Soubory: Sokol, dramatický odbor

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1932
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 194x
Působení: 193x, 194x

1932 byl založen Dramatický odbor Sokola Bolevec.

Předsedou dramatického odboru a dirigentem hudebního odboru se stal Antonín Müller.
Spolek měl dva režiséry – bratry Františka a Jaroslava (Jana?) Škardovy. Činohry režíroval Jaroslav (Jan?), František režíroval zpěvohry a operety.
Do spolku patřilo 40 členů-herců, v té době rozsáhlé ochotnické divadelní sdružení.
Hudební odbor měl 28 členů a obsahoval veškeré orchestrové nástroje včetně bas, houslí, trubek, klarinetů atd.
Založili i baletní soubor, který vedla Tereza Hájková.
Osvětlovač a oponář byl Jan Vysoký, nápověda A. Müllerová.
Činohra, hudební soubor a balet spolupracovali na představeních a díky tomu se ze sokolského divadla v Bolevci stal nevšední ochotnický soubor, který si troufl na náročná a složitá provedení činohry a hlavně operety.

1932
– Božena Rajská-Smolíková: Její veličenstvo Láska;
– Josef Liška Doudlebský: Cigánečka;
– Rudolf Mařík: Když mužíček nežárlí;
– Ladislav Stroupežnický: Naši furianti. V roli dědečka Petra jh. vystoupil člen vinohradského divadla František Kovařík. Hráno v přírodě, na návsi v Bolevci.

1933
– František Lašek, František Balej: Má panenko milovaná (opereta), režie František Škarda, dirigent A. Müller;
– Josef Hais-Týnecký: Sestřičky u svaté panny Kláry, režie Josef Škarda;
– Antonín Hlas: Starostovic Baruška (opereta) režie F. Škarda, recenzent označil za vrchol večera tance secvičené Terezou Hájkovou a baletní výstupy tria Lindové-Müllerové, Ježka a Kunzenderferové;
– Rudolf Kubín, František Lašek-Lukovič: Zasnoubení na paloučku (opereta);
– Václav Vrána, Rudolf Piskáček: Děvčátko, neříkej ne (opereta);
– Josef Šváb Malostranský: Nevěřte mužům (výstup se zpěvy);
– Jan Domes, František Vyšín: V sádkovském revíru.

1934
– Toňa Labuťa, Václav J. Kapr: Muž ocelových nervů;
– Kvido Nossberger, Josef Kubík: Májové koťátko (opereta);
– Richard Branald, Emilian Starý: Lupen a Pupen (opereta);
– Jiří Balda, Emanuel Brožík, hudba Rudolf Piskáček: Perly panny Serafinky;
– Miloš Kareš (patrně): Kde domov můj;
– Pavel Rudolf: Na polském zámku, režie Josef Škarda.

1935
– Josef Štolba: Peníze;
– Jiří Balda: Lojzička;
– Branislav Nušič: Paní ministrová, režie Josef Škarda;
– Ruda Nížkovský, Vlastislav A. Vipler: Děti Slovače (revuální opereta).

1936
– Jiří Balda, Jára Kohout: Pro tebe, maminko (opereta);
– Vilém Werner: Lidé na kře;
– Jaroslav Kvapil: Pohádka o princezně Pampelišce;
– Marie Schäferová: Jako v pohádce.

1937
– Josef Kajetán Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, režie T. Vysoká, dirigent Antonín Müller;
– Josef Liška Doudlebský: Cestička k nebi, režie T. Vysoká.

1938
– Jindra Krejčík: Bílý pavouk.

1939
– František X. Svoboda: Poslední muž;
– Jan Snížek: Příklady táhnou;
– Růžena Pohorská podle románu Ignáta Herrmanna: Vdavky Nanynky Kulichovy;
– Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák.

1940
– Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně;
– Otto Faster: Pražské švadlenky;
– Alois Jirásek: Kolébka;
– Jaroslav Kvapil: Oblaka;
– Ta naše písnička česká;
– Božena Viková Kunětická: Cop – poslední představení souboru.

1941 okupačními úřady zákázána činnost.

1946 po válce obnovili krátce činnost:
– Zdeněk Němeček: Rukopis času.

Bibliografie:
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s. 169–170.

SCHNEIDEROVÁ, Gita: Ochotnické divadelní spolky v Plzni v období první Československé republiky. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra historických věd, Plzeň 2014.

ZPRÁVA ÚMDOČ za rok 1932, s. 28.

Archivy:
Plzeň, Archiv města Plzně,
excp. 23. 7. 2009.

Mapa působení souboru - Sokol, dramatický odbor

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.