Texty: Držkov: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 284-285

DRŽKOV, okres Jablonec nad Nisou

Padesát let práce ochotnického spolku v Držkově oslavili roku 1930 pořízením nové opony od malíře Aloise Otáhala.

Dívám se na držkovskou oponu a za ní vidím generace lidí, kteří od památného uvedení Genovefy v roce 1778 vytvářeli
divadelní historii Držkova a okolí. Jako bych se díval i očima svého otce, strýců a tety, kteří se na té dlouhé historii, jako mnoho
generací před nimi, jeden čas podíleli. Byla to zvláštní doba, kdy se z různých evropských bojišť vraceli studenti, kteří ze
školních lavic odešli do první světové války. Šrámkovsky poznamenaní životem zakládali v Držkově veřejnou knihovnu, pořádali
desítky osvětových přednášek, hledali staré divadelní texty a také hráli divadlo. V historickém pamětním spisu se píše, že býval
zápal herců při soubojích a půtkách velmi silný. Stalo se dost často, že zápasník, jenž měl být přemožen, styděl se padnouti
a pustil se do protivníka opravdově, jen aby nebyl poražen. I to zažil můj otec, když jako Jánošík musel vysvětlovat jevištnímu
partnerovi, že s Jánošíkem musí prohrát, i když mu v divadle sedí jeho milá.
Ta opona byla namalována o něco později. Dominantní je panorama městečka a před ním dvě ochránkyně umění, velká váza,
hrnoucí květy poezie do všech stran až k malým dětem, které je vděčně přijímají. A každý, kdo přijde do divadla, ví, že je tu
vítán. A přesto má opona své tajemství. Ty dvě slavnostní postavy s čaromocí vyvolávat květiny umění. Byly skutečné?
Podle koho je malíř namaloval? Jaký byl jejich životní osud? Zůstaly vtěleny do opony, nestárnou a nemizí, jako nezmizí smysl
a památka všech, kteří po staletí v Držkově drželi divadlo při životě.
František Laurin

• Autor Alois Otáhal, 1930, na oponě letopočty 1880–1930

ALOIS OTÁHAL (1871 Litovel – 1952 Držkov) byl autodidakt a v Držkově, kde se usadil ve svých sedmadvaceti letech, provozoval malířský
a fotografický ateliér. Maloval náboženské a alegorické obrazy pro církevní instituce, lidové spolky i soukromé zákazníky, Zvláštní oblibě se
těšily jeho obrazy na historická témata z českých dějin. Byl členem Pěvecko-divadelní jednoty Lev.