Texty: Kutná Hora, CP dětského scénického tance - Boh. Cveklová o přehlídce pro čas. Pam pam 2009, č. 2

XXVI. CELOSTÁTNÍ PŘEHLÍDKA DĚTSKÝCH SKUPIN SCÉNICKÉHO TANCE
se konala ve dnech 22.-25. května 2009 v Městském Tylově divadle v Kurné Hoře.

Již po šestadvacáté ožilo Městské Tylovo divadlo v Kutné Hoře malými tanečnicemi a tanečníky ze všech konců České republiky. Přehlídku vlastně zahájila v pátek bouřka, která zahnala všechny účastníky z terasy kaple Božího těla do divadla a tak se veškerý program odehrával v jeho útulných prostorách. A byl to letos program opravdu bohatý. Zahajovací koncert s hosty z Ukrajiny a Rumunska byl slavnostně ukončen předáním Ceny ministra kultury paní Jiřině Máčelové a přímo na jevišti přešel do neformální besedy s touto významnou osobností, laskavým a vlídným člověkem, který mnoho pro dětský tanec v životě vykonal i koná a mnoho také pamatuje. S dětským tanečním souborem DPM v Brně Lužánkách se účastnila prvních přehlídek ještě v Kladně a její choreografie Pacifik 231 na hudbu Arthura Honeggera zůstává dodnes jako silný zážitek v paměti tehdejších účastníků.

První část přehlídky se konala v sobotu od 17 hod. a porota shlédla 13 tanečních skladeb, které uváděl Jiří Lössl. Následoval společenský večer, neformální setkání pedagogů v divadelním klubu. Rozbor předvedených choreografií se konal v sobotu dopoledne a vzhledem k tomu, že tentokrát byla desetičlenná porota s několika výjimkami (Elvíra Němečková, Anna Caunerová, Dana Ždímalová a Bohumíra Cveklová) zcela nová (Marika Hanušová, Tereza Holásková, Ivana Pernicová, Lea Švejdová, Veronika Rinowski a Pavol Rinowski), zvolila formálnější způsob hodnocení v celé skupině porotců a pedagogů. Porota, svým složením velmi profesionální v oboru současného tance, ale již méně orientovaná v dětském tanci, přinesla náročné a někdy i konfrontační názory, které se podařilo ve vzájemné diskusi dílem vysvětlit a dílem sladit. Bez jakékoli diskuse zaujalo Mašlení Martiny Hroudové, Hýbe se to Evy Velínské, Nesmysly Zuzany Kučerové, Kluci počkejte ! Blanky Šourkové, Dřív než… Ireny André a Směrovky Nadi Gregorové. I na všech ostatních tanečních skladbách porota něco ocenila, k něčemu měla výhrady, vcelku však první část přehlídky hodnotila jako velmi vyrovnanou a přínosnou.

V druhé části přehlídky, konané v neděli od 17 hod., shlédla porota opět 13 tanečních skladeb, při jejichž hodnocení to opět mezi porotci jiskřilo. Bez výhrad přijala skladby Jak přišly na svět pampelišky Ludmily Rellichové, duet Z ticha do ticha Martiny Hroudové, Jako list Mirky Eliášové a Za obzorem Petry Blau. Vcelku se druhá část přehlídky porotě jevila jako méně vyrovnaná. Pro druhé setkání s pedagogy pak porota zvolila již osvědčený neformální způsob, kdy si pedagogové volí porotce, případně jich obejdou víc nebo všechny.

Letošní přehlídka přinesla opět bohatou škálu osobitých přístupů k taneční tvorbě pro děti, s dětmi a také dětí samotných. Kromě toho ukázala, že nesporné kvality a přínos pro dítě přinášejí jak způsoby tradiční tj. ty, které vycházejí většinou z hudby, lidové inspirace a osvědčených forem taneční grotesky, taneční hry apod., reprezentované na přehlídce skladbami Jako v nebíčku Pavly Šemberové, Lucky Jitky Háskové, Neruš mě, přišel jsem na film Anity Vahalové, Neplechy Petry Felcmanové a Hra Marie Jirmanové tak i způsoby nové, případně i experimentální, které hudbu zcela eliminují a nahrazují ji zvuky, případně slovy jako např. Nesmysly Zuzany Kučerové nebo volí hudbu svou povahou neobvyklou jako např. Žáby Lenky Švandové a nebo ji vytvářejí samy děti jako např. Zním s ním rovněž Lenky Švandové. Rozdílné přístupy nelze tedy hodnotit jako vhodné a nevhodné, případně vhodnější a méně vhodné, ale pouze jako jinakosti odůvodněné osobitým přístupem pedagoga k tanečnímu pohybu a kvalitou, kterou dětem a choreografické tvorbě pro děti, s dětmi a dětí přináší. Nelze tedy šmahem odsoudit tradiční a osvědčený přístup jako „nemoderní“ a pro dnešní dítě nevhodný, jestliže zjevně rozvinul a kultivoval taneční dovednosti dítěte a jeho muzikálnost a glorifikovat více méně statické i když soustředěné pohybové projevy dětí, založené na řízené improvizaci, přestože zjevně dítě obohacují v jeho pohybovém, zážitkovém a výrazovém rejstříku. Jinakosti je třeba vítat, ať již jsou jakékoli, neboť jsou to právě ony, které tvoří mozaiku současné taneční tvorby v oblasti dětského scénického tance. Žádný osvícený muzikant nebude tvrdit, že Mozart dnes tedy ne. Buďme tedy za jinakost v kvalitě vděčni a rádi, učinila letošní Celostátní přehlídku dětského scénického tance v Kutné Hoře zajímavou, překvapivou a jak jsme byli všichni svědky, zaujala i zúčastněné děti. A dokonce a to je skutečně úspěch, zaujala v závěrečném koncertu pro kutnohorské základní školy i ty „normální“ děti, které podobná vystoupení nemají možnost vůbec nikde vidět.

Setkání dětí a pedagogů dětského scénického tance v krásném prostředí historické Kutné Hory a útulného Městského Tylova divadla pod starostlivou péčí ředitelky Jany Kozákové začalo bouřkou a skončilo sluníčkem, které, jak všichni doufáme, bude svítit celý rok dětem, jejich učitelkám i jejich společnému úsilí. Na shledanou v roce 2010!
Boh. Cveklová