Soubory: Sokol, LD

 
 

Související Geografické celky

 
  Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1910
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1950
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x, 1950
 
  1910 Loutkové divadlo zahájilo činnost jako součást Dramatického odboru Sokola v Týně nad Vltavou (ten kromě LD měl patrně i jinou činnost).
Hrávalo v bývalém hotelu Plaňanský (nyní Zlatá loď).
1918 zakoupili loutky od Tomáše Dubského, které spolu se Švehlovými dekoracemi používali až do zákazu Sokola 1941.

1921 byl ustaven samostatný loutkářský odbor Sokola.
Ke starým loutkám přibyly další, vytvořené místními řezbáři Janem Votočkem, Jaroslavem Peigrem, O. Hainzlem z Koloděj n. Lužnicí, a A. Pelšnerem. Dekorace maloval Jan Švehla.
Vůdčími osobnostmi divadla v pol. 20. let byli Karel Brůha a O. Rödl (1903–1983, místní rodák, hudebník, pův. učitel, 1952–1978 člen loutkářské katedry DAMU, autor scénické hudby k mnoha inscenacím, významná postava českého amatérského i profes. loutkového divadla).

Vedle představení pro děti i připravovali i revuálně satirická pásma pro dospělé.

1921 – Domov (autor nezjištěn), A. Jirásek: Pan Johanes.
Na plakátech k představení Pan Johanes uveden název "Loutkové divadlo Káňat Sokola v Týně nad Vltavou".

1924 – Bohumil Schweigstill: Potopený zvon; Jaroslav Gallat: Princ a uhlíř; Jan Petřík: O Žižkův dvorec; Ludmila Tesařová: Vašíček a Helenka.

1925 – Bohumil Schweigstill: Krejčí, švec a Kašpárek.

1925 byla postavena nová sokolovna se stálou loutkovou scénou.

1927 podle návrhu O. Rödla vznikla loutková postava Zindulák Pošvejc, zjevně inspirována Skupovým Spejblem. (Hovořilo se o ní jako o Spejblově bratranci, stejně jako K. Brůha byl bratrancem Skupovým.) Groteskní typ s holou hlavou, vyboulenýma očima, oblečený v černém obleku s bílou kravatou a s bosýma nohama. Postupně si v představeních pro dospělé získal popularitu časovými a dobovými narážkami a vtipnými improvizacemi a jako soudobý typ nahradil již anachronického Kašpárka. Protagonista zábavných pořadů "Zindulákovy večery jaksi veselé".

1927 – Augustin Bartoš: Zlatá růže; F. Vavruška: Hloupý Honza a drak; Matěj Kopecký: Kníže Oldřich; Julie Vlasáková: Žádost kmotra Jahelky; Bohumil Schweigstill: Klabzuba a Klekáníček.
1928 – Antonín Waigner: Čert ve spořitelně; O smutné princezně (více autorů).

1929 – F. Vavruška: Hloupý Honza a drak; V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů, hlavní role Zindulák Pošvejc; Julie Vlasáková: Žádost kmotra Jahelky; Matěj Kopecký: Oldřich a Božena; Alois Rada: Kašpárek a Nosobrádek; Bohumil Schweigstill: Kašpárek hledá princeznu; Bohumil Schweigstill: Honza u krále; Josef Žemla: Ponocný a strašidlo; Zindulákův večer jaksi veselý.

1930 – Otakar Haering: Krakonošův dar; Zindulákův večer jaksi veselý; Julie Vlasáková: Žádost kmotra Jahelky.

1934 – Jindřich Veselovský: Loupežníci na Čechohradě; Josef Žemla: Ponocný a strašidlo; Bohumil Schweigstill: Honza hledá Kašpárka; Jaroslav Gallat: Princ a uhlíř; Alois Rada: Kouzelná zahrada.

1935 – Josef Liška Doudlebský: Výlet na měsíc; Výlet do nebe; Výlet do stratosféry (Bratři z Marsu).

1936 byl Karel Brůha přeložen do Třeboně, kde se brzy stal přední postavou tamního sokolského loutkového divadla.

1936 – Bohumil Schweigstill: Potopený zvon; František Eliáš: Hloupý Honza; Ferdinand Tomek: Princezna Včelka; Rudolf Fr. Vojíř: Pohádka k 28. říjnu.
1937 – Jan Patrný: Sokolská láska.
1939 – Otakar Haering: Krakonošův dar.

1941 Sokol zakázán okupační mocí.

1943–1944 pracovalo divadlo po zrušení Sokola pod záštitou dorostového odboru Okresní péče o mládež – jako LS Matěj Kopecký, vedoucí Václav Srnec.
Za dvouleté období činnosti souboru v okupaci bylo podle záznamů tajemníka dorostového odboru Okresní péče o mládež Jiřího Barvíře nastudováno 32 her, které byly hrány 55x pro mládež a 4x pro dospělé. Přesný seznam her se však nezachoval.

1945 po válce činnost Sokola obnovena,
vzestup činnosti díky mobilním maňáskům, též marionety.
1946 vybudováno stálé jeviště v malém sále sokolovny.
1946 – Kamil Horák: Punťa maří sabotáž.
1946 – Jan Karafiát: Broučci, režie J. Hlávka, návrh scény Miroslav Váša a Václav Koleš, loutky vyřezal Jan Votoček .

1947 – pod vedením Václava Srnce uspořádány vzpomínkové oslavy při příležitosti 100. výročí úmrtí Matěje Kopeckého. Uvedena hra L. Nováka Matěj Kopecký, režie Rudolf Tomší. Proběhl zde IX. Sjezd českých loutkářů (Loutkářského soustředění).
Uvedeno celkem 38 představení.
1947 – J. Zeman: Do Prahy za prezidentem; F. Čech: Jak princ Drnda o nevěstu přišel; Kamil Horák: Punťa maří sabotáž; Vojtěch Cinybulk: Strašidlo s kozou; Turecká pomezí – z her Matěje Kopeckého upravil Otto Rödl;
K. Dewetter a Otto Rödl: Drahokam z hvězd, režie Josef Hlávka, výprava Miroslav Váša, loutky Jan Voborník.
Vojtěch Cinybulk: Kašpárek a strašák Nebojsa; Vojtěch Cinybulk: Loupežnická kaše; Vojtěch Cinybulk: Zmýlená platí; M. Štulíková: Šetříme na slet; F. Čech: Štědrý večer.

1948 – Vojtěch Cinybulk: Kašpárkův hlídací ústav; Bohumil Schweigstill: Ošizená smrt; Vojtěch Cinybulk: Kašpárek rybaří; Kamil Horák (pseud. František Němec): Papírová komedie; K. Horák: Pepík loupežníkem; B. Schweigstill: Skřítkové ze stříbrné hory; B. Schweigstill: Šípková Růženka; Jiří Klas: Oklamaný hastrman; Jar. Rudolf: Pohádka o našem Honzovi; Josef Žemla: Ponocný a strašidlo; Vojtěch Cinybulk: Strašidlo s kozou; František Čech: Kašpárek vždy vítězí; B. Schweigstill: Kašpárkova komedie s drakem; B. Schweigstill: Kuba Všechnosněd; Grigorij J. Gradov: Směšná práce; Ota Dubský (Olga Srbová?) (překlad ze starofrancouštiny): Fraška o kádi; Karel Baroch: Vodnice, aktovka; Kamil Horák (Fr. Němec): Babka Chňapka má smůlu; František Čech: Kašpárkův první krok do života; E. Skálová: Proč chodí Mikuláš s čertem; Jan Malík: Kašpárkova koleda.

1949 uvedli 35 představení doma, 6 na zájezdech.
Například: František Čech: Buchlovský kámen; O. Červený: Hanička a baba Jaga; Ferdinand Tomek: Princezna Včelka; Ludmila Tesařová: Vodníkova Hanička; Josef Drozd: Kovář a smrt; Bedřich Karásek: Kašpárek v týnském pekle; Otakar Šeller: Raketou na měsíc; Josef Kotek: Pohádka lesa; Bedřich Karásek: Z lásky k mamince; K. Horák: Pepík loupežníkem; Vojtěch Cinybulk: Zmýlená platí; K. Horák: Baba Chňapka má smůlu; Rudolf Kučera: Červený kvíteček; František Čech: Pivoňka králem; Jaroslav Průcha: Kašpárek dvorním lékařem; Fr. Čech: Vánoční sen; Fr. Čech: Kašpárek straší; F. Zedník: Přepadení v lese.

1950 v únoru – Matěj Kopecký: Oldřich a Božena aneb Posvícení v Hudlicích. Hráno v sokolovně.
Na plakátu k představení Oldřich a Božena uveden název Loutková scéna Matěj Kopecký – loutkářský odbor Tělocvičné jednoty Sokol v Týně nad Vltavou.
1950 v dubnu – Franz von Pocci: Tři přání. Hráno v přísálí sokolovny.

1950 bylo loutkové divadlo převzato Osvětovou besedou, od 1954 pak Okresním domem osvěty a po 1960 po územní reorganizaci opět Osvětovou besedou.
Dále viz Loutkářský soubor Matěje Kopeckého.
 
  Bibliografie:
DUBSKÁ, Alice: Informace pro MČAD. Rkp. 2000.

F. N.: Novákův Matěj Kopecký ve vltavskotýnském podání, Loutková scéna 4, 1947–48, s. 10.

KUNA, L.: Vltavotýnský Zindulák Pošvejc. L 1931, č. 7.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s. 580–582.

SEZNAM LD Sokola, 1929–1930. Rkp. 9 s. SÚA: Sokol, ka 183. Kopie kART.

SRNEC, Václav: 70 let loutkového divadla v Týně nad Vltavou. Účelový náklad 1980.

ZAVŘELOVÁ, Marta: Jihočeské loutkové amatérské divadlo. České Budějovice, Jihočeské muzeum 1982, s. 3. kART.


Zprávy Loutkářského soustředění 1943; 1944, č. 4, s. 1; č. 12, s. 2; 1949, č. z 1. 9., s. 7; 1950, č. 6, s. 3.
 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Organizace

 
 

Související Bibliografie

 
 

Související Obrázky

Týn nad Vltavou, Sokol, Oldřich a Božena – plakát, 1950
Týn nad Vltavou, Sokol, Pan Johanes – plakát, 1921
Týn nad Vltavou, Sokol, sokolovna, 1925
Týn nad Vltavou, Sokol, Tři přání – plakát, 1950


 
 

Mapa působení souboru - Sokol, LD

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
 
Týn nad Vltavou, Sokol, sokolovna, 1925
Týn nad Vltavou, Sokol, Oldřich a Božena – plakát, 1950
Týn nad Vltavou, Sokol, Pan Johanes – plakát, 1921
Týn nad Vltavou, Sokol, Tři přání – plakát, 1950