Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Sokol
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1886
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1936
Působení: 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x
Založení / první zpráva: 1886
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1936
Působení: 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x
1886 K divadlu vedl jednotu Sokola především zájem finanční.
1886 žádala místní ochotnický spolek, zda by jí dovolil sehrát několik her, aby si mohla pořídit nejnutnější tělocvičné nářadí.
Z tohoto roku se zachoval i opis žádosti „Slavnému c. k. okresnímu hejtmanství v Semilech“ o povolení zábavného večera na den 22. srpna 1886, s programem: "1. Proslov od J. J. Stankovského, přednese p. Jaroslav Hnídek. 2. Divadelní představení Dědův kalmuk, fraška od K. Š. a Tatínkovy juchty, fraška od K. Malínského." Pořad byl však asi dodatečně změněn, neboť ve výměru c. k. okresního hejtmanství v Semilech ze dne 17. srpna 1886, č. 9518 se povoluje fraška Alex. Wilhelmiho o 1 jednání Jeden z nás se musí oženit, veselohra Černý Petr od Görnera a zmíněný proslov, ale zakazuje se fraška Tatínkovy juchty.
1887 v Sokole založen pěvecký a dramatický odbor, nacvičil několik divadelních her se zpěvy.
1899 vstupuje do popředí zájem o stavbu vlastní tělocvičny a tudíž i snaha o rozmnožení stavebního fondu. Tehdy sehrána na popud stavebního odboru na jevišti ve staré Jánově hospodě divadelní hra J. K. Tyla: České amazonky.
1904 žádal Sokol, aby ochotnický spolek věnoval celý ryzí výtěžek z divadelních představení na stavbu sokolovny. Této žádosti ochotníci skutečně vyhověli a v roce 1905 i v letech následujících přispívali značnými částkami na sokolský stavební fond, nedbajíce sami finančního zabezpečení svého spolku.
1907 Když stará Jánova hospoda vyhořela a s ní téměř všechen ochotnický inventář, musel se Spolek divadelních ochotníků Tyl v Zásadě sám obrátiti na sokolskou jednotu o zápůjčku, aby si mohl zakoupiti nutný divadelní inventář do nové budovy.
1908 nový hostinský Fr. Šourek postavil u křižovatky nový hostinec s velkým porstorným sálem, který jednotě pronajímal. Od stavby sokolovny se tedy upustilo.
Sokolové pořádali často i různé zábavné večírky (josefské, mikulášské, silvestrovské, jež byly velmi oblíbeny, takže na ně starší pamětníci dosud rádi vzpomínají. Vzpomíná na ně i bratr Miroslav Palla ve svém článku „Ze vzpomínek starého sokola“. Podobné večírky byly pořádány i před válkou, ovšem již mladší generací, a také několikrát po válce.
Po převratu hráli sokolové divadlo na ochotnickém jevišti u Vondráčků celkem dvakrát.
1923 - 29. 3. - Karel Scheinpflug: Geysír.
1926 - 15. 8. - Josef Skružný: Láska si nedá poroučet.
1926 - při stavbě sokolovny bylo pamatováno také na činnost divadelní, proto bylo zbudováno prostorné jeviště. Jeviště je široké 9 m, s přilehlým zákulisím 12 m, vysoké 4 ½ m, hluboké 9 m. Výška provaziště je 10 m. S jevištěm souvisí dámská a pánská šatna a dvě místnosti pro divadelní rekvisity.
1927 - 13. 3. - první představení na novém jevišti - Anna Ziegloserová: Cácorka. Jeviště bylo tehdy zařízeno ještě velmi primitivně. Scéna upravena z kalikových závěsů, takže se jeviště podobalo půdě, na níž se suší prádlo.
1927 - se tak hrálo po celý rok - 6. června Romain Rolland: Hra o lásce a smrti, 11. prosince Fořt-Vašata: Tulácká krev.
1928 - 1. 1. - opakována Tulácká krev, 13. 5. - K. Fořt: Z českých mlýnů, 28. 5. - opakováno Z českých mlýnů, 1. 7. - G. Kadelburg a R. Pressber: Kaňka v rodině, 5. 8. - Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, 9. 9. - Josef Hais-Týnecký: Na horské faře, 16. 12. - Karel Fořt: Bláznivá Lenka.
1928 jeviště lépe vybaveno. Kulisy dodala firma Fr. Fert z Brna-Husovic, kruhový horizont a tahové zařízení zhotovila jednota sama. Světelnou instalaci provedla firma St. Hlubuček z Velkých Hamrů, ale bylo nutno ji ještě doplnit spodním rampovým osvětlením a reflektory. Celkový náklad na vnitřní zařízení jeviště činil zhruba 25.000 Kč.
Prvním představením, jež se hrálo již na zařízeném jevišti, byla operetka Z českých mlýnů od K. Fořta, sehraná 13. května.
V repertoáru hraném v sokolovně byly hodnotné i „kasovní“ hry domácích a cizích autorů. Dobrou pověst si získaly hlavně operetky, jež mívaly hodně návštěvníků i z okolí. První operetkou Fořtova a Vašatova Tulácká krev, největší úspěch měla opereta Na Svatém kopečku Jiřího Baldy, Nížkovského a Viplera.
Pohostinsky ochotníci hráli na Bratříkově, v Alšovicích a ve Vysokém; hosty na místním jevišti byly mj. Komorní scéna řed. Jiřího Plachého z Prahy, dramatický odbor Sokola z Bratříkova, Spolek divadelních ochotníku Tyl ze Železného Brodu, Spolek divadelních ochotníků Krakonoš z Vysokého nad Jizerou a divadlo Akropolis z Prahy. Kromě toho hrály v sokolovně několikrát zásadské školní děti i dívčí měšťanská škola z Jablonce nad Nisou.
1929 - 1. 1. - G. Preissovå: Její pastorkyňa, 17. 1.- opakována Bláznivá Lenka, 10. 3. - G. Zápolska: Morálka paní Dulské, 23. a 28. 6. - Tobis-Kohout: Jeho krásná neznámá.
1930 - 9. 3. - Al. Jirásek, Otec, 12. 10. - Chudá jako kostelní myš.
1931 - 8. 3. - R. Branald - Em. Starý: Lupen - Pupen, 12. 4. operetka Lupen - Pupen opakována, 5. 7. - J. Hais-Týnecký: Pan učitel.
1932 - 21. 2. - Vilém Werner: Právo na hřích, 27. 3. - Vrána-Piskáček: Děvčátko, neříkej ne!, 3. 4. - opakována opereta Děvčátko, neříkej ne! v Alšovicich, 15. 5. - R. Branald: Tajemství klášterní samoty, 4. 12. - Alsberg-Haase: Ve vyšetřovací vazbě.
1933 - 1. 1. - opakována hra Ve vyšetřovací vazbě ve Vysokém, 9. 4. - Ruda Nížkovský: Jehla v kupě sena, 1. 10. - O. Scheinpflugová: Okénko.
1934 - 25. 2. a 4. 3.- Balda - Nížkovský - Vipler: Na Svatém kopečku, 5. 7. - J. Hais-Týnecký: Arcikněz, 28. 10. - K. Holý: Očista.
1934 byl odhalen pomník padlým vojáků. Této slavnosti se zúčastnila také jednota Sokol. Stého výročí vzniku naší národní hymny „Kde domov můj“ bylo vzpomenuto 2.12. 1934 cvičební akademií.
1935 - 21. 4. a 1. 5. - Jerzy Tepa: Slečna doktorka.
1936 - 31. 5. - V. Werner: Lidé na kře.
1886 žádala místní ochotnický spolek, zda by jí dovolil sehrát několik her, aby si mohla pořídit nejnutnější tělocvičné nářadí.
Z tohoto roku se zachoval i opis žádosti „Slavnému c. k. okresnímu hejtmanství v Semilech“ o povolení zábavného večera na den 22. srpna 1886, s programem: "1. Proslov od J. J. Stankovského, přednese p. Jaroslav Hnídek. 2. Divadelní představení Dědův kalmuk, fraška od K. Š. a Tatínkovy juchty, fraška od K. Malínského." Pořad byl však asi dodatečně změněn, neboť ve výměru c. k. okresního hejtmanství v Semilech ze dne 17. srpna 1886, č. 9518 se povoluje fraška Alex. Wilhelmiho o 1 jednání Jeden z nás se musí oženit, veselohra Černý Petr od Görnera a zmíněný proslov, ale zakazuje se fraška Tatínkovy juchty.
1887 v Sokole založen pěvecký a dramatický odbor, nacvičil několik divadelních her se zpěvy.
1899 vstupuje do popředí zájem o stavbu vlastní tělocvičny a tudíž i snaha o rozmnožení stavebního fondu. Tehdy sehrána na popud stavebního odboru na jevišti ve staré Jánově hospodě divadelní hra J. K. Tyla: České amazonky.
1904 žádal Sokol, aby ochotnický spolek věnoval celý ryzí výtěžek z divadelních představení na stavbu sokolovny. Této žádosti ochotníci skutečně vyhověli a v roce 1905 i v letech následujících přispívali značnými částkami na sokolský stavební fond, nedbajíce sami finančního zabezpečení svého spolku.
1907 Když stará Jánova hospoda vyhořela a s ní téměř všechen ochotnický inventář, musel se Spolek divadelních ochotníků Tyl v Zásadě sám obrátiti na sokolskou jednotu o zápůjčku, aby si mohl zakoupiti nutný divadelní inventář do nové budovy.
1908 nový hostinský Fr. Šourek postavil u křižovatky nový hostinec s velkým porstorným sálem, který jednotě pronajímal. Od stavby sokolovny se tedy upustilo.
Sokolové pořádali často i různé zábavné večírky (josefské, mikulášské, silvestrovské, jež byly velmi oblíbeny, takže na ně starší pamětníci dosud rádi vzpomínají. Vzpomíná na ně i bratr Miroslav Palla ve svém článku „Ze vzpomínek starého sokola“. Podobné večírky byly pořádány i před válkou, ovšem již mladší generací, a také několikrát po válce.
Po převratu hráli sokolové divadlo na ochotnickém jevišti u Vondráčků celkem dvakrát.
1923 - 29. 3. - Karel Scheinpflug: Geysír.
1926 - 15. 8. - Josef Skružný: Láska si nedá poroučet.
1926 - při stavbě sokolovny bylo pamatováno také na činnost divadelní, proto bylo zbudováno prostorné jeviště. Jeviště je široké 9 m, s přilehlým zákulisím 12 m, vysoké 4 ½ m, hluboké 9 m. Výška provaziště je 10 m. S jevištěm souvisí dámská a pánská šatna a dvě místnosti pro divadelní rekvisity.
1927 - 13. 3. - první představení na novém jevišti - Anna Ziegloserová: Cácorka. Jeviště bylo tehdy zařízeno ještě velmi primitivně. Scéna upravena z kalikových závěsů, takže se jeviště podobalo půdě, na níž se suší prádlo.
1927 - se tak hrálo po celý rok - 6. června Romain Rolland: Hra o lásce a smrti, 11. prosince Fořt-Vašata: Tulácká krev.
1928 - 1. 1. - opakována Tulácká krev, 13. 5. - K. Fořt: Z českých mlýnů, 28. 5. - opakováno Z českých mlýnů, 1. 7. - G. Kadelburg a R. Pressber: Kaňka v rodině, 5. 8. - Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, 9. 9. - Josef Hais-Týnecký: Na horské faře, 16. 12. - Karel Fořt: Bláznivá Lenka.
1928 jeviště lépe vybaveno. Kulisy dodala firma Fr. Fert z Brna-Husovic, kruhový horizont a tahové zařízení zhotovila jednota sama. Světelnou instalaci provedla firma St. Hlubuček z Velkých Hamrů, ale bylo nutno ji ještě doplnit spodním rampovým osvětlením a reflektory. Celkový náklad na vnitřní zařízení jeviště činil zhruba 25.000 Kč.
Prvním představením, jež se hrálo již na zařízeném jevišti, byla operetka Z českých mlýnů od K. Fořta, sehraná 13. května.
V repertoáru hraném v sokolovně byly hodnotné i „kasovní“ hry domácích a cizích autorů. Dobrou pověst si získaly hlavně operetky, jež mívaly hodně návštěvníků i z okolí. První operetkou Fořtova a Vašatova Tulácká krev, největší úspěch měla opereta Na Svatém kopečku Jiřího Baldy, Nížkovského a Viplera.
Pohostinsky ochotníci hráli na Bratříkově, v Alšovicích a ve Vysokém; hosty na místním jevišti byly mj. Komorní scéna řed. Jiřího Plachého z Prahy, dramatický odbor Sokola z Bratříkova, Spolek divadelních ochotníku Tyl ze Železného Brodu, Spolek divadelních ochotníků Krakonoš z Vysokého nad Jizerou a divadlo Akropolis z Prahy. Kromě toho hrály v sokolovně několikrát zásadské školní děti i dívčí měšťanská škola z Jablonce nad Nisou.
1929 - 1. 1. - G. Preissovå: Její pastorkyňa, 17. 1.- opakována Bláznivá Lenka, 10. 3. - G. Zápolska: Morálka paní Dulské, 23. a 28. 6. - Tobis-Kohout: Jeho krásná neznámá.
1930 - 9. 3. - Al. Jirásek, Otec, 12. 10. - Chudá jako kostelní myš.
1931 - 8. 3. - R. Branald - Em. Starý: Lupen - Pupen, 12. 4. operetka Lupen - Pupen opakována, 5. 7. - J. Hais-Týnecký: Pan učitel.
1932 - 21. 2. - Vilém Werner: Právo na hřích, 27. 3. - Vrána-Piskáček: Děvčátko, neříkej ne!, 3. 4. - opakována opereta Děvčátko, neříkej ne! v Alšovicich, 15. 5. - R. Branald: Tajemství klášterní samoty, 4. 12. - Alsberg-Haase: Ve vyšetřovací vazbě.
1933 - 1. 1. - opakována hra Ve vyšetřovací vazbě ve Vysokém, 9. 4. - Ruda Nížkovský: Jehla v kupě sena, 1. 10. - O. Scheinpflugová: Okénko.
1934 - 25. 2. a 4. 3.- Balda - Nížkovský - Vipler: Na Svatém kopečku, 5. 7. - J. Hais-Týnecký: Arcikněz, 28. 10. - K. Holý: Očista.
1934 byl odhalen pomník padlým vojáků. Této slavnosti se zúčastnila také jednota Sokol. Stého výročí vzniku naší národní hymny „Kde domov můj“ bylo vzpomenuto 2.12. 1934 cvičební akademií.
1935 - 21. 4. a 1. 5. - Jerzy Tepa: Slečna doktorka.
1936 - 31. 5. - V. Werner: Lidé na kře.
Bibliografie:
100 LET TJ Sokol Zásada. Vyd. TJ Sokol Zásada, redakce Jiří Ráca.
PADESÁT let Sokola v Zásadě 1886-1936, vydal Josef Glos v Semilech.
100 LET TJ Sokol Zásada. Vyd. TJ Sokol Zásada, redakce Jiří Ráca.
PADESÁT let Sokola v Zásadě 1886-1936, vydal Josef Glos v Semilech.
Mapa působení souboru - Sokol
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
