Soubory: Jednota div. ochotníků / SDO / DS ZK Kosmos / Domu osvěty / MěKS

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1841
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1986
Působení: 184x, 185x, 186x, 187x, 1881, 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x, 197x, 198x

1841 založena Jednota divadelních ochotníků (JDO), zásluhou kněze Aloise Ladislava Janoty.
Členy často studenti a mladí řemeslníci.
První uvedenou hrou Nalezenec (Tyl).
Mezi zakladateli byli P. Al. Janata, berní oficiál Ladman, důstojník Karel baron Villani, Jan Železný, správce městského důchodu, knihkupec J. Váša, městský rada Jan Teich, knihař Rautenkranz, Kliment Čermák.
Do 1843 hráli v radničním sále, poté si postavili jeviště U Prince.
1845 v JDO hostovali J. K. Tyl a Jan Kaška (Paní Marjánka, matka pluku), viz Čáslav/Texty.

V 50. letech 19. stol. činnost ochotnického divadla přerušována (nedostatek herců - 1850-1854 pro společenské poměry odešli studující, ženy se neodvažovaly veřejně vystupovat, aby neutrpěla jejich pověst - dokud jim nedaly příklad dámy z místní honorace).
Do 1858 hráli také německy.

1862 činnost obnovena, hrálo se pravidelně, při velkých návštěvách, zásluhu na tom měl herec a režisér Ludvík Želina.
23.března 1862 - "Ďáblův podíl" - komický obraz se zpěvy a sbory ve 3 jednáních od Scribeho v překladu J.Jar.Litněnský. Hudba od kapelního mistra Emila Tittla. Národní listy 22.3.1862.
30.března 1862 - opakování "Ďáblova podílu". Národní listy 29.3.1862.
6.dubna 1862 - "Ze sedmi ta nejškaredější" - veselohra ve 3 jednáních s předehrou od Angeliho v překladu Jana Nep. Štěpánka. Národní listy 6.4.1862.
1862 - 28. 12. - J. Neruda: Prodaná láska, veselohra v 1 jednání, podle J. Kořeňovského Qui pro quo: Stará místo mladé, jednoaktová veselohra - z polštiny.
1863 - 1. 3. - Zapovězené ovoce aneb Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, fraška ve 3 jednáních od Bluma.
1863 - 8. 3. - jednoaktové veselohry - G. Putlitz: Politika v lese, přeložil J. St., opakováno 22. 3.; E. A. Gorner: Vychovatel v nesnázi, přeložil Frant. Mirovský. Hráno ve prospěch školního stavebního fondu.
1863 - 15. 3. - Castelli: Petr a Pavel, veselohra, ve prospěch školního stavebního fondu.; 22. 3. Jan Neruda: Ženich z hladu;
6.1.1863 - "Sládci", původní veselohra se zpěvy a sbory ve 2 jedn. od Karla J: Erbena. Hudba od Josefa Vorla. Čáslav, Národní listy 5.1.1863.
22. března 1863 - "Politika v lese" a "Ženich z hladu". Národní listy 21.3.1863.
28. února 1864 - Ochotníci, "Pražští studenti" - činohra ve 4 jedn. se zpěvy a hudbou. Národní listy 24.2.1864.
19.3.1864 - "Spanilá Savojanka v Paříži" - činohra ve 3 jedn. vzdělána dle dˇEnneryho od J.K.Tyla. Hudba od dvorního kapelníka Jindřicha Procha. Národní listy 16.3.1864.
28.3.1864 - opakuje se "Spanilá Savojanka". Národní listy 25.3.1864.
24.4.1864 - "Účetní rada a jeho dcery" - veselohra ve 3 jedn. od Feldmanna, překlad Václav Mareš. Národní listy 22.4.1864.
18.12.1864 - "Ďáblova bařina" - obraz ze života venkovského ve 4 jedn. podle povídky G.Sandové, přeložil J.Vávra Lomnický. Národní listy 16.12.1864.
1866 - Divadelní ochotníci v Čáslavi provozují dnes ve prospěch tamějšího divadelního fondu dramatický šprým "Zaklený princ".
Národní listy 11.3.1866.
1866 - Divadelní ochotníci provozují v pondělí velikonoční 2.4.1866 hry ""Pozvu si majora" a "Obžínky".
Národní listy 31.3.1866.

1841-1867 ochotníci hráli 77x, sehráli 96 kusů, z nich 36 původních.

1867 uvedeny hry:
Není doma.
Střežený zeť, v ní hráli: sl. Růžičková, A. Teichová, p. Klírová, sl. Hyršová, p. Želina (tajemník okresního zatupitelství), dr. Jablonský, Frída, Klár, Mašek, Meisl.
Opereta J. Offenbacha Svatba při lucernách. Režisér P. farář J. A. Nožička. Hráli: p. Rauschová, sl. Tausigová, p. Klír, opereta byla na všeobecné přání opakována.
1867 sál U Prince (U Králeviče) už nevyhovoval.
1869 otevřeno Dusíkovo divadlo, zahájeno veselohrou Cesty veřejného mínění (Jeřábek). Největší zásluhy o divadlo měli ředitel spolku a starosta města Fiala, Ferd. Šťastný, JUDr. Jablonský, režisér Ludvík Želina.

Ředitelem divadla byl až do 1870, kdy byl přeložen, P. Al. Nožička, po jeho odchodu se předsedou spolku stal L. Želina, v čele jednoty stál až do své smrti 1882.

Od 1872 byl uskutečněn velmi hodnotný repertoár, např. Blodkova opera V studni, hry Zkrocení zlé ženy, Lakomec, Kolárův Pražský Žid, Černá duše od Stroupežnického, opereta Náměsíčnice a další (hl. tyl a Klicpera).

Mezi nejčilejší ochotníky patřili učitelé až do 1873, kdy jim bylo vystupování na jevišti úředně zakázáno.

1881 uvedena hra Sedlák milostpán (Pinkas), Koťátko (Grunert).
1882-1903 předsedou JUDr. Jablonský, poté MUDr. Tesař.
1883 uvedeno: M. Balucki: Husičky, J. J. Kolár: Primátor; Lad. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek - v hl. rolích dr. Jablonský, Volfová, Köhlerová, Kurfürstová, Legelli; F. F. Šamberk: O kupci a nevěrné jeho ženě, Hercova zkouška (v hl.roli JUDr. Koldinský), K. Pippich: Z české domácnosti - režie V. B. Spudil, v hl. rolích Milionovský, Svobodová, Legelli, Lorenz, Janda, Bayerová.
Hrálo se v Dusíkově divadle.
1883 znovu založen Spolek divadelních ochotníků (SDO).
Na valné hromadě zvoleni režiséry Legelli a Spudil.
1883 vypsáno předplatné na řadu div. her pro novou sezonu ochotnického divadla v Dusíkově divadle.

V repertoáru nejčastěji Tyl, Štěpánek a Klicpera, často jh. O. Sklenářová-Malá, M. Pospíšilová, J. Mošna, J. Šmaha, J. Lier, na jevišti působil i spisovatel L. Quis (1846-1913), pro místní divadlo napsal aktovku Medvěd.
V režisérské funkci se vystřídali po L. Želinovi Vojt. Spudil, Karel Legelli, JUDr. Al. Koldinský, prof. Jan Kašpar, ing. Janda, Rud. Berthold, arch. Jos. Skřivánek (rež. 1903-1932).

1883 uvedeny hry: Kněz a voják (Kaiser, přel. Tyl), Ultimo (Moser), Dvě dámy (Ferrari), Ženich z hladu (Neruda), Telegram (Pfleger), režie K. Legelli, v hl. rolích vynikli Klaus, Dobiáš, Maloch, Čermák, Toužil, Kombersová, Kurfürstová, Klivlerová, Svobodová.

1885 - 22. 11. - dle něm. orig. J. K. Tyl: Matka a dcera, V. Hugo: Zvoník u Matky Boží s předehrou Loupež toulavých cikánů, drama.

Ve 2. pol. 19. a poč. 20. stol. hojně provozovány opery.

"Robert Holzer, malíř dekorací a krajinář namaloval pro čáslavské ochotníky namaloval dekoraci ke hře Cornelius Voss (7. dubna 1889), ke hře Dora (20. dubna 1890), Její pastorkyni do druhého jednání - tzv. ,,selskou vesnici´´ a pro hru Ženichové (28. září 1895) kulisu ,,hrad´´."
(Tvrdíková)

1896 hry: Závěť Lukavického pána, Zloděj, Jen mimochodem, Popelka (pro děti), Zkrocení zlé ženy, Champignol (Feydeau), Jedenácté přikázání (Šamberk), Lipany (Vlček), Vina (Hilbert), Vosí hnízdo (Lokay), Otravný dech (z franc. Pešková), Paličova dcera (Tyl), Zlaté péro (Pešková), Pan ředitel (Bisson, Carré), Nový život (Hladík).
1897 repertoár Paragrafy na střeše, Ekvinokce, Čaroděj, Dva světy, Konkursy pana notáře, Opožděné psaní, Pod krovem otcovským, Bláznivý nápad, Darmojedka, Paní Marjánka, matka pluku, Závěť.
1898 Emigranti, Zlý jelen, Dobročinné paní, Klub cyklistů, Ohnivá země, Pražský žid, Na letním bytě, Bez lásky, Kontrolor spacích vagonů, Sebeurčení, Masky.
1899 veselohra Naše děvčata (Rosen), Pražský flamendr (Tyl), Nevěrná (společně s s ochotníky spolku Hálek z Nymburku), Neznámá pevnina, Hrubá košile, Ve veřejném životě, Vzletem sokolím, Na letním bytě (uvedeno též v Kolíně), Ze tří nejšťastnější, Modrá krev, Komedie lásky, Probuzenci, Mlynář a jeho dítě, Hanzi Vejvara.

1900 Majitelé hutí (Ohnet), Ženílkové (Davis), Čech a Němec (Štěpánek), Třetí zvonění (Štech), literární večer spolku českých spisovatelů Máj za účasti Ignáta Hermanna, Jaroslava Kvapila, Karla Maška a Václava Štecha; čtení literárních textů (např. scén z Rusalky), uvedení aktovek Pohostinsku (Ryvín) a Komedie lásky (Karnějev), U bílého koníčka (Blumenthal, Kadelburg).
1902 Obětní beránek, Josef Kajetán Tyl (Šamberk) - doprov. hudba Ant. Dvořáka.
1903 předseda a ředitel MUDr. K. Tesař.
Spolek členem ÚMDOČ a spolku spisovatelů Máj.
1903 Nepopsaný list, Vpád, Zákony, Mlsáníčko, Mistr Jan Hus (Tyl), Drama čtyř chudých stěn (Šubert), Noc na Karlštejně, Jediná dcera, Lapený Samsonek, Jan August Kisielewski: Karikatury, To všechno z lásky, Domov - pohostinské vyst. Vely Nigrinové z ND v Praze, Návrat, Má syna, Maryša.
Celkem 15 představení, z toho 10 pův. her.
1904 - Lodní kapitán, Navždy.
1905 - 18. 1. - Jirásek Lucerna – rozhodný úspěch; 25. 3. - repríza Lucerny; 12. 11. - Dreyer: Zkušební kandidát; 10. 12. - Jos. Císler: Na šenavské pile.
1906 - 21. 10. - B. Brentano a Tellheim: Jeho bývalá, fraška; 11. 11. - Luděk Archleb: Osudný manévr, veselohra z vojenského života, 25. 11. - Martin Luba, napsal Sever (I. Maciejovski), drama o 4 jednáních; V. Leon: Vzdělanci.
1907 - 13. 10. - Ferdinand Wittenbauer Soukromý docent, přel. J. E. Jirka.
1908 - 4. 4. - Jos. Štolba: Za šlechtickým erbem, lidová hra, 5. 12. - Vilma Sokolová: Pohádka o zlatém klíči a živé vodě, divadelní hra pro děti ve 3 obrazech, se zpěvy a tanci.

1909 uspořádány oslavy 40. výročí působení ochotnického divadla v Dusíkově divadle, předseda JDO MUDr. Tesař, zároveň 600. představení souboru (k výročí uvedeno Jiříkovo vidění, režie Josef Skřivánek, ing. Janda a M. Wolfová v úlohách Bonifáce a Zuzany - přední herci JDO).
Slavnostní proslov dr. K. Pippicha.
Po představení proběhl v Čtenářské besedě slavnostní večer za přítomnosti představitelů ústředí ÚMDOČ, čáslavské městské rady aj.
1909 také uvedeno: veselohra Láska bdí (Kamprův překlad), J. Štolba: Za šlechtickým erbem.

1910 - 25. 9. - O. Blumenthal, G. Kadelburg: Dveře dokořán; - 1. 11. - Viková-Kunětická: Co bylo a P. Hervieau: Záhada; - 26. 11. a 4. 12. - G. Kadelburg a Skowronek: Život za husary; - 11. 12. - M. Dreyer: Sedmnáctiletá; - 26. 12. - F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání.
1910 - dle režisérské zprávy na valné hromadě 18. 1. 1911 sehráno v roce 1910 - 15 divadelních her v 18 představeních.
1911 - 12. 3. - Jos. Štolba: Ach, ta láska; - 25. 3. - V. Štech: Hababa a Jordán, školní komedie; - O. Blumenthal, G. Kadelburg: U bílého koníčka;
1911 - 14. 12. - ku prospěchu místních škol Kaiser/Tyl: Darebák aneb Dobré jádro v špatné skořápce, veselohra ve 3 jedn.;
1911 - 17. 12. - zahajovací představení v nově zřízeném divadle - Jan Ladecký: Dva světy. Mj. ; 26. 12. - Josef Skružný: Žabec.

1912 - 4. 2. - F. Fonson, F. Wicheler: Vdavky slečny Beulemansovy; 11. 2. - W. Somerset Maugham: Královská výsost, přel. K. Hašler; - 3. 3. - C. Karlweis: Maloživnostník, fraška; P. Gavault: Čokoládová princezna, veselohra o 4 dějstvích; 28. 4. - A. a V. Mrštíkové: Maryša.
1912 - 27. 10. - K. Želenský: Strana bdělých, - 1. 11. - Josef Štolba: Peníze, - 10. 11. - Abigail Horáková: Ejhle člověk, vzorná režie, pěkné výkony, všestranný úspěch. -
1912 - 8. 12. - Glyde Fitsch: Stejnou zbraní, přel. A. B. Dostál; J. K. Tyl: Paličova dcera.
1912 - 13. 10. - Tristan Bernard: Kavárnička, přel. K. H. Hilar.
1912 - celkem 18 představení, 49 členů, z toho 8 čekatelů. předseda spolku MUDr. Tesař, režiséři stavitel Josef Skřivánek, jednatel Hynek Janda.

1913 v lednu sezona zahájena Legerovou satirou Z jiného světa.

1920 - 9. a 10. 10. - V. Štech: Zmatená pohádka; Jos. Skružný: Slečna prokuristka, režie Jos. Skřivánek. Ve večeru k připomenutí 250. výročí úmrtí J. A. Komenského se hrál Dykův Posel v režii J. Skřivánka; 11. a 12. 12. - Fr. Langer: Miliony, režie Skřivánek, Wieda hrál Pertold, Pavla Skřivánková.
1921 Balák, Vrbský: Zlatý Jiří, rež. J. Skřivánek, Heijermans: Na faře, režie Skřivánek, Kadelburg, Presburger: Kaňka, J. K. Tyl: Pražský flamendr, r. J. Skřivánek, v hl. roli Moravec; J. Štolba: Zločin v horské boudě, režie J. Skřivánek, Doktor Stieg (Friedmann) - v hl. rolích Janda, Petr; K. Čapek: RUR, režie J. Skřivánek, v hl. rolích Petr, Zimmerová, Havrdová, Moravec; J. Balda: Není nad protekci, režie J. Skřivánek; pohostinské vyst. vinohradských herců v Pelikánu (Strinberg) - Benoniová, Iblová, Kovaříková, Vrbský, Tůma; jiráskovský cyklus: Kolébka, Lucerna, Gero, Vojnarka - režie J. Skřivánek, hl. role Zimmerová, Pertold, Z nařízení bytové komise - režie J. Skřivánek, hl. role MUDr. Tesař, Ullmanová, Petr, Pertold; J. F. Karas: Mučedník brixenský, k výročí K. H. Borovského, režie J. Skřivánek, hl. role Petr, Ullmannová, Chvátilová; Petrovič: Liják, režie J. Skřivánek, hl. role Jirásek, Andrlová, Salaba; Fr. Hlavatý: Převraty, režie J. Skřivánek, hl. role Pertold, Hlavíková, Nováková.
1922 SDO členem ÚMDOČ.
1922/23 Dusíkovo divadlo vyhořelo.
1924 divadelní jeviště dodal Pepa Máca, Újezd u Brna
1924 divadlo znovu otevřeno Jiráskovou Lucernou.
1925 Falešná kočička (Skružný), Sestřenka z Varšavy (Verneuill), Cácorka, Periferie (Langer) - v Novém Bydžově; Hais-Týnecký: Na děkanství, Páska na vousy, Lesní ženka, Čajová panenka, Madla z cihelny, Naši furianti, Rybář stínů; Schäffer: Pes a kočka, r. J. Skřivánek.
1929 v prosinci uv. hru V. Wernera Srdce na uzdě, pohostinsky v Kolíně pro Obec legionářů (v rámci oslav).

Ve 20. a 30. letech se souborem hráli jh. Z. Štěpánek, V. Vydra, J. Pivec, E. Kohout, Jára Kohout, Jára Pospíšil (původně čáslavský drogistický učeň).
1935 Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka.
1937 v seznamu členských souborů ÚMDOČ.
1939 Karel Čapek: R. U. R., r. Karel Horák, Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, r. Josef Fousek.

Za okupace SDO velmi aktivní,
1940 Neobyčejný člověk (Senečic), První legie (Lavery), Příklady táhnou (Snížek), Pan Johanes, Naši furianti; Pražský flamedr (Tyl), režie Láďa Brhlík, úprava a písně Luděk Pacák, scéna ing. J. Veigelt, uvedeno na přehl. Kutná Hora J. K. Tylovi.
1941 oslavy 100. výročí založení spolku slavnostmi, jubilejní večer, v jejichž rámci uvedeny hry Tyl: Nalezenec, Lom: Karel IV., Jiří Mahen: Mrtvé moře, Mrštíkové: Maryša, Zeyer: Radúz a Mahulena, Štěpánek: Nezbedný bakalář, Tyl: Strakonický dudák, Jirásek: Vojnarka, V. Dyk: Ondřej a drak, Götz: Soupeři, Hareová: Žena v bílém, Tyl: Nalezenec, Mahen: Mrtvé moře.
1943 120 členů, z toho 70 činných.
Za války 11 členů skončilo v koncentračních táborech, 3 se nevrátili: Jar. Novák, herec a režisér, zemřel v Osvětimi, pomocný režisér Bedřich Jetonický byl popraven v Drážďanech, František Miláček, herec a knihovník, zemřel v Terezíně.
1945 zahájili vzpomínkovým pásmem Věrni zůstaneme.
Do té doby spolek sehrál 1432 divadelních her.
1947 Nasredin (Mahen),
1949 Jeho urozenost pan měšťák.

S čáslavskými ochotníky spolupracoval jako student UMPRUM scénograf Jos. Svoboda (*1920, od 1948 ND). První jeho výpravou byla Paní Marjánka (Tyl), Slunečník, Měsíčník a Větrník (Němcová), Hadrián z Římsů (Klicpera). Maloval na sklo diapozitivy a pokoušel se, inspirován E. F. Burianem, dělat světelné divadlo.

Režíroval Lad. Brhlík, herec a autor výprav, též hl. architekt města Ant. Paluska.

V 50. letech spolek činný jako Divadení soubor ZK Kosmos, později Domu osvěty.
Úspěchy v kraj. soutěžích.
Z repertoáru:
Sláva (Gusjev), Greta Normanová, Naši furianti, Sto dukátů za Juana, Nebe na zemi, Sonnenbruckové,
1957 Otto Ernst: Flaschmann vychovatel, r. Ladislav Brhlík. Účast na krajské soutěži Pardubického kraje a na NP v Přerově.

1960 jako DS Domu osvěty, Corrinth: Trojané, účast na Tylově Kutné Hoře.
Dále Kat a blázen, O veselém pěvci, Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka, Pacient č. 113, Chudý kejklíř, Veselé paničky windsorské.
Dále pracoval jako Divadelní soubor Městského kulturního střediska.
1962 divadlo kvůli rekonstrukci zavřeno.

1982 činnost souboru obnovena s otevřením divadla.
1983 V a W: Balada z hadrů, úspěšná inscenace.

1986 spolek zanikl.

Bibliografie:
115 LET ochotnického divadla v Čáslavi. Ochotnické divadlo II, 1956-1965. KK.

AUGUSTIN, Emil, metodik KP LUT: Nejlepší soubory Pardubicka v soutěži. Ochotnické divadlo 1957, s. 142.

BENEŠ, Jiří: Poznámky z Přerova a Svitav. Ochotnické divadlo 1957, č. 7, s. 159-161.

BRHLÍK, Ladislav a kol.: Dusíkovo divadlo v Čáslavi. Čáslav 1946. MěM R 185.

CAHA, Vítek: Divadlo posvěcené nadšením. Třebíč ve službách Thálie 1945-1965. Třebíč, 2003, s. 66. (Na s. 63 blíže neidentifikovatelný novinový výstřižek - en: Národní přehlídky ochotnických souborů.)

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 59, 62, 68, 93, 158, 376, 379, 390; obr. s. 60: F. Chalupa: Dusíkovo divadlo v Čáslavi, 1870.

ČERMÁK, Kliment: Památník ochotnického divadla v Čáslavi. Čáslav 1893. MěM R 340.

DÍLNY moderních jevišť Pepa Máca. Nabídkový katalog. Újezd u Brna,vl.n.,s.a., s.55-57.

I z D.: Z Čáslavi, Česká Thália 1, 1867, s. 94, 103-4.

JENÍČEK, V. V.: Dusíkovo divadlo v Čáslavi. Čáslavský kraj I, s. 12, 27, 36, 104, 118, 156. KK.

LETOPISY ochotnického divadla v Čáslavi 1841-1893. MěM R 701.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 133.

POSPÍŠIL, Jan: Kutnohorské slavnosti. České divadlo 1940, č. 6, s. 106.

SAJVERA, Bohuslav: Začátky divadla v Čáslavi jsou spojeny s ochotníky. In Kutnohorský deník, rok neuveden. 1 s. kART.

ŠTROBL, Miroslav: Místopis okresu pro MČAD. Rkp. 1998. kART.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 300-304.

TVRDÍKOVÁ, Lada: Divadelní život v Čáslavi v letech 1869-1923. Bakalářská práce. Brno: FFMU, Kabinet divadelních studií při Semináři estetiky, 2007. Vedoucí práce Mgr. Pavel Klein, Ph.D.

TVRDÍKOVÁ, Lada: Ochotnické divadlo v Čáslavi v letech 1841-1867. Seminární práce. Brno: FFMU, Ústav pro studium divadla a interaktivních médií, 2006. Vedoucí práce: Mgr. Pavel Klein, Ph.D.

TRAUB: Příspěvek k dějinám ochotnického divadla v Čáslavi. Pravda 1916, č. 25. KK.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 177.

ZHOR, Jiří: Sto let ve službách českého divadla. Lidové noviny 1941, č. 53. KK.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 68.
----

České besedy, l. roč. č. 7, časopis věnovaný české společnosti vůbec a spolkům zábavným, divadelním, pěv. Hudebním zvláště. V Praze 10. 12. 1885.

Československé divadlo 1925, č. 11, 2. str. obálky, č. 12, 2. str. ob., č. 14, 2. str. ob.; č. 15, s. 240.

České divadlo 1940, č. 4, s. 71, 72, č. 9, s. 179.
České divadlo 1941, č. 1, s. 18, č. 2, s. 38, č. 4, s. 75.

čas. Dalibor 10. 1., 20. 1., 10. 3., 20. 3., 1. 4. 1863.

Divadelní listy 1881, č. 12, s. 113, č. 43, s. 375.
Divadelní listy 1883, č. 7, s. 61, č.12, s. 110, č. 14, s. 126, č. 27, s. 230, č. 30, s. 255, č. 31, s. 262, 263.
Divadelní listy 1899, č. 2, s. 32.
Divadelní listy 1900, č. 3, s. 57, č. 8, s. 176, č. 10, s. 226, č. 11, s. 246, č. 20, s. 444.
Divadelní listy 1902-3, č. 1, s. 20, č. 2, s. 36, č. 3, s. 5, č. 5, s. 92, č. 8, s. 143, č. 9, s. 164, č. 10, s. 180, č. 11, s. 200, č. 13, s. 234, č. 17, s. 310, č. 19, s. 345, č. 20, s. 354.

Divadlo 4, 1905-1906, č. 9, s. 212.
Divadlo 1904, č. 12-13, s. 290, s. 291.
Divadlo 1905/06, č. 3., s. 80; č. 4, s. 108.
Divadlo, roč. 4, 1905-1906, č. 5, s. 125.
Divadlo roč. 5, 1906-07, č. 3, s. 59, 84.
Divadlo roč. 7, 1908-1909, č. 5, s. 137, s. 287 k 40. výročí foto Bonifáce a Zuzany z Jiříkova vidění.
Divadlo 1909, č. 11, s. 291; 1909, č. 12, s. 315; č. 14, s. 363.
Divadlo roč. 9, 1910-1911, č. 1, s. 30.
Divadlo roč. 9, 1910-1911, č. 4, s. 114; č. 5, s. 137; č. 8, s. 220; č. 12, s. 312.
Divadlo roč. 11, 1912-1913, příl. 5, s. 46; příl. 9-10, s. 82.

Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 6, 5. 1. 1912, s. 74; č. 10, 5. 3. 1912, s. 123; č. 13, 20. 4. 1912, s. 165; č. 14, 5. 5. 1912, s. 177.

Jeviště, divadelní týdeník, roč. I., 28. 10. 1920, č. 43, s. 492; č. 44, s. 504; č. 46, s. 528; 9. 12. 1920, č. 49, s. 564.
Jeviště 1921, č. 3, s. 48, č. 4, s. 63, č. 6, s. 96, č. 8, s. 127, č. 10, s. 160, č. 12, s. 191, č. 14, s. 223, č. 16, s. 255, č. 17, s. 271, č. 19, s. 303, č. 29, s. 463, č. 30, s. 479, č. 39-40, s. 599, č. 42, s. 631, č. 44, s. 663, č. 46, s. 696, č. 50, s. 760.

Thalie 1896-7, č. 1, s. 15, č. 2, s. 26, č. 3, s. 45, č. 14, s. 176, 177, č. 15, s. 191, č. 16, s. 204, č. 17-18, s. 218. 219, č. 19-20, s. 233.
Thalie 1897-8, č. 3, s. 22, 23, č. 4, s. 29, č. 5, s. 39, č. 14-15, s. 119, č. 16-17, s. 136, č. 18, s. 143, č. 19-20, s. 160, č. 21, s. 168, č. 21, s. 176.
Thalie 1898-9, č. 3, s. 24, č. 4, s. 31, č. 6, s. 47, č. 17, s. 135, č. 18, s. 143, 144, č. 19, s. 151, č. 20, s. 159, č. 21, s. 168, č. 22, s. 175.
Thalie 1899-1900, č. 2, s. 15, č. 4, s. 33, č. 6, s. 51, č. 13-14, s.114-115, č. 15-16, s. 131-2, č. 17, s. 139, č. 18-19, s. 149, č. 20, s. 159, č. 21, s. 168.

Za oponou 1940, č. 1, s. 6.

Archivy:
Čáslav, MěM:
Soupis materiálů z muzejního fondu Dějiny současnosti (cca 300 foto, Pl aj.). kART.

Chrudim, Státní okresní archiv, Spolek divadelních ochotníků Chrudim, i.č. 67/03

Kolín, Státní okresní archiv:
Kolín, SDO Tyl, inv. č. 69

Kutná Hora, Státní okresní archiv:
Spolek divadelních ochotníků Čáslav, 1841-1964, 3,93 bm zpracováno. Fond je přístupný.
Fond obsahuje protokoly o schůzích a účetní knihy z l.1841 -1955, stanovy, seznamy členů, seznamy divadelních her, dějiny stavby divadla, podací protokol z l.1935 -1946, korespondenci z l.1841 -1961 ( alba z l.1947 -1964 ).
BISINGEROVÁ M.-MORAVOVÁ L.-POSPÍŠILOVÁ H.-VANĚČKOVÁ J.: SPOLKY, KUTNÁ HORA, 1850 - 1945 (1952). Prozatímní inventární seznam, 1974, s. 263, ev.č. 66.

Pardubice, Státní okresní archiv, Spolek divadelních ochotníků, kar. 1, č. i. 38

Pelhřimov, Státní okresní archiv:
Pelhřimov, Rieger, dokumentace souboru, ka 6

Praha, Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1924-1926, i. č. 382/5183/1925, JDO (změna).
Fond ZU Spolky 1935-1937, i. č. 402/8060/1935, JDO.

Mapa působení souboru - Jednota div. ochotníků / SDO / DS ZK Kosmos / Domu osvěty / MěKS

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.