Texty: FIXOVÁ, Kateřina: Popelka poprvé v Mladé Boleslavi (na dlani) - Ďulík a Kokoláč jdou na rozhlednu. Amatérská scéna 2009, č. 3, s. 37 - 38.

Páteční deštivé ráno v Debři přineslo milé překvapení. Ďulíka a Kokoláče. Tedy inscenaci Divadelního souboru Kocábka Chocerady Ďulík a Kokoláč jdou na rozhlednu. Dva klauni se během padesáti minut trochu pomlouvají, trochu se vzájemně podvádějí, hrají s dětmi slovní kopanou, pozvou děti na jeviště, aby jim rozmotaly zamotané kšandy, hádají, co se dá jíst a co ne, řeší pomocí dětí zapeklité spory, zpívají a nakonec dojdou na tu kýženou rozhlednu, aby zjistili, jak je svět krásný, když má člověk jít s kým. Představení, které dokonale zpracovalo děti v hledišti tak, že v jednu chvíli jich bylo na scéně snad dvacet a přestalo být jasné, kdo je tu herec a kdo divák. Bylo to vystoupení, jehož humor oslovuje děti i dospělé. Naši porotu inspirovalo k tomu, že jsme založili tradici udílení tzv. Rozárčiny ceny, což by mělo být i pro následující ročníky přehlídky ocenění pro výjimečné počiny v oblasti divadla pro děti. Rozárčina cena byla udělena pánům Cinkejsovi a Šímovi za komunikaci s dětským divákem. Zbývá bohužel dodat jedno důležité „ale“ – inscenaci Ďulík a Kokoláč jdou na rozhlednu jsme se rozhodli doporučit k postupu na rakovnickou Popelku, bohužel jsme však až po přehlídce zjistili, že doporučení je neregulérní, inscenace byla v loňském roce (i když v trochu jiné úpravě) doporučena z pražského Popadu a nemůže tudíž soutěžit znovu. Škoda.