Texty: Sychrov: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 24 (Bronislav Pražan)

Opona, na níž je zobrazena budova připomínající Valdštejnský palác v Praze, byla nalezena značně poškozená na zámku
Sychrov. Byla restaurována a je vystavena v tamější zámecké galerii. Mohlo by se zdát, že se ocitla na správném místě, protože
Rohanové, kteří Sychrov coby zchátralý barokní zámeček v roce 1820 zakoupili a postupně přestavěli do současné novogotické
podoby, měli pak právě v nynější galerii své zámecké divadlo.
Opona ovšem podle expertů – jejího restaurátora akademického malíře Jana Stöckla a historika umění Tomáše Vlčka – pochází
z konce 18. nebo z počátku 19. století. A tehdy se na zámku divadlo nehrálo. Roku 1740 koupil toto panství František Arnošt
Heřman z Valdštejna (1706–1748), a protože větev rodu, z níž pocházel, sídlila na nedalekém Mnichově Hradišti, byl Sychrov
po celou dobu, kdy ho Valdštějnové vlastnili, využíván pouze pro hospodářské účely a k ubytování služebnictva.
Ve druhé polovině 18. století byl ovšem zámeckým pánem v Mnichově Hradišti Johann Vincenc Ferrerius z Valdštejna
(1731–1797), o němž Pavla Pešková píše, že „byl z rodu Valdštejnů patrně největším milovníkem divadelního umění“ a v prostorách
jízdárny malostranského Valdštejnského paláce se pokoušel ustavit druhou pražskou divadelní scénu. Když mu to staroměstští
radní nepovolili, zřídil ve svém pražském sídle alespoň soukromé palácové divadlo a totéž učinil i na mnichovohradišském
a třebíčském zámku. Je tedy pravděpodobné, že opona s vyobrazením Valdštejnského paláce pochází z některého z těchto
divadel a na Sychrově se ocitla někdy po smrti hraběte Vincence z Valdštejna, která znamenala i zánik jeho divadel. Zbytky
dekorací toho mnichovohradišského byly například uloženy v prostorách tamější bývalé zámecké kuchyně.
Smysl pro teatralitu projevil hrabě Vincenc i při převozu a uložení ostatků svého předka Albrechta z Valdštejna do hrobky
v Mnichově Hradišti roku 1785. Paradoxem je, že zanedlouho poté, kdy ho v roce 1797 následoval, se díky popularitě
Schillerovy dramatické trilogie Wallenstein – její první díl měl premiéru v roce 1798 – stala z tohoto kontroverzního vojevůdce
slavná historická postava, ze které němečtí romantikové a nacionalisté učinili součást pangermánského mýtu. S tím má však
záhadná opona dnes visící na Sychrově asi sotva co společného.
Bronislav Pražan

Před restaurováním byly v oponě dva otvory (kukátka). Odstranění „kukátek“ sleduje potřeby galerijního využití opony jako
obrazu, ale likviduje jeden z dokladů její základní funkce v divadelním provozu.
Jiří Valenta

• Opona s palácem a s figurální stafáží a dekorativní bordurou, temperová malba na plátěné podložce, autor neznámý, 470 x 395 cm,
asi 90. léta 18. stol., umístěna v galerii státního zámku inv. č. SY 13.635. Restauroval Jan Stöckl 2007.
> Pešková, Pavla: Zámecká divadla rodu Valdštejnů v Čechách a na Moravě. Divadelní revue 2005, č. 3, s. 22–42; Brno, JAMU 2006, 144 s.