Texty: ŠTEFÁNKOVÁ, Jana: 47. Poděbradské dny poezie 2009. Amatérská scéna 2009, č. 3, s. 45 - 46.

47. Poděbradské dny poezie 2009

Jana Štefánková

Umělecké slovo znělo uprostřed dubna (16.–19.) v mnoha podobách střídavě v Zámeckém biografu a Divadle Na Kovárně v poděbradském zámku. Sídlí tady Kulturní a informační centrum Poděbrady, s. r. o., poskytující organizační a společenské zázemí festivalu uměleckého přednesu poezie a prózy, letos už 47. Poděbradským dnům poezie (PDP). Program, ceny, přispěvatele, lektory a studenty zajišťuje Občanské sdružení Slovo a hlas se sídlem v Praze.
Festival nabízí studentům herectví vysokých uměleckých škol, dramatickým oddělením konzervatoří, mladým hercům a nejlepším neprofesionálním recitátorům možnost setkání. Poděbradské dny poezie jsou jednou ze dvou příležitostí vedle Mezinárodního festivalu poezie ve Valašském Meziříčí pro neprofesionální recitátory, kde se potkávají a vzájemně se obohacují čeští a slovenští interpreti. Hlavní programovou osou je soutěž v přednesu poezie a prózy a rozborové semináře.
V tomto roce bylo jen o dva soutěžící více než ročníků PDP. Početně bylo vyrovnané i zastoupení ve věkových kategoriích. V I. kategorii, od 16 do 19 let se představilo 26 soutěžících, ve II. kategorii, od 20 do 30 let jsme byli posluchači 23 soutěžících. Z toho bylo 8 českých a 4 slovenští neprofesionálové a jeden profesionální herec.
Z výběru textu je patrné, že se mladší recitátoři „utíkali“ k próze v domnění, že jim skýtá více svobody než básnická forma. Často se jejich svoboda projevovala vlastním dotvářením autorovy předlohy. Před třemi lety se ve slovenské literatuře objevil Samuel Tále z Komárna, přirozený vypravěč, který poskytuje interpretovi přínosný text pro vyprávění (Samuel Tále: Kniha o cintoríně). Stali jsme se svědky i toho, jak lze osvěžit literárního klasika a živě ho interpretovat v současnosti (Samo Chalupka: Ktože týmto svetom vládne). Z české nabídky bych chtěla zmínit dva méně známé texty od velice známých autorů. Jedním z nich je Fráňa Šrámek a povídka Změněná situace, druhým je Jiří Orten s méně známým textem Mísa hrušek. Ostatní texty byly vybírány z interpretačně osvědčených (Karel Čapek: Goneril, dcera Learova, Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock), i když byly velice pečlivě připravené a provedené, interpreti prózy se od cíleného sdělení mnohdy uchylovali k velkým dramatickým gestům, které jejich text neunesl, nebyl dostatečně rozčleněn, takže ani zřetelně sdělován. Z mnohých humorných textů vybírám jiskřivou pohádku Pavla Šruta Myška Kyška a myška Hryška interpretovanou s velkou dávkou lehkého smyslu pro humor s porozuměním autorovi.
Neprofesionální recitátoři přijali pozvání na PDP jako další možnost k interpretaci svých textů před celostátním festivalem poezie Wolkrův Prostějov. Svými interpretačními výkony se rozhodně vyrovnali svým kolegům z hereckých studií. Nejvyšší poctu, Cenu Karla Högera získala studentka PdF Univerzity v Hradci Králové Jana Trojanová za zmíněný text Fráni Šrámka. Další ocenění získali Anna Šafránková, Kryštof Bartoš, Josef Kačmarčík a Vít Roleček. Lektory obou kategorií byli: I. kategorie – Miloš Horanský, Marta Hrachovinová, Hana Kofránková, Alfréd Swan a Eva Žilineková; II. kategorie – Jiří Hraše, Martina Longinová, Soňa Pariláková, Vladimír Rusko a Aleš Vrzák.
Ve stálém pořadu PDP Živí a mrtví se představil básník Miloš Doležal v autorském čtení spolu s Janou Frankovou a Alešem Vrzákem. Na Oldřicha Mikuláška vzpomínali pamětníci a paní Eva Mikulášková. Milanu Rúfusovi byl věnovám pořad Pocta básníkovi a úklona jeho památce.
Ve 47. PDP se dařilo i vizitkám jednotlivých škol. S humornou nadsázkou připravila Konzervatoř Brno scénické zpracování knihy Antonína Přidala Kouzlo nechtěného pod názvem Zvesela do (předsednictví) Evropské unie aneb Ze společnééch kořínkůů.
Ve Vyšší odborné škole herecké v Praze objevili voiceband. Studenti 2. ročníku nastudovali v rekonstrukci voicebandu E.F. Buriana dvě pohádky Boženy Němcové. Nejen Češi zachraňují svoji mateřštinu od různých nánosů. Studenti VŠMU v Bratislavě nám uspořádali Rýchlokurz rodnej reči alebo Chvála slovenčiny. Pražská konzervatoř se představila velice zdařilým programem Kafkovy proměny brouka s podtitulem Kdo hledá, najde, kdo nehledá, bude nalezen s živou hudbou, kterou Jan Čtvrtník, jeden z herců, napsal do uvedeného pořadu. Povídku Gabriela Garcii Marquéze Přišla jsem si jenom zatelefonovat inscenovali studenti Konzervatoře v Košicích.
Od roku 1966 se udělují na Poděbradských dnech poezie Křišťálové růže za celoživotní přínos uměleckému přednesu. Mezi jejich nositeli jsou Karel Höger, Vlasta Fabiánová, Jiří Adamíra, Otakar Brousek, Hana Kofránková, Viera Strnisková a další. Letos byli oceněni Marta Vančurová, Ján Mistrík a Ladislav Mrkvička. Od loňského roku každý oceněný zasadí do zámeckého záhonu svoji růži s vizitkou.
Koncertem laureátů skončily 47. Poděbradské dny poezie, ve kterém Apolena Veldová dala vyznít nejlepším interpretacím, které zdařile doplnila texty reagující na společenskou situaci v obou našich republikách.
V neděli odpoledne doznělo poslední umělecké slovo Na Kovárně v Poděbradech, aby se za rok zase vrátilo do těchto pohostinných prostor.
Výsledkovou listinu 47. Poděbradských dnů poezie 2009 naleznete na www.amaterskascena.cz.