Texty: Turnovské divadelní studio - Vlakem války. Divadelní Hromada 2008

Vlakem války
Hraje se to dnes také pod názvem Biloxi blues a bluesová, resp. více swingová hudba je součástí turnovské inscenace hry Vlakem války podle dramatu Neila Simona. Jan Baron Marek ji nastudoval s Turnovským divadelním studiem, které tvoří převážně mladá herecká generace (Petr Haken už je tam trochu za středňáky), a především postavy mužské, američtí vojáci odjíždějící na některou z front 2. světové války, jsou vykresleny autenticky, spontánně, uvěřitelně. Deníkový příběh Jeroma rámuje situace, jejichž provokatérem je despotický seržant Toomey. Petr Haken v této roli často „citoval“ z podobných postav známých z řady amerických filmů, např. z Pahorku. A to tak razantně, že někdy neslyšel sám sebe. Snaha celého ansámblu o co nepravděpodobnější autenticitu hereckého projevu byla někdy na škodu srozumitelnosti. K publiku se často dostala jen část informace a bylo třeba napínat uši - škoda, např. Matěj Mates Hajn je věrohodným představitelem Epsteina. Většina herců ale nezklamala a předvedla promyšlené výkony. Slabší stránkou představení byla její technická složka - o přestavbách hudba mlčela, naopak byla tvrdou konkurencí dialogům. Především v úvodní scéně ve vlaku, to jsem měl chuť sednout si mezi herce, abych se něco dozvěděl. A také, až na výjimky, nefungovalo zcela srozumitelně (dramaticky) světlo. Prostě pár kazů by se našlo. Režisér si s prostorem určitě ví rady, ale jistě by přišel na ozvláštnění některých situací - např. v tanečním klubu, v erotické scéně, komplikované zbytečně složitou přestavbou jinak funkčně využitého mobiliáře – vojenských postelí a polního stolu. Prostě, v Turnově je zaděláno na pěkné představení a je také v Baronových silách spolu s bezvadnou hereckou partou udělat představení, které bude vypovídat o postoji mladé generace k násilí - bez ohledu na historické souvislosti. Vždyť i oblečení do současných vojenských maskáčů k tomu směřuje.
-sg-