Soubory: Národní jednota pošumavská / Sokol

 
 

Související Geografické celky

 
  Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1922
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1951
Působení: 192x, 193x, 194x, 195x
 
  Od 1922 byla zřizovatelem ochotnického divadla Národní jednota pošumavská (člen ÚMDOČ).
Od 1924 přešel sudoměřický divadelní soubor plynule z Národní jednoty pošumavské do sudoměřického Sokola, jehož dramatický odbor byl založen (obnoven?) v roce 1925.
V sokolském souboru hráli i občané z okolních vesnic.

Z činnosti:

1922
19. 3. – Josef Štolba: Jedenácté přikázání, r. Karel Mikeš;
5. 8. – Karel Leger: V zakletém zámku, r. Karel Mikeš;
17. 9. – Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, r. Karel Mikeš;
28. a 29. 10. – Čeněk Habart: Tajemný dub, (dětské), r. A. Švec;
2.12. – Josef Skružný: Komptoiristka pana Naftalína, r. Karel Mikeš;
25. 12. – Otto Faster: Krásná Lída, r. Karel Mikeš.

1923
Abigail Horáková: Páni, r. Karel Mikeš;
Jaroslav Rudloff: Dědečkovy housle, r. Karel Mikeš;
J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, r. Karel Mikeš;
Alois Jirásek: Psohlavci, r. Karel Mikeš, hráno v přírodě.

1924
16. 3. – Josef Štolba: Závěť, režie Karel Mikeš;
20. a 21. 4. – Gabriela Preissová: Její Pastorkyňa, r. Karel Mikeš;
27. 7. – Bohumila Dubňanská: Malérečka, r. Karel Mikeš;
24. 8. – Josef Štolba: Ach, ta láska, r. Karel Mikeš;
21. 9. – Petr Malloch: Černé oči, r. Karel Mikeš;
28. 10. – Svatopluk Čech, upravil Hubený: Lešetínský kovář, r. Karel Mikeš;
29. 11. – František X. Svoboda: Poslední muž, r. Karel Mikeš;
25.12. – Václav Štech: Třetí zvonění, r. Karel Mikeš;
31. 12. – Josef Skružný: Žabec, r. Karel Mikeš.

1925
28. 2. – Josef Skružný: Ta naše Máňa, r. Karel Mikeš, na starém jevišti U Hrušků č. 54;
22. 3. – Gabriela Preissová: Gazdina roba, r. Karel Mikeš, na starém jevišti U Hrušků č. 54;
12. 4. – Karel Horký: Baťoch, r. Karel Mikeš, na starém jevišti U Hrušků č. 54;
5. 7. – František Sokol-Tůma: Pasekáři, r. Karel Mikeš, hrálo se v přírodě;
23. 8. – František X. Svoboda: Mlsáníčko, r. Karel Mikeš, hrálo se na cvičišti.

Dramatický odbor Sokola
1925
27. a 28. 9. – Alois Jirásek: Lucerna, r. Karel Mikeš, od tohoto data se hrálo na novém jevišti v sokolovně.
28. 10. – J. K. Tyl: Pražský flamendr, r. Karel Mikeš;
28. 11. – Otto Faster: Pražské švadlenky, r. Karel Mikeš;
25. 12. – Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, r. Karel Mikeš;
31. 12. – František F. Šamberk: Blázinec v I. poschodí, r. Karel Mikeš.

1926
4. a 5. 4. – J. K. Tyl: Fidlovačka, neb, Žádný hněv a žádná rvačka, r. Karel Mikeš;
23. 5. – Josef Skružný: Rozkošná příhoda, r. Karel Mikeš;
10. 6. – Jaroslav Balák: Terna, r. Karel Mikeš;
27. 6. – Josef Houžvic: Každý má své kalhoty, r. Karel Mikeš;
15. 6. – Jaroslav Kvapil: Oblaka, r. Karel Mikeš;
1. 8. – František Šubert: Jan Výprava, r. Karel Mikeš, hráno v přírodě;
26. 9. – Alois Jirásek: Vojnarka, r. Karel Mikeš;
28. 10. – J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, r. Karel Mikeš;
27. 11. – Ferdinand Oliva: Proč bychom se netěšili, r. Karel Mikeš;
25. a 26. 12. – Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně,r. Karel Mikeš;
31. 12. – Richard Havelka: Ich melde, r. Karel Mikeš.

1927
Karel Fořt: Pepinčina první láska, r. Karel Mikeš;
František Langer: Velbloud uchem jehly, r. Karel Mikeš;
Karel Fořt: Kráska ze Šumavy, r. Karel Mikeš;
Bratři Mrštíkové: Maryša, r. Karel Mikeš, hráno v přírodě;
Abigail Horáková: Libuňský jemnostpán, r. Karel Mikeš;
Antonín Bernášek, Bedřich Vrbský: Šofér, r. Karel Mikeš;
Mirko Vrána-Trocnovský: Terno, r. Karel Mikeš;
Josef Hais Týnecký: Duše lípy, r. Karel Mikeš;
Václav Stěžerský: Dražba na nevěstu, r. Karel Mikeš;
Abigail Horáková: Žena legionářova, r. Karel Mikeš;
Karel Horký: Bejvávalo, r. Karel Mikeš.

1928
Jaroslav Průcha: O silném kováři, r. Antonín Švec, dětské představení;
Oskar Blumenthal: U bílého koníčka, r. Karel Mikeš;
Rudolf Robl: Máje, r. Karel Mikeš;
Josef Skružný / Vrbský: Lázeňská víla, r. Karel Mikeš;
Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, r. Karel Mikeš, hráno v přírodě;
Vilém Werner: Choulostivá historie, r. Karel Mikeš;
J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, r. Karel Mikeš;
Richard Branald: Pepička z malé hospůdky, r. Karel Mikeš;
Karel Piskoř: Pražská ovocnářka, r. Karel Mikeš.

1929
10. 3. – Anton P. Čechov: Královna sněhu, r. Antonín Švec, dětské představení;
31. 3. – Karel Scheinpflug: Druhé mládí, r. Antonín Švec;
28. 4. – Josef Skružný: Koflíček Marie Terezie, r. Antonín Švec;
7. 7. – František Karas: Kostnické plameny, r. Antonín Švec;
21. 7. – Jiří Mahen: Jánošík, r. Antonín Švec, hráno v přírodě.
Z kroniky: Byla vybrána přírodní scéna v "Hájku", nacházející se v Kněžské strouze u Staré obory. Hlediště bylo na svahu a ve stínu, jeviště v ideální rovině u potoka, romantické pozadí lesních stromů dobře doplňovalo děj rekovného slovenského kusu.
25. 8. – 2 aktovky na cvičišti, r. Antonín Švec;
29. 9. – Fráňa Francl: Dva kohouti, r. Antonín Švec;
28. 10. – František Sokol-Tůma: Staříček Holuša, r. Antonín Švec;
30. 11. – Margaret Mayo: Naše miminko, r. Antonín Švec;
25. 12. – Julius Zeyer: Radúz a Mahulena, r. Antonín Švec;
31. 12. – 2 aktovky, r. Antonín Švec.

1929 z kroniky Sokola:
"V tomto roce se dočkala naše scéna vystoupení cizích hostů, a to 19.5. Dramatický odbor Sokola Bechyně sehrál Haise-Týneckého: Na horské faře, 4. 7. Kroužek studujících z Bechyně Jevan Brandon Thomase: Charleyovu tetu, a 10. 11. Ochotnický spolek z Týna nad Vltavou sehrál Krejčího hru Noc na sibiřské dráze.
Zdejší jednota měla zájezd autokarem do Týna nad Vltavou na divadelní představení Plukovník Švec."

1930
9. 3. – Jindřich Veselovský: Vlastní silou, r. Antonín Švec, dětské představení;
30. 3. – Alois Jirásek: Otec, r. Karel Mikeš;
20. 4. – Alois Jirásek: M. D. Rettigová, r. Karel Mikeš;
20. 7. – Rudolf Medek: Veliké dni, r. Antonín Švec, hráno v přírodě;
31. 8. – Josef Štolba: Na letním bytě, r. Karel Mikeš;
28. 9. – František X. Svoboda: Směry života, r. Antonín Švec;
28. 10. – Richard Havelka: Ve stínu pražských barikád, r. Karel Mikeš;
30. 11. – Karel Piskoř: Radostná událost, r. Antonín Švec;
26. 12. – Richard Havelka: Maličká, ale naše, r. Karel Mikeš;
31. 12. – Josef Hais-Týnecký: Noc na Pancíři, r. Antonín Švec.

1931
Richard Branald: Honzíček z malované chaloupky, r. Antonín Švec;
Božena Rajská-Smolíková: Zelené království, r. Antonín Švec;
Richard Branald: Krajánek Holand, r. Karel Mikeš;
Božena Rajská-Smolíková: Zámecké strašidlo, r. Antonín Švec;
Božena Rajská: To za Rakouska nebylo, r. Štěpánek;
Richard Branald: Praha – Brno nasedat, r. Karel Mikeš.

1932
6. 3. – Miloš Veselý: Zahrada míru a lásky, r. Antonín Švec;
27. 3. – J. K. Tyl: Strakonický dudák, r. Karel Mikeš;
28. 8. – Vilém Werner: Hotel Zázračná voda, r. Karel Mikeš;
18. 9. – Jan Patrný: Sokolská láska, r. Antonín Švec;
28. 10. – Popelka Billiánová: Paní Katynka z vaječného trhu, r. Antonín Švec;
26. 11. – Richard Havelka: Ich melde, r. Karel Mikeš.

Dlouholetý režisér Karel Mikeš se ze Sudoměřic odstěhoval na okres Praha-venkov.

1933
12. 3. – Tatíčkovi Masarykovi (patrně Jaroslav Průcha: Pro tatíčka presidenta), r. Antonín Švec;
16. 4. – Gabriela Preisová: Její pastorkyňa, r. Antonín Švec;
29. 8. – Karla Lužanská: Zavadilka vdává dceru, r. Antonín Švec;
28. 10. – Rudolf Medek: Srdce a válka, r. Antonín Švec;
26. 11. – Karel Piskoř: Omlazený dědeček, r. Antonín Švec.

1934
1. 4. – Božena Rajská-Smolíková: Děvče od Čerchova, r. Antonín Švec;
24. 5 . – Tulák (opereta Jiřího Baldy a Rud. Piskáčka, možno více autorů), r. Antonín Švec, v sokolovně, 10. 6. totéž v přírodě:
Z kroniky Sokola: "...Tato líbivá hra po prvním provedení na jevišti v sokolovně na žádost obecenstva byla opakována v přírodě 6. km od Sudoměřic, a sice pod hrází Starého Rybníka u Čertovny, kdy bylo výhodně použito svahu hráze za hlediště a skautského tábora pod hrází za scénu."
1. 7. – Karel Fořt: Slečinka z bílého zámečku, r. Antonín Švec;
26. 8. – Jaroslav Mácha: Ferda detektivem, r. Antonín Švec;
28. 10. – Václav Buben: Na křižovatkách, r. Antonín Švec;
1. 12. – Josef Skružný: Ptačí mozky, r. Antonín Švec.

1935
21. 4. – J. F. Karas: Na rodné hroudě, r. Antonín Švec;
21. 7. – František Cimler: Rozmysli si, Mařenko, r. Antonín Švec;
25. 8. – Božena Rajská-Smolíková: Zemský ráj to na pohled, r. Antonín Švec;
28. 10. – Jaroslav Maria Veselský: Evropa hoří, r. Antonín Švec;
30. 11. – Emil Artur Longen: Hajný v lese usnul, r. Antonín Švec;
25. 12. – F. K. Janovský / Hanuš Sedláček: Den lidské lásky, r. Antonín Švec.

1936
František Langer: Jízdní hlídka, režie František Cuřín, Představení bylo odehráno k památce K. H. Hilara a účastnil se ho zástupci Hilarovy společnosti z Prahy.
Jaroslav Balák / Bedřich Vrbský: Zlatý Jiří, r. Antonín Švec.
Alois a Vilém Mrštíkovi: Maryša, r. Antonín Švec, představení v přírodě, v parku v Černicích za loveckým zámečkem.
Představení bylo hráno při příležitosti odhalení pamětní desky K. H. Hilarovi. Slavnost pořádala Společnost přátel Dr. K. H. Hilara. Dramatický odbor Sokola sehrál Maryšu, j. h. – viz plakát – vystoupila (měla vystoupit?) členka ND v Praze Jiřina Štěpničková. Podle informací kroniky Sokola (a fotografie z představení, viz) Maryšu hrála členka ND v Praze Renata Libertinová.
Maryna Radoměrská: Světlo jeho očí, r. Antonín Švec;
Ivan Stodola: Král Svatopluk, r. Antonín Švec;
Oldřich Dubovský: Stréček Křópal poslancem, r. Antonín Švec;
A. K.: Pražští nájemníci (aktovka, autor nezjištěn), r. Antonín Švec.

1937
Vilém Werner: Lidé na kře, r. Antonín Švec;
Božo Lovrič: Kapitán Niko, r. Antonín Švec;
František Balej podle J. Š. Baara: Skřivánek, r. Antonín Švec, hráno v přírodě;
Gabriela Preissová: Jaro v podzámčí, r. Antonín Švec;
Zdeněk Němeček: Zač lidský život, r. Antonín Švec;
Vojtěch Rakous: Mödche a Rézi, r. Antonín Švec;
Karel Piskoř: Šťastní otcové, r. Antonín Švec.

1938
Edmond Konrád: Kde se žebrá, r. Antonín Švec;
Jan Klecanda: Prach a broky, r. Ladislav Lejčar;
Alois Jirásek: Lucerna, r. Antonín Švec.

1939
Václav Štech: Třetí zvonění, r. Antonín Švec;
Alois Jirásek: Vojnarka, r. Antonín Švec;
Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, r. Antonín Švec.

1940
František F. Šamberk: Jedenácté přikázání, r. Antonín Švec;
Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, r. Antonín Švec, "Značný zájem vzbudila stará česká hra u nás několikráte hraná, ukazující nepovolnou a tvrdou českou hlavu. To byla němá odpověď okupantům, jestliže nebylo možno jinak se projevit." (kronika Sokola)
František A. Šubert: Žně, r. Antonín Švec;
Jan Snížek: Příklady táhnou, r. Antonín Švec.

1941
"12. 4. před polednem přijel z okresního úřadu v Milevsku pan Štojdl, který přivezl úřední výměr německých orgánů o zastavení sokolské činnosti a provedl soupis veškerého sokolského majetku. Za jednotu byli přítomni bři. Hruška a Švec." (kronika Sokola)
Tím byla další činnost Sokola zastavena.

Okupace 1939–1945 omezila činnost,
1944 hráli ochotníci pod hlavičkou Sboru dobrovolných hasičů (viz soubor Hasiči).

1945 Sokol hned obnovil činnost, první představení hráli už v červnu.
1946 – Karla Lužanská: Pro lásku a svobodu, režie Antonín Švec. Představení v rámci oslav státní samostatnosti, organizovala je Místní rada osvětová.
1947 – Vincenc Novotný: Bouře na Blatech. Představení v rámci oslav narozenin T. G. Masaryka, kterou organizoval místní Svaz brannosti ve spolupráci s Místní radou osvětovou.
Další s větším obsazením a s hudbou a zpěvy – 1948 Tylova Fidlovačka, neb, Žádný hněv a žádná rvačka, Strakonický dudák, Lesní panna, Šamberkův Podskalák a j.

1950
9.4. – Alois Jirásek: M. D. Rettigová, režie Karel Mikeš.
Alois Jirásek: Lucerna, režie Karel Mikeš.

Zejména se hrál Tyl a Jirásek, později i jiní – Jan Drda, Ladislav Stehlík, Ivan Bukovčan, Olga Scheinpflugová, Nikolaj V. Gogol, Valentin Katajev, Alexandr M. Volodin aj.

------------------------------------

Od 1951 na činnost plynule navázal Dramatický odbor Osvětové besedy, viz.
 
  Bibliografie:
OCHOTNICKÉ hnutí na Táborsku 1983. Historie souborů. OKS, OV SČDO 1983, s. 10–12.
 
  Archivy:
Knihovna ARTAMA (kART):
Evidenční karta ÚKVČ, 1988.

Třeboň, Státní oblastní archiv – digitální archiv:
Sudoměřice u Bechyně, obecní kronika 1945–1985,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=1412&page=1&search=Sudoměřice&sst=1&dates=&searchtype=0&searcharch=&allwords=
 
 

Související Texty

 
 

Související Soubory

 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Organizace

 
 

Související Bibliografie

 
 

Související Přílohy

 
 

Související Obrázky

Sudoměřice u Bechyně, opona v sokolovně, 1925
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Bouře na Blatech – plakát, 1947
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Fidlovačka, 1948
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Jaro v podzámčí, 1937
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Lidé na kře, 1937
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Lucerna, 1950
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Lucerna, 1950
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Lucerna, 1950
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, M. D. Rettigová, 1950
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Maryša, 1936
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Maryša, obecenstvo v přírodě, 1936
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Maryša, odhalení pamětní desky K. H. Hilarovi – plakát, 1936
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Naši furianti, 1940
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Pražští nájemníci – plakát, 1936
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Princezna Pampeliška – plakát, 1925
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Pro lásku a svobodu – plakát, 1946
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Skřivánek, 1937
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Slavnostní odhalení desky na rodném domě K. H. Hilara, 1936
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Strakonický dudák, 1947
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Vojnarka, 1939
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Zlatý Jiří, 1936
Sudoměřice u Bechyně, sokolovna, s. a.


 
 

Související Alba

 
 

Související Opony

 
 

Mapa působení souboru - Národní jednota pošumavská / Sokol

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
 
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Princezna Pampeliška – plakát, 1925
Sudoměřice u Bechyně, sokolovna, s. a.
Sudoměřice u Bechyně, opona v sokolovně, 1925
Sudoměřice u Bechyně, Sokol, Maryša, odhalení pamětní desky K. H. Hilarovi – plakát, 1936