Texty: AS 2002, č. 1, s. 19 - 20, výroční zpráva za rok 2001, Alexandr Gregar.

Výroční zpráva Volného sdružení východočeských divadelníků za rok 2001

Tak se zase sešel s rokem … A podruhé lezu před toto naše shromáždění coby jeho předseda a říkám cosi výročního. Jó, loni, když to bylo poprvé a zároveň VSVD slavilo deset let, to se to mluvilo, to se to plácalo na počest, to byly úspěchy! Ale jak řečeno, rok se zase sešel. A mnohé z „výjimečností“ už považujeme za normální a běžné.
Třeba to, že se nám podařilo pěstovat herecko režijní kurzy - s Milanem Schejbalem, čestným to naším členem, kterému jsem o tom diplom v Hronově odevzdal a Milan překvapen a dojat - mimochodem jeho kurs byl loni uzavřen a absolventů 28. I Sergeje Fedotova často hostíme a našemu ochotnictvu do jeho pedagogické kuchyně nahlédnout dáváme. Jana Konvalinková zas o jednom víkendu učila, jak si hlasivky neztrhat a mluvit hezky, o jiném víkendu zas vykládala o divadelním prostoru, hlasu a hudbě, v říjnu započala dílna scénografická, s Karlem Tománkem a Veronikou Márovou. Honza Merta s Břeťou Lelkem tam či onde některým souborům pomohli radou, já sám taky při jedné z ústeckých produkcí, konečně byl jsem tam dlouho doma.
A ještě - mnohá rokování jsme se spřátelenými svazy vedli. S SČDO dlouho smlouváno, zda se připojit k udělování Zlatého Tyla.
A přehlídek bylo stejně přehršle jako vždycky, v Kostelci Červeném, v Úpici, v Dolanech, moc pěkné loni Štronzo v Moravské Třebové, na jevišti i tradičně se selátkem uzeným na talíři. Havlíčkobrodská přehlídka pro děti byla opět trochu trápení, jednali jsme potom dokonce, jak tu bídu divadla pro děti vylepšit, jak udělat přehlídku zajímavější, smysluplnější.
A východočeši na národních přehlídkách? – I na Chrudim jsme se prosmýkli a – celých 50 % loňských chrudimských představení bylo z našeho rajónu! Divadlo Dno z Hradce Králové tam bylo „óbrúspěšné“, konečně i Cenu Erika koncem roku dostali. Na Hronově jsme byli dobře zastoupeni, včetně Nejhodnějších medvídků, Jesliček. V Prostějově Ema Zámečníková byla mockrát, loni dostala Cenu poroty, v Písku jsme také byli, Dramatická školička ze Svitav a Honza Dvořák s Párkováním. A Open Air v Hradci Králové se vydařil obrovsky, za deset dnů kolem padesáti představení různých, kvůli dobré reklamě se hlásejí letos i soubory z ciziny, však všechno pěkně popsáno je v Hromadě…
Skončila však jedna dlouholetá tradice přehlídková – úpický festival tzv. „mladých a netradičních“, byl tam dlouho a trochu tam už začal ztrácet dech. Takže zkusíme to od letoška v novém prostředí, v Kostelci nad Orlicí, tam se na to moc těší.
Hromada, bulletin náš! – Vážení, mnozí nám ji trhají z ruky, zvyšujeme náklad, posíláme ji i za hranice kraje. A aby toho dost nebylo, Český literární fond shledal Hromadu dobrou, ba skvělou a uštědřil ji pro letošek dotaci, celých 30 tisíc korun na její tisk! Toť je pěkné ocenění!
Zato ocenění Karla Šefrny, které bylo tak krásné, protože první nositel divadelní medaile od pana ministra je náš kamarád svitavský, se bohužel neobešlo bez české „postranní“ uličky. Totiž, že kromě diplomu ocenění finanční, slíbené a samým ministrem ohlášené na jevišti chrudimském před svědky, bylo trudno z Prahy vydolovat. Ale nešť, v historii Karel na první stránce těchto glejtů bude.
Taky jsme zařídili různé změny stanov, jak jste nás při loňské valné hromadě zavázali. Ministerstvo, tentokrát vnitra, proti tomu nic nemělo, a lejstra „oštempilkovalo“. Zvlášť to, že jsme „ouředně“ již sdružením celorepublikovým a grantově přístupným. Změnili jsme rovněž pokladníka, za Malínka Karlička Dörová - a to byl fofr po bankách! Pepa Tejkl se tolikrát nenapodepisoval, ani když sháněl helikoptéru na Tan šan!
Hospodařili jsme ovšem dobře, i do Luže jsme na sborník mohli přispět z ušetřených peněz. Chovali jsme se konečně jako organizace, která podporuje, která se stará – o tom přece VSVD je! Totiž – na grantech jsme loni získali celkem 355 tisíc, o dvě stě tisíc víc než v roce předchozím! Ministerstvo dalo VSVD 70, město Hradec Králové 165 (z toho 150 na zajištění Open Air), Okresní úřad 40, do Úpice, do Dolan a do Červeného Kostelce na přehlídky dalo MK ČR 80 tisíc. Za členské příspěvky jsme rovněž vyinkasovali o 10 tisíc víc než loni, celkem 23. 790 korun! Na letošek máme opět „objednány“ granty - v hodnotě 383 tisíc!
A pak taky na webové stránky jsme se vypravili. Díky Michalovi Drtinovi pod firmou www.vsvd.webpark.cz jsme se do světa, jak ten Švanda dudák vydali.
Bylo mnoho pěkných věcí za ten uplynulý rok, i oslav něco jsme užili. Pan profesor Císař se stal sedmdesátníkem, k čemuž mu ještě takto za účasti členstva gratulujeme. A jen připomínáme, že se mu od Jesliček dostalo i titulu Generální inspektor českých drah a divadla, což by nebylo špatné potvrdit i naším orgánem v usnesení této valné hromady.
Byly ovšem i dnové smutné. Opona spadla a poslední aplaus zazněl Vaškovi Podolskému, Janě Hájkové, Alešovi Němečkovi, Mirkovi Zavoralovi a smutek po nich z nás ještě ani teď pořádně nespadl.
Takže opět radostněji – nápad loňský s tzv. širokou „koalicí“, tedy s Radou VSVD, která by kopírovala všechny naše nové kraje, které z původního jednoho východočeského pošly, se vyplatil. Sešlosti té rady byly tři – a účast víc než sedmdesátiprocentní! A pracovní předsednictvo (Tejkl, Gregar, Gregarová, Dőrová) si telefonovalo neb se vidělo mockrát. A redakční rada Hromady u Gregarů doma na pizze taky nejmíň třikrát, víc hlav víc vědělo a mozkový motor znovu nastartován. A tak bychom to chtěli i v budoucnu. Za pár minut bude nová volba a proto přátelům z Rady moc děkuju za pomoc, názory, nápady a práci, jak se říká. V tuto chvíli jsme odstupující radou, ale její členové se rozhodli znova, až na drobné úpravy, že budou kandidovat. Což je vysvědčením pro ně samé - že je to snad bavilo a že v tom bafuňaření nalezli zalíbení, byť je za tu službu naší organizaci pendrek, jenom starosti a času fůra naložená.
Co by to ale bylo za zprávu, která by minula členstvo. Loni jsme si předsevzali, že musíme trošku o členskou základnu dbát. A představte si – povedlo se! Loni bylo 122 platících ze 155 členů, letos již máme 123 platících, ale členstvo bohužel o 1 ks se ztenčilo, a to přitom přibyli dva noví přátelé naši z Jihlavy, kmotřička si vybrala…
Zato kolektivní členství narostlo! Divadelní soubor Hýbl z České Třebové si zaplatil členství, aniž zatím podal přihlášku, stejně tak soubor Max v Sedloňově (hraje v něm i jeden poslanec parlamentu!), takže celkem dvanáct kolektivních členů a v součtu řádných, čestných a kolektivních je nás možná čtyři sta. Skoro jak nějaké strany nebo myslivců…
A co VSVD do budoucna? - Těšme se na nové inscenace, na nové hezké věci divadelní, přejme všem úspěch a spokojené publikum a diplomy z přehlídek a usměvavé manželky a přející manžely, těšme se, že si získáme nějaký ten respekt u krajské správy. A propó, s kraji vznikly i nové pěkné iniciativy, které nás určitě obohatí - na pardubicku bude Tyjátr na trati v České Třebové, podruhé Zlomte vaz v Ústí nad Orlicí a na liberecku Turnovský drahokam – u toho nebude VSVD chybět.
Protože to je to správný hnutí, který nás nutí hrát divadlo s chutí až do zblbnutí.
Děkuju za pozornost.
Alexandr Gregar
předseda VSVD