno na str. 82 a 83 této knihy. Po Petruškovi a jeho žácích ujal se divadla kaplan vysocký P.Hradecký, který je řídil uvědoměleji a dával provozovati kry novější. Teprve roku 1831 pořízeno skutečné jeviště s plátěnými dekoracemi. Roku 1834 přerušena činnost divadla velikým požárem, ale již r. 1836 sestoupili se ochotníci v pevnou společnost na základě psané úmluvy. Ale stálé spory donutily ochotníky k založení spolku, kterýž pode jménem „Přemysl“ působil do r. 1882, kdy se spojil s místním zpěváckým spolkem, a trvá posud jako pěvecko-divadelní jednota „Krakonoš“. Po vlasteneckém knězi P.Koublovi a K. Háskovi je nyní ředitelem divadla Fr.Rón a předsedou spolku Jos.Vodseďálek.

Mezi nejstarší ochotnická divadla náleží také divadlo v Radnicích. Začalo se na něm hráti již ke konci minulého století, načež na čas přestalo. Ale začátkem nynějšího století oživil je opět zasloužilý buditel národní, spisovatel Antonín Jaroslav Puchmajer, radnický farář, po jehož odchodu však divadlo zase zaniklo. Až zase v roce 1850 ustaveno družstvo ochotnické, jež se pevněji skupilo roku 1853 a teprve roku 1888 založen skutečný spolek s úředně potvrzenými stanovami. Ředitelem spolku jest nyní lékárník a starosta města Allizar.

Na samém počátku tohoto století založeno ochotnické divadlo v České Třebové. Ponejvíce hrálo se o svátcích a o prázdninách studenty. Teprve v roce 1880 poměry se ustálily a založen ochotnický spolek „Hýbl“, jehož ředitelem z prvu byl učitel Jan Tykač; nyní řídí třebovské divadlo Karel Hubálek. Činným ochotníkem zdejším býval JUDr. Jan Vršatý.

Ve Mšeně začala česká představení roku 1804 a hraje se s malými přestávkami až podnes. Družstvo založeno roku 1841, stanovami je opatřeno od roku 1872. Divadlo je umístěno ve zvláštním sále městské radnice a má stálé jeviště; ředitelem jeho jest Jan Hora.

V Polné hrálo se poprvé česky roku 1808, ale brzy na to zavládly hry německé. Až v letech dvacátých obnovena zase představení P.Pokorným a od té doby hraje se stále v poslední době za ředitelství Josefa Lasenického.

Představení ochotnická v Praze jsou ovšem spolu zárodkem celého našeho hereckého umění a připravovala zdatně půdu stálému českému divadlu. Jejich počátkem udává se rok 1812, ačkoli je jisto, že se již mnohem dříve v Praze ochotnicky pěstovalo české divadlo. V ochotnické společnosti z r. 1812, jež hrála až do r. 1815, byli mimo jiné také členy Hýbl, Fr. Klicpera, Štěpánek, Švanda ze Semčic (děd nynějšího divad.ředitele), V.K.Klicpera, Nebeský a Svoboda. Hrály se skoro napořád hry Štěpánkovy. Roku 1818 vzniklo na čas jiné sdružení; když to zaniklo, sestoupili se vynikající vlastenci té doby a založili r. 1821 ochotnické divadlo, v němž hráno do roku 1824. Zde provozovány nejvíce hry Klicperovy, jenž byl také duší tohoto podniku. Poněvadž pak roku 1824 připuštěny české hry na stavovské divadlo, činnost ochotnická ochabovala v soukromých divadlech a přihlížela spíše ke hrám v divadle stavovském, na němž vlastně také pěstováno české umění pouze z ochoty. Roku 1828 začalo se také v Kajetánském domě hráti česky, ovšem zase z ochoty, a mimo to prováděna časem česká ochotnická představení i v klášteře Mikulášském. V Kajetánském divadle hráli ochotníci Šemerer (Stránský), bratři Arbitrové, Kaška a Anna Manetínská (později choť J.J.Kolara), k nimž se v letech třicátých přidružili J.K.Tyl, Jablonský, Kolar, Mácha, Filípek. Zde hráno do roku 1837, načež další představení zakázána. Avšak již se poměry vyjasňovaly a v divadle v Růžové ulici a později od roku 1852 ve stavovském divadle ze Stögra. Z ochotníků stávali se herci. Hráli sice z prvu za honoráře praskrovné, ale již to byl pokrok. Následkem toho také utuchala ochotnická činnost, ač nevymizela na dobro ani na chvíli; objevovali se stále nové a nové talenty, mladí lidé, nadaní a nadšení, kteří museli hráti z vnitřní potřeby, ale jež veřejné divadlo nemohlo všecky pojati; i tvořeny stále tu onde soukromé kroužky, jež však nemívaly dlouhého trvání. Skončili obyčejně angažováním některého z tvůrců kroužku buď ku pražskému, nebo později k cestujícímu divadlu*)
V letech padesátých hráváno ochotnicky v Karlíně „U města Lipska“, na ostrově Kampě a v hostinci !U tří hvězdiček“. Ku konci let padesátých a začátkem let šedesátých soustředil s ruch ochotnický na Smíchově (viz tamtéž), jakož i později předměstí hrála a hrají v pražském ochotnictvu nejdůležitější úlohu. Je to pochopitelné. V samé blízkosti zemského a nyní Národního divadla může se jen skrovně ujati divadlo ochotnické.
Z představení, pořádaných začátkem let šedesátých na Malé straně, vznikla r.1868 čtenářsko-ochotnická jednota „Thalia“, jež nejzdárněji působila ve svých počátcích. Nyní uchýlila se „Thalia“, jež nejzdárněji působila ve svých počátcích. Nyní uchýlila se „Thalia“ do Holešovic a na Letnou, kdež snad jí nastanou zase lepší doby.
Ku konci let šedesátých hrával divadlo čtenářsko-ochotnický spolek „Sázavan“.
V roce 1870 založen byl zábavní spolek „Chumáč“, který se roku 1885 přeměnil v besedu „Dobrovský“, jež nyní čile si vede ve svém divadle „Na Slovanech“ za předsednictví Josefa Millera.
V prvních letech osmdesátých pořádal ochotnická představení čtenářsko-zábavní spolek „Hálek“. V r. 1889 založena beseda „Stankovský“, jež vznikla z ochotnického kroužku „Stankovský“, sestoupivšího se r. 1886. Beseda „Stankovský“ hrává až posud.
V roce 1894 jala se pořádati ochotnická představení beseda „Neruda“ na Malé Straně.
Mimo to hraje se v Praze v různých hostincích. Téměř každý zábavní spolek má svůj divadelní odbor, který ovšem skoro všude nalézá se v neprimitivnějších stavu ochotnického hraní, a tak by skoro lépe bylo, kdyby taková divadélka, která nemají žádného významu, a jež se pěstují za cíly ponejvíce ilusorními, byla vůbec zrušena. Ano i odborné spolky řemeslnické jaly se v poslední době hráti divadlo, tak beseda dělníků pekařských, spolek dělníků krejčovských a jiné. Nevěříme ve vzdělávací poslání těchto divadel a soudíme, že by se jinak dalo lépe pracovati k duševnímu osvěžení a povzbuzování členstva.

V Rakovníce založeno ochotnické divadlo péčí berního Jana Kubly roku 1812 a hráváno občas až do roku 1840, kdy se ochotníci spojili ve stálé sdružení, jež trvalo do roku 1851. Tu hry zakázány a teprve v r. 1861 probuzeno divadlo k novému životu. R.1872 založen ochotnický spolek „Tyl“, který však nyní nejeví valné činnosti.

Ochotnické divadlo v Žebráce bylo založeno r.1812 studujícími, načež hráno stále až do r.1826. Na to nastala přestávka a hráno opět od r.1829 do r.1834. Nastala nová perioda nečinnosti a hrálo se opět od r.1841-1846. V letech padesátých provedeno pouze několik her. Ustálenější poměry nastaly, když byl založen r.1864 ochotnický spolek, který se r. 1875 opatřil stanovami.

V Luži provedeno první české představení kolem r.1815 a hraje se od té doby ovšem že s mnohými přestávkami až posud. R.1869 byl založen ochotnický spolek.

R.1816 bylo zřízeno ochotnické divadlo v Nymburce péčí J.Šámala a to ve vysoké chodbě kláštera dominikánského. Zde také hrál V.K.Klicpera, když dlel v Nymburce návštěvou. Po delší přestávce hráno r.1835 za pohostinské hry J.K.Tyla, J.Kašky a sl. Rajské. A zase teprve až r. 1842-48 provedeno několik her, načež téměř vůbec nehráno až roku 1860 vzniklo stálé družstvo ochotnické, jež r. 1876 ustavilo se ve spolek „Hálek“, který hraje nyní nepřetržitě za ředitelství Karla Kulicha v městském divadle, jež bylo r.1870 zbudováno ze starého kláštera dominikánského. V přízemí umístěny jsou městské úřadovny, hořejší pak část, k níž vede zvláštní schodiště, upravena jako divadlo, což se stalo přičiněním ochotníků a hlavně bývalého jich ředitele Karla Donáta. Zařízení jeviště (s dokonalým provazištěm) a hlediště je prací a majetkem spolku. Do divadla vejde se 600 osob. Spolek věnoval na zařízení jeho na 15.000 zl.

V Rožďalovicích vzniklo ochotnické divadlo r.1815. Herci Jan a František Šourkové a tenorista Vecko byli z prvu zdejšími ochotníky. R.1884 založena pěvecko-divadelní jednota „Melantrich“.

Téhož roku založeno ochotnické divadlo v Sadské.

V Turnově provedena prvá česká hra – Kroupův „Dráteník“ – r. 1818, o niž se přičinil hlavně osmnáctiletý tehdáž Michal Kotler, který i později neunavně pečoval o zdar turnovského divadla a sdružení „turnovských divadlomilův“. Kotler také přiměl svého strýce, spisovatele a národního buditele P.Ant.Marka, aby se prostřednictvím Dobrovského přičinil o svolení ku stálému provozování českých her. Divadlo bylo tehdy zřízeno v domě na náměstí vedle radnice a hrálo se v něm až do zbudování nynějšího prostorného a vkusného divadla městského, jež bylo zbudováno nákladem 40.000 zl. Turnovskou záložnou a pojme přes 600 osob. Turnovským ochotníkem býval herec Štekl a cestovatel Čeněk Paclt. Ředitelem spolku jest nyní inženýr Frant. Machytka.

Ochotnické divadlo v Poličce založeno r.1819. V roce 1834 sestoupilo se stálé družstvo ochotnické, které však hrávalo také německy až do roku 1860. R.1880 utvořen spolek divadelních ochotníků „Tyl“, jehož ředitelem je nyní obchodník Fr. Trávníček. Divadlo nalézá se v přízemí školní budovy a bylo zřízeno r.1841 péčí purkmistra Jos.Pihery. Jest majetkem chudinského ústavu a pojme na 320 osob. O zdejší divadlo velice se zasloužil bývalý jeho ředitel, spisovatel Frant.Zákrejs.

Ve Slaném začalo se česky hráti roku 1820. V r.1845 ustavilo se družstvo divadelních ochotníků, jež zřídilo r.1846 divadlo v sále koleje piaristů slanských. Také zde hrálo se německy až do roku 1862. R.1873 založen spolek divadelních ochotníků, jež pojme pohodlně přes 700 osob. Činnými členy zdejšího divadla ochotnického byli spisovatelé Svatopluk Čech, V.Štech, I.Hořica, herečka Marie Laudová a herec Alfréd Karbus; nynějším ředitelem jest obchodník Karel Sedláček a režisérem učitel Karel Manšingr.

Taktéž v Kasajovicích začalo se hráti v letech dvacátých. V různých obdobích přičinili se o uskutečnění her P.Aug.Jedlička, kaplan kasejovický, učitel Ond.Kopal, Frant. Zach z Hradiště (nyní ředitel záložny v Libni), Jos.Söllner z Nové Vsi (později redaktor „Politiky“, zemř.r.1886), Jan Söllner z Kasajovic (později farář ve Vosově) a MUDr.Maličký. Spolek ochotnický byl založen r.1890.

Podobně provedeny v letech dvacátých až třicátých první české hry ve Skutči, jak dokazuje ve svém článku o skutečském divadle p.B.V.Konečný, rodák skutečský. Posud bylo se domníváno, že české hry ve Skutči zahájeny byly již ku konci minulého století. V letech dvacátých hráli divadlo ponejvíce studující a hrávalo se pilně až do r.1838. Na to nastala dlouhá přestávka a teprve r.1846 přičinil se tehdejší lékárník Dostál o zřízení nového družstva, jež řídil Václav Hruš. Hráno do r.1850, kdy opět nastala nečinnost a začalo se hráti až r. 1856 přičiněním měšťana Josefa Jehličky. Později hráno občas a teprve od r.1866 hraje se pravidelně. Činnými ochotníky byli spisovatelé MUDr.Petr Jehlička, K.Štěpánek, J.A.Hrouzek, B.Konečný, spisovatelka Marie Přibyslavská a podplukovník K.Zástěra.

V Poděbradech provedena první česká hra r.1821 a to přičiněním tehdejších studujících Frant. Turinského, J.F.Šantla a Fr. Dvorského. Divadlo bylo zřízeno v bývalé zámecké kapli. Hrálo se a to také německy do r. 1830, kdy divadelní hry zanikly. Nově bylo ustaveno ochotnické sdružení r.1861, které pilně hrálo a roku 1871 zorganizovalo se v řádný ochotnický spolek, který zanikl r.1881 utvořením nového spolku divadelních ochotníků “Jiří“, zřízeného na základech modernějších. Hrálo se i nyní v uvedené kapli zámecké, jež byla r. 1861 nově a dosti nákladně upravena, až do roku 1879, kdy knížecí správou Hohenlohovskou užívání její spolku vypovězeno. Tento nepřátelský skutek měl dobrý následek ten, že obec poděbradská upravila pro divadlo roku 1881 zvláštní budovu, část to bývalých vojenských kasáren, nákladem 2800 zl. Hlediště je zařízeno pro 360 osob. Členy zdejšího ochotnictva byli mimo spisovatele Turinského (autora Angeliny) a Šantla (spisovatele Černoborky) sochař Schnirch, poslanec Horák a spisovatel Kuba. Nynějším ředitelem je knihtiskař Václav Hoblík.

Rok na to (1822) založeno ochotnické divadlo ve Dvoře Králové do r. 1836 provedeno zde přes 100 divadelních představení, ale většinou, jak tehdy již bylo, německých. Družstvo ochotnické sestoupilo se r. 1845 a nynější spolek divadelních ochotníků „Hanka“ ustaven r. 1884. Divadlo královské nalézá se ve zvláštní divadelní budově, v Hankově divadle“, jež byla městskou obcí zdejší zbudována nákladem 100.000 zlatých. Spolek přispěl ke zřízení divadla obnosem 6000 zl. Hankovo divadlo pojme na 800 osob. O ochotnický život v Král.Dvoře zasloužili se spisovatel Frant.Josef Janke, redaktor J.J.Langner, nynější říšský poslanec Dr.Šíl aj.

V Jablonci na Jizeře začaly hry divadelní roku 1825. Ale nebylo to ochotnické divadlo, jak se nyní provádí; bylo to tak zvané selské divadlo, jak začalo ve Vysokém a jak se hrávalo až do nedávna v Lastibořicích u Turnova. Několik občanů sestoupilo se, aby pořádali hry tj.komedie, které byly jimi samými sepsány. V Jablonci to byli občané Menel a Šimůnek. Hry byly rázu náboženského a v paměti nejstarších současníků zachovaly se názvy: Umučení, Král David, Svatý Eustach, Josef a bratři. Jeviště, čili tyátr stavěli pod širým nebem a bylo zrobeno z materiálu, vypůjčeného po celé obci i z okolí. Kolem jeviště byla zřízena ohrada ponejvíce z narovnaného dříví do sáhů a z prken. Potřebný oblek sháněl se též po celé vsi a v okolí, a na rytířích velikou úlohu hrály hedvábné fěrtochy, majetek to žen hrajících ochotníků. Zbraně vypůjčeny z okolních mysliven. Hry ty prováděny vždy v neděli odpoledne po požehnání a to v následujícím pořadu. Před rychtářem sestavil se průvod, který pak táhl přes celou ves. V předu šli hudebníci, za nimi herci a herečky v tom obleku, v jakém měli ve hře účinkovati. Průvod herců zahajoval vždy šašek, nevyhnutelná osoba v každé hře, a prováděl k radosti vesnického obecenstva své kratochvíle a žerty. Při hře Umučení šel před pannou, která představovala sv. Maří Magdalenu, čert který ji ustavičně pokoušel zrcadlem, které jí dával před obličej. Každý z herců v průvodě vžil se do své úlohy ve hře a podle toho se také přiměřeně tvářil. Šašek, čili blázen, měl před každou hrou proslov, tak zvanou odpověď, ve které veršem a rýmem vyložil děj celé hry, načež zahájeno vlastní představení. Vstupné činilo k sezení dva groše, ke stání jeden groš. Ochotnická představení světských her začala se pořádati v Jablonci r.1848, ale netrvala dlouho. Roku 1864 sešli se opět přátelé divadla a hry pořádány pravidelně, načež poměry zcela ustáleny zřízením ochotnického spolku „Podhoran“ r. 1875.

Roku 1826 začalo se hráti v Hronově. Velikých zásluh o zdejší spolek ochotnický, který byl založen r.1869, získal si dlouholetý ředitel jeho Antonín Knajp.

Divadlo v Kralovicích založeno r.1826 přičiněním kupce Vavříka a studujících Vohánky (stal se později knězem), Pankráce (známého pozdějšího renegáta v Plzni) aj. Po přestávkách hrávalo se živě od r.1845-1849, od r.1859 – 65. R.1874 sestoupil se na základě stanov nynější ochot.divad.spolek „Kolár“.

V Berouně začalo se česky hráti r.1827 přičiněním učitele Ant.Skružného. Pilněji se hrávalo od r.1833-1842, kdy nejlépe se zasloužil o divadlo kupec Jan Nechanický. Do r.1842 také se hrávalo ještě německy. Později se hrálo porůznu a teprve r.1865 začíná pravidelný rozvoj berounského divadla. Spolek divadelních ochotníků založen r.1870. Ředitelem jeho je kupec Emanuel Hojka.

V Nové Pace stávalo divadlo již r.1827. Zásluhou učitele Víta Šádka začalo se po delší přestávce hráti opět r.1831. R.1868 založen spolek divadelních ochotníků. Členem jeho byl také studující Jindřich Niedrle, později slovutný český filolog.

Také v Lomnici n.Pop. bylo divadlo založeno již v r.1827-1828. Avšak teprve r.1859 přišlo vše do pravidelnějších kolejí. Bohužel, nehrálo se dlouho; r. 1862 shořelo ochotnické divadlo v radnici a tak hry zase přerušeny. Zbudováním nové radnice roku 1866, v níž velký sál o dvou stech sedadlech vykázán stálému divadlu, došli ochotníci zase útulku a založen téhož roku divadelní spolek, z něhož vznikl nynější spolek ochotnický, založený r.1875. Činným členem zdejšího spolku byla Marie Nosková, nynější herečka pí.Marie Pštrosová, člen Národního divadla, lomnická rodačka. Roku 1887 založen v Lomnici divadelní odbor řemeslnického spolku „Svornost“, jemuž předcházelo družstvo ochotnické, trvavší od r.1882

V Nových Benátkách počalo se česky hráti r.1828. R.1840 ujal se divadla Frant.Eger, který se značně přičinil o jeho rozkvět, a pravidelné hry udržely se od té doby až podnes.

V Hořicích začali hráti studující r.1829. Od r.1858 hraje se stále na základě pravidel z r. 1839. Ředitelem spolku je starosta města Josef Pour.

V Hlinsku hrávalo již před rokem 1830. Později hrálo se častěji od roku 1839-1842. Jiné sdružení pořádalo hry od roku 1854-1866, načež založen r.1866 ochotnický spolek, který přijal spolkové jméno „Pokrok“ r.1868. Ředitelem spolku je dramatický spisovatel Bohumil Adámek. Činnými ochotníky zdejšími bývali Karel Adámek, zemský a říšský poslanec, a Kristian Perlík, profesor české techniky.

V letech třicátých vzniklo ochotnické divadlo také v Dašicích. Před tím prováděny zde také hry náboženské, o čemž svědčí to, že občan Tomáš Tobiáš, který hrával Ježíše, nejmenován později jinak, nežli Ježíšek. Hrálo se od r.1830 až do r. 1856, načež se utvořilo družstvo, jež hrálo do r.1866. Vypuknuvší tehdy válka ochotníky rozehnala, ale již r.1868 utvořil se nový kroužek, jenž se roku 1878 spojil se čtenářsko-zábavním spolkem „Hálek. R.1884 založen nynější spolek divadelních ochotníků. Stálé divadlo je zřízeno v městské budově a pojme na 700 osob.

V Kardašově Řečici začala česká ochotnická představení r.1832. Hrálo se až do r. 1834 ponejvíce studujícími, mezi nimiž se také nalézal zdejší rodák Boleslav Jablonský. Později se hrálo od r.1844-1847 a do r.1860-1868, načež r.1868 založen spolek divadelních ochotníků. Řečickým ochotníkem byl také spisovatel Jaromír Hrubý.

První české divadelní představení v Táboře dá se zjistiti mezi rokem 1832-1842, kdy zřízeno ochotnické družstvo péčí krajského fysika MUDra Jana Eiselta a kancelisty Maxmiliana Lenze. Později provedena jednotlivá představení a teprve r.1875 nastala pravidelnější činnost založením družstva, jež se stalo základem nynějšího spolku. Avšak i toto družstvo hrávalo časem německy a teprve r. 1858 hraje se výhradně česky. Spolek divadelních ochotníků založen r.1868. Roku 1887 otevřeno nové městské divadlo, jež bylo zbudováno nákladem 61.000 zl. K tomu obnosu přispěl spolek ochotnický summou 11.139 zl. 87 kr. Divadlo jest jedním z nejkrásnějších městských divadel v Čechách a pojme 800 osob. Ředitelem spolku jest Václav Suchomel. Členy spolku byli spisovatelé J.F.Činoveský, Hynek Mejsnar a herec Jan Vávra.

Ochotnické divadlo v Solenici založeno r.1833. Později bylo několik období, kdy se hrálo, ale vždy na krátko. R.1886 ustavil se divadelní spolek „Dobrovský“, od kteréž doby hraje se stále.

V Cerekvici začalo se česky hráti roku 1833, načež hrálo se dále po kratších a delších přestávkách až do roku 1893, kdy založena Ochotnicko – čtenářská beseda.

Ochotnická představení začala v Mnichově Hradišti r.1833. Po několika kratších obdobích činnosti utvořilo se divadelní družstvo. Později seskupili se ochotníci v divadelním odboru Měšťanské besedy a ve spolku divadelních ochotníků, z kterýchž obou sdružení zřízen nynější spolek divadelních ochotníků „Tyl“ r. 1880. Divadlo nalézá se v divadelním sále radnice a je zřízeno pro 300 osob.
Přičiněním asistenta Hynka Kapičky a měšťana Josefa Semana založeno r.1834 ochotnické divadlo v Bobrovici, jež bylo té doby jedním z nejčilejších, neboť hrálo se nepřetržitě až do r.1849. Na to se hrálo od r.1853-1857 za ředitelství Em.Blažeje, od r.1857-1859 řídili divadlo kněží Ant.Zuman a Václ.Viták, od r.1859-1868 byl ředitelem starosta města Fr.Čumpelík, po němž převzal řízení Josef Brož a po jeho smrti bratr jeho František. Nynějším ředitelem divadelního spolku „Dobrovít“ je Jos.Surovský.

V Pardubicích počala česká představení roku 1834 a hrálo se až do r.1850. Od r.1851 až do r.1860 hrávalo se jen německy. Česky se začalo opět hráti r.1862 a představení se pořádalo do r.1864. Na to hráno od r.1866-1883. Spolek divadelních ochotníků byl založen r.1892 a nynějším ředitelem jeho je dramatický spisovatel, notář JUDr.Jos.Štolba.

V Přerově se hrálo ochotnicky již uprostřed let třicátých a to dosti čile, neboť tehdejší ochotníci pořádali hry i v okolních městečkách jako v Holešově aj. Družstvo to později zaniklo a teprve roku 1863 sešlo se nové sdružení, jež ustaveno r.1880 v ochotnický spolek. Ředitelem spolku je lékárník Hynek Psota; členem býval spisovatel Frant.Bílý.

Divadlo v Počátkách ujalo se taktéž v letech třicátých. Později hrálo se od r.1842 až ku konci let šedesátých přičiněním tajemníka Tumy a Jakuba Škody. Roku 1878 začalo se pak hráti poznovu.

V Německém Brodě hráno již r.1836 studujícími české divadlo, ale ponejvíce v soukromí; teprve r.1844 položil trvalý základ dalším hrám Karel Havlíček Borovský. V letech padesátých jako všude ochablo i zde divadlo ochotnické,za to tím zdatněji se rozvinula činnost ochotníků v letech šedesátých a sedmdesátých, oč má zásluhu nemalou tehdejší ředitel Ant.Kalina. R.1879 stal se režisérem zdejšího divadla profesor Dr.Forchheim, a tu význam ochotnického spolku utěšeně vzrůstal. Nyní však po odchodu prof. Forchheima divadelní ruch v Brodě téměř docela usnul.

V.r.1838 založeno ochotnické divadlo v Novém Kníně a hrálo se pilně od r. 1849. R. 1866 ustavilo se nové družstvo ochotnické, které zřídilo se r.1874 v úřadně stvrzený spolek, který však teprve r.1878 ujal se divadelní činnosti.

V Chrudimi dobyly teprve po r.1840 české hry místa vedle her německých a pěstovány převahou až r.1846 počínajíc. Ale později zase česká představení ztrácela půdy a teprve r.1859 přestaly německé hry na dobro. Řízení divadla obstarávali po sobě paní Chlebíčková, choť lékárníka, spisovatel Ant. Rybička-Skutečský, okresní hejtman Tomáš šlechtic z Putzlacherů a městský důchodní Rozvoda. R.1871 stal se ředitelem spisovatel Alois Gallat, za něhož se chrudimské ochotnictvo zorganizovalo v nynější sdružení, jež řídí od r.1872 dramatický spisovatel JUDr.Karel Pippich. Divadelní budova chrudimská byla otevřena r.1854, načež byla r. 1873 prodána za 25.000 zl. Občanské záložně, která ji r. 1878 nákladem více jak 20.000 zl. Rozšířila a upravila v nynější stav. Hlediště je zařízeno pro 600 osob.

V Kolíně začali hráti studující r.1840, avšak pravidelné hry počaly přičiněním katechety P.Breuschla teprve o několik let později. Stálé družstvo ochotnické založeno r. 1860 ředitelstvím Karla Knirše. Nynější spolek ochotníků „Tyl“, řízený po léta MUDrem Jos.Steppanem, založen r. 1883. R.1893 zbudoval p.Adolf Richter vlastní zámecké divadlo, jež pojme na 500 osob a bývá propůjčováno k ochotnickým hrám i cestujícím společnostem. Poslanec dr.Šíl a básník Karel Langer jsou činnými členy zdejšího ochotnictva.

Ochotnické divadlo v Čáslavi vzniklo r.1841snahou P.Aloisa Lad.Janaty a řízením Vojtěcha rytíře z Widmannů, po němž se stal ředitelem kaplan P.J.A.Nožička. Hrálo se stále – mezitím do r. 1858 také německy – až do roku 1867, ovšem s menšími, většími přestávkami. R.1869 zahájeny hry v novém divadle Dusíkově a tím nastal nový život v ochotnictvu čáslavském, jenž neochabl ani po dnes. Zvláštní zásluhy o rozvoj ochotnického spolku, který se opatřil stanovami r.1883, ml ředitel Leopold Želina, jenž zemřel r.1882; po něm ujal se řízení divadla JUDr. Rud.Jablonský. Divadlo Dusíkovo pojme 800 osob a bylo zbudováno nákladem 14.850 zl. V činném členstvu jednoty čáslavské byl spisovatel JUDr. Ladislav Luis (napsal pro Čáslav aktovku „Medvěd“ r.1870), poslanec JUDr. Kolínský a spisovatel Celestin Frič.

V Litomyšli hrálo se česky poprvé r.1842. Družstvo divadelních ochotníků sestoupilo se r.1862 a ustavilo se ve spolek „Ochotnickou jednotu“ r.1874. V letech 1874-76 řídil zdejší divadlo spisovatel A.V.Šmilovský; nyní je ředitelem spolku obchodník Jan Krahulec.

Téhož roku (1842) začaly české hry v Sedlčanech. Spolek divadelních ochotníků vznikl r.1883 z družstva, jež před tím hrávalo beze stanov. Ředitelem spolku jest obchodník Jindřich Fliegel.

V Mladé Boleslavi provedena první česká hra r.1843. žehráš sestoupilo se družstvo divadelních ochotníků, jež občasně hrávalo do r. 1851. Na to následovala delší přestávka, v níž se však hrálo několikrát německy do r.1859, načež r.1860 zásluhou měšťana Karla Maye začalo se znovu hráti, ovšem již pouze česky. R.1868 založen nynější spolek divadelních ochotníků „Kolár“, jehož činnost vzrostla zahájením her v nové městském divadle. Městské divadlo bylo zbudováno v městské radnici nákladem 6000 zl. Zvláštním spolkem a hlediště jeho je zřízeno pro 700 osob. Ředitelem divadla byl tentokráte okresní tajemník Jan Knížek, po něm následoval Antonín Zralý, načež se ujal řízení spolku tajemník Václav Rudolf, kterýž se posud o divadlo v Ml.Boleslavi pilně stará.

V Kutné Hoře založeno péčí MUDra Jos.Jar.Štětky ochotnické družstvo r.1843, jež po menších přestávkách zdárně působilo do r.1843, jež po menších přestávkách zdárně působilo do r.1875. Také zde hráváno německy až do r.1859. Po zániku družstva ujala se divadla Řemeslnická beseda, jejíž divadelní odbor byl činným již 1968. Ředitelem jeho jest nyní Vilém Votruba.

V Pecce začalo se po ochotnicku hráti r.1843, kdy bylo založeno divadelní družstvo, jež potrvalo do r.1877. Téhož roku vznikl pak z něho spolek divadelních ochotníků „Tyl“.

V Kosmonosích datují se začátky ochotnického divadla z r.1843. Když se prvotní družstvo rozešlo, založen r.1868 spolek divadelních ochotníků.

V Soběslavi hrálo se poprvé r.1844. V letech padesátých hrávalo se zřídka a teprve v letech šedesátých divadelní hry účinněji pěstovány. Trvalé vzpružení činnosti nastalo založením spolku divadelních ochotníků r.1879, jehož správu vedl zasloužilý okresní tajemník V.Kopřiva až do své smrti, jež se udála r.1889 na jevišti při zkoušce na hru „Sestřenka“. Nyní je ředitelem spolku okresní tajemník Jan Mrázek.
V Železném Brodě začaly ochotnické hry r.1845. Po různých sdruženích byl založen r.1869 spolek divadelních ochotníků „Tyl“. Divadlo železnobrodské nalézá se v sále městské radnice a pojme 500 osob.

Ve Frenštátě pod Radh. Na Moravě hrálo se již v letech 1845-46. V roce 1870 byl založen ochotnický spolek, který r.1882 zanikl. Na to pořádávala ochotnická představení Řemeslnická beseda a o prázdninách hrávali studující až do r.1888. Když byla založena tělocvičná jednota „Sokol“ r.1890, zřízen ihned odbor divadelní, který pečuje o pořádání divadelních her.

V Žiželicích n.C. vzniklo ochotnické družstvo r.1845; z něho později ustaven spolek divadelních ochotníků „Tyl“.

Ochotnické hry v Holicích pořádány byly již r.1846. Z družstva divadelního, které od r. 1875 hrávalo pravidelně, utvořil se r.1880 spolek divadelních ochotníků „Klicpera“, jehož předsedou je nyní c.k.notář Jos.Politzer.

V Přelouči hráno poprvé r.1846. Po mnohých přestávkách hrálo se poznovu od r.1860 do r.1869. Na to nastala opět dlouhá pausa, až r.1881 založen divadelní odbor Měšťanské (nyní občanské) besedy.

Na Pankráci u Prahy založeno již r. 1847 ochotnické divadlo, ale nemělo dlouhého trvání. Teprve v letech šedesátých sešlo se divadelní družstvo, ale to zase r.1872 zaniklo, načež r.1881 ustaveno hlavně přičiněním obchodníka Joachima Duštěry nové družstvo ochotnické, z něhož vznikl r. 1893 dramatický odbor Občanské besedy.


V Náchodě byly provedeny první hry r.1848 v zámeckém divadle, načež stále hráno na různých místech až do r.1863. Později hrálo se nepřetržitě od r.1870-1890, kdy představení přerušena stavbou nového divadla, jež otevřeno r.1892.

Ve Vodňanech ustavilo se r. 1848 družstvo ochotnické, jež působilo do let šedesátých. V letech 1862-1865 provedeno pouze několik představení. R.1866 byl založen sbor divadelních ochotníků, z něhož vznikl r.1873 nynější spolek divadelních ochotníků „Tyl“. Divadlo je umístěno v prostorném sále městské radnice, do něhož se vejde 800 osob. Činným členem vodňanského ochotnictva byl spisovatel František Herites a proslulý barytonista Vojtěch Šebesta.

V Benešově hrálo se poprvé v r. 1849 a družstvo žehráš se sestoupivší vytrvalo s různými změnami až do r.1881, kdy založen spolek „Ochotnické divadlo“.

Taktéž v r. 1849 započala česká divadelní představení v Sedlci u Tábora, kdež se tehdáž sestoupili „Divadelní diletanti“ a hráli do r.1863, kteréhož roku vznikl spolek divadelních ochotníků, který působí až podnes. Členy spolku byli bratři Čechové (Adolf a Karel) a skladatel Paukner.

V Doudlebích začalo se česky hráti v letech padesátých. Ochotníci pak byli činni v letech 1865-69, sehráli r.1872 a r.1878 několik představení, načež bylo porůznu časem hráno, až do roku 1893 byla založena divadelní jednota „Orlice“, která nyní pořádá divadelní hry pravidelně.

Ve Voticích provedeny první hry r.1850. Spolek divadelních ochotníků byl založen r.1870 a z něho vznikla r.1887 pěvecko-ochotnická jednota „Kalíř“.

V Jindřichově Hradci zahájeny ochotnické hry r.1852 přičiněním Dra Jos.procházky. Hráno pilně česky i německy do r.1856. Na to bývala pořádána představení již pouze česká akademiky, spolkem katolických tovaryšů a Měšťanskou besedou. Zásluhou učitele Frant.Lega založena r.1881 divadelní ochotnická jednota „Jablonský“, jež hrála horlivě do r..1889. Představení oživla potom až r.1892 a hraje se nyní zase pravidelně.

V Jílovém začalo se hráti r.1853 přičiněním krajského hejtmana hraběte Rudolfa Vratislava z Mitrovic a Šenfeldu. R.1862 založeno nové družstvo ochotnické, jež r.1886 zaniklo. O prázdninách a o svátcích hrávají až posud studující.

V letech padesátých ujaly se ochotnické hry také ve Smidarech, ale hrává se zřídka.

V Lysé n.L. založen r.1857 kroužek přátel divadla, z něhož vznikl r.1872 spolek divadelních ochotníků „Tyl“

V Libáni vzniklo ochotnické družstvo r.1859, jež působilo do r.1876. Dalších deset let vyplnili svými hrami pouze studující, až r.1886 založen přičiněním učitele Jos.Lelka a tajemníka Františka Černocha sbor ochotníků, z něhož utvořen r.1895 spolek divadelních ochotníků „Bozděch“.

V Milevsku založeno ochotnické družstvo roku 1859 a z něho r.1870 vznikla nynější čtenářsko-ochotnická jednota.

V Slatinanech začala česká představení r.1859, do kteréž doby hrávalo se zde německy. Na to následovala dlouhá přestávka, po níž založeno r. 1891 družstvo divadelních ochotníků, jehož ředitelem je vikář P.A.Schreiber.

V Bělohradě sestoupilo se družstvo ochotnické r.1860 a trvalo až do založení Občanské besedy, při níž ochotníci utvořili divadelní odbor. Divadlo nalézá se ve zvláštní budově Záložny a vejde se do hlediště 400 osob.

V Habrech založeno ochotnické divadlo r.1860 lékárníkem Janem Popem a hrálo se do r.1869. R.1880 utvořilo se nové ochotnické družstvo, které trvalo do r.1887. Teprve roku 1892 ustálily se hry založením Občanské besedy, při níž utvořen divadelní odbor ochotnický řízením lékárníka Gustava Brettera.

V Hořovicích zachovaly se určité zprávy o hrách ochotnických až z r.1860, kdy tehdejší purkmistr Josef Schiller podal žádost k úřadům za povolení ochotnického divadla. Činnost netrvala dlouho a teprve r.1863 přičiněním tajemníka Jana Milinovského začalo se horlivě hráti.

V Kopidlně zahájeny ochotnické hry r.1860. Později utvořen nynější spolek divadelních ochotníků.

V Košířích začalo se hráti taktéž r.1860. Nynější beseda „Tyl“ založena roku 1882, vzniknuvši z ochotnického sdružení studentského, jež hrávalo od r.1877.

Podobně v Kuklenách ustavilo se roku 1860 ochotnické družstvo, z něhož r.1872 utvořena jednota divadelních ochotníků „Tyl“ vznikl r.1883.

Ve Vlachově Březí hrávalo se v letech 1860 až 1861 v divadle zámeckém. R.1881 počala se zřizovati ochotnická jednota, která však nedospěla ani k řádnému ustavení. Od r.1884 hrálo se v „Čtenářsko – zábavním klubu“ až do r.1887. Na to utvořil se v nově založené řemeslnické besedě „Plánek“ r.1889 divadelní odbor, který pořádá posud divadelní hry řízením učitele J.A.Jouna.

Na Kladně provedeny první hry ochotnické v letech šedesátých. R.1866 spojilo se tehdejší divadelní družstvo se spolkem pěveckým v besedu „Budislav“, jejíž divadelní odbor pečuje pilně o pořádání divadelních představení.

V Borohrádku ujaly se ochotnické hry r.1861. Po té hrávalo se dosti pilně a r.1882 založen spolek divadelních ochotníků „Klicpera“

V Libni hrálo se divadlo od r.1861 zcela soukromě a to v dílně truhláře Chejny v čp.171; teprve r.1868 vystoupilo toto „Domácí divadlo“ veřejně jako spolek téhož jména, jež r.1871 přeměněno v “Omladinu Libeňskou“. Před tím r.1865 byl v obci založen druhý spolek ochotnický „Osvěta“, načež obě jednoty hrály podle sebe, až r.1884 spojily se ve spolek jeden, v nynější ochotnickou jednotu „Omladinu-Osvětu“, která zdárně působí za režie obecního úředníka Jos.Bobka.

V Rožmitále začala ochotnická představení roku 1861. Později založen spolek divadelních ochotníků.

Důležitým činitelem pro rozvoj pražského divadla bylo ochotnictvo na Smíchově, jež se r.1861 (jedno představení konáno již sice r.1860) sestoupilo v čilé sdružení, které však své první hry jalo se pořádati v Košířích, v hostinci „Na nové hospodě“. Původní vznik košířského divadla dlužno hledati v soukromém divadle u sv.Anežky V Praze, kdež r.1858 pořádalo několik mladých nadšenců divadelní hry. Ve společnosti té byli: Edmund Chvalovský, Mikuláš Boleslavský, později herci Musil, Kosina a Hodan, dále Jaroška a Kliment, kteří se stali napovědy u cestujících společností.

Z kláštera svaté Anežky byly pak hry přeneseny do Košíř, kdež nalézáme mezi ochotníky Jakuba Seiferta. Košířští ochotníci v r.1863 odstěhovali se na Smíchov do hostince „U Eggenberku“, načež sesíleni některými ochotníky smíchovskými zřídili divadlo „U zlatého anděla“, kdež vystupovali po ochotnicku: Arnošt Grund, Josefina Čermáková, Josef Paleček, Ant.Pulda, Leop. Stropnický, Emilie Bekovská, bratr její Betka, Adolf Pštros, Vendelín Budil, Karel Lier, sestry Lolardovy, Jan Kubík, Jarosl. Hof, dr.Jos.Štolba, J.J.Stankovský, Václav Brožík a mnozí jiní, kdož později vynikli buď na divadle, nebo v umění i ve vědě.) „U zlatého anděla“ hráno pilně až do r.1871. V r.1872 nehrálo se pak vůbec. A r.1873 přestěhovali se ochotníci, ovšem již družstvo zcela změněné, do Eggenberku, kdež se hrálo do r. 1874. V letech 1875-1878 se opět nehrálo. Před tím, již v r.1868 byl založen spolek divadelních ochotníků smíchovských „Beseda“, který ovšem neměl toho významu jako sdružení prvé. Když ochotnický život na Smíchově zanikal, sestoupili se přičiněním Vojtěcha Schmatta zbylí ochotníci pražští, r.1878 v nový spolek, jemuž dáno jméno čtenářsko-ochotnická jednota „Kolár“, kteráž od té doby až posud čile působí. Popudem „Kolára“ byl také zřízen v hostinci „Na knížecí“ nákladem 8000 zl. Divadelní sál pro 200 osob.

V roce 1892 založen na Smíchově zábavní spolek „Jarost“, v němž se téhož roku zřídil dramatický odbor.

V Nadějkově provedeno prvé ochotnické představení r.1862. Od té doby hráno pouze občasně až r. 1874 vzniklo nynější sdružení ochotnické, jež řídí lesník Josef Kepl.

V Příboře na Moravě začaly ochotnické hry téhož roku (1862) a pěstovány později pravidelně divadelním ochotnickým spolkem, jenž založen r.1882 a je nyní řízen berním n.o.Karlem Bendou.

Roku 1863 začalo se hráti v Jistebnici, v Kyšperku, v Mýtě, ve Vysokém Mýtě a v Petrovičích.

V Jistebnici zavedl divadelní hry čtenářský spolek. Z něho vzniklo ochotnické družstvo, jež se r.1868 přetvořilo ve čtenářsko-divadelní spolek, který r.1882 změněn ve „čtenářsko-pěvecko-hudební spolek divadelní“. Ten pořádá až dosud divadelní hry řízením Alfonsa Šťastného, statkáře v Padařově. A.Šťastný je ředitelem jistebnických ochotníků 32 let.

V Kyšperku vznikl z prvotního družstva r.1881 divadelní odbor Občanské besedy.

V Mýtě působí dosud první sdružení.

Ve Vysokém Mýtě po různých přestávkách hrálo se do r.1876. R.1884 založen spolek divadelních ochotníků, ale činnost jeho není bohužel pro místní poměry taková, jaké by si bylo přáti.

V Petrovičích u Sedlčan založena r.1892 „Čtenářsko-ochotnická jednota“.

V Černovicích u Tábora vzniklo ochotnické družstvo r.1864. R.1883 byl zde založen divadelní spolek „Bělohrobský“.

V Nové Huti hráno poprvé r.1864 přičiněním P.K.Laminy, kaplana v Nížboru.

Téhož roku začalo se hráti ve Vyskři.

Roku 1865 založeno ochotnické divadlo v Čes.Brodě, na Březových Horách, v Chýnově, v Ivančicích, v Maršovicích, v Merklíně, v Poniklé, ve Velharticích, ve Vídni, V Mladé Vožici a ve Vyškově.

V Českém Brodě sloučilo se ochotnictvo s tělocvičnou jednotou „Sokol“, založivši při ní roku 1869 dramatický odbor, a ze společných snah vznikl oběma společný útulek v nové tělocvičně, jež je zároveň vkusným divadlem.

Na Březových Horách rozešlo se původní družstvo třikráte, nežli se podařilo utvořiti r.1875 stály spolek divadelních ochotníků.

V Chýnově po prvních hrách nastala dlouhá přestávka a teprve r.1872 založen ochotnický spolek.

V Ivančicích na Moravě zasloužil se o zřízení ochotnického divadla ředitel škol Václav Novotný, jehož odchodem také divadlo osiřelo. Přičiněním Frant.Tůmy a Jana Kočího začalo se poznovu hráti roku 1874 a činnost ochotníků trvá posud.

V Maršovicích založena r.1883 čtenářsko-ochotnická jednota „Kolár“.

V Merklíně ustáleny poměry r.1892 založením spolku divadelních ochotníků. Před tím bylo dvojí volné sdružení jež obojí zaniklo.

V Poniklé udrželo se posud původní družstvo ochotnické.

Ve Svratce po volném družstvu založen r.1877 spolek divadelních ochotníků „Kolár“. Divadlo je zřízeno pouze k účelům divadelním v budově městské radnice a upraveno pro 200 osob.

Ve Velharticích udržuje se prvotní družstvo divadelní.

V Vídni pracuje několik ochotnických jednot s plným zdarem. První z nich byl založen divadelní ochotnický spolek „Pokrok“ roku 1863, avšak teprve r.1865 začal hráti. Udržuje se na značné výši, jak ukázala jeho pohostinská hra v Praze r.1895. Horlivým předsedou jeho je Karel Palda. Činným členem byl herec Fl.Guolfinger ze Steinsbergu.

V Mladé Vožici založen spolek divadelních ochotníků r.1876; jeho ředitelem je již po léta Václav Rosol.

Ve Vyškově na Moravě přičinili se o založení ochotnického družstva dr.Josef Skurek a Fr.Dušek. Toto sdružení hrálo až do r.1870, kdy se dobrovolně ustavilo v divadelní odbor čtenářsko-pěveckého spolku „Haná“. Vyškovské ochotnické divadlo je na Moravě jedním z nejčinnějších.

V Plaňanech utvořilo se roku 1866 ochotnické družstvo, které po delších přestávkách hrávalo až do r.1871. Roku 1872 sestoupili se ochotníci na základě stanov v pevné sdružení, které r.1891 stalo se úředním schválením stanov spolkem divadelních ochotníků.

Roku 1867 začalo se ochotnicky hráti v Benátkách, v Čechticích, v Hředlích, v Chotovinách, v Jíkvi, na Žižkově a v Týništi.

V Benátkách z původního volného sdružení ochotnického utvořen r.1893 spolek divadelních ochotníků „Vostřebal“.

V Čechticích přičinil se zdar divadla obchodník Josef Novák. Slečna Bílkova z Tábora, později operní pěvkyně, hrávala zde jako ochotnice pohostinsky.

V Hředlích založen po několika hrách ochotnického družstva ihned r.1868 divadelní spolek, který až posud je stále činný.

V Chotvinách proměněno prvotní družstvo ochotníků r.1880 ve spolek divadelních ochotníků.

V Jíkvi u Nymburka zaniklo z prvu utvořené sdružení po třech letech a teprve r.1883 sestoupilo se nové družstvo, které až dosud trvá.

V Žižkově utvořila se r.1867 čtenářsko-ochotnická jednota
„Pokrok“ přičiněním Jos.Belingra a Č.Vejmara. Avšak přílišná vzdálenost hostince „Bezovky“, kde „Pokrok“ umístil své první divadlo, a neschůdná cesta přiměly spolek, jemuž se zatím v čelo postavil Jan Skolaudy, aby se přestěhoval. Vyhlédnutá místnost ne o mnoho bližší, hostinec na ostrově „Velké Benátky“. I stěhoval se „Pokrok“ znovu na Žižkov. Avšak zase nešťastně a tak nezbývalo než přestati hráti na vlastním jevišti a spolek hrával pohostinsky v jiných jednotách. To by bylo ovšem brzy skončilo zničením jeho samostatnosti. Teprve r.1877 vyhledána příhodná místnost v Karlíně,“U červené hvězdy“ a tu zažil „Pokrok“ několik let svého nejzdárnějšího působení. Zatím v Žižkově začalo asi r. 1870 hráti nové sdružení ochotnické. Z něho se vyvinul r.1874 zábavní spolek „Olymp“, který r.1882 přeměněn na čtenářsko-ochotnickou jednotu „Tyl“. K „Tylu“ přibyl v posledních letech zase „Pokrok“, který se z Karlína sem přestěhoval a přičinil se o zřízení divadelního sálu, který pojme na 350 osob a v němž posud pilně hraje. Členy „Pokroku“ bývali i někteří naši spisovatelé a žurnalisté, jakož i hrávali zde ochotnicky mnozí pozdější herci a herečky. Podobně i v „Tylu“.

V Týništi nad Orl. Po prvním družstvu ochotnickém utvořilo se r.1871 družstvo druhé, jež hrálo až do r.1894, načež vstoupili všichni ochotníci do divadelního odboru nově zřízené Čtenářsko-ochotnické besedy.

V Malešicích začalo se hráti r.1868, načež byl r.1882 založen divadelní ochotnický spolek.

V Písku uspořádáno první představení téhož roku (1868) a již r.1869 založen spolek divadelních ochotníků, jejž nyní řídí advokát a spisovatel dr.J.Žofka.

Ve Střešovicích provedena první hra ochotnická r.1868 a zároveň téhož roku založena ochotnická jednota „Lípa Slovanská“, jež se r.1883 stala spolkem zároveň podporujícím. Činným členem „Lípy Slovanské“ býval sochař Ludvík Wurzel.

Také v Podbabě začalo se hráti r.1868. Avšak teprve r.1882 založena ochotnická jednota „Ratolest“. Ředitelem jejím je MUDr. Ant.Doubravský.

V Bohuslavicích byl založen spolek divadelních ochotníků r.1869. Ředitelkou jeho je sl.Emilie Vojnarová.

V Bráníku začalo se ochotnicky hráti r.1869 a hned r.1870 vznikl spolek divadelních ochotníků.

V Králové Hradci utvořila se ochotnická r.1869 zásluhou zesnulého již Adolfa Preitenberga „Jednota divadelních ochotníků“. Přičiněním jednoty zbudováno v Hradci nákladem města a záložny Klicperovo divadlo, zřízené na 800 osob.

Ve Lhůtě sestoupilo se r.1869 ochotnické sdružení, jež však brzy úplně zaniklo. Nové družstvo ochotnické sešlo se r.1891.

V Novém Městě na Moravě založeno ochotnické sdružení r.1869 a spolek divadelních ochotníků „Klicpera“ vznikl z něho roku 1881. Ředitelem jest městský stavitel Josef Sadílek. Divadlo nalézá se v sále městské radnice a pojme 180 osob.

Spolek divadelních ochotníků v Mutějovicích založen r.1869.

Družstvo divadelních ochotníků v Slavkově vzniklo taktéž r.1869.

V Bučovicích na Moravě založen spolek divadelních ochotníků r.1870 hlavně zásluhou pozdějšího ředitele spolku Rudolfa Kellnera. Divadlo je umístěno ve zvláštní budově divadelní, jež byla zřízena zdejší Občanskou záložnou nákladem asi 1200 zl. A pojme 450 osob.

V Hlavňovně začala ochotnická představení roku 1870, načež po mnohých přestávkách hry úplně zanikly, až r.1891 se sestoupilo nové družstvo.

V Němčicích působí družstvo ochotnické taktéž od r. 1870.

Téhož roku vzniklo také v Neveklově ochotnické divadlo. Z prvu hrálo ochotnické družstvo, později utvořen divadelní spolek, na to hráno v besedě a nyní hraje divadelní odbor Národní Jednoty Pošumavské řízením stavitele Frant.Maříka.

Ve Zdicích založen ochotnický spolek r.1870 a působil do r.1874. Činnost spolku obnovena r.1879 snahou dra V.Horáka.

V letech 1870-1871 ustaven spolek divadelních ochotníků v Bystrém u Nového Města.

V Ivanovicích na Hané vzniklo ochotnické divadlo r.1871.

V Chropíni založen r.1872 divadelní odbor při čtenářsko-pěveckém spolku „Ječmínek“.

Téhož roku vznikl divadelní odbor čtenářsko-pěvecké jednoty „Cyrill“ v Křelově u Olomouce a spolek divadelních ochotníků ve Rtyni u Úpice.

V Osíku uspořádáno první ochotnické představení r.1873. Od té doby hráli ochotníci do r.1876, načež první družstvo zaniklo a povstalo nové r.1885. To zaniklo opět a teprve r.1863 ustavena na základě stanov Čtenářsko-ochotnická beseda.

V Borotíně založeno družstvo divadelních ochotníků r.1874 přičiněním faráře Ig.Havlíka. Hrálo se až do r.1889, načež r.1894 založena Občanská beseda a při ní zároveň divadelní odbor zásluhou MUDra L.Krouského.

V Krašovicích začalo se hráti r. 1874. Nynější Čtenářsko-zábavní spolek pěstuje divadlo od r. 1892. Před tím od r. 1888 provedl několik představení pěvecký spolek „Lumír“. Divadelní hry řídí poslanec Fr.König; hrával zde Dr.E.Dyk, nynější poslanec a advokát v Plzni.

V Mnichovicích vzniklo družstvo divadelních ochotníků r.1874 a působil až do r.1893, kdy založena zdejší Čtenářsko-ochotnická beseda.

Ve Zdounkách na Moravě hrávalo se v letech 1874-1875; později od r. 1880-1882; na to r.1889 založen divadelní odbor pěvecko-hudební jednoty „Lumír“.

Ve Velké Bystřici u Olomouce začalo se hráti r. 1875. Divadelní jednota byla založena r.1877.

V Holoubkově založen spolek Ochotnického divadla r.1875.

V Nesuchyni hrálo se poprvé r.1875 a spolek divadelní byl založen r.1880.

V Pazuše hrálo prvotní družstvo ochotnické od r.1875-1880,načež zaniklo a r.1888 ustaveno nové družstvo.

Ve Vysočanech provedeno prvé představení r.1875 nedávno před tím založenou čtenářsko-ochotnickou besedou „Lubor“.

V Roubovicích u Chrudimi založeno r.1876 ochotnické družstvo, jež zaniklo. R.1895 založen spolek divadelních ochotníků.

Ochotnická jednota „Hálek“ v Jabkenicích vznikla r.1877. Choť mistra B.Smetany, paní B.Smetanová, vymalovala na oponu spolku obraz „Příchod praotce Čecha do vlasti“ a dcera Smetanova Zděnka hrála zde v Tylově „Pani Marjánce, matce pluku“ titulní úlohu.

V Moravských Budějovicích začalo se pěstovati ochotnické divadlo r.1877. Zvláště horlivá činnost rozvinuta od r.1878, kdy se ujal řízení divadla advokát Dr.Špatinka.

V Kráské Hoře vzniklo r.1878 ochotnické družstvo, jež se r. 1890 změnilo ve spolek divadelních ochotníků „Tyl“. Ředitelem spolku jest učitel Václav Špale.

V Dolánkách u Turnova začalo se hráti taktéž r.1878, načež r. 1885 založen Čtenářsko-ochotnický spolek.

R.1879 založeno ochotnické divadlo v Dědicích na Moravě zásluhou studujících A.Skočovského a Otakara Materny a téhož roku začalo se hráti ve Bdíně, kdež přičiněním učitele J.Dostala vzniklo r.1889 ochotnické družstvo.

V Modřanech sestoupilo se divadelní družstvo r.1881, načež r.1887 z něho utvořena čtenářsko-ochotnická beseda „Tyl“. Činným členem besedy je sochař Vilém Amort.

V Plzni hrálo se po ochotnicku ovšem již na začátku nynějšího století, jak na příslušném místě dovozeno, ale spolek divadelních ochotníků „Tyl“ založen teprve 1881.

Téhož roku povstalo v Podolí-Dvorcích u Prahy divadelní družstvo, které r.1882 změněno ve spolek divadelních ochotníků, který zanikl r.1890 přestoupením ochotníků do divadelního odboru zdejší Občanské besedy.

V Třemešné vzniklo ochotnické sdružení r.1881 a pravidelně se hraje od r.1885, kdy založen divadelní odbor Občanské besedy. Jeho ředitelem je Josef Čechura.

V Nových Hradech založena r.1882 Ochotnicko-čtenářská jednota.
Ve Hvožďanech začalo se hráti taktéž r.1882. R.1884 založen Čtenářsko-ochotnický spolek.

Čtenářsko-ochotnická jednota dělníků u Hradce Králové byla založena r. 1883 a ustavila svůj divadelní odbor r.1884.

V Kolči je ochotnické divadlo od r.1883. Založil je čtenářský spolek „Kaplíř“ a trvalo do r.1889. Na to pořádala r.1888-1890 několik představení „Kolečská omladina“; po ní hráli od r.1891-1893 „Kopečtí ochotníci“ až konečně r.1894 byl zřízen spolek divadelních ochotníků.

Roku 1884 začalo se hráti v Břevnově, v Bytouchově, v Daliměřicích a ve Svinné.

V Břevnově uspořádala první hry Občanská beseda, načež r.1886 založena ochotnická jednota „Veleslavín“.

V Bytouchově pořádá hry divadelní ochotnický spolek, jenž byl založen koncem roku 1883.

V Maloměřicích vznikl z původního sdružení ochotnického r.1892 čtenářsko-ochotnický spolek „Lyra“.

Ve Svinné u České Třebové pěstuje divadlo dramatický odbor při Občanské jednotě, založený r.1883.

Spolek divadelních ochotníků v Bělovsi byl založen r.1885.

V Hoř.Počáplích zavedeny ochotnické hry r.1885, načež r.1891 vznikl zpěvácko-ochotnický spolek „Pivoda“.

Roku 1888 začala pořádati divadelní hry Občansko-hospodářská beseda na Březině a ochotnické družstvo v Martíně, které se r.1891 spojilo s Občanskou besedou, jejímž členem je také spisovatel Vojta Rakous (Vojtěch Oestereicher).

V Telči pěstováno divadlo od r.1888 v Občanské besedě; nyní pořádá divadelní představení spolek „Omladina“. V Telči je upraveno městské divadlo z bývalého kostela a vejde se do něho 350 osob.

V Bezděkově u Choltic působí družstvo ochotníků od roku 1889.

Na Peruci založen divadelní odbor sboru dobrovolných hasičů r.1890.

V Židenicích na Moravě založeno r.1891 divadelní družstvo, které se r.1892 změnilo ve čtenářsko-vzdělávací spolek „Tábor“ s divadelním odborem. Před tím však již mnohá léta s úspěchem pěstoval divadelní hry spolek „Jaroslav“, který trvá až dosud.

V Dobřanech provedeno poprvé české ochotnické představení r.1892 v místním odboru Národní Jednoty Pošumavské. Nyní hraje soukromé družstvo.

V Potvorově-Bílově začalo se hráti divadlo taktéž r.1892. Na to r.1894 založena ochotnická jednota „Tyl“ pro Potvorov a Bílov. Divadlo řídí učitel Alois Guth.

Ve Vršovicích založen r.1892 dramatický odbor při zábavním spolku Mládenců, který pořádá ochotnické hry od r.1893.

V Roudnici pěstuje divadlo jednota „Říp“. R.1895 byla zde založena nová ochotnická jednota „Tyl“, která začíná si živě vésti.
































V Týništi nad Orl. Po prvním družstvu ochotnickém utvořilo se r.1871 družstvo druhé, jež hrálo až do r.1894, načež vstoupili všichni ochotníci do divadelního odboru nově zřízené Čtenářsko-ochotnické besedy.

V Malešicích začalo se hráti r.1868, načež byl r.1882 založen divadelní ochotnický spolek.

V Písku uspořádáno první představení téhož roku (1868) a již r.1869 založen spolek divadelních ochotníků, jejž nyní řídí advokát a spisovatel dr.J.Žofka.

Ve Střešovicích provedena první hra ochotnická r.1868 a zároveň téhož roku založena ochotnická jednota „Lípa Slovanská“, jež se r.1883 stala spolkem zároveň podporujícím. Činným členem „Lípy Slovanské“ býval sochař Ludvík Wurzel.

Také v Podbabě začalo se hráti r.1868. Avšak teprve r.1882 založena ochotnická jednota „Ratolest“. Ředitelem jejím je MUDr. Ant.Doubravský.

V Bohuslavicích byl založen spolek divadelních ochotníků r.1869. Ředitelkou jeho je sl.Emilie Vojnarová.

V Bráníku začalo se ochotnicky hráti r.1869 a hned r.1870 vznikl spolek divadelních ochotníků.

V Králové Hradci utvořila se ochotnická r.1869 zásluhou zesnulého již Adolfa Preitenberga „Jednota divadelních ochotníků“. Přičiněním jednoty zbudováno v Hradci nákladem města a záložny Klicperovo divadlo, zřízené na 800 osob.

Ve Lhůtě sestoupilo se r.1869 ochotnické sdružení, jež však brzy úplně zaniklo. Nové družstvo ochotnické sešlo se r.1891.

V Novém Městě na Moravě založeno ochotnické sdružení r.1869 a spolek divadelních ochotníků „Klicpera“ vznikl z něho roku 1881. Ředitelem jest městský stavitel Josef Sadílek. Divadlo nalézá se v sále městské radnice a pojme 180 osob.

Spolek divadelních ochotníků v Mutějovicích založen r.1869.

Družstvo divadelních ochotníků v Slavkově vzniklo taktéž r.1869.

V Bučovicích na Moravě založen spolek divadelních ochotníků r.1870 hlavně zásluhou pozdějšího ředitele spolku Rudolfa Kellnera. Divadlo je umístěno ve zvláštní budově divadelní, jež byla zřízena zdejší Občanskou záložnou nákladem asi 1200 zl. A pojme 450 osob.

V Hlavňovně začala ochotnická představení roku 1870, načež po mnohých přestávkách hry úplně zanikly, až r.1891 se sestoupilo nové družstvo.

V Němčicích působí družstvo ochotnické taktéž od r. 1870.

Téhož roku vzniklo také v Neveklově ochotnické divadlo. Z prvu hrálo ochotnické družstvo, později utvořen divadelní spolek, na to hráno v besedě a nyní hraje divadelní odbor Národní Jednoty Pošumavské řízením stavitele Frant.Maříka.

Ve Zdicích založen ochotnický spolek r.1870 a působil do r.1874. Činnost spolku obnovena r.1879 snahou dra V.Horáka.

V letech 1870-1871 ustaven spolek divadelních ochotníků v Bystrém u Nového Města.

V Ivanovicích na Hané vzniklo ochotnické divadlo r.1871.

V Chropíni založen r.1872 divadelní odbor při čtenářsko-pěveckém spolku „Ječmínek“.

Téhož roku vznikl divadelní odbor čtenářsko-pěvecké jednoty „Cyrill“ v Křelově u Olomouce a spolek divadelních ochotníků ve Rtyni u Úpice.

V Osíku uspořádáno první ochotnické představení r.1873. Od té doby hráli ochotníci do r.1876, načež první družstvo zaniklo a povstalo nové r.1885. To zaniklo opět a teprve r.1863 ustavena na základě stanov Čtenářsko-ochotnická beseda.

V Borotíně založeno družstvo divadelních ochotníků r.1874 přičiněním faráře Ig.Havlíka. Hrálo se až do r.1889, načež r.1894 založena Občanská beseda a při ní zároveň divadelní odbor zásluhou MUDra L.Krouského.

V Krašovicích začalo se hráti r. 1874. Nynější Čtenářsko-zábavní spolek pěstuje divadlo od r. 1892. Před tím od r. 1888 provedl několik představení pěvecký spolek „Lumír“. Divadelní hry řídí poslanec Fr.König; hrával zde Dr.E.Dyk, nynější poslanec a advokát v Plzni.

V Mnichovicích vzniklo družstvo divadelních ochotníků r.1874 a působil až do r.1893, kdy založena zdejší Čtenářsko-ochotnická beseda.

Ve Zdounkách na Moravě hrávalo se v letech 1874-1875; později od r. 1880-1882; na to r.1889 založen divadelní odbor pěvecko-hudební jednoty „Lumír“.

Ve Velké Bystřici u Olomouce začalo se hráti r. 1875. Divadelní jednota byla založena r.1877.

V Holoubkově založen spolek Ochotnického divadla r.1875.

V Nesuchyni hrálo se poprvé r.1875 a spolek divadelní byl založen r.1880.

V Pazuše hrálo prvotní družstvo ochotnické od r.1875-1880,načež zaniklo a r.1888 ustaveno nové družstvo.

Ve Vysočanech provedeno prvé představení r.1875 nedávno před tím založenou čtenářsko-ochotnickou besedou „Lubor“.

V Roubovicích u Chrudimi založeno r.1876 ochotnické družstvo, jež zaniklo. R.1895 založen spolek divadelních ochotníků.

Ochotnická jednota „Hálek“ v Jabkenicích vznikla r.1877. Choť mistra B.Smetany, paní B.Smetanová, vymalovala na oponu spolku obraz „Příchod praotce Čecha do vlasti“ a dcera Smetanova Zděnka hrála zde v Tylově „Pani Marjánce, matce pluku“ titulní úlohu.

V Moravských Budějovicích začalo se pěstovati ochotnické divadlo r.1877. Zvláště horlivá činnost rozvinuta od r.1878, kdy se ujal řízení divadla advokát Dr.Špatinka.

V Kráské Hoře vzniklo r.1878 ochotnické družstvo, jež se r. 1890 změnilo ve spolek divadelních ochotníků „Tyl“. Ředitelem spolku jest učitel Václav Špale.

V Dolánkách u Turnova začalo se hráti taktéž r.1878, načež r. 1885 založen Čtenářsko-ochotnický spolek.

R.1879 založeno ochotnické divadlo v Dědicích na Moravě zásluhou studujících A.Skočovského a Otakara Materny a téhož roku začalo se hráti ve Bdíně, kdež přičiněním učitele J.Dostala vzniklo r.1889 ochotnické družstvo.

V Modřanech sestoupilo se divadelní družstvo r.1881, načež r.1887 z něho utvořena čtenářsko-ochotnická beseda „Tyl“. Činným členem besedy je sochař Vilém Amort.

V Plzni hrálo se po ochotnicku ovšem již na začátku nynějšího století, jak na příslušném místě dovozeno, ale spolek divadelních ochotníků „Tyl“ založen teprve 1881.

Téhož roku povstalo v Podolí-Dvorcích u Prahy divadelní družstvo, které r.1882 změněno ve spolek divadelních ochotníků, který zanikl r.1890 přestoupením ochotníků do divadelního odboru zdejší Občanské besedy.

V Třemešné vzniklo ochotnické sdružení r.1881 a pravidelně se hraje od r.1885, kdy založen divadelní odbor Občanské besedy. Jeho ředitelem je Josef Čechura.

V Nových Hradech založena r.1882 Ochotnicko-čtenářská jednota.
Ve Hvožďanech začalo se hráti taktéž r.1882. R.1884 založen Čtenářsko-ochotnický spolek.

Čtenářsko-ochotnická jednota dělníků u Hradce Králové byla založena r. 1883 a ustavila svůj divadelní odbor r.1884.

V Kolči je ochotnické divadlo od r.1883. Založil je čtenářský spolek „Kaplíř“ a trvalo do r.1889. Na to pořádala r.1888-1890 několik představení „Kolečská omladina“; po ní hráli od r.1891-1893 „Kopečtí ochotníci“ až konečně r.1894 byl zřízen spolek divadelních ochotníků.

Roku 1884 začalo se hráti v Břevnově, v Bytouchově, v Daliměřicích a ve Svinné.

V Břevnově uspořádala první hry Občanská beseda, načež r.1886 založena ochotnická jednota „Veleslavín“.

V Bytouchově pořádá hry divadelní ochotnický spolek, jenž byl založen koncem roku 1883.

V Maloměřicích vznikl z původního sdružení ochotnického r.1892 čtenářsko-ochotnický spolek „Lyra“.

Ve Svinné u České Třebové pěstuje divadlo dramatický odbor při Občanské jednotě, založený r.1883.

Spolek divadelních ochotníků v Bělovsi byl založen r.1885.

V Hoř.Počáplích zavedeny ochotnické hry r.1885, načež r.1891 vznikl zpěvácko-ochotnický spolek „Pivoda“.

Roku 1888 začala pořádati divadelní hry Občansko-hospodářská beseda na Březině a ochotnické družstvo v Martíně, které se r.1891 spojilo s Občanskou besedou, jejímž členem je také spisovatel Vojta Rakous (Vojtěch Oestereicher).

V Telči pěstováno divadlo od r.1888 v Občanské besedě; nyní pořádá divadelní představení spolek „Omladina“. V Telči je upraveno městské divadlo z bývalého kostela a vejde se do něho 350 osob.

V Bezděkově u Choltic působí družstvo ochotníků od roku 1889.

Na Peruci založen divadelní odbor sboru dobrovolných hasičů r.1890.

V Židenicích na Moravě založeno r.1891 divadelní družstvo, které se r.1892 změnilo ve čtenářsko-vzdělávací spolek „Tábor“ s divadelním odborem. Před tím však již mnohá léta s úspěchem pěstoval divadelní hry spolek „Jaroslav“, který trvá až dosud.

V Dobřanech provedeno poprvé české ochotnické představení r.1892 v místním odboru Národní Jednoty Pošumavské. Nyní hraje soukromé družstvo.

V Potvorově-Bílově začalo se hráti divadlo taktéž r.1892. Na to r.1894 založena ochotnická jednota „Tyl“ pro Potvorov a Bílov. Divadlo řídí učitel Alois Guth.

Ve Vršovicích založen r.1892 dramatický odbor při zábavním spolku Mládenců, který pořádá ochotnické hry od r.1893.

V Roudnici pěstuje divadlo jednota „Říp“. R.1895 byla zde založena nová ochotnická jednota „Tyl“, která začíná si živě vésti.





























LADECKÝ, Jan: Příspěvky k dějinám českého divadla, Česká divadla ochotnická, Praha 1895, s. 134.


V Týništi nad Orl. Po prvním družstvu ochotnickém utvořilo se r.1871 družstvo druhé, jež hrálo až do r.1894, načež vstoupili všichni ochotníci do divadelního odboru nově zřízené Čtenářsko-ochotnické besedy.

V Malešicích začalo se hráti r.1868, načež byl r.1882 založen divadelní ochotnický spolek.

V Písku uspořádáno první představení téhož roku (1868) a již r.1869 založen spolek divadelních ochotníků, jejž nyní řídí advokát a spisovatel dr.J.Žofka.

Ve Střešovicích provedena první hra ochotnická r.1868 a zároveň téhož roku založena ochotnická jednota „Lípa Slovanská“, jež se r.1883 stala spolkem zároveň podporujícím. Činným členem „Lípy Slovanské“ býval sochař Ludvík Wurzel.

Také v Podbabě začalo se hráti r.1868. Avšak teprve r.1882 založena ochotnická jednota „Ratolest“. Ředitelem jejím je MUDr. Ant.Doubravský.

V Bohuslavicích byl založen spolek divadelních ochotníků r.1869. Ředitelkou jeho je sl.Emilie Vojnarová.

V Bráníku začalo se ochotnicky hráti r.1869 a hned r.1870 vznikl spolek divadelních ochotníků.

V Králové Hradci utvořila se ochotnická r.1869 zásluhou zesnulého již Adolfa Preitenberga „Jednota divadelních ochotníků“. Přičiněním jednoty zbudováno v Hradci nákladem města a záložny Klicperovo divadlo, zřízené na 800 osob.

Ve Lhůtě sestoupilo se r.1869 ochotnické sdružení, jež však brzy úplně zaniklo. Nové družstvo ochotnické sešlo se r.1891.

V Novém Městě na Moravě založeno ochotnické sdružení r.1869 a spolek divadelních ochotníků „Klicpera“ vznikl z něho roku 1881. Ředitelem jest městský stavitel Josef Sadílek. Divadlo nalézá se v sále městské radnice a pojme 180 osob.

Spolek divadelních ochotníků v Mutějovicích založen r.1869.

Družstvo divadelních ochotníků v Slavkově vzniklo taktéž r.1869.

V Bučovicích na Moravě založen spolek divadelních ochotníků r.1870 hlavně zásluhou pozdějšího ředitele spolku Rudolfa Kellnera. Divadlo je umístěno ve zvláštní budově divadelní, jež byla zřízena zdejší Občanskou záložnou nákladem asi 1200 zl. A pojme 450 osob.

V Hlavňovně začala ochotnická představení roku 1870, načež po mnohých přestávkách hry úplně zanikly, až r.1891 se sestoupilo nové družstvo.

V Němčicích působí družstvo ochotnické taktéž od r. 1870.

Téhož roku vzniklo také v Neveklově ochotnické divadlo. Z prvu hrálo ochotnické družstvo, později utvořen divadelní spolek, na to hráno v besedě a nyní hraje divadelní odbor Národní Jednoty Pošumavské řízením stavitele Frant.Maříka.

Ve Zdicích založen ochotnický spolek r.1870 a působil do r.1874. Činnost spolku obnovena r.1879 snahou dra V.Horáka.

V letech 1870-1871 ustaven spolek divadelních ochotníků v Bystrém u Nového Města.

V Ivanovicích na Hané vzniklo ochotnické divadlo r.1871.

V Chropíni založen r.1872 divadelní odbor při čtenářsko-pěveckém spolku „Ječmínek“.

Téhož roku vznikl divadelní odbor čtenářsko-pěvecké jednoty „Cyrill“ v Křelově u Olomouce a spolek divadelních ochotníků ve Rtyni u Úpice.

V Osíku uspořádáno první ochotnické představení r.1873. Od té doby hráli ochotníci do r.1876, načež první družstvo zaniklo a povstalo nové r.1885. To zaniklo opět a teprve r.1863 ustavena na základě stanov Čtenářsko-ochotnická beseda.

V Borotíně založeno družstvo divadelních ochotníků r.1874 přičiněním faráře Ig.Havlíka. Hrálo se až do r.1889, načež r.1894 založena Občanská beseda a při ní zároveň divadelní odbor zásluhou MUDra L.Krouského.

V Krašovicích začalo se hráti r. 1874. Nynější Čtenářsko-zábavní spolek pěstuje divadlo od r. 1892. Před tím od r. 1888 provedl několik představení pěvecký spolek „Lumír“. Divadelní hry řídí poslanec Fr.König; hrával zde Dr.E.Dyk, nynější poslanec a advokát v Plzni.

V Mnichovicích vzniklo družstvo divadelních ochotníků r.1874 a působil až do r.1893, kdy založena zdejší Čtenářsko-ochotnická beseda.

Ve Zdounkách na Moravě hrávalo se v letech 1874-1875; později od r. 1880-1882; na to r.1889 založen divadelní odbor pěvecko-hudební jednoty „Lumír“.

Ve Velké Bystřici u Olomouce začalo se hráti r. 1875. Divadelní jednota byla založena r.1877.

V Holoubkově založen spolek Ochotnického divadla r.1875.

V Nesuchyni hrálo se poprvé r.1875 a spolek divadelní byl založen r.1880.

V Pazuše hrálo prvotní družstvo ochotnické od r.1875-1880,načež zaniklo a r.1888 ustaveno nové družstvo.

Ve Vysočanech provedeno prvé představení r.1875 nedávno před tím založenou čtenářsko-ochotnickou besedou „Lubor“.

V Roubovicích u Chrudimi založeno r.1876 ochotnické družstvo, jež zaniklo. R.1895 založen spolek divadelních ochotníků.

Ochotnická jednota „Hálek“ v Jabkenicích vznikla r.1877. Choť mistra B.Smetany, paní B.Smetanová, vymalovala na oponu spolku obraz „Příchod praotce Čecha do vlasti“ a dcera Smetanova Zděnka hrála zde v Tylově „Pani Marjánce, matce pluku“ titulní úlohu.

V Moravských Budějovicích začalo se pěstovati ochotnické divadlo r.1877. Zvláště horlivá činnost rozvinuta od r.1878, kdy se ujal řízení divadla advokát Dr.Špatinka.

V Kráské Hoře vzniklo r.1878 ochotnické družstvo, jež se r. 1890 změnilo ve spolek divadelních ochotníků „Tyl“. Ředitelem spolku jest učitel Václav Špale.

V Dolánkách u Turnova začalo se hráti taktéž r.1878, načež r. 1885 založen Čtenářsko-ochotnický spolek.

R.1879 založeno ochotnické divadlo v Dědicích na Moravě zásluhou studujících A.Skočovského a Otakara Materny a téhož roku začalo se hráti ve Bdíně, kdež přičiněním učitele J.Dostala vzniklo r.1889 ochotnické družstvo.

V Modřanech sestoupilo se divadelní družstvo r.1881, načež r.1887 z něho utvořena čtenářsko-ochotnická beseda „Tyl“. Činným členem besedy je sochař Vilém Amort.

V Plzni hrálo se po ochotnicku ovšem již na začátku nynějšího století, jak na příslušném místě dovozeno, ale spolek divadelních ochotníků „Tyl“ založen teprve 1881.

Téhož roku povstalo v Podolí-Dvorcích u Prahy divadelní družstvo, které r.1882 změněno ve spolek divadelních ochotníků, který zanikl r.1890 přestoupením ochotníků do divadelního odboru zdejší Občanské besedy.

V Třemešné vzniklo ochotnické sdružení r.1881 a pravidelně se hraje od r.1885, kdy založen divadelní odbor Občanské besedy. Jeho ředitelem je Josef Čechura.

V Nových Hradech založena r.1882 Ochotnicko-čtenářská jednota.
Ve Hvožďanech začalo se hráti taktéž r.1882. R.1884 založen Čtenářsko-ochotnický spolek.

Čtenářsko-ochotnická jednota dělníků u Hradce Králové byla založena r. 1883 a ustavila svůj divadelní odbor r.1884.

V Kolči je ochotnické divadlo od r.1883. Založil je čtenářský spolek „Kaplíř“ a trvalo do r.1889. Na to pořádala r.1888-1890 několik představení „Kolečská omladina“; po ní hráli od r.1891-1893 „Kopečtí ochotníci“ až konečně r.1894 byl zřízen spolek divadelních ochotníků.

Roku 1884 začalo se hráti v Břevnově, v Bytouchově, v Daliměřicích a ve Svinné.

V Břevnově uspořádala první hry Občanská beseda, načež r.1886 založena ochotnická jednota „Veleslavín“.

V Bytouchově pořádá hry divadelní ochotnický spolek, jenž byl založen koncem roku 1883.

V Maloměřicích vznikl z původního sdružení ochotnického r.1892 čtenářsko-ochotnický spolek „Lyra“.

Ve Svinné u České Třebové pěstuje divadlo dramatický odbor při Občanské jednotě, založený r.1883.

Spolek divadelních ochotníků v Bělovsi byl založen r.1885.

V Hoř.Počáplích zavedeny ochotnické hry r.1885, načež r.1891 vznikl zpěvácko-ochotnický spolek „Pivoda“.

Roku 1888 začala pořádati divadelní hry Občansko-hospodářská beseda na Březině a ochotnické družstvo v Martíně, které se r.1891 spojilo s Občanskou besedou, jejímž členem je také spisovatel Vojta Rakous (Vojtěch Oestereicher).

V Telči pěstováno divadlo od r.1888 v Občanské besedě; nyní pořádá divadelní představení spolek „Omladina“. V Telči je upraveno městské divadlo z bývalého kostela a vejde se do něho 350 osob.

V Bezděkově u Choltic působí družstvo ochotníků od roku 1889.

Na Peruci založen divadelní odbor sboru dobrovolných hasičů r.1890.

V Židenicích na Moravě založeno r.1891 divadelní družstvo, které se r.1892 změnilo ve čtenářsko-vzdělávací spolek „Tábor“ s divadelním odborem. Před tím však již mnohá léta s úspěchem pěstoval divadelní hry spolek „Jaroslav“, který trvá až dosud.

V Dobřanech provedeno poprvé české ochotnické představení r.1892 v místním odboru Národní Jednoty Pošumavské. Nyní hraje soukromé družstvo.

V Potvorově-Bílově začalo se hráti divadlo taktéž r.1892. Na to r.1894 založena ochotnická jednota „Tyl“ pro Potvorov a Bílov. Divadlo řídí učitel Alois Guth.

Ve Vršovicích založen r.1892 dramatický odbor při zábavním spolku Mládenců, který pořádá ochotnické hry od r.1893.

V Roudnici pěstuje divadlo jednota „Říp“. R.1895 byla zde založena nová ochotnická jednota „Tyl“, která začíná si živě vésti.
 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Bibliografie

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':