Osobnosti: ŠEFRNA, Karel, Svitavy, LD

 
  Datum narození: 6.9.1939
Místo narození: Boskovice
 
  Karel Šefrna
uznávaný amatérský divadelník a loutkář, zakladatel a vůdčí osobnost soubor „C" Svitavy.
Autor, dramaturg, režisér, výtvarník, herec, muzikant, skladatel a textař, lektor a porotce loutkového a alternativního divadla nejrůznějšího druhu včetně divadla poezie, hudebního divadla pro dospělé i děti a divadla hraného dětmi. Taktéž vynikající zubní lékař, psychoterapeut, vášnivý rybář a lyžař, druhdy i včelař, přítel ridge-backů a saabů, člověk dbající o věci veřejné, kulturně zaměřený komunální politik, výborný společník a dobrý člověk.

Karlův otec pocházel z Mirotic, maminka z Prahy, do Boskovic, kde se Karel narodil, se uchýlili před nacisty a
1946 se rodina přestěhovala do Svitav, kde od té doby žije.
1945-1953 prošel základní školu (od konce 1. třídy už ve Svitavách),
1953-1956 jedenáctiletou střední školu tamtéž a
1956-1961 absolvoval lékařskou fakultu v Brně a stal se zubním lékařem.
1961 se oženil se svou prvou ženou Evou (též členkou budoucího loutkářského souboru C),
1963 se jim narodil syn Karel, (jemuž ovšem odmala říkali Matěj, pod kterýmžto jménem je znám coby vedoucí souboru Cis, absolvent loutkoherectví na DAMU a dnes učitel dramatické výchovy na litomyšlské střední pedagogické škole a protagonista Hudebního divadla Svitavy) a
1967 se narodila dcera Hana (klavíristka a taktéž členka Céčka).
1961-1966 pracoval ve Svitavách, s výjimkou přelomu let
1961-1962, kdy absolvoval půlroční základní vojenskou službu.
1966-1972 byl primářem v Poličce, a po vyloučení z KSČ až do 1979 řadovým lékařem tamtéž.
Od 1979 je zubním lékařem v České Třebové, od 1993 tu má soukromou praxi.
1984 si bere za ženu členku Céčka Blanku Pešovou a
v listopadu 1985 se jim narodila dcera Pavla (později se divadelně uplatnila v úspěšném souboru Dramatické školičky Svitavy Tlupatlapa i jinde).
1990 se stal na dva roky ředitelem Okresního ústavu národního zdraví ve Svitavách a
1990-2006 byl i městským zastupitelem, v kteréžto funkci se zasloužil o vznik řady bohulibých kulturních zařízení jako je Dramatická školička, nově vybudované divadélko Trám nebo multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum Fabrika, přestavěné ze zrušené továrny.

Po mamince zdědil vlohy hudební (výborná klavíristka), ale k loutkovému divadlu ho přivedla na základní škole paní učitelka Hrubá.
1949-1950 hrál v jejím Dětském školním souboru v marionetové agitce o brigádě na seno.
1950 ho Jan Veselý přivedl na jednu sezónu do loutkářského kroužku při domě pionýrů a poté až do 1956 (maturita) do dospělého souboru Jitřenka, který v tu dobu hrál v podstatě repertoár pražského Ústředního loutkového divadla.
Po vysokoškolských studiích, během nichž se Karel věnoval spíše dívkami přitažlivějšímu oboru v tanečním souboru Javorina, se 1961 vrátil do JITŘENKY (přejmenované od 1966 na MALÉ DIVADLO) a účinkoval zde mj. v inscenacích:
1962 Petr a pan Proto - vodič (LCH 1962),
1965 Jak pomohlo kotě Papírové Lhotě - spolurežisér, hudba, herec (LCH 1965),
1966 Odnikud nikam - herec (LCH 1966),
1967 Poklad baby Mračenice - hudba, herec (LCH 1967).

Koncem 1970 po rozpadu (vyobcování z) Jitřenky (tehdy už zvané Malé divadlo) spolu s Janem Veselým, Jiřím Vavřínem, Jaroslavem Stružinským, svou tehdejší ženou Evou a sestrou Annou (tehdy již Přikrylovou) zakládá soubor C, obecně nazývaný CÉČKO, s nímž vytvořil většinu inscenací:
1971 Poklad v kapli - režisér, spoluscénograf, herec; LCH 1971, Scénická žatva Martin 1971,
1972 Nepořádná Alenka - herec,
Kačátko aneb Rádi děláme dobrých skutků - úprava, režie, scénografie, hudba, herec; účast LCH 1972, Scénická žatva Martin 1972, Festival ruských a sovětských her Svitavy 1972),
1973 Ostrov splněných přání - úprava, režie, hudba herec; LCH 1973, 1974, Scénická žatva Martin 1973, host Krakonošův divadelní podzim Vysoké nad Jizerou 1973, Tallin, Estonsko 1978, Mezinárodní loutkářský festival Bourges, Francie 1979,
1974 Mořský car - režie, scénografie; Festival ruských a sovětských her Svitavy 1974,
1975 Zazděná slečna aneb Hrobka dvou milenců - režie, scénografie, hudba, herec; Šrámkův Písek 1975, Čechova Olomouc 1975, LCH 1976,
1976 Poklad baby Mračenice - úprava, hudba; obnovená premiéra,
1977 O pokažené válce - režie, hudba, scénografie herec; LCH 1977,
S drakem není legrace - režie, scénografie, hudba, herec; Šrámkův Písek 1977, Bábkarská Žilina 1977, LCH 1977,
O princezně a dědečkovi, se kterým byla legrace - autor, režie, scénografie, herec; LCH-IVL 1977,
1978 Dvanáct usmívajících se ježibab - úprava, režie, scénografie, hudba, herec; LCH 1978, 1979,
1979 Lesní balada - úprava, herec; doplňkový program - individuální výstupy s loutkou LCH 1979, 1986,
Nevymřeme po přeslici - autor, hudba,
1980 Muzikantské pohádky: Zvoneček a zvon, O smutném kominíčkovi - režie, herec; LCH 1980, (S)hledání 1980,
Šťastný princ - režie, hudba, herec; LCH 1980, (S)hledání 1980,
1981 Obluda aneb Jak to bylo, když začalo pršet - úprava, režie, hudba, herec; Mezinárodní festival Bekecsaba 1981, Bábkarská Žilina 1981, LCH 1981, host Scénické žatvy Martin 1981,
1982 Omlouváme se předem: Kleštěnec z pralesa, Křížová výprava, Myšlenky Kozmy Prutkova, Podhradní poezie - režie, herec; (S)hledání 1981, Bourges, Francie, Porto, Portugalsko, Toledo, Španělsko a Madrid, Španělsko 1982,
1983 Zlatovláska - úprava, režie, scénografie, hudba, herec; (S)hledání 1982, LCH 1983, Dny východočeské kultury ve Walbryzšském vojvodství, Polsko 1985, Inspirace Letohrad 1986,
1984 Ruka - úprava, režie, hudba, scénografie, herec; (S)hledání 1983, LCH 1984, Dny východočeské kultury ve Walbryzšském vojvodství, Polsko, 1985, doplňkový program - divadelní pouť LCH 1986, Frankfurt nad Odrou, SRN 1987,
1985 Pohoda aneb Buď chvála kašpárkům - úprava, režie, hudba, scénografie, herec; (S)hledání 1984, LCH 1985, Inspirace Letohrad 1985, Mezinárodní loutkářský festival Lingen, NSR 1985, ŠP 1986, FEMAD 1986, Dny východočeské kultury ve Walbryzšském vojvodství, Polsko, 1985,
1987 Edward - autor, režie, hudba, herec; Inspirace Letohrad 1987, LCH 1987, ŠP 1988, Chodovraty Chodov 1988, doplňkový program JH 1988, nesoutěžní program JH 1989, 32. Internationale Theatertage Liebnitz, Rakousko 1989,
1988 Jako pel... - autor, režie, hudba, herec; WP 1988, Inspirace Letohrad 1988, inspirativní host LCH 1988, FEMAD Libice nad Cidlinou 1988,
1989 Moře - režie, hudba, herec; Inspirace Ústí nad Orlicí 1989, LCH 1989,
1990 Hamlet - úprava, režie, scénografie, hudba, herec; Inspirace Ústí nad Orlicí 1990, LCH 1990, Audimafor Kostelec nad Orlicí 1990, ŠP 1990, FEMAD Libice nad Cidlinou 1990, Přelet nad loutkářským hnízdem 1991, Spielwerk Walkertshofe, SRN 1992,
1991 Trakař aneb Velké vynálezy - úprava, režie, hudba, herec; Inspirace Hradec Králové 1991, LCH 1991, Přelet nad loutkářským hnízdem 1991 Praha, JH 1992, festival Theatra Saint Louis, Francie 1992, Faustování Bechyně 1993,
1992 Tak trochu... - autor, režie, hudba; Inspirace Hradec Králové 1992, LCH 1992, Přelet nad loutkářským hnízdem Praha 1992,
1994 V páté knoflíkové dírce - úprava, režie, hudba, herec; LCH 1994, FEMAD Libice nad Cidlinou 1994, Bad Radgesberg, Rakousko 1996,
1995 Bláhové pohádky - úprava, režie, hudba, herec; LCH 1995, FEMAD Libice nad Cidlinou 1995, Přelet nad loutkářským hnízdem 1995, Bad Radgesberg, Rakousko 1996, host Scénické žatvy Martin 1996, host Dětské scény 1996, Internationales Fest der Puppen Lingen, SRN 1977,
1997 Bystrouška, liška - úprava, režie, hudba, herec; Přelet nad loutkářským hnízdem 1997 a cena Erik, host Dětské scény 1998, LCH 1998, Fridrichshafen, SRN, 1998, FEMAD Libice nad Cidlinou 1999, Světový festival amatérského divadla El Jadida, Maroko 1999, Theatra Saint Louis, Francie 1999, Reims, Francie 2001,
2001 Penzion Grillparzer - režie, scénografie, hudba, herec; LCH 2001,
2002 Slon - úprava, režie, hudba, herec; LCH 2002, Přelet nad loutkářským hnízdem 2001, JH 2002, Avantgarda a tradice Gatčino, Ruská federace 2004,
2007 Fialový vítr - spoluautor, režie, hudba, herec; Posed Svitavy 2006, LCH 2007, JH 2007, Přelet nad loutkářským hnízdem 2007.
2007 vytvořil Karel Šefrna s Hanou Voříškovou původně jako dárek k osmdesátinám Jana Merty drobnou, ale působivou inscenaci Až ovečky přejdou - spoluautor, režie, hudba; LCH-IVL 2008 , Přelet 2008.

Od 80. let spolupracoval i na inscenacích učitelek mateřských škol MaK (My a Karel) Svitavy, z nichž uspělo především
1992 Jak dál... - úprava, režie, hudba; LCH 1992.

Od přelomu tisíciletí také pracoval se souborem svitavské Dramatické školičky, jenž si od roku 2003 začal říkat TLUPATLAPA:
1999 Světlovská balada - autor, režie, hudba; LCH 1999, FEMAD Libice nad Cidlinou 1999,
2000 Putování za Sněhurkou - autor, režie, hudba; LCH 2000,
2001 Strom - úprava, režie, hudba; LCH 2001,
2003 Pastýřka - režie, hudba; LCH 2003, DS Trutnov 2003, JH 2004,
2004 Goluxové - úprava, režie, hudba; LCH 2004.

2008 vytvořil jako závěrečnou práci dvouleté konzervatoře pod názvem K JAKO KONZERVATOŘ Jaroměř inscenaci Srdce víc než noha - spoluautor, režie; LCH 2008.

2010 se souborem DIVADLO TRÁM SVITAVY složeném z pěti členů Céčka, Tlupytlapy, Dramatické školičky a Sedmé hlavy inscenoval Gogolův Portrét - spoludramatizátor, režie, scénografie, hudba, herec; LCH 2010.




Céčko vytvořilo pod vedením Karla Šefrny do roku 2010 celkem 32 inscenací, s nimiž se zúčastňuje řady PŘEHLÍDEK A FESTIVALŮ. Je vůbec nejúspěšnějším účastníkem Loutkářských Chrudimí co do počtu účastí (26x v hlavním, z toho 2x opakovaně, 1x v inspirativním a 5x v doplňkovém programu) i co do počtu získaných cen (13 hlavních cen za inscenaci, 22 dílčích nebo individuálních cen a 1 čestné uznání). Hrálo 2x jako host a 3x v hlavním programu na Jiráskově Hronovu, 5x na Šrámkově Písku, 2x na národní přehlídce ruských a sovětských her ve Svitavách, 6x na Přeletu, 6x na FEMADu, 5x na (S)hledání, 1x na Wolkrově Prostějově, 1x na Faustování v Bechyni. V roce 1997 získalo za Bystroušku, lišku hlavní loutkářskou cenu Erik.
K tomu je třeba připočíst Šefrnovy 4 úspěšné účasti na LCH s Jitřenkou/Malým divadlem, 1 se souborem MaK, 5 s Tlupatlapou (též 1x na JH), 1 s inscenací jaroměřské konzervatoře a 1 s Divadlem Trám - dohromady tedy jeho inscenace byly 38x v hlavním programu, 1x v programu inspirativním a 5x v doplňkovém, což je nezpochybnitelný rekord - a nešlo o žádné pěti či dvacetiminutové drobničky, nýbrž vždy o inscenace "celovečerní", minimálně třičtvrtěhodinové.
Céčko ještě v době společného Československa hostovalo několikrát na Scénické žatvě v Martině (1971, 1972, 1973, 1981, po rozdělení státu i 1996) a na Bábkarské Žilině (1977, 1981).
Uspělo také na řadě ZAHRANIČNÍCH FESTIVALŮ v
Estonsku: Tallin 1978,
Francii: Mezinárodní loutkářský festival v Bourges 1979, festival Theatra Saint Louis 1992, 1999, Reims 2001,
Maďarsku: Mezinárodní festival Bekecsaba 1981,
Maroku: Světový festival amatérského divadla El Jadida 1999,
Německu: Internationales Fest der Puppen Lingen 1977, Mezinárodní loutkářský festival Lingen 1985, Frankfurt nad Odrou 1987, Spielwerk Walkertshofe 1992, Fridrichshafen 1998,
Polsku: Dny východočeské kultury ve Walbryzšském vojvodství 1985,
Portugalsku: Porto 1982,
Rakousku: 32. Internationale Theatertage Liebnitz 1989, Bad Radgesberg 1996,
Rusku: Avantgarda a tradice Gatčino 2004 a
Španělsku: Madrid, Toledo 1982.

Napsal HUDBU k inscenaci svitavského Pablízka Domeček (LCH 1978), k několika inscenacím souborů Milady Mašatové (s tou si Céčko i vyměňovalo inscenace) a Olgy Strnadové (např. Tulák domeček, LCH 1995), k inscenaci Na druhé straně řeky DS Jirásek Česká Lípa (JH 2002) a pražské Divadelní společnosti Kejklíř (Tři zlaté vlasy děda Vševěda a Sněhová královna).

Společně se svými dětmi Matějem a Hankou je také členem beatové kapely Trstenická stezka, která vytvořila hudební inscenace Popelka a Muž, který sázel stromy, a hrála i na bále LCH 2007.

1974-1976 absolvoval lidovou konzervatoř loutkářství vedenou Janem Dvořákem a v dalších třech dvouletých konzervatořích je vedl s ním jako jeho asistent. 1984-1986 absolvoval i lidovou konzervatoř dramatické výchovy. Mezi své učitele počítá Jana Veselého, Rudolfa Zezulu, Jana Dvořáka, Jana Mertu, Luďka Richtra, mnohé se dle jeho slov naučil i od své ženy Blanky.

Daleko víc je ale těch, kterým se stal učitelem on sám. Vedl řadu SEMINÁŘŮ. Vícedenní na LCH: 1979 a 1980 školení učitelek MŠ, 1986 loutkové divadlo v MŠ se zaměřením na jednoduchý výstup na základě literárního textu, 1991 a 1992 s Luďkem Richtrem autorsko-dramatizátorský seminář, 1993 se ženou Blankou inscenátorsko-muzikantský seminář a 2007 v rámci závěru dvouleté konzervatoře loutkářská dílna s Jiřím Polehňou. Na Dětském divadelním létě v Prachaticích 1992 vedl seminář hudba v inscenaci dětského souboru.
Opakovaně byl oblíbeným POROTCEM na krajských přehlídkách loutkářů v Hradci Králové, Opavě a Havlíčkově Brodě, či na krajských Mladých scénách v Kostelci nad Orlicí 2009 a ve Svitavách 2010.
Od založení východočeského KRAJSKÉHO PORADNÍHO SBORU koncem roku 1974 až do zrušení KKS byl jeho místopředsedou, je i jedním ze zakladatelů Volného sdružení východočeských divadelníků, v 90. letech byl členem Festivalového výboru Loutkářské Chrudimi.
V 90. letech byl členem předsednictva České sekce a po rozdělení státu Českého střediska UNIMA, a vymyslel pro ně cenu Zlatý Erik - za nejlepší loutkářskou inscenaci roku.

Jako zajímavá a významná osobnost se na LCH třikrát ocitl v Křesle pro hosta: 1988, 1999 a 2009 (to s Luďkem Richtrem).
Je nositelem zlatého odznaku Josefa Skupy.
Na LCH 2001 obdržel jako vůbec prvý Cenu ministerstva kultury za divadelní a slovesné aktivity a
2006 Zlatý odznak J. K. Tyla za celoživotní uměleckou a pedagogickou práci a podíl na rozvoji loutkového divadla v České republice.

2014 - 2. srpna, při zahájení 84. Jiráskova Hronova, byla poprvé udělena Cena jiráskova Hronova za přínos českému amatérskému divadlu svitavskému souboru C. Přebíral ji jeho zakladatel a hlavní hybatel Karel Šefrna. (Za 44 1et existence prošla Céčkem zhruba stovka lidí, na Loutkářské Chrudimi hrál sedmadvacetkrát a posbíral zde třicet šest cen.)

-------
Karel Šefrna je už téměř 50 let na špičce českého divadelnictví, a za tu dobu vytvořil téměř tolikéž inscenací. Velmi brzy se stal režisérem v mnoha směrech převyšujícím i profesionální nivó a přinášejícím inspiraci, objevy i nesporné kvality pro české loutkářství jako celek. Těžištěm jeho režií jsou umělé pohádky, mnohdy v revuálně-kabaretním pojetí určeném pro dospělé, ale také inscenovaná poezie. Po bujarých 70. letech přichází ztišení, zkomornění, zvážnění, prohloubení obsahové stránky, cílené zaměření na existenční otázky smyslu života, lidskost, vzájemnost, a s nimi i zesilující aspekt divadla jako společenství herců a diváků. V posledních 10 letech přibývá i téma stárnutí a moudření. Na významu nabývá i nonsensová poloha - nejdřív v pohádkové rovině (Dvanáct usmívajících se ježibab), později v poezii (Edward) i v próze (s absurditou hraničící Penzion Grillparzer, Fialový vítr).
Šefrnova režie je od samého začátku typická směřováním k poetické grotesce s výrazným smyslem pro humor nápovědy, nedořečenosti. Ve svých autorských inscenacích vždy vědomě pěstoval syntetické či totální divadlo, prolínající organicky akci, mluvené a zpívané slovo a výtvarnost loutky. Objevné je jeho režijní provazování hudby a písní: nejprve formou "árií" loutkových postav či písňových čísel herců, později vystupujících jako hudebně písňoví glosátoři, reflektující písněmi jak situaci postav, tak svůj vztah k situacím. K čemuž je soubor vybaven skladatelsky, vokálně i svou schopností hrát na cokoli.
Jako jeden z prvých propracovával vzájemný vztah a využití herce a loutky. V 80. letech se uvolňuje scénografická složka jak co do podoby loutek, tak co do pojednání prostoru. Škála sahá od předmětů (Edward, Trakař, Tak trochu...) přes figurální loutky nejrůznějších druhů podle potřeb inscenace (většinou spodové tyčkové, manekýni, někdy i maňásci či marionety) až k dynamizovanému výtvarnému divadlu (rámečky, do nichž vstupují tváře herců v ...Jako pel?, obrazy v Šťastném princovi, Slonovi či Fialovém větru). Od 80. let dynamizuje horizontální i vertikální osu prostoru, plasticky jej člení jevištními objekty, na kterých a kolem kterých se hraje: kontrabas či klavír jako scéna (Pohoda, Trakař), pohyblivé mansiony v pohádkách, novelách a pásmech od 90. let... Scénografické prostředky už nejsou jen nástrojem vytváření věrohodného, třebas stylizovaného obrazu, nýbrž svébytnou součástí celkové výpovědi. Inspirativní je i jeho výrazně plastická a dynamická práce se světlem.
Od prvé poloviny 80. let, kdy pochopil důležitost tématu, dodnes uprostřed panujících nezávazných legrácek udržuje slávu angažovaného divadla - samozřejmě ne v zkompromitované podobě nuceného horování pro politiku vládnoucí moci, nýbrž v přihlášení se k lidskosti, citu a rozumu, mravnosti a spravedlnosti. Jeho hledání a ztvárňování tématu, které je aktuální, palčivé a něco sděluje, se vždy děje nepopisnými, výsostně uměleckými prostředky. Po stránce formy jde vždy o inscenace objevné, ne však kvůli naschválné okázalé experimentálnosti, nýbrž kvůli nejpůsobivějšímu vyjádření zpracovávaného obsahu.
V době, kdy už byl lékařem, dostal Karel Šefrna nejprve od Erika Kolára a později od Jana Dvořáka nabídku stát se profesionálním loutkářským režisérem - leč odolal a je rád, že si mohl užít medicíny a divadlo dělat sobě a druhým pro radost.
 
  Bibliografie:
Autorské práce:
ČASOPISECKÉ:
Recenze do (Čs.) Loutkáře a Amatérské scény.
* ŠEFRNA, Karel: Daniela Weissová - Divadelní hromada XXXI, léto 2001, s. 46
* ŠEFRNA, Karel: Jan Dvořák - Divadelní hromada XLV, podzim 2005, s. 52
* ŠEFRNA, Karel: Jan Merta - Divadelní hromada XXXV, podzim 2002, s. 44
* ŠEFRNA, Karel: Luděk Richter - Divadelní hromada LIV, podzim 2008, s. 54
* ŠEFRNA, Karel: Olga Strnadová - Divadelní hromada XXV, 1999, s. 43
* ŠEFRNA, Karel: Olga Strnadová - Divadelní hromada LIII, léto 2008, s. 42

HRY, ADAPTACE:
* HURNÍK, Ilja, ŠEFRNA, Karel: Zvoneček a zvon (komentovaný text a srovnání s výchozí předlohou) - in Richter Luděk: Literatura, divadlo a my, ÚKVČ Praha a KKS Hradec Králové, 1985, s. 89
* MIKULKA, Alois, ŠEFRNA, Karel: Lesní balada - in Dejte mi jitrnici (sest. P. Slunečko), DILIA Praha 1981
* ŠEFRNA, Karel na motivy Jamese Thurbera: Goluxové - ČTVRTletník DIVADLO PRO DĚTI, léto 2004
* ŠEFRNA, Karel: Nevymřeme po přeslici- in Dejte mi jitrnici (sest. P. Slunečko), DILIA Praha 1981
* ŠEFRNA, Karel: O princezně a dědečkovi, se kterým byla legrace - in Netrhejte růže (sest. P. Slunečko), DILIA Praha 1978
* ŠEFRNA, Karel: Pohoda (zkrácený a komentovaný text) - Československý loutkář 1986, č.3, s. 70
* ŠEFRNOVÁ, Blanka, ŠEFRNA Karel, na motivy Bramborových řádku Carla Sandburga: Bláhové Pohádky. Divadlo pro děti, DDD Praha, jaro 2010
* TĚSNOHLÍDEK, Rudolf, ŠEFRNA, Karel, MANDLOVÁ, Jana: Bystrouška, liška - ČTVRTletník DDD 2000
* TĚSNOHLÍDEK, Rudolf, ŠEFRNA, Karel, MANDLOVÁ, Jana: Bystrouška, liška (zkrácený a komentovaný text) - Loutkář 2002, č. 1, s. 38-41

Spoluautorské práce
ČASOPISECKÉ:
* TABERY, Jaroslav, ŠEFRNA, Karel: Anna Přikrylová - Divadelní hromada XXXVII, léto 2003, s. 43

Životopisné
* RICHTER, Luděk: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. květen 2010.

Související texty
* Místopis českého amatérského divadla II. N-Ž, str. 517-521, IPOS Praha 2001, 2002
* Céčko ze Svitav: Písničky z divadla - textová příloha kazety (Karel Šefrna), Středisko kulturních služeb města Svitav, 1992
* BRŮČEK, Josef: Karel Šefrna. Vodní hladina, která se nám otevřela - Divadelní hromada XXV, 1999, s. 47
* CÍSAŘ, Jan: Hovory se životem. AS 1999/5, s. 26.
* CÍSAŘ, Jan: Sága (Šefrnovi). Divadelní hromada VI, 1993, s. 164
* CÍSAŘ, Jan: Milý Karle! - Divadelní hromada XXV, 1999, s. 46
* CÍSAŘ, Jan: Nestoři a kandrdasové - Sága. Divadelní hromada 1993, č. 6, SVČDO Hradec Králové
* CÍSAŘ, Jan: Rozhovory o amatérismu 20. Moji milí Svitavští, Čs. loutkář 1980, č.10, str. 230
* CÍSAŘ, Jan: Rozhovory o amatérismu 21. Tvořivost a umění, Čs. loutkář 1980, č.11, str. 253
* DVOŘÁK, Jan: Byl jeden děda ze Svitav... - Divadelní hromada XXV, 1999, s. 48
* DVOŘÁK, Jan: Svitaváci, aneb loutkářský soubor C Malého divadla JKP Svitavy - Československý loutkář 1976, č.8-9, str. 196-197
* EXNAROVÁ, Alena: Hra s loutkou a věcí. In Hledání výrazu, České autorské divadlo v 80. letech. Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, Praha, nedatováno
* GREGAR, Saša: Vivat Šefrna - Divadelní hromada XXV, 1999, s. 45
* GREGAR, Saša: Luděk a Karel aneb Setkání laureátů ceny ministra kultury (Luděk Richter, Karel Šefrna) - Divadelní hromada LVI, léto 2009, s. 52
* LÁZŇOVSKÁ, Lenka: V amatérském divadle jsem poznal nejlepší přátele, říká Karel Šefrna. AS 2001, č. 4, s. 29-31, viz Texty.
* MERTA, Jan: Jistota přátelství - Divadelní hromada XXV, 1999, s. 49.
* MERTA, Jan: Karel Šefrna. Divadelní hromada X, 1994, s. 301.
* MOHR, Petr: Céčko 1970-2000, Středisko kulturních služeb města Svitav, 2000.
* MOHR, Petr: Cenu festivalu JIráskův Hronov získává Céčko Svitavy. Divadelní hromada 2014, LXX, podzim-zima, s. 36.
* NOVÁK, Jan: MUDr. Karel Šefrna, Československý loutkář 1984, č.1, str. 15
* RICHTER, Luděk: 50 Loutkářských Chrudimí. Dobré divadlo dětem a IPOS-ARTAMA Praha 2001, s. 94 foto. Viz Texty
* RICHTER, Luděk: C Svitavy aneb Fenomén, který přináší radost a inspiraci. In Divadla svítící do tmy II. NIPOS Praha 2007, s.56-83
* RICHTER, Luděk: Dva zapomenutí nezapomenutelní oslavenci. Loutkář .................................
* RICHTER, Luděk: Galerie: Karel Šefrna. Loutkář 2008, ročník LVIII, číslo 2
* RICHTER, Luděk: Heslo: C Svitavy. ČTVRTletník DDD Praha 2000, s. 4-6
* RICHTER, Luděk: Karel Šefrna, Jaroslav Ipser - Dva originály - celkem sto třicet let - Divadelní hromada LVII, podzim 2009, s. 56
* RICHTER, Luděk: Karel Šefrna aneb Co se dá stihnout za 70 let. AS 2009/4, s. 6.
* RICHTER, Luděk: Odborní odborníci... - Divadelní hromada XXV, 1999, s. 46
* RICHTER, Luděk: Pohled přes hranice oborů. In Hledání výrazu, České autorské divadlo v 80. letech. IPOS Praha, nedatováno
* SOCHOROVÁ, Jana: Velmi dlouhá šavle - Divadelní hromada XXV, 1999, s. 48
* VAŠÍČEK, Pavel: Loutkové divadlo v letech 1970-1989. In Cesty českého amatérského divadla. IPOS Praha 1988, str. 323-350
* ZAKOPAL, Dušan: Nositelé Zlatého odznaku J. K. Tyla v roce 2006. AS 2006/4, s. 48.

Zvukové záznamy
* Céčko ze Svitav: Písničky z divadla, Středisko kulturních služeb města Svitav, 1992 - magnetofonová kazeta
* Céčko ze Svitav: Písničky z divadla 2., Středisko kulturních služeb města Svitav, 1998 - magnetofonová kazeta, CD

Hromada 1992, č.VI, s.164; 1994, č. X, s. 301; 1999, č. 25, s. 45.
 
  Archivy:
198x člen poradního orgánu ÚKVČ loutky,
Kart. ÚKVČ 1980
 
 

Související Texty

 
 

Související Geografické celky

 
 

Související Soubory

 
 

Související Ročníky přehlídek

 
 

Související Organizace

 
 

Související Pojmy

 
 

Související Bibliografie

 
 

Související Kalendárium

 
 

Související Videa

 
 

Související Obrázky

Choceň, Voříšková Hana a spřátelené soubory, Putování, KP Audimafor Hradec Králové 2016
Hradec Králové, Jesličky, Requiem pro panenku, KP Audimafor Hradec Králové 2018
Hradec Králové, KP Audimafor 2011, porota, rozborové semináře
Hradec Králové, KP Audimafor 2011, porota, rozborové semináře
Hradec Králové, KP Audimafor, lektorský sbor, rozborové semináře, 2018
Hradec Králové, KP Audimafor, lektorský sbor, rozborové semináře, 2018
Hronov, oficiální zahájení CP Jiráskův Hronov 2014
Jaroměř, ZUŠ, JakKdo, Prasečinky, KP Audimafor 2018
Karel Šefrna, Až ovečky přejdou - Přelet 2008
Karel Šefrna, LCH 2007
Karel Šefrna, Putování s liškou Ryškou, 2010
Karel Šefrna, Putování s liškou Ryškou, 2010
LCH 2007,  L - seminář loutkářská dílna
LCH 2007,  L - seminář loutkářská dílna
LCH 2007,  L - seminář loutkářská dílna
LCH 2007, Šefrna Karel, loutkářská dílna
LCH 2009, Oslava jubilea K. Šefrny
LCH 2010, porota a rozborový seminář
LCH 2011, Křeslo pro hosta s Jiřím Oudesem
Šefrana Karel, Cena ministra kultury 2001
Šefrna Karel
Šefrna Karel
Šefrna Karel
Šefrna Karel, Svitavy, C, Fialový vítr, 2007
Šefrna Karel, Svitavy, C, Slon, 2002
Svitavy, C (Céčko), Pták Ohnivák, liška Ryška a my, CP Jiráskův Hronov 2012
Svitavy, C (Céčko), Pták Ohnivák, liška Ryška a my, CP Jiráskův Hronov 2012
Svitavy, C (Céčko), Pták Ohnivák, liška Ryška a my, CP Jiráskův Hronov 2012
Svitavy, C (Céčko), Pták Ohnivák, liška Ryška a my, CP Jiráskův Hronov 2012
Svitavy, C (Céčko), Pták Ohnivák, liška Ryška a my, CP Jiráskův Hronov 2012
Svitavy, C (Céčko), Pták Ohnivák, liška Ryška a my, CP Jiráskův Hronov 2012
Svitavy, C,  Bystrouška, liška, 1998
Svitavy, C,  V páté knoflíkové dírce, 1994
Svitavy, C, Bystrouška Liška, 1997
Svitavy, C, Edward, 1986
Svitavy, C, Edward, scénář s využitím textů Ed. Leara Karel a Blanka Šefrnovi, režie a hudba K. Šefrna, 1987
Svitavy, C, Fialový vítr, 2007
Svitavy, C, K. Šefrna podle N. Gernětové a T. Gurevičové: Kačátko, 1971
Svitavy, C, Karel Šefrna  v Bláhových pohádkách, LCH 1995
Svitavy, C, na snímku Karel Šefrna, patrně insc. Carl Sandburg - Šefrnovi: Bláhové pohádky, 1995
Svitavy, C, O smutném kominíčkovi, 1980
Svitavy, C, Šefrna Karel - portrét 2006
Svitavy, C, Vědci, CP Loutkářská Chrudim 2014
Svitavy, C, Vědci, CP Loutkářská Chrudim 2014
Svitavy, C, Zazděná slečna, 1976
Svitavy, Céčko, Fialový vítr, LCH 2007
Svitavy, Céčko, Fialový vítr, LCH 2007
Svitavy, CP Dětská scéna 2012, tematické semináře
Svitavy, Darmatická školička, Světlovská balada, 1999
Svitavy, Divadlo Trám, Portrét, LCH 2010
Svitavy, Divadlo Trám, Portrét, LCH 2010
Svitavy, Dočasně pevný spolek, S Jindrou, CP Šrámkův Písek 2019
Svitavy, Šefrna Karel, LS C Svitavy, 2008
Svitavy, Soubor C, Hotel, Loutkářská Chrudim 2018
Svitavy, „C“, Karel Šefrna na loutkářském bazaru, LCH 1986


 
 

Související Alba

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
 
Svitavy, C, Šefrna Karel - portrét 2006
Svitavy, C, K. Šefrna podle N. Gernětové a T. Gurevičové: Kačátko, 1971
Svitavy, C, Zazděná slečna, 1976
Svitavy, C, Edward, scénář s využitím textů Ed. Leara Karel a Blanka Šefrnovi, režie a hudba K. Šefrna, 1987
Svitavy, C, Edward, 1986
Svitavy, C,  V páté knoflíkové dírce, 1994
Svitavy, C, Karel Šefrna  v Bláhových pohádkách, LCH 1995
Svitavy, C, na snímku Karel Šefrna, patrně insc. Carl Sandburg - Šefrnovi: Bláhové pohádky, 1995
Svitavy, Darmatická školička, Světlovská balada, 1999
Šefrana Karel, Cena ministra kultury 2001
Svitavy, C, Fialový vítr, 2007
Svitavy, Céčko, Fialový vítr, LCH 2007
LCH 2007,  L - seminář loutkářská dílna
Karel Šefrna, LCH 2007
Karel Šefrna, Až ovečky přejdou - Přelet 2008
Svitavy, Šefrna Karel, LS C Svitavy, 2008
LCH 2009, Oslava jubilea K. Šefrny
Svitavy, Divadlo Trám, Portrét, LCH 2010
Karel Šefrna, Putování s liškou Ryškou, 2010
Svitavy, C (Céčko), Pták Ohnivák, liška Ryška a my, CP Jiráskův Hronov 2012
Svitavy, C (Céčko), Pták Ohnivák, liška Ryška a my, CP Jiráskův Hronov 2012
Svitavy, CP Dětská scéna 2012, tematické semináře
Svitavy, Soubor C, Hotel, Loutkářská Chrudim 2018