Soubory: Sokol / Tyl

 
 

Související Geografické celky

 
  Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1887
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 197x
Působení: 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x, 197x
 
  Spolek divadelních ochotníků Tyl
1887 založen SDO Tyl.
(Do 1887 byli ochotníci jenom kroužkem, který neměl stanovy. Aby se trvání divadla v obci zajistilo, oficiálně se ustanovil ochotnický spolek, jehož stanovy schválilo místodržitelství.)
Prvním ředitelem spolku Jan Josef Jech, jednatelem František Růžička, nápovědou a režisérem J. V. Bartoň.
Činnost zahájili výpravnou báchorkou Tylovou Jiříkovo vidění, režiie Petr Zajíček, zpěvy nacvičil a řídil Fr. Hampl. Veliký úspěch.
Dále např. Hrouzek: Růže Lužanská, Pan Čížek (výtěžek tohoto představení 11 zl. věnován ochotníkům kružským na obnovení shořelého jeviště).
1888 Pramáti, Který je ten pravý, Prchlivá žíňka,
1889/90 Nora, Konkursy pana notáře, Závěť, U jezera
1891 Sedlák Zlatodvorský, Sokyně (divadlo začal řídit František Hampl), Vosí hnízdo.
1892 Naši furianti ("Jan Janata rolník z Kruhu, po divadle vytýkal, že hra zesměšňuje obecní výbor a že takové hry se nemají hrát. Potom nechodili do divadla a Jos. Kuželovi bylo vytýkáno, že jako rolník nemá v podobných hrách účinkovati").
1893 Diblíkova dceruška, Sedlák svým pánem. V té době zemřel dlouholetý divadelní pracovník J. V. Bartoň.
1894-1901 Slavoman, Chudý písničkář, Dva sitotci, Není v Praze nad legraci, Zvoník u Matky Boží, Pražský žid, Manžel v base, Peníze ad.
1902 Honza v prokletém zámku, Třetí zvonění, Trestanci na Špilberku - touto hrou skončilo období her na starém sále (čp. 100, restaurace U Böhmischů). - V těsné místnosti o 1 východu hrálo se plných 32 roků. Je až s podivem, že na ploše několika metrů čtverečních se mohly hrát výpravné hry jako např. Strakonický dudák, Jiříkovo vidění, Zvoník u Matky Boží ...
1887-1902 57 her.

1902 nové jeviště, návrh a malby J. Lev z Jilemnice. Jeviště bylo umístěno na straně k hostinci Suchardovu. Vedle byl jeden pokojík jako šatna, pak nalévárna, kterou herci chodili. Sál byl opatřen již také nouzovým východem.
1902 - 30. 11. na novém jevišti byla jako první sehrána hra Slepá nevěsta, poté Čarostřelec.
Od 1902 byl spolek členem I. Krkonošské župy divadelních ochotníků.

1902-1913 50 her, některé opakovány. Např.:
1903-1913 sehrány následující hry:
Nevinně odsouzen, Matka a syn, Svatební košile, Radúz a Mahulena, Gismonda, Pasekáři (tato hra byla pohostinsky sehrána v Tampli), Tajemství, Trnitou cestou, Rokoková princezna, Lucerna.
1913 Praha je Praha. Tím skončilo končí období divadelní činnosti ochotnického spolku Tyl u Mládků. Na novém sále bylo od 1902 jeviště prostorné, vysoké – výše kulis 3,20 m. Pravou trýzní tu však bývaly zkoušky, protože sál byl umístěn nad lednicí, takže tu zima byla citelnější než-li jinde.
Spolek byl velice oblíbený. Dbal o řádný výběr her a jejich výpravu, o jeho rozkvět se všemožně přičiňovali tehdejší živnostníci. Ke zvelebení divadla
sloužilo pořádání župních představení, kde se herci snažili vyniknout a nabýt cenných zkušeností.

1913 postavena sokolovna a Tyl se stal DO Sokola. Po schválení stanov se přestěhovalo jeviště od Mládků do Sokolovny a za galerií byla zřízena šatna. O úpravu a znovuzřízení se přičinil pan František Kousal.
První představení 1913, do 1917 9 her.
1918-1938 činnost zesílila, ročně průměrně 8x.
1918-1930 66 her. Za okupace činnost Sokola zakázána okupačními úřady.

Po 1945 obnovení DO Sokola, hrál doma i v okolí.
Ročně 1-2 premiéry, vždy alespoň dvě reprízy.
1959 ke 100. výročí narození učitele a spisovatele Josefa Šíra uvedena ve Staňkov a režii jeho hra Tkalci, hrána 3x, a 2x 1961.
1970 po smrti vedoucího a režiséra Jos. Staňka zanikl.
 
  Bibliografie:
ROZTOCKÝ zpravodaj 2006, č. 2, s. 6-7. - http://www.roztoky-u-jilemnice.cz/zpravodaj/zpravodaj0602.pdf (vytěženo 121104).
 
  Archivy:
Praha, Národní archiv:
Fond ZÚ 1912-1915, i. č. 367/113/1914, OS Tyl.
Fond ZÚ 1935-1937, i. č. 406/6810/1937, SDO Tyl.
 
  Poznámka:
ROZTOCKÝ zpravodaj 2006, č. 2, s. 6-7. - http://www.roztoky-u-jilemnice.cz/zpravodaj/zpravodaj0602.pdf
Z historie naší obce
Divadlo - pokračování
Do roku 1887 byli ochotníci jenom kroužkem, který neměl stanovy. Aby se trvání
divadla ve zdejší obci zajistilo, ustanovil se ochotnický spolek, který po předním
dramatickém spisovateli obdržel jméno „Tyl“. Zadány byly stanovy k místodržitelství,
které byly v krátké době schváleny. Spolek pak hrál se svěží horlivostí a chutí. Činnost
svoji zahájil výpravnou báchorkou Tylovou „Jiříkovo vidění“, která měla veliký úspěch.
Režii vedl Petr Zajíček, zpěvy nacvičil a řídil František Hampl. Prvním ředitelem spolku
byl Jan Josef Jech, jednatelem spolku František Růžička, nápovědou a režisérem J. V.
Bartoň. Z kusů sehraných sluší se uvésti Růže Lužanská, Pan Čížek (přebytek tohoto
představení 11 zl. věnován ochotníkům kružským na obnovení shořelého jeviště), dále
pak: r. 1888 Pramáti, Který je ten pravý, Prchlivá žíňka, r.1889/90: Nora, Konkursy p.
notáře, Závěť, U jezera
1891 Sedlák Zlatodvorský, Sokyně (divadlo začal řídit František Hampl), Vosí hnízdo..
1892 Naši furianti (Jan Janata rolník z Kruhu, po divadle vytýkal, že hra zesměšňuje
obecní výbor, a že takové hry se nemají hrát. Potom nechodili do divadla a Jos. Kuželovi
bylo vytýkáno, že jako rolník nemá v podobných hrách účinkovati)
R 1893 Diblíkova dceruška, Sedlák svým pánem (hra byla sehrána na usmíření
pohněvaných). V té době zemřel dlouholetý divadelní pracovník J.V. Bartoň.
1894-1901 Slavoman, Chudý písničkář, Dva sitotci, Není v Praze nad legraci, Zvoník u
Matky Boží, Pražský žid, Manžel v base, Peníze………………..
R. 1902 Honza v prokletém zámku, Třetí zvonění, Trestanci na Špilberku. Touto hrou se
končí období her na starém sále ( nyní č.p. 100, restaurace „U Böhnischů“). V těsné
místnosti o 1 východu hrálo se plných 32 roků. Přece se však mnohé milé vzpomínky
dochovaly. K pravidelným návštěvníkům divadla patřila rodina Klazarů. Z nich Otakar
Klazar se rád účastnil při zkouškách a byl vždy milým společníkem. Vždy veselý Jindřich
Klazar neopomenul zpravidla nápovědě nějaké šibalství provésti, když zmizela knížka,
stolička, svíčka apod.
Je až s podivem, že na ploše několika m2 se mohly hrát výpravné hry jako např.
Strakonický dudák, Jiříkovo vidění, Zvoník u Matky Boží. Herci někdy až neopatrně se
přibližovali k budce s nápovědou a jen díky šťastné náhodě se od svíčky u nápovědy se
lehké úbory dam nevznítily. Nezbytná nádoba s pivem, kterým bylo nutno občas vyschlé
hrdlo nápovědy ovlažit, ocitla se často v jeho klíně a tak se minula svému poslání.
V zimě bylo stěžováno na zimu v sále. Jelikož hostinský nechtěl místnost vytápět,
prohlédly mladší partneři jeho zásoby dříví-zvláště pro udírnu připravené, donesli je do
sálu a za chvíli již to vesele v kamnech plápolalo. To nezůstalo dlouho utajeno, a když
pojednou zásoby dříví z půdy zmizely, přinesl jeden dobrý komik z půdy náruč sena a
7
vecpal ji do kamen a v rychlosti podpálil. Kouř vyvalil se jako z lokomotivy a za chvíli
byla v sále celá pohotovost hostinského, neboť v přízemí se domnívali, že v poschodí
hoří.
Do nového sálu bylo pořízeno i nové jeviště. Jeviště bylo umístěno na straně k hostinci
Suchardovu. Vedle byl jeden pokojík jako šatna, pak nalévárna, kterou herci chodili. Sál
byl opatřen již také nouzovým východem. Na novém jevišti byla jako první sehrána hra
30.11. 1902 Slepá nevěsta. Dále pak Čarostřelec. Od r. 1902 byl spolek členem I.
Krkonošské župy divadelních ochotníků. Byly sehrány následující hry: r. 1903-1913
Nevinně odsouzen, Matka a syn, Svatební košile, Radúz a Mahulena, Gismonda, Pasekáři
(tato hra byla pohostinsky sehrána v Tampli), Tajemství, Trnitou cestou, Rokoková
princezna, Lucerna. R. 1913 Praha je Praha. Tím končí období divadelní činnosti
ochotnického spolku Tyl u Mládků. Na novém sále bylo jeviště prostorné, vysoké – výše
kulis 3,20 m. Pravou trýzní tu však bývaly zkoušky, protože sál byl umístěn nad lednicí,
takže tu zima byla citelnější než-li jinde. Vydržet zde od 20-23 hod. bylo opravdovou
trýzní. Herci chodívali se ohřáti a občerstviti do výčepu, kdežto vedoucí museli vydržet
po celou zkoušku.
Spolek byl velice oblíbený. Dbal o řádný výběr her a jejich výpravu.Stál na výši doby,
neboť tehdejší živnostníci se všemožně přičiňovali o jeho rozkvět. Ke zvelebení divadla
sloužilo pořádání župních představení, kde se herci snažili vyniknout a nabýt cenných
zkušeností. Když r. 1913 došlo ke stavbě Sokolovny, měli bratři. na mysli, aby
Sokol měl nejen svůj vlastní stánek, kde by mohli cvičit, ale aby zde mohl
plnit i druhou stránku myšlenky sokolské, kterou je péče o duševní vzdělání a
zábavy jak členů Sokola, tak i širšího obecenstva. Jelikož tomu na prvním místě
pomáhá divadlo bylo zřízeno při Sokolovně jeviště. V této době došlo ke sloučení obou
spolků, kdy divadelní spolek Tyl se stal divadelním odborem těl. jed. Sokol. Po schválení
stanov se přestěhovalo jeviště od Mládků do Sokolovny a za galerií byla zřízena šatna. O
úpravu a znovuzřízení se přičinil pan František Kousal.
Čerpáno z Obecní kroniky Roztok u Jilemnice
 
  Obor činnosti:
činohra
 
  Typ souboru:
spolek, občanská sdružení
odbor Sokola
 
 

Související Organizace

 
 

Mapa působení souboru - Sokol / Tyl

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':