Soubory: Sokol, LD

 
 

Související Geografické celky

 
  Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1904
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1949
Působení: 190x, 191x, 192x, 193x, ,194x
 
  1904–28.2.1949 Loutkářský odbor Sokola Valašské Meziříčí, pokračovatelem je soubor Pimprlata..

1902 první dochovaná zpráva o loutkovém divadle ve valašskomeziříčském Sokole - v rámci veřejného cvičení sehráli v režii H. Weisshemmera hru Matěje Kopeckého Turecké pomezí.
V almanachu Sokola z roku 1934 se uvádí, že hráli loutkové divadlo ojediněle od roku 1904.
To již měl Sokol vlastní loutkové divadlo, které vybudoval Alois Haas, fotografie LD se zachovala.
Divadlo přečkalo i požár sokolovny v roce 1909, protože bylo uloženo ve skladě na dvoře a loutky ve skříních na chodbě od nálevny, ale potom se s ním už stejně nehrálo, a tak bylo prodáno do Štramberku.
1929, koncem roku, zapůjčil odborný učitel Dubský z Krásna meziříčské sokolské jednotě své divadlo s marionetami 40 cm vysokými a hrálo se s ním LD v sále sokolovny před jevištěm sokolských ochotníků.
1931 si Sokolové založili loutkářský odbor a rozhodli pořídit si své vlastní loutkové divadlo.
Do jeho budování se pustili zejména pánové Kašlík a Dubský, a přestože Dubský odešel v roce 1930 do Zlína, podařilo se Miloši Kašlíkovi divadlo dokončit a již
28. října 1931 se hrála na novém sokolském loutkovém jevišti první hra, Schmoranzův Začarovaný les.
Kašlík pro divadlo vyrobil marionety 58 cm veliké a hrálo se s nimi i v roce 1932 a 1933, i když ne tak často, jak si loutkáři plánovali. Problém byl v tom, že museli svoje divadlo ve velkém sále neustále stavět s bourat, což přivedlo Kašlíka k myšlence upravit sousední malý sál tak, aby v něm vznikla stálá loutková scéna. Povedlo se,
4. 3. 1934 se zde poprvé hrála hra Matěje Kopeckého Pan Franc ze zámku.
Podmínky sokolských loutkářů se sice zlepšily, ale 21. lednem 1935 končí zápisy o činnosti loutkářského souboru a pak se musíme spokojit se zápisy jednoty, které o loutkovém divadle nepodávají dobré zprávy:
V dubnu 1937 bylo uvažováno o tom najít někoho, kdo by si vzal LD na starost, což ale asi nevyšlo, neboť zápis z února 1938 opět hovoří o příčinách odmlčení loutkového divadla.

1940 slíbili loutkáři odehrát Sirotka v Radhošti a František Demel ve své práci Valašské Meziříčí ve spárech hákového kříže uvádí, že od 1. ledna 1941 byl sice ostravským Oberlandrátem zastaven divadelní provoz, ale že se do dubna ještě hrály tři loutkové hry, povolené v roce 1940.
Z toho vyplývá, že se v letech 1935–1941 občas loutkové divadlo v sokolovně hrálo a dle povolovacího spisu se nakonec hrál i ten Sirotek v Radhošti.
Když sokolovnu zabrali Němci, odnesl Miloš Kašlík nejcennější loutky domů, a tím je vlastně zachránil, neboť to, co v sokolovně zůstalo, bylo po válce zničeno, částečně lidmi a částečně balvanem, který na sokolovnu spadl, když Němci při ústupu vyhodili do vzduch železniční most.

1945, když se Sokolové po válce do sokolovny vrátili, postupně obnovili také loutkové divadlo.
11. 9. 1946 byl ustaven nový loutkářský odbor a o čtyři dny později se hrálo loutkové Koření z černého trhu a 6. října další pohádka Kovář Honza a čert.
Jenže to bylo zhruba na rok zase vše, neboť do divadelního sálku pršelo a muselo se opravovat. Po opravě se mělo hrát už k Mikuláši
1947 Váňovo dobrodružství, ale oprava se poněkud protáhla a tak se hrála až
22. února 1948 pohádka Květy Jírové Švec a čert. Pak se ještě 7. března 1949 hrála hra Bavlnka a Rorejs.

Tím poválečné zápisy divadelního odboru končí, přestože se určitě hrálo přinejmenším až do 28. února 1949, což dokazují doklady o vyúčtování dalších her. Ale pak už všechno jenom chátralo a pouze dva čerty a draka se později podařilo opravit pro loutkové divadlo Dětem, závodního klubu n.p. Tesla.

Pak nastala v sokolském loutkovém divadle dlouhá odmlka, trvající téměř čtyřicet let, než začal hrát současný soubor Pimprlata.
 
  Bibliografie:
DUBSKÁ, Alice: Informace pro MČAD. Rkp. 2000. kART.

FABIÁN, Josef: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. 2005. kART.

FABIÁN, Josef: Otevřená opona aneb Historie valašskomeziříčských divadel. Edice Krásno. Valašské Meziříčí, o. s. Valašské Ahény, 2007. 104 s. 79-83.

FIŠER, Karel: Loutková divadla ve Valašském Meziříčí. Loutkář 1920/21, s. 120.

PAMÁTNÍK sokolského divadla ve Valašském Meziříčí. Valašské Meziříčí 1934, s. 89 a 90. KK

ŠULC, Josef : O loutkovém divadle ve Valašském Meziříčí, rukopis, muzeum Valašské Meziříčí.
 
  Archivy:
Muzeum regionu Valašsko – muzeum Valašské Meziříčí.
 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Organizace

 
 

Související Bibliografie

 
 

Související Obrázky

Proscenium


 
 

Mapa působení souboru - Sokol, LD

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':