Soubory: Bělohrobský, SDO

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1883
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1951
Působení: 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x

1883-1951 Spolek divadelních ochotníků Bělohrobský.

1883 - o velikonocích - z podnětu studentů Ferdinanda Zelenky a Františka Pěnky, byl po oslavách básníka Bělohrobského v Blovicích, kde zemřel, založen řádný divadelní spolek Bělohrobský v Černovicích.
Ředitelem zvolen Jan Hromadník, jednatelem páter J. Špaček, režisérem František Ziegler (roku 1891 odešel do Pelhřimova).
Zahájili Tylem - Jiříkovým viděním. V tomto roce odehráli celkem 9 představení.
Po představení v hostinci býval obvykle tanec, deklamace, orchestrální skladby, přednášky atd.
Hudby byly zvány, kupříkladu z Nového Etynku, vojenská z Jindřichova Hradce, hasičská z Tábora i odjinud.
Největší výdělek přinášelo pořádání tanečních zábav (svatováclavské, šibřinek a věnečků).
1883 Therese Megerle: Vesničané.
1884 Charlotte Birch-Pfeiffer: Sedlák Zlatodvorský.
1885 hrán Nápoj lásky, čistý zisk z představení darovali ochotníci pohořelému domkáři Janu Loušovi, bylo to 7,645 zlatých.
1886 a 1887 ochotníci pořádali se ziskem představení i při výletech ke Sv. Anně.
1889 - na Vánoce - se dávala Ibsenova Nora, přivodila deficit 3 zlaté a 12 krejcarů.

1883-1914 každoročně sehráno několik představení, dohromady 121. Jen zcela výjimečně se některá hra opakovala.
Mezi autory se objevili i Alois Jirásek (Vojnarka), Kliment Václav Klicpera (Divotvorný klobouk), Karolina Světlá (Kříž u potoka, Vesnický román), Vítězslav Hálek (Na statku a v chaloupce), František Xaver Svoboda, Jaroslav Kvapil, Anton Pavlovič Čechov (Svatba) a Viktor A. Krylov (Medvěd námluvčím).

1895 na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze vystavoval v divadelním oddělení i „spolek divadelních ochotníků Bělohrobský v Černovicích“. Výstavní výbor vybral ze zaslaných exponátů fotografie: jeviště, společná členů spolku a individuální bývalých členů MUDr Másla a F. Mráčka.

1899 spolek Bělohrobský, čítající 19 členů, přistoupil v roce k Ústřední matici divadelních ochotníků českoslovanských. Setrval v ní až do jejího rozpuštění roku 1951.

1902 ředitel ochotnického spolku Josef Lázenský navrhl „by se Izraelité nezvali do divadla poněvadž jej vůbec nenavštěvují“.
1902 František Jaroš: Omylové světem vládnou, Leopold R. Štírský: Obležení Německého Brodu, aneb, Kmínkova svatba.
1903 byl spolek přizván k vystoupení na Jihočeské hospodářsko průmyslové výstavě v Táboře, ale odmítl pro příliš mnoho nových členů, takže by se, podle svého mínění, nemohl rovnati táborským a pelhřimovským ochotníkům.

1906 SDO Bělohrobský přispěl na Tylův fond, člen ÚMDOČ.
1909 prodali ochotníci staré jeviště do Dobešova a část kulis do Lidmaně.
1910 založena obecní knihovna, ochotníci ji podpořili dary.
1910 - 23. 10. - jednoaktovky A. P. Čechov: Svatba, J. M. Šerý: Sen na popeleční středu, V. Krylov: Medvěd námluvčím..
1910 seznam členů ochotnického spolku zaznamenal děkan Balík, byl tehdy jednatelem: sl. M. Zieglerová, sl. Laštovková, B. Nováková, J. Křížová, Fr. Matoušová, A. Křížek, Balík, Veselý, Starka, Hrdlička, Macek, J. Růžička, Strnad, Kafka, Vejškrab, Č. Ziegler, Průša, Benýšek, A. Jirák, J. Smolek. Za rok bylo členů 31. Tehdy přišlo na jedno představení více než 100 diváků k sezení a až 150 k stání.

1912 Karel leger: Vpád.
1913 F. J. Andrlík: Sokyně, Eduard Pailleron: Myška.
1919 po válce, znovu po pěti letech, SDO zahájil hrou A. a V. Mrštíkú Maryša.

1920 - 28. října - byla odhalena deska rodáku Vejškrabu-Bělohrobskému. Obřad sestával z průvodu, projevu a dvou představení Její pastorkyně v provedení domácího spolku. Deska byla později doplněna fotografií.
1921 Václav Štech: Deskový statek.
1922 členem ÚMDOČ.
1923 Petr Fingal: Hrany, František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27.
1924 Růžena Pohorská: Vdavky Nanynky Kulichovy, F. P. Vožický: Do Ameriky, Karel Scheinpflug: Druhé mládí.
1926 Petr Fingal: Vlast, František Bohuslav: Byt pro lepší dámy, Branislav Nušič: Vlast.
1927 Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera, Antonín Lokay: Archa Noemova, Josef Hais-Týnecký: Na horské faře.
1928 Karel Horký: Srážka vlaků, Jan Beran: Za roboty, 28. 10. Rudolf Robl: Zvony, J. K. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka v úpravě známého autora Vinohradského divadla Viktora Nejedlého, za dirigování a režie učitele Jana Mlady, který navrhl i kroje a vymaloval dekorace spolu s dalším učitelem Vratislavem Šedivým.
1929 Rudolf Zoulek: Salcamt, Antonín Bernášek: Šofér.

1930 Alois Jirásek: Kolébka, Richard Russ: Číslo legitimace 9881, Karel Piskoř: Radostná událost.
1931 Bayard Veiller: Jest Mary Duganová vinna?, A. Averčenko: Sebevrah, František Vajner: Domácí drak, Zdeněk Štěpánek: Hrníček štěstí, Karla Lužanská: Sojčí pero, Karla Lužanská: Zavadilka vdává dceru.
1931 předsedou Jan Jirák.
1932 W. Somerset Maugham: Posvátný plamen, Jan Patrný: Ostříž, Gabriela Preissová: Gazdina roba, Barry Conners: Popelka Patsy.
1933 Zábavný večírek, Josef Kubík: Had a Eva číslo 5, Branislav Nušič: Paní ministrová, František Lenger: Obrácení Ferdyše Pištory, Josef Sokol Tůma: Pasekáři, Rudolf Bernauer: Konro X, Karel Fořt: Kráska ze Šumavy.
1934 předsedou Jan Mlada, učitel.
1934 Viktor Nasey: Přednosta stanice, Emanuel Brožík, Jiří Balda: Perle panny Serafinky, Wilhelm Lichtenberk: Komu Bůh dá úřad, Arnold Ridley, překlad Zdeněk Vančura: Půlnoční vlak, Emil Artur Longen: C. k. polní maršálek, Karel Balák: Česká legenda (Kde domov můj), Sophus Michaëlis: Revoluční svatba, Jan Kouba: Když děla zahřmí, prapor zavlaje.
1935 Paul Schurek: Ulice zpívá, Gabriela Preissová: Její pastorkyňa, František Balej: Kašpárek a Náci, veselí čtveráci, Karel Piskoř: Na růžích ustláno, Maurice Maeterlinck: Stilmondský starosta, František Langer: Grand hotel Nevada, Jan Grmela: Pudřenky, Frank Tetauer: Evino nedůstojné povolání.
1936 sehráli dokonce 14 titulů, mj. k oslavám 60 let hasičského sboru – Jaroslav Maria Veselský: Evropa hoří.
Předsedou František Slejška, lékař.
Alois Jirák, od 1937 předseda spolku černovických rodáků v Praze, od studentských let, kdy před první válkou absolvoval režisérský kurs, dojížděl pravidelně o prázdninách do Černovic a vedl letní představení ochotníků. (Jeho otec, též Alois, který právě zemřel, býval dlouholetým předsedou SDO a byl zvolen prvním čestným členem divadelního spolku Bělohrobský.), R. Lagratt: Případ Gastona Larmina, Maryna Radoměřská: Světlo jeho očí, Karel Balák: Madlenka z kovárny, Vilém Werner: Srdce na uzdě. László Fodor: Kostelní myška, Mirko Vrána-Trocnovský: Síla slabého pohlaví, Richard Branald: Dva vojáci od muziky.
1937 v seznamu členských souborů ÚMDOČ.
1937 Robl: Zvony, Fořt: Z českých mlýnů.
1939 V tom našem pivovaře.

1919 - až do válečného roku 1941 spolek sehrál nejméně jednu hru ročně, vyjma roku 1938. Celkem se konalo 108 představení, z toho se některé tituly opakovaly až třikrát, například Maryša bratří Mrštíků, Její pastorkyňa Gabriely Preissové, Šamberkovo Jedenácté přikázání, Jiráskova Lucerna i Kolébka (hraná také v Obratani).

1940 předsedou MUDr. František Slejška.
1940 Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová, Alois Jirásek: Lucerna.
1940 do spolku přistoupili členové všech ostatních zlikvidovaných ochotnických skupin - divadelní odbor Sportovního klubu, Orla a Bělohrobský -
1941 v této spolupráci již vystoupily na veřejnost s divadelní hrou Naši furianti, poté připravily Noc na Karlštejně, předsedou František Papež.
1941 Alois Jirásek: Otec, Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová.
1943 předsedou Ludvík Beníšek, režisérem Arnošt Kodeš.
Již 30. června 1945 a znovu 1. a 2. července sehrál spolek Bělohrobský Naše furianty.
Měl v tomto a následujícím roce po 27 členech. Mnozí z členů zahynuli, Minařík byl vyloučen pro kolaboraci.
1946 - 25. a 26. 5. - v předvečer a v den voleb - uvedena Čapkova Matka za spoluúčasti místních vojáků, režie Václav Lázenský.
1947 bylo členů historicky nejvíc – 59 a v dalším roce ještě 53.
K nejdéle působícím členům patřili Ludvík Beníšek (od roku 1910), Antonín Šibra (od 1920), Pavel Janeček a František Louša (od 1923).
1949 - J. Vrchlický: Noc na Karlštejně. Účast na KP Podzim na Vysočině, Jihlava.
1949 Tyl členem Březinova okrsku ÚMDOČ v Kamenici nad Lipou.

1950 několik představení.
1951 lednová výborová schůze spolku Bělohrobský vzala na vědomí už jednou projednávanou zprávu o likvidaci ochotnických spolků.

Soubor byl přičleněn k místní Osvětové besedě, viz

Bibliografie:
Černovice, Bělohrobský, soupis svazků knihovny, 1848–1961 (viz Příloha).

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 142.

TUREK, Jiří: Knihovna ochotnického spolku Bělohrobský v Černovicích u Tábora (viz Příloha).

TUREK, Jiří: Vývoj ochotnického divadla v Černovicích u Tábora - dle knihy Černovice rok po roce. Černovice MÚ 2010 a 2011. Autorský výpis, prameny a literatura uvedeny v knize.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 68.


Divadlo, roč. 5, 1906, č. 1, s. 29.
Divadlo roč. 9, 1910-1911, č. 2, s. 26.

Archivy:
Jihlava, Státní okresní archiv:
Jihlava, Klicpera, ka 11, č. 83-92, plakáty
9. kraj ÚMDOČ, protokoly, spisy -
SEZNAM organizovaných spolků Březinova okrsku ÚMDOČ, 1949

Pelhřimov, Státní okresní archiv:
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, i.č. 1143, ka 606
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Černovice, i.č. 1058, ka 518
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1941, i.č. 186 - 193, č. knihy 175
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1939, i.č. 186 - 193, č. knihy 173
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1936, i.č. 186 - 193, č. knihy 171
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1935, i.č. 186 - 193, č. knihy 170
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1934, i.č. 186 - 193, č. knihy 169
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1933, i.č. 186 - 193, č. knihy 168
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1932, i.č. 186 - 193, č. knihy 167
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1931, i.č. 186 - 193, č. knihy 166
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Černovice, i.č. 891, ka 324
Archiv města Kamenice nad Lipou, i.č. 386 - 393, ka 28
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 1098, ka 730
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 1098, ka 723
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 1098, ka 721

Praha, Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1921-1923, i. č. 377/3655/1923, SDO Bělohrobský (změna).

Poznámka:
K dvojímu (či vícerému) členství v různých okrscích spolku:
Původní okrsky ÚMDOČ začaly organizovaně vznikat ve 20. letech ( na přelomu 19. a 20. století spontánně vznikaly župy). Stávající soubory se do nich z větší části zapojily. Po druhé světové válce začaly, zvláště v letech 1947-1949 /zdá se se, že opět "zdola"/, vznikat nové menší okrsky, které měly patrně zajistit lepší komunikaci s jednotami, což býval u bývalých okrsků často podstatný problém. (pozn. red.VŠ)

Mapa působení souboru - Bělohrobský, SDO

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.