Osobnosti: MAREŠ, Prokop, Želeč

Datum narození: 31.7.1945
Místo narození: Tábor
Datum úmrtí: 11.5. 201
Místo úmrtí: Želeč

1950 stál prvně na jevišti v Chýších na Karlovarsku.
1957 podruhé hrál v šesté třídě v Sudoměřicích-Černicích (dnes Sudoměřice u Bechyně) mudrce v Medové pohádce, potom škvora ve Ferdovi Mravencovi a ještě ve dvou hrách.

Po přestěhování do Želče - otcova rodiště - se stal členem mládežnického souboru, hrál v estrádách, s nimiž soubor zajížděl do širokého okolí.
Brzy je začal i režírovat.
1963 v souboru dospělých poprvé vystoupil v roli Šumbala v Našich furiantech, které režíroval František Dřevo.
1968 v Bílé myšce titulní role, opět v režii F. Dřeva (hrálo se po čtyřleté přestávce způsobené havarijním stavem osvětlovacího parku.

1971 došlo k ustavení DrKr při ZV ROH Plemenářského podniku, odbočky v Želči. Vedením byl pověřen Prokop Mareš, který tak po 60 letech navázal na činnost svého děda Jana Mareše, zakladatele a dlouholetého předsedy Čtenářsko-vzdělávacího spolku.
Začal opět estrádami - celovečerními bloky scének, anekdot, písniček, zdramatizovaných drobných skečů, vytvořily tradici pravidelných večerů nazvaných Kavárenské posezení.
Prvním pokusem o celovečerních hru, který se za velkých organizačních potíží rodil 4 roky, byla
1977 premiéra Šamberkova Blázince v prvním poschodí. Členská základna souboru se téměř vyměnila.
1978 Ridley: Půlnoční vlak, první setkání s nároky na soudobé amatérské divadlo na KP venkov. souborů ve Volyni.
Výsledkem bylo každoroční pořádání divadelní školy v Kovářově na Lipenské přehradě.
1979 Hrátky s čertem v režii Prokopa Mareše.
1981 podíl na uspořádání výstavy k 70 letům ochotnického divadla v Želči.
1982 se Prokop Mareš podílel na ustavení okresní organizace SČDO na Táborsku a Divadlo Želeč se staklo jejím prvním souborem, následovala práce na přípravě NP jednoaktových her SČDO - včetně zásadní rekonstrukce kulturního domu.
Do roku 1995 se 4x zásadně podílel na uspořádání NP jednoaktových her SČDO, poslední připravoval už jen se svou rodinou.
1986 k 75. výročí želečského divadla připravil společně s Marcelem Křížem publikaci Divadlo Želeč 1911-1986.
Poslední inscenací soubou, kterou na konci 80. let režijně připravil, byla jeho úprava Klicperova Zlého jelena pod názvem Kdo zastřelil zlého jelena.
" Divadlo jsme hráli do "sametové revoluce". Pak již jen dvě přehlídky jednoaktovek, celkem pět jako tříleté opakování memoriálu Ládi Lhoty, našeho "táty" s nímž jsme prožili mnoho hezkých chvil." (P. Mareš)

K ukončení Marešových organizátorských aktivit přispěly v roce 2000 zdravotní problémy.

Bibliografie:
DIVADLO Želeč 1911–1986, Publikace k pětasedmdesátileté ochotnické činnosti v Želči. ZV ROH Plemenářského podniku Veselí nad Lužnicí, středisko zemědělské výroby Želeč ve spolupráci s MNV Želeč. Text Marcel Kříž a Prokop Mareš. Odpovědný redaktor: Josef Rypáček, s. 27. kART.

GRIMMOVÁ, Michaela: Aby se koníček stal radostí. Rozhovor. Amatérská scéna 1984, č. 4, s. 5.

MAREŠ, Prokop: Informace pro Databázi ČAD. Rkp. březen 2009.