Texty: Litomyšl: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 22 (Pražan, Bronislav)

LITOMYŠL

Josef Platzer: Prospekt s architektonickým motivem používaný jako opona

Ke šlechtickým rodům, jež na svých sídlech pěstovaly divadelní umění zvlášť intenzivně, náleželi Valdštejnové. Když se
ve druhé polovině 18. století stali majiteli zámku v Litomyšli, nebyli sice prvními, kteří v něm pořádali divadelní představení
(nejstarší doklady o provozu tamějšího divadla pocházejí z roku 1729, kdy zámek patřil Trauttmannsdorfům), zato ale při rozsáhlé
rekonstrukci, k níž dal podnět Jan Jiří Josef z Valdštejna (1768–1825), vybudovali v letech 1796–1797 v západním křídle zámku
nové divadlo, jež vedle českokrumlovského náleží na našich šlechtických sídlech k nejkrásnějším. Dodnes je vybaveno
jedinečným a velmi rozsáhlým souborem klasicistních kulis malovaných Josefem Platzerem. Soubor čítá více než 200 kusů a – jak
uvádí Jiří Hilmera v studii Zámecké divadlo v Litomyšli – mohlo se z něho vytvořit 16 kompletních scén.
Některé z prospektů Josefa Platzera – jako například ten, jehož fotografii přinášíme na protější straně – byly v divadle používány i
jako opony. Kromě nich se ovšem dochovaly také dvě Platzerovy kresby k oponám, jež svými architektonickými tématy
s prospekty kulis souzní. „Na první je okrouhlý chrámek, zasvěcený podle italské poznámky na listu Bakchovi, který je řešen
v trojzvuku růžové, zelené a obligátní základní šedé. (…) Druhá představuje arkádový dvůr a je známá jen z rytiny, nikoliv
kreslířského originálu.“ (Pavel Preiss)
Bronislav Pražan

• V depozitáři litomyšlského zámku je uložena volná replika opony zámeckého divadla v Českém Krumlově, která vznikla v osmdesátých
letech 20. století pro potřeby filmařů. Dle sdělení Jiřího Bláhy
> Preiss, Pavel: Scénografie a jevištní obraz na předělu staletí a stylů: Josef Ignác Platzer mezi divadly v Praze a Vídni.
In sborník Mezi časy. Praha, KLP 2000, s. 234–261
> Hilmera, Jiří: Zámecké divadlo v Litomyšli. Zprávy památkové péče 1957, č. 3–4, s. 113–138

JOSEF PLATZER (1751 Praha – 1806 Vídeň) byl malíř a jevištní výtvarník pocházející z pražské umělecké rodiny (jeho otec Ignác František
Platzer byl významným sochařem). V letech 1774–1778 studoval akademii výtvarných umění ve Vídni, kde se záhy proslavil jako scénograf
Gluckových oper inscenovaných Burgtheaterem. Pro pražské Nosticovo divadlo vytvořil dvanáct scénických dekorací, v nichž se pak hrály
zřejmě všechny zdejší inscenace. Roku 1795 se stal komorním malířem císaře Františka II.

Komentář Jiřího Bláhy 110106:
na snímku, který je uveřejněn v knize, visí opona nesmyslně až za první řadou kulis. Nesouhlasil bych s formulací "prospekt s architektonickým motivem používaný i jako opona" -- to může vypadat, jako kdyby si Valdštejnové místo opony z nouze pověsili za portál prospekt, což není pravda -- obě litomyšlské opony byly od začátku používány a zamýšleny jen jako opony a nic jiného.