Soubory: r Tyl, Dramatické sdružení - Studio

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1907
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1949
Působení: 190x, 191x, 192x, 193x, 194x

Dramatické sdružení Tyl

1907 nespokojenost s činností Jednoty divadelních ochotníků Klicpera vedla některé jeho členy k ustavení nového spolku. "Dne 26. září (1907) sešlo se v Živnostensko-čtenářské jednotě 18 členů našich a pod vedením p. Paula založilo nový spolek, což bylo zjevem rozhodně politování hodným v zájmu kázně ochotnické. Rozervanost tehdejšího politického života měla nemalý vliv na neblahé toto dílo. Tak vznikla druhá ochotnická scéna. Nastaly novinářské boje, jež ochotnickému soužití, umění a chuti k práci nesloužily a otravovaly život. Předsedou a ředitelem sdružení zvolen Karel Paul, místopředsedou Melichar, pokladníkem Šulc, jednatelem Gustav Dvořák, výbory Beránek, Skrovný a Forman."
Tolman, J.V.: Padesát let ochotnické Musy v Hradci Králové (1868-1918), Hradec Králové, JDO Klicpera 1918, s. 99.
Tento nový ochotnický spolek si dal jméno Tyl a s nemalými úspěchy vyvíjel na scéně Klicperova divadla dobrou divadelní činnost.

Spolek vedl režisér Karel Paul. "Karel Paul byl městských kancelářským úředníkem, byl nadaným ochotníkem realistického ražení, což jej při jeho hlasovém fondu a velmi sympatickém zjevu postavilo záhy do předních řad výkonných ochotníků". K. Křepelka: Historie ochotnického divadla.
Zakládajícími členy byli Karel Paul a Růžena Paulová, jeho manželka, Gustav Dvořák (kancelářský úředník) a manželka Eliška Dvořáková, Hermina Rajšlová (manželka hodináře), Josef Huňáček (krejčovský pomocník), Jan Huňáček (úředník), Jaroslav Procházka (hudební nástrojařský dělník), M. Novohradská (dcera učitele), Otakar Šulc (kancelářský úředník), Bohdan Melichar (knihkupec). Václav Skrovný (řezbářský dělník), F. Forman (brašnářský dělník) a jeho manželka M. Formanová, M. Němečková (učitelka ručních prací), Eduard Soudil (umělecký řezbář), M. Švarcová (soukromnice) a Josef Beránek (holičský pomocník).

Přestože se jednalo o nový soubor, jeho základ tvořili hradečtí ochotníci vycházející z tradice V. K. Klicpery a uplatňovali svá práva, zejména pokud se týkalo používání městského Klicperova divadla, což jim bylo městským zastupitelstvem od počátku až do konce působnosti přiznáno. Soubor hrál pod záštitou Ústřední Matice školské.
Ve spolku vládlo přátelské ovzduší, výběr repertoáru byl v rukou režiséra Karla Pula a jeho manželky, neb ostatní členové o režijní práci nejevili zájem. Při výběru herců dával Karel Paul přednost dělníkům a drobným živnostníkům a činnost orientoval na širokou veřejnost. Jeho posláním mj. bylo podchycovat nadané ochotnické herce.

1907 na zahájení spolek uvedl ve dvou večerech 4 aktovky Ladislava Stroupežnického: Paní mincmistrová, Zvíkovský rarášek, Sirotčí peníze a V panském čeledníku, a dal tak najevo, že osou jeho repertoáru se stanou české divadelní hry. Spolek v té době ještě neměl schváleny stanovy, proto se první večer hrálo pod firmou výboru Obecné kuchyně a druhý večer pod jménem Ústřední Matice školské. Oba večery měly slavnostní ráz, dramatické sdružení Tyl se dobře uvedlo a obliba u publika rostla.
1907 Gabriela Preissová: Gazdina roba, r. Karel Paul.

1908 A. P. Čechov: Tři sestry; Karel Želenský: Tažní ptáci; František Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl; Alois Jirásek: Samota; G. Esmann: Starý domov; Karel Horký: Vodopád Giesbech; Karel Horký: Srážka vlaků, Ladislav Stroupežnický: V panském čeledníku.

1908 21.2. místodržitelství schválilo stanovy Dramatického sdružení Tyl, do té doby sdružení vystupovalo pod hlavičkou Obecní kuchyně a Ústřední Matice školské
.
Existenci Dramatického sdružení Tyl dlouhodobě ztěžovaly konkurenční vztahy s Jednotou divadelních ochotníků Klicpera.

1909 B. Rezek: Svatba revisorova; Abigail Horáková: Jarní vody; E. Treval: Válka bohů; Julius Rosen: Malí velikáni; Jaroslav Vrchlický: Godiva; Božena Viková-Kunětická: Dospělé děti, režie K. Paul - výraz snahy divadla "přinést novinku Národního divadla v Praze. V hlavních rolích Dyxová, Formánková, Vavřincová, Dvořák, Paul." Rozporuplné ohlasy na představení se však staly předmětem sporu mezi hradeckým ochotnictvem (zvl. mezi spolky Tyl a Klicpera), projevovaným zejména v tisku.; Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška; Jarmil M. Šerý: Sen na popeleční středu; N. V. Gogol: Ženitba.

1910 Gustav von Moser: Válka v míru; Hermann Sudermann: Čest; Max Leonier: Vojáci; M. A. Šimáček: Jiný vzduch.

1911 B. Björnson: Když réva znova kvete; Franz von Schönthan: Hloupý kousek; K. M. Čapek: Begův samokres; Viktor Krylov: Komu je na světě veselo; společně s akademickým spolkem Dobroslav k oslavě Jiráskových narozenin - Alois Jirásek: Kolébka, nastudoval Karel Paul; E. Hildebrand: Mušketýrova první láska; 19. 11. F. V. Jeřábek: Služebník svého pána; Josef Skružný: Žabec.

1912 3. 3. A. P. Čechov: Strýček Váňa, režie Karel Paul; 24. 3. Beatrice Dovská: Zlaté časy, veselohra, přel. K. Mašek, režie K. Paul; František Schöntan: Dva šťastné dny; 22. 9. Josef Skružný: Venouš Dolejš, příhody malého nezvedence, režie K. Paul.

1913 Gerhart Hauptman: Potopený zvon; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; J. F. Čečetka: Sluníčko; Josef Štolba: Staré hříchy; Jaroslav Vrchlický: Smír Tantalův s ojedinělou realizací dvojitého shakespearovského jeviště na ochotnické scéně - inspirace Štapferovou výpravou Hippodamie v ND 1911; F. A. Šubert: Žně; František Schöntan: Únos Sabinek; V. Krejčí: Půlnoc; K. A. Gölner: Sněženka.

1914 Josef Štolba: Závěť; Gustav Moser: Naše roztomilá Baruška; Josef Cisler: Vojáci, vojáci!; G. B. Shaw: Pygmalion; Viktor Krylov: Divoška.

Před 1. světovou válkou též uvádění ruské dramatiky a světových novinek (G. B. Shaw). Soubor Tyl si repertoárem a kvalitou inscenací vydobyl přední místo v hradeckém kulturním životě.

1915 Michal Balucki: Těžké ryby; A. Abrahamovič: Setník z Bosny; Hermann Sudermann: Skryté štěstí; Hermann Bahr: Pavouk; J. M. Barrie: Pan profesor se zamiloval, r. Karel Paul; F. Schöntan: Zlatá Eva.
Soubor činnost ukončil, aby nemusel zařazovat představení ve prospěch válečných účelů a na oslavu členů habsburské monarchie, jak úřady nařizovaly.
První další představení se uskutečnilo až v červenci 1918 z iniciativy bývalého člena spolku a již profesionálního herce Ferdinanda Merhauta -
1918 František Xaver Svoboda: Poupě a Stanislav Przybyszewski: Pro štěstí; Artur Schnitzler: Milkování, r. R. R. Matějovič j.h.

1919 ze zdravotních důvodů ukončil svou činnost dosavadní předseda spolku a režisér Karel Paul. Jeho poslední režií byla inscenace Adolf Šubert: Žně, uvedená k oslavám 1. máje; Alois Jirásek: Jan Hus, r. Gustav Dvořák.
Po odchodu Karla Paula převzal režii i vedení spolku Gustav Dvořák. V té době byla tato funkce nad jeho síly, spolek Tyl průběžně zápasil s nedostatkem finančních prostředků. S pomocí Václava Červeného, vnuka zakladatele hradecké továrny na hudební nástroje, který přijal funkci jednatele, a s pomocí celého souboru začala práce na obnovení činnosti spolku.

1920/21 Tyl uvedl v rozmezí tří měsíců 7 premiér (vše v režii Gustava Dvořáka), aby neutěšenou finanční situaci vylepšil, což se podařilo jen částečně.
1920 19. 9. Viktor Krylov: Divoška - divadlo bylo uvedené v Jiráskových sadech, hradeckou veřejností bylo přijato nadšeně; 14. 11. Ludwig Fulda: Sen ho vyléčil, veselohra; Gerhart Hauptmann: Hanička; James Matthew Barrie: Pan profesor se zamiloval; Alois Jirásek: Lucerna; Franz Arnold: Bytová nouze (Toníku, zabrzdi!); Karel Engelmüller: Jak táhla mračna; Otakar Hanuš: Napoleon.

1921 režie představení Gustav Dvořák - Josef Štolba: Zločin v horské boudě; G. Ferrere: V předvečer války; Karel Scheinpflug: Mrak; účast na cyklu předsjezdových představení v Praze s představením hry Jaroslava Hilberta: Vina, za něž získal diplom; Rudolf Krupička: Velký styl; Otto Schmidt: Flachsmann vychovatel; Fráňa Šrámek: Léto, Veselice; Alois Jirásek: Pan Johanes, Samota, Kolébka, Vojnarka; Eugen Heltai: Danešovic děvčata; Edmond Rostand: Romantikové; Hermann Bahr: Děti.

1922 Veškerá zodpovědnost za činnost souboru ležela na Gustavu Dvořákovi, proto pro něj bylo vysvobozením, když se přihlásil do souboru nový člen Bohumil Preininger, herec z povolání ve významné společnosti Burdově, kterou opustil ze zdravotních důvodů. Byl zkušeným hercem, ale vyznal se i v administrativě. "Pro soubor nastala zlatá doba, i když k různým šarvátkám uvnitř souboru také docházelo. Ty jsou ale solí hereckého života." K. Křepelka: Historie ochotnického divadla

V následujících letech se o režii dělili především Gustav Dvořák a Bohumil Preininger a jednalo se o vesměs úspěšné inscenace.
Režírovali také i Karel Machek, J. Burda, F. Valášek, M. Nový, B. Lachmann, M. Jelínek

Karel Želenský: Ve strážním domku; Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou; Romain Rolland: Vlci; Michal Balucki: Těžké ryby; František Xaver Svoboda: Čekanky,; Eduard Rada: Vrah (Bestia triumfans); Jaroslav Vrchlický: Soud lásky.

1923 Henri Nathausen, překlad K. Dušek: Průlom; Fráňa Šrámek: Plačící satyr; Bilhand, Benneguin: Milostpánova komorná; Jiří Balda: Neodolatelná Olga; Fráňa Šrámek: Léto; Karel Fořt: Sibiročka; František Ferdinand Šamberk: Palckého třída 27; William Shakespeare: Sen noci svatojánské.

1924 F. F. Šamberk: Jedenácté přikázán; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; Osip Isidorovič Dymov: Paní Ňu; M. A. Šimáček: Jiný vzduch; Karel Horký: Baťoch; Ignát Hermann: Vdavky Nanynky Kulichovy; Růžena Jesenská: Devátá louka; Paul Gavault: Secesní manželství slečny Jaqueliny.

1925 Carlo Goldoni: Mirandolina; Karel Želenský: Malý lord; H. Ibsen: Peer Gynt; Fráňa Šrámek: Soud; Božena Viková-Kunětická: Přítěž; Jaroslav Hilbert: Druhý břeh; Ladislav Stroupežnický: Pan Měsíček - obchodník; F. F. Šamberk: Kulatý svět; Paul Gerardi: Milování; Karel Horký: Baťoch; Georges de Porto-Riche: Zamilovaná; J. K. Tyl: Mistr Jan Hus; F. F. Šamberk: Podskalák; Régis Gignoux: Nezralé ovoce.

1926 Ferenc Herczeg: Modrá liška; Jan Bartoš: Nabídnutí k sňatku; Ladislav Novák: Bengle; Roberto Bracco: Lidská vášeň; Louis Verneuil: Sestřenka z Varšavy; N. V. Gogol: Revisor; F. E. Herve: Mamselle Nitouche; Matinée; Petr Fingal: Byl první máj; Josef Štolba: Vodní družstvo, r. B. Preininger; J. K. Tyl: Jiříkovo vidění; J. K. Tyl: Strakonický dudák; F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl; Rudolf Zoulek: Salcamt; P. Geraldi: Robert a Maryana; V. Vrána: Praha v Roztokách.

1927 Fráňa Šrámek: Léto; Vilém Neubauer: Sextánka; Richard Branald: Šofér; Pavel Rob: Zahrádka rozkoší; Hradecká revue Co chcete víc?, r. B. Preininger; Jindřich Veselovský: Šoférovy trampoty; Josef Kubík: Bílý lev ("Na Seině a na Vltavě"); Oscar Blumenthal: U bílého koníčka; Ignát Herrmann: U snědeného krámu.

1928 Pavel Rob: Krystóbal Kolón; Vilém Neubauer: Sextánka, r. B. Preininger; Jindřich Veselovský: Šoférovy trampoty, r. Gustav Dvořák, Ignát Hermann: U snědeného krámu; F. A. Šubert: Láska Rafaelova; J. Kohout, B. Kubálek, Máme ji!.

1929 Karel Čapek: Lásky hra osudná; J. B. Barrie: Maminka; F. A. Šubert: Láska Rafaelova; Gustav Dvořák: Na pomoc Praze; Pavel Rob: Monument; Rudolf Mařík: To je páni z trampování, r. Milek Jelínek; J. M. Barrie: Konec cesty; Jak Kašpárek stal se knížetem, Karel Piskoř: Radostná událost; Rudolf Mařík: Když služebnictvo stávkuje; Richard Havelka: Újezdské kasárny, r. M. Jelínek.

1930 Vilém Werner: Srdce na uzdě; Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka, úprava a režie G. Dvořák; Richard Havelka: Újezdské kasárny, r. Milek Jelínek; Chlapec pro všecko; Růžena Jesenská: Lhostejný člověk, r. G. Dvořák; Johann Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus.

1931 Alfréd Savoir: Kateřina Veliká; Jaroslav Hilbert: Třidič štěrku; Julius Zeyer: Radúz a Mahulena; Marie Slavíková: Bílý slon; Arnold Bach: Stydlivý don Juan; Bernard Buchbinder: On a jeho sestra; František Langer: Andělé mezi námi; Vilém Werner: Todo je outsider (Člověk pod koly).

1932 František Langer: Andělé mezi námi, r. Gustav Dvořák; Ignát Herrmann: Tchán Kondelík a zeť Vejvara; Bedřich Vrbský: Snadno a rychle; J. K. Tyl: Jiříkovo vidění; Edmond Konrád: Kvočna; Alois Schlauf: Todo je outsider; J. Verve: Cesta kolem světa za 80 hodin, úprava a režie G. Dvořák; J. M. Barrie: V tiché uličce; Miroslav Babka: Za hokynářským krámem.

1933 Jaroslav Hilbert: Druhý břeh; Vilém Speyer: Plášť, klobouk, rukavička; Carlo Goldoni: Zpívající Benátky; N. V. Gogol: Ženitba; Karel Fořt: Kráska ze Šumavy, r. Schlaf-Hradecký; Jaroslav Tumlíř: Pan Paďour mezi trampy, r. Schlaf-Hradecký; Jelínek, Kubálek: Hradečáci hurá z města; J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, r. G. Dvořák; Emil Synek: Výdělečné ženy; Kamil Holý: S.O.S.; Opluštil, Konvalinka: Pan Datel na semaforu.

1934 Karel Fořt: Hubička pro štěstí; Emil Artur Longen: C. k. polní maršálek.

1933-1935 V souboru došlo ke krizi. Příčinou byla hlavně snaha mladých členů souboru hrát velmi pochybné zpěvohry, které neměly velký úspěch a způsobily i finanční potíže souboru. Nedostatek peněz zavinil na jistou dobu i stagnaci souboru. V důsledku divadelní krize a enormního zvýšení poplatků za propůjčení Městského Klicperova divadla, založilo Dramatické sdružení Tyl v pavilonu Jiráskových sadů Tylovo městské divadlo.

1935-1939 byly na této scéně hrány pohádky pro děti, začíná činnost Dětské scény.

1935 Jak Kašpárek se Šmidrou napálili čarodějnici,

1936 Jak Kašpárek bez žertu namlel bábě i čertu; Kašpárek se smíchem třese neb našel dva Šmidry v lese; Princezna se zlatou hvězdou na čele; Kašpárek a Bystrozraký, Široký a Dlouhý taky; Kam se hrabe na Kašpárka stará bába hastrmanka; Jak Kašpárek Blanické rytíře ze sna probudil; Jak Kašpárek panu králi přivedl princeznu z dáli; Kašpárek jako Sherlock Holmes a Šmidra jako pomocník, Kašpárek a vládce Vzdorohlav; Kašpárek a tři mušketýři.

1937 Kašpárek na roztrhání; Antonín Santner: Jak Kašpárek ferina vyhnal čerta ze mlýna; Kašpárek čarodějem; Kašpárek hrdina veliký obelstí snadno dva vodníky; Jak Kašpárek braši na vršíčku straší; Kašpárek v Kocourkově; Kašpárek a Švanda dudák; Kašpárek vítězem nad čarodějem; Kašpárek v Hadím království; Kašpárek ponocným; Pohádka o vánočním stromku; Kašpárek světem chodil hrad od duchů vysvobodil.

1938 A. Santner: Jak Kašpárek se Šmidrou přemohli obra Lidožrouta; Antonín Santner: Kašpárek a Šmidra mezi indiány; A. Santner: Jak Kašpárek v jedné vesnici se sousedy honil opici (Kašpárek v zajetí orangutana); Antonín Kozel: Jak Kašpárek zmařil pikle kouzelníka Perpentykle; Joe Bernardski: Jak Kašpárek maličký přemoh kouzlo sudičky, r. J. Havlík; Jaroslav Průcha: Kašpárek v nešťastném království; Antonín Santner: Kašpárek a Šmidra v čarovné zahradě (Kouzelná jablíčka čarodějky Brikule); J. Červený: Kašpárek u chudého krále; Jak krejčí Kašpárkem smejčí; Kašpárek vzal Šmidru strýčka až do Číny pro slavíčka; Kašpárek a kocour Felix; Kašpárek se Šmidrou v hluchém království.

1939 Karel Balák: Jak Kašpárek strašil Kubu; Darka Hajská: Jak pan mlynář jednou z rána s Káčou chytil hastrmana; Jaroslav Demut: Kašpárek a medvěd jeho kamarád, r. J. Havlík; Kašpárek a mistr švec kouzelníka zmařil věc, J. F. Chlebec: Dobrý voják Kašpárek.

1938/39 Cyklus her pro malé diváky, uvedený v letech 1938-1939 měl nevšední ohlas. Jeho pokračování zamezilo zabrání rotundy německými vojáky.

Vedle toho byly uvedeny i hry pro dospělé: ´
1935 G. Dvořák: Duchem a mečem, Ignát Herrmann: Vdavky Nanynky Kulichovy.

1936 Jan Pakosta: Láska za 400 korun, Franz Arnold a Ernst Bach: Španělská muška; Miroslav Ruthe: Zamilovaní přátelé, Bedřich Vrbský: Lanař Rajtura.

1937 Václav Bárta, M. Jelínek: Zelená krev.

1938 Karel Piskoř: Mnich a baletka.

1939 Fantomy Klicperova divadla. scénář a režie Gustav Dvořák; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; Franz Arnold a Ernst Bach: Španělská muška, r. Zdeněk Jelínek.

1940 Kytice z Erbenovy poesie, Ralf Benetzky: Král s deštníkem. Hold umění a tvůrcům (Čelakovský, Mácha, Dyk), Jaroslav Kvapil: Oblaka.

1941-42 V době největšího národního útlaku nastudovalo Dramatické sdružení Tyl cyklus her "Po cestách českého divadla", zachycující vývoj české dramatiky od středověku do současnosti. Na scénu byly uvedeny české středověké hry (např. Hry tří Marií, Mastičkář), hry z doby obrození a vývojově česká dramatická tvorba až po dobu současnou, autoři: V. K. Klicpera; J. K. Tyl; Kolár, Vítězslav Hálek, Jaroslav Vrchlický, Alois Jirásek, Jaroslav Hilbert, Viktor Dyk, Ladislav Stroupežnický aj. Režie Fr. Paul. Cyklus byl poznamenán cenzurními zásahy, které mj. znemožnily uvést Tylovy Kutnohorské havíře a hry Karla Čapka. Přesto byl jeho význam za okupace obrovský, stejně jako ohlas mezi diváky.

1941 J. Černý: Tři Marie; Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk; Mastičkář; J. K. Tyl: Pražský flamendr; Emanuel Bozděch: Generál bez vojska; Ladislav Stroupežnický: Na valdštejnské šachtě; Jaroslav Vrchlický: Soud lásky, účast na Klicperově Chlumci, účast na Tylově Kutné Hoře; F. F. Šamberk: Palackého třída 27, Viktor Dyk: Smuteční hostina; Viktor Dyk: Premiéra; Božena Němcová: Román lásky a cti; Mrštíkové: Maryša; Viktor Dyk: Veliký mág; Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou.

1942 Alois Jirásek: Vojnarka; Gustav Dvořák: Episoda velkých; Zikmund Winter: Rozina sebranec; Jaroslav Hilbert: Třídič štěrku; Jaroslav Vrchlický: Pomsta Catulova; Dalibor Faltis: Veronika, účast na Cyklus ochotnických her - září, Třebeš 1943.

1943 František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; Frank Tetauer: Úsměvy a kordy; Jan Drda: Jakož i my odpouštíme; Jiří Král: Zpěvy staré Číny; Svatopluk Kadlec: Žena nejsou housle, r. Milada Němečková; Vilma Sokolová: Pohádka o zlatém klíči a živé vodě; Karel R. Krpata: Poslední výstup, r. M. Jelínek.

1944 předsedou Arnošt Klimeš, Gustav Dvořák: Episoda velkých, r. autor
1944Josef Štolba: Na letním bytě; František Xaver Svoboda: Na boušínské samotě; Jarmila Skorkovská: Opičák Fuk.
.
1940-1945 Za německé okupace ve spolku vyrůstali Josef Bek (1918-1995, herec Městských divadel pražských, představitel optimistických hrdinů českého filmu 50. let 20. století), Jiří Šotola (1924-1989, básník, prozaik, dramatik a překladatel, autor her Antiorfeus, Možná je na střeše kůň), Ota Sklenčka (1919-1993, herec Realistického divadla, Divadla na Vinohradech, Městských divadel pražských, role ve filmech a v televizi), Věra Kubánková (*1924-2016, herečka Realistického divadla, Divadla Za branou, Vinohradského divadla). Jiří Morávek (1924-1990, akad. malíř).
Kolem Josefa Beka a Jiřího Šotoly vznikl Kolektiv mladých divadelníků (Studio) Dramatického sdružení Tyl, který se pokusil o prosazení moderních inscenačních postupů.
„Příchod do Tyla pro mne znamenal poznání, že divadlo má svůj pevný řád, své neporušitelné zákony. Až dosud jsem hrál s mladickým elánem, a buď to vyšlo, nebo to nevyšlo.“ (Josef Bek, AS 1985, č. 10, s. 18).

Na podzim roku 1944 byla okupanty zakázána veškerá divadelní činnost. Teprve po osvobození mohl soubor pokračovat v činnosti, ale jak se později ukázalo, ne na dlouho.
Klicperovo divadlo se stalo stálou scénou Krajského oblastního divadla (dnes Klicperovo divadlo), které zabralo nejen celou budovu ale i inventář. Získání pravidelných termínů pro zkoušky a představení se stalo pro ochotnické spolky nemožné.

1946 N. V. Gogol: Revisor, Sofokles: Elektra; Josef Štolba: Na letním bytě, Carlo Goldoni: Vějíř, Josef Štolba: Peníze.
Tím éra Dramatického sdružení Tyl po 40 letech skončila.

1948 Tyl se s Klicperou opět spojil.
1948 V. K. Klicpera, Gustav Dvořák: Starohradecká idyla, V. K. Klicpera: Nová potopa světa, r. Gustav Dvořák.
1949 Josef Smutný: Kouzelný koberec.

Bibliografie:
CÍSAŘ, Jan: Z druhého břehu. Amatérská scéna 2014, č. 4, str. 4-5.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac, Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, obr. s. 88: Dekorace k Vrchlického a Fibichovu melodramatu Smír Tantalův. Sdružení Tyl Hradec Králové, 1913;

VE SLUŽBÁCH Thalie II, kap. Tomu věnec budiž dán, Gustav Dvořák, Hradec Králové. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ, str. 66 -67, s.197.

Divadlo 1909, č. 17, s. 432.
Divadlo roč. 11, 1912-1913, příl 1, s. 8.

Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 2, listopad 1911, s. 26; č. 4, 5. 12., s. 50; č. 10, 5. 3. 1912, s. 123.

Jeviště, divadelní týdeník, roč. I., 25. 11. 1920, č. 47, s. 540.
Jeviště 1921, č . 23, s. 368.

České divadlo 1940, č. 4, s. 70, 72.
Za oponou 1940, č. 1, s. 6.

Archivy:
Hradec Králové, Státní okresní archiv:
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Z pamětí G. Dvořáka, i. č. 1
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Kniha plakátů, i. č. 2
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Divadelní oznámení, i. č. 3
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Spolkový řád, 1921, ka 1, i. č. 4
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Seznam členů, 1930 - 1944, ka 1, i. č. 6
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Spolkový inventář, ka 1, i. č. 8
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Dar, ka 1, i. č. 9
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Příjmy z představení, ka 1, i. č. 10
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Repertoár, ka 1, i. č. 11
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Dětská představení, ka 1, i. č. 12
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Plakáty, ka 1, i. č. 13
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Korespondence , ka 2, i.č.15
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Novinové výstřižky, ka 2, i.č.16
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Korespondence, ka 3, i.č. 18
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Fota z představení, ka 3, i.č . 21
Dramatické sdružení Tyl Hradec Králové, Knihy příjmů a výdajů, ka 3, i.č. 22
Jednota divadelních ochotníků Klicpera Hradec Králové, Plakáty a výstřižky, 1919 - 1923, kn 12
Hradec Králové, Klicpera, Kniha plakátů a výstřižků, kn.15
Hradec Králové, Klicpera, Fotoalbum, Fotografie, Ka 4
Kukleny, Tyl, Plakáty, ka 2

Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3293, sg 30/184/38/1908, Dramatické sdružení Tyl.
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 425/51/1943, Dramatické sdružení Tyl.

Státní okresní archiv Hradec Králové:
Dramatické sdružení Tyl, Hradec Králové, 1907-1948. Ev. č. pomůcky 112.

Mapa působení souboru - r Tyl, Dramatické sdružení - Studio

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.