Texty: RYCHECKÝ, Alexandr: 14. ročník Divadelní žatvy v Jeseníku 10. 4. 2010 - Jak se noty ztratily.

Jak se noty ztratily − DS Písklata Žulová. Představení začne krásnými výtvarnými obrazy (plyšáci), kostýmy, umějí pracovat s mizanscénou. Slabinou je vypravěčka, je zařazena neorganicky a navíc není suverénní, k tomu má úkol sundávat namalované obrazy vpředu, které jsou zbytečné a výtvarně nejslabší. Představení je hodně aranžované zvenčí, bez pochopení a prožitku dětmi, při tanečních číslech už onen stále stereotypní pohyb nudí, chytré a melodické písničky se tím rozpliznou a stávají nudou. Ovšem čím dále, tím více jsou děti uvolněnější a několik nápadů (mrakodrapy, bublifuky) ukazuje, že i toto „karaoke“ by mohlo být divadlem, bylo-li by spontánnější, kdyby si děti na jevišti opravdu hrály na to, o čem se zpívá. Hrály (si) za sebe – ne hrály na něco! Nebezpečí předstíraného playbacku se objevilo v plné nahotě Proč předstírat zpěv? Buď opravdu zpívat a naplno, anebo si hrát o tom, co se zpívá z beden. Také tady vidím ale moc poctivé práce a dalo by se dělat a dělat a dodělat to!