Geografické celky: Plzeň-město

 
 

Obce a města v tomto okresu

 
  Úplný výčet souborů působících v této obci (o kterých víme) naleznete v odkazech níže pod textem.  
  Typ geografického celku: Okres
Nadřazený celek: Plzeňský kraj
 
  1235 PLZEŇ: Plakát: Osvobození Plzně od Taborytů, 1818. In: Pamětní kniha SDO Tyl, 1906, s. 51. kopie kART

1555 dvorské divadlo. 1582 nejstarší záznam o českém představení jednoho z prvních jezuitů - Čechů, Mikuláše Salia, uvedl hru o Vzkříšení. Ve 2. pol. 18. stol. františkáni provozovali velkopáteční pašijová procesí s dramatickými postavami. Od konce 18. stol. se h. divadlo německy.
Počátky českého divadla v místě souvisí s příchodem premonstráta J. V. Sedláčka, autora textu oratoria Umučení Páně. 1818 se h. poprvé v radnici, mj. Osvobození Plzně od Táboritů. 1822 Loupežníci na Chlumu. Střídavě s radnicí se h. U arcivévody Ferdinanda.

"Znamenitý počet velectěných P. T. přátel divadla v Plzni a sousedstva, kterýmž také řeč česká milá a pozorování hodná jest, účel pak tohoto provozování chvalitebným a podporu zasluhujícím zdáti se bude, vzbuzuje naději hojného navštívení, ku kterémuž tedy tímto návěštím slušné pozvání uctivě se činí." Z cedule plzeňských ochotníků, 1829.

1829 Tři hrabata najednou aneb Který jest ten pravý (Klicpera), Loketský zvon (Klicpera), U zlatého orla ve prospěch postavení nového divadla. Později Štěpánek, Kotzebue. Ve šlépějích Sedláčkových
pokračoval dr. J. F. Smetana, z jehož iniciativy 1847 zal. Kroužek ochotníků, v němž se soustřeďovala aktivní česká inteligence, 1847 Slepý mládenec, 1848 Ženichové, Rohovín Čtverrohý, Každý něco pro vlast, Divotvorný klobouk, Popelka varšavská, Jan za chrta dán, Paní Marjánka, matka pluku, Paličova dcera. Od 1848 KrDO sekcí Slovanské lípy, ředitelem Spudil, 1856 Česká hudebně-pěvecká akademie, jh. členové Stavovského divadla včetně Škroupa, zde poprvé v Plzni basista Strakatý veřejně zazpíval Kde domov můj. V 2. pol. 19. stol. OJ Říp.
Kolem 1881 řádně organizované i OS Thalie, Občanská beseda, Mladá Šumava, h. v Kolárově ulici. 1881 zal. SDO, z něho téhož roku Divadelní družstvo ochotníků Tyl. H. U labutě, potom v Langrově hospodě v Sedláčkově ulici v Občansko-řemeslnické besedě. Zah. hrou Staří blázni (Štolba). Vystřídali několik působišť, U korunního prince, Vankův dům ve Veleslavínově ulici, Maškův hostinec, U kosů v Andělské ulici až do 1894, restaurace J. Kozy. 1881-1885 okolo 30 her, většinou cizích autorů. Hostování v obcích západních Čech, záslužná národně uvědomovací činnost (Skvrňany, Třemošná, Přeštice, Nýřany). 1883 členem ÚMDOČ. Po 1894 na vlastním jevišti v náročné drgii především klasické a soudobé české hry. V ODi zde začínal Rud. Kafka (1866-1913, od 1888 člen kočovných společností, od 1895 ND). 1893 zal. Jednota katolických jinochů a mužů s DrO JDO Zeyer. 1894 zah. v Měšťanské besedě, h. 5–6x ročně. 1908 se spojili v DrO katolických spolků v Plzni, činní až do 1924. 1898 zal. I. dělnický OS v Plzni, činný i 1920.

"Nejtypičtějším příkladem města, kde ochotnické divadlo organicky přerostlo v profesionální, je ve druhé polovině 19. století Plzeň. Je to i jeden z důvodů vysoké úrovně plzeňského divadelnictví, kultivovanosti plzeňského obecenstva a dobrého zvuku plzeňské herecké školy v té době."
L. Klosová in: Amatérské divadlo v podmínkách velkoměstské kultury, Praha 1984, s. 7.

V Městském divadle, zal. 1832, 1905 334 představení, žádné ochotnické. Stejně v Deutsches Theater, zal. 1869, kde 1905 150 představení. Městské divadlo, vybudované 1899-1902 podle projektu A. Balšánka, koncipováno již jako působiště stálého profes. divadla.
1900 zal. Národně vzdělávací ochotnický spolek, divadlo však h. už pět roků. Národně vzdělávací spolek Kolár, 1905 Když vrány táhnou. Kolár (zal. 1900) kolem 1910 h. na prostranném jevišti ve dvoraně Valdekova hotelu, jeho členy živnostníci, řemeslníci, úředníci. Všestudentské slavnosti, pořádány asi 1905, Jan Hus (Tyl), jh. r. Jos. Šmaha, ND. OS Baráčníků československých se 1910 přejmenoval na JDO Tyl. Členy dělníci a řemeslníci, ostatní se sdružili v jeho Národně vzdělávacím spolku Palacký. (Podobný název se SDO Tyl – viz dále - vedl k rozporům.) 1913 SDO Komenský. 1916 zal. Jaro (činné do 1927). Vznik spojením členů DS Mládí a Stroupežnický (v něm jednou ze stěžejních postav učeň Jar. Průcha, 1898-1963, později ND; spolupracoval na letní táborové škole
Ústřední jednoty děl. div. ochotníků), ale i několika studentů, spolužáků z obchodní akademie, ve spolupráci s několika sólisty plzeňského divadla. Jedním z protagonistů student obchodní akademie Jindř. Šolle (Jindř. Plachta, 1899-1951, h. Osvobozeného div., Div. E. F. B., ND, film). První představení Kabaret. 1907-1909 spolu s Josefem Skupou a zpěvákem Karlem Hruškou vystupoval v amatérském kabaretu pozdější architekt Jiří Kroha (1893-1974) a zde poprvé maloval kulisy. V DS reálky zač. Bedřich Karen (1887-1964, h., od 1905 kočovné společnosti,1910 angažován v Plzni, od 1921 ND Praha). 1916-1932 Humoristický kr, později Div. scéna Thalia. 1917-1919 OS Jablonský. 1917-1926 Dramatické sdružení České děti.

Bezmezná touha postavit se na jeviště nejenom jako statista, ale v samostatné roli, přivedla Jindřicha (Plachtu) k ochotnickému divadlu. V Plzni sice byly nejméně dva ochotnické soubory - Mládí a Stroupežnický, ale několik mladých studentů, spolužáků z obchodní akademie, i někteří ze statistů plzeňského divadla si vzali do hlavy, že založí soubor nový, který by se od těch dvou lišil. Čím - to tehdy ani dnes nikdo neví, ani oni to nevěděli. Možná se jim nedařilo proniknout do těch už existujících souborů, možná jim jejich členové připadali staří, i když většinou patřili k téže generaci. Svůj nový soubor nazvali Jaro. Ladislav Tunys: Dobrák od kosti Jindřich Plachta, s. 15-16.

1908 zal SDO Tyl, vznikl z Pěveckého spolku Škroup a DrO strany národně sociální; Rabínská moudrost (Vrchlický), do 1921 h. v sále U Doktorů, potom v novém Legiodomu. SDO Tyl vlastnil knihovnu o 700 hrách a spisech, bohatý inventář a garderobu. Od 1911 členem ÚMDOČ, zakládající člen NJP, spolku Komenský ve Vídni. 1. svět. v. útlum činnosti, po 1918 obnovení. Do 1931, kdy 70 členů, více jak 150 her. 1938 56 členů, vlastní jeviště, 7 představení. Z některých h. profes., mj. Milada Rabasová (Plzeň), Bohuš Nováček (ND v Brně).

1236 PLZEŇ: Hlavička dopisního papíru SDO Tyl kopie kART

1919 zal. Maska, uváděla většinou české hry a dbala o dokonalou interpretaci. Vůdčí osobnosti bratři Andréeovi. (R. Andrée h. 1931-1940 ve všech celostátních insc. Jiráskových her, připravených ÚMDOČ pro JH.) 1948 Vojnarka, členem Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ. Ve 20. letech 20. stol. též Národní vzdělávací podpůrná beseda, člen ÚMDOČ, na přelomu 20. a 30. let sídlo obvodu SDDOČ.
1919-1924 Dramatické sdružení Slavoš, JDO Domov, OS Lumír, Intimní družina Šamberk, Hudebně-dramatický spolek Dalibor a Máj, SDO Máj do zač. 40. let. 1920 Dram. a kabaretní družina Domovina. 1920-1938 OS Čelakovský. Jan Port (1894-1970, div. historik, ved. div. odd. NM), člen akademického spolku Radbuzan, v rámci své ochotnické činnosti 1919-1920 inspiroval inscenování večerů
věnovaných vývoji českého divadla. Sdružení Ikaros zal. 1920, moderně-literární spolek tvořili hl. studenti, usilující už během války o zveřejňování moderní poezie, se zájem též o Moravu a Slovensko, později se spojili v Osvětovém sdružení Bezruč. 1925 65 členů, 1920–1930 259 akcí, od divadla až po literární a zábavní večery. 1921 zal. Národně vzdělávací dělnický spolek Barák. 1924 se DrO katolických spolků v Plzni opět přejmenoval na JDO Zeyer, zah. Z dob růžového jitra (Zeyer). 1925 zal. DrS Vesna. V pol. 20. let zal. DrO Církve československé, od 1929 název Scéna. 1927 zal. DrS Naše scéna, 1928 Dykova scéna.
Po mimořádném sjezdu SDDOČ 1921 v Plzni, setrvaly ve svazu spolky a odbory, hlásící se k politice KSČ nebo s ní sympatizující. Spolky sociálně demokratické utvořily Ústřední jednotu DDOČ se sídlem v Plzni. Nově organizovaný SDDOČ čítal zpočátku 120 spolků. 1922 Dělnický div. OS Třebízský.
Ve 20. letech velké množství spolků, především v rámci Sokola v jednotlivých městských částích, též v DTJ, později (poč. 50. let) buď zanikaly nebo přecházely pod OB, respektive ZK různých závodů. ********************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************, DrO Mladé generace čs. národní demokracie, OS Mošna
(zal. 1911, až do konce 30. let), DrO Národní milice, Obec vinohradská, DrO Odbočky elektromontérů, DrO Republikán, Slovenská beseda, DrO Stráže bezpečnosti, DS Svatopluk Čech, Sokol Plzeň I.

1195 PLZEŇ: Dopis Vendelína Budila Dr. Františku Hermanovi, 1922. PNP literární archiv Staré Hrady.

1918 zal. Lidové divadlo, vůdčí osobnost V. Belza, zah. Vina (Hilbert). Do 1958 524 představení. Spolupráce profesionálů Budil, Vydra st., Karen, Beníšková, Průcha ad. Vzhledem k tomu, že Lidové divadlo bylo vlastně druhou stálou scénou v Plzni, mělo angažováno prof. umělce za úplatu a ti vedli ochotníky k činorodé práci. Do programů Lidového divadla, které h. v DD Peklo v Pobřežní ulici, psával rozbory a hodnocení her i portréty autorů J. Mukařovský, 1915-1925 středoškolský prof. v Plzni. 2. desetiletí existence obdobím největšího rozmachu. Repertoár Fidlovačka, Lakomec (úprava E. F. Burian), Pražský Žid ad. V té době též systém předplatného na 9 premiér v 10 měsíční sezoně. V období nacistické okupace 1939-1945 Naši furianti, Láska, jh. Jiří Dohnal, Půlnoční slunce (Werner) s Marií
Marešovou a Mir. Horníčkem (*1918, od 1941 profes. h. i r. v Plzni) jako r. Po 1945 Manon Lescaut, Cyrano de Bergerac, Cesta květů, sovětští autoři. Zřizovatelem ZK ROH Kovodružstvo. V 70. letech pracovali především s dětmi a mládeží, stagnace, zánik 1974.
1928-1930 zal. Dramatické sdružení Jirásek, součást Sokola. Největší příliv členů kolem 1942. Do 1943 73 her a 110 představení klasického i soudobého repertoáru, 41 členů činných a 30 přispívajících. Družstevní scéna Praga, 1935 RUR. 1938 členy ÚMDOČ DO Církve československé, DS Jirásek. DS Klicpera činný od 20. let, vůdčí osobností Lad. Neblecha (DS 1949 členem Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ). Též DS V. Budil, Národně vzdělávací OS Kolár, SDO Jan Sladký Kozina. 30. léta též DrS při českobratrské církvi Divadélko, Dram. klub Jateční kolonie, DO Mladé generace, Dram.-literární spolky Má vlast (od 1928), Probuzení a Čtyřlístek. Svaz dělnických divadel a II. Tylův okrsek, 1941 Stará historie (Zeyer), jh. r. K. Vainar.
30. léta formování divadla avantgardního zaměření. 1936 studenty plzeňských středních škol, obdivovatelů V W a E. F. Buriana v rámci Studentského avantgardního klubu (SAK) zal. Studentské avantgardní divadlo v Masarykově studentském domě. Scházeli se nejprve v plzeňské YMCE, první představení 1936 Optimistický večer. Osobností J. Hermann, nejprve asi 16 členů. Z řad SAKu známí umělci, např. Mir. Horníček, Felix le Breux (1918-1974, h. Městská divadla pražská), Oldř. Musil (1921
-1983, h. Div. na Vinohradech), v. Ant. Calta (Div. J. K. Tyla Plzeň), rozhlasový r. Ludvík Pompe (1920-1981), M. Marešová (h., Divadlo SKN v Praze-Libni), Sv. Šíp, J. Kašpar, L. Fišer (*1932, h. Měst. div. pražských).

Stal jsem se členem Studentského avantgardního kolektivu....Po maturitě jsem se stal úředníkem, pokračoval dál ve své ochotnické činnosti a počase si mě povšimlo Městské divadlo v Plzni......Jako ochotník jsem se cítil dost vysoko. Měl jsem v sobě takovou tu ochotnickou pověru a nedostatek skutečných měřítek, domníval jsem se, že budu prostě pokračovat ve své “úspěšné” herecké aktivitě, ale hned při prvních krocích jsem narazil na značné kvalitativní rozdíly a zjistil, že od toho, koho jsem na velkém divadle dosud podceňoval, se musím pokorně učit. Je to jiný druh práce, to, co dosud bylo koníčkem, vás najednou živí, a v tom vězí větší rozdíl, než si člověk dokáže představit. M. Horníček - Vladimír Just: Klaunovy rozpravy, s. 54-55.

SAK 1937 Cikáni (Puškin), třináctičlenný voiceband a videoprojekce, v rámci Puškinových oslav, Loupežník, Slezské písně (Bezruč). 1938 Učitel a žák (Vančura) a Večer tříkrálový (obojí v aréně). 1938 v rámci akce Divadlo obraně vlasti pásmo poezie Dykovy, Nerudovy, r. Jarmil (Jaro) Škrdlant z plzeňského
divadla, výtěžek věnován na vojenské obranné účely (poslední představení). Zkoušeli ještě v květnu 1939, ale nehrálo se. SAK vedl korespondenci s Karlem Čapkem, E. F. Burianem a V W. 1940 Divadlo mladých, Hadrián z Římsů (V. K. Klicpera), mezi h. M. Horníček a J. Špaček. Na popud M. Horníčka udělala část členů SAKu nábor mladých do Studia Experiment (kolektivu, z něhož vyšli Blanka Bohdanová (*1930, h. ND Praha), Helena Lexová (překladatelka) a Ivan Lukeš a pozdější členové DS Medika. Za 2. svět. v. též DS Thamova družina, Dramatické studio, DrO Církve české, DrS V. Budil, Malé divadlo. V 2. pol. 40. let úředník Škodových závodů V. Vlček župním div. důvěrníkem Sokola.
1940 v obl. amatérského divadla působila také Jednota soukromých zaměstnanců.

1789 PLZEŇ: Rudolf Andrée jako Jan Želivský v Jiráskově Janu Žižkovi na III. Jiráskově Hronovu 1933.

1945 Divadlo mladých. 2. pol. 40. let OS Divadlo lidové tvorby. 50. léta Bdělost, DS při Posádkovém domu armády, 1951 Vojenský DS Stráž míru a 1952-1965 Úsměv, 3 soubory ZK ROH závodů V. I. Lenina
, 2 z nich později přejmenované na Dialog a Propadlo (viz Plzeň-Doudlevce), činné i 2001.
1949 zal. DS ZK ROH Škoda. Měl reprezentovat těžké strojírenství v Plzni. V tomto DS 1951 na JH též přední síly i z jiných souborů. Nastudován Jan Roháč z Dubé, ocenění na 21. JH, a Princezna Pampeliška. Obě insc. zahráli i ve Vídni pro krajany.
1951 na JH též Jan Žižka (Jirásek) DS Stráž míru, posádkového domu armády Plzeň, ved. a r. Vlast.. Fišar (od 1953 členem Divadla čs. armády v Praze na Vinohradech, které mělo nad představením patronát).
Spolupráce plzeňské ochotnické špičky do 1953, DS v té době cca 80 členů, hry s velkým obsazením. I když se mnoho členů vrátilo do svých mateřských souborů, dobré vztahy se nezpřetrhaly a DS nadále spolupracovaly. Z mnoha společných představení dvě vybrána na JH, 1961 Paní Kalafová a 1971 Racek.
Část z původního velkého seskupení se soustřeďila kolem Štěp. Maroviče a L. Puchingerové a 1953 zal. DS Medika. V DS řada hereckých, literárních, výtvarných a hudebních talentů, např. V. Kuchynka, Jos. Koenigsmark, Jar. Pleskal. Repertoár klasické a soudobé hry, nejzajímavější Kuchynkovy hry Kratochvilná historie, jím přebásněné a režírované francouzské fabliaux, 60 repríz, Mastičkář, Přítel Shakespeare a podle Costera Píseň o Ullenspieglovi. H. původně v Malém divadle, od 1957 v sále
Západočeského muzea. 1960 mimořádná inscenace Venku přede dveřmi (Borchert). 4x na JH. Zánik současně se zánikem Krajské správy lékáren, poslední inscenace 1966 Stará historie (Zeyer), rozptýlení členů do různých plzeňských souborů, např. Propadlo a Dialog.
Další část se soustředila okolo Max. Vlasáka a Vítězsl. Trčkové, vytvořila tak základ DS ZK ROH Škoda I, pak Divadlo Dialog pod ved. Trčkové. V té době DS bez vlastní scény, proto představení ve volných dnech v plzeňském divadle (Malé divadlo a Komorní divadlo). Též zájezdová činnost. Řada úspěšných inscenací, mj. Maryla (Jirásek), Trójané (Corrinth). Komedie Žena ve svízelné situaci reprízována v různých obsazeních 10 let až do 1973. Též pohádky pro děti a nejrůznější MJF včetně kabaretu. Mezníkem 1969, DS získal prostory v Měšťanské besedě - Komorní scéna, později Divadlo Dialog. Možnost zkoušet bez omezení se projevila v kvalitě - 10x JH (včetně 2 účastí DS Okřídlený vůl). 1973 Mrtvé duše, r. V. Trčková, ocenění na JH. DS stále doplňován mladými h., kterým se Trčková soustavně věnovala. 1976-1988 s Dialogem spolupracovali i profes. r. M. Rybák, J. Konečný, J. Samek a V. Beránek. V 70. a 80. letech např. Stará historie (Zeyer), Viníci bez viny (Ostrovskij), Obecní hrdina (Manzoni), RUR, Rozhovory se Sókratem (Radzinskij), Nápoj lásky (Feiler), Jakub fatalista (Kundera), Dobové tance (Steigerwald), Molière a Puškin (Bulgakov), Yvonna, princezna burgundánská (Gombrowicz). Pro Smetanův festival 1981 nastudována tragédie Záhuba rodu
přemyslovského (Mikovec), r. J. Samek. Představení Bambini di Praga navštívil i autor B. Hrabal, zapsal se do kroniky souboru: “Souboru Dialog, který mě svým pojetím dojal a nadchl - přátelsky B. H.”. Dalším Hrabalovým titulem Rozvzpomínání, s ním DS vystoupil v brněnském Divadle na provázku a na JH, r. V. Beránek.
Polistopadové změny zasáhly částečně strukturu souboru, navíc ztratil zřizovatele. Záštitu nad Divadlem Dialog převzalo KS Esprit, sem se uchýlily i další plzeňské OS, které postupně přicházely nejen o zřizovatele, ale především o své domovské scény. Repertoár 90. let Večer aktovek - Protest (Havel) a Atest (Kohout), Zázračné divadlo (Cervantes), česká premiéra Zpráva o potopě (Reichel), Obětovaná Helena (Hildesheimer), Poslední léto (Murrel), JH. 1998 KS Esprit s razantně sníženým rozpočtem nebyl schopen provozovat Divadlo Dialog. Amatérské div. soubory se sdružily do Plzeňské neprofesionální scény (PlzNS). 1998 smrt dlouholeté umělecké ved., h. a r. Slávky Trčkové, 50 let svého života věnovala ODi, představovala v ochotnickém světě v Plzni i celém českém ODi autoritu. Od 1999 ved. DS Dialog K. Komorousová. Dialog za 50 let 135 inscenací. Od 1998 odnoží DS Dialog DS Okřídlený vůl, osobnosti bratři Baťkové. Zaujetí pro dílo ruského autora D. I. Charmse. V tomto období pásmo 15 Charmsových absurdních povídek pod názvem Báby aneb Dobytku smíchu netřeba, premiéra na pražském festivalu Next Wave (říjen 1998). 1999 za inscenaci Cena poroty WP, také
účast na JH. Posléze část souboru nastudovala Charmsovy povídky v původním ruském jazyce a s nimi vystoupila na Staroměstském náměstí 7. 11. 1999. Další inscenací téhož autora Jelizaveta Bam, r. A. Dvořáková, 2000 ŠP a WP.

941 PLZEŇ: Soubor Okřídlený vůl, Daniil Charms: Jelizaveta Bam. Foto: archiv souboru. AS 2000, č. 4, s. 9.

50. léta zal. DS v ZK ROH Dopravní podniky města Plzně, spojil se s DS ZK ROH stavbařů a h. dále pod názvem Malá scéna. Další splynutí se souborem Uzlového klubu železničářů, 1959 přijali název Divadlo dopravy a spojů, později jako SDO Žumbera, celovečerní hry i pohádky. 1970 se rozpadl, opakovanými konkurzy rozšířen a změnil název na Čas, činoherní DS ZK železničářů. Spolupráce s profes. Divadla J. K. Tyla Z. Princem, J. Chmelařem, M. Rybákem, několik významných ocenění.
1955 v místě NP amatérského divadla pro pokročilé soubory. V 50. letech též DS Vyšší hospodářské školy. 1957 zal. DS RK ROH Čs. státních silnic, též DDS 2. osmiletky, DS 2. jedenáctiletky a Klub mladých umělců. 1959 zal. DS RK Západočeských papíren.
1961-1971 občasná společná představení plzeňských souborů. 60. léta také III. ZK ROH Škoda, vznikl
z vlny MJF po zániku satirických divadel KOSA a SAKO. Tento žánr se soustředil v divadle Souzdifor, v prostorách pozdějšího divadla Dialog v suterénu MB. Činnost pod ved. S. Spurného skončila v 70. letech. MJF, případně DP, často úspěšná účast na NP (Medika, Dialog, D-klub, Divadýlko Kuba, Propadlo ad.) Některé z těchto souborů se ale zabývaly MJF jen okrajově. I prolínání a spolupráce mezi jednotlivými soubory.

1238 PLZEŇ: Dominik, Chléb (Radičkov). Foto Karel Novák

70. léta - 1972 divadlo pro děti Dobrý den. 1973 zal. Činoherní skupina Krajského DDM. Dále Divadlo Dominik - název odvozen od klubu mládeže Dominik v Dominikánské ulici. Ještě v DS III. ZK ROH Škoda nastudovala 1973 A. Nuhlíčková (později Zemančíková) divadlo poezie Co vykřikují věci (Ramón Goméz de la Serna), vítěz kraj. přehlídky v Klatovech jako Recitační kolektiv Klubu mládeže Dominik. Ve spolupráci s klubem Dominik pak zal. Jindř. Kout divadlo Dominik, úspěchy na přehlídkách, přední soubor DP v republice. Členy bratři Ivan a Jar. Řezáčovi. 1974 Chléb (Radičkov), též na slovenských přehlídkách v Kubíně a v Martině. 1975 večer poezie Konverzace pólů (Rom. Kníže a Mich. Pánková), premiéra tajně v soukromém bytě. Potíže s titulem Mysterium o utrpení a
smrti Mistra Jana Husi na koncilu kostnickém, odbor kultury zakázal, realizace tajné, většinou na Slovensku, přesto uvedeno na WP 1975. Téhož roku odchodem Jiř. Bernáškové, Jiř. Brožové, I. Řezáče, E. Hořánkové a později (politické problémy) i A. Nuhlíčkové na AMU a Jindř. Kouta do profes. angažmá divadlo zaniklo. Činnost několikrát obnovena, v čele souborů později J. Hlobil, Jar. Řezáč a opět J. Hlobil.
1982 zal. ADIS, amatérského div. studia ADIS-M PKO. 1984 Nadívadlo, soubor OKS Plzeň. 1985 Kapesní divadlo. 1985 zal. pantomimický DS Luks, osobností M. Hecht. 1987 soubor experimentálního syntetického divadla Imaginativ.

1563 PLZEŇ: Naivně poetické divadlo – Esprit, Karel Hynek: Inu… aneb Akustická kalužina, režie Alena Dvořáková, 1993. Foto Pavel Štoll. Archiv AS.

Naivně poetické divadlo vzniklo 1984 z úspěšného DRS Sluníčko v Černicích (stárnutím a dospíváním členů). Osobností, ved. a r. od poč. Al. Dvořáková, 1984-1994 účast na WP, ŠP a 2x JH, 1x Hviezdoslavův Kubín. Např. Rozmary léta (Vančura, Nezval), Almužny (Goethe, Erbová), Tak pojďte dál (Huptych), Akustická kalužina (Hynek), Párty na troskách deníku malého lorda (Hynek). 1992-1997
odnoží Esprit, 1992 V studni (Sabina), 1993 Pásmo z textů (Váša), 1997 Zavražděný básník (Apollinaire), Esprit NPD 1995 Alžběta Bam (Charms, WP, ŠP). 1994 skončilo Naivně poetické divadlo, z toho základ DS MY. 1994 Surovost života a cynismus fantazie (Effenberger), 1994-1995 Příhody Bedřicha Vávry, 1997 Můžete to být i vy (ŠP, WP, JH 1998). 1998 zal. Zamračené děti, 2000 Vzpoura sládků (Effenberger), 2002 Lásky Appolinairovy a Prsy Tirésiovy, r. A. Dvořáková, obé WP. Soubor soustředil úspěšné recitátory a osobnosti působící v oblasti DP v Plzni. Ved. R. Vordová, od konce 80. let vedoucí recitačních kroužků při MKS, později učitelka soukromého gymnázia a ved. dětských a středoškolských souborů, též ved. DS Oblouk Gymnázia Fr. Kožíka. Oba DS členy Plzeňské neprofesionální scény (PlzNS) a spolku Johan. Soubor ZUŠ Kapka - mimo LD se zabývali i poezií, insc. Máš mě rád?, 1995, 1998 na WP.

980 PLZEŇ: Divadlo MY, Můžete to být i vy. Foto: Ivo Mičkal. AS 1998, č. 5, s. 7.

1992 zal. Divadlo Ludvíci, studenti plzeňských vysokých škol, ved. D. Haták. 1993 Ludvíci aneb Skvělá parta, hlášky, všechno, autor a r. D. Haták, 25 repríz, účast na JH 1994.Téhož roku autorská hra Hedvika Pašákova aneb Veselohra s hepyjendem, 25 repríz. 1996 Potrat (Brautigan), r. J.
Stříbrný, ŠP 1996. Průběžně uváděn a doplňován autorský parodický seriál Čtyřka z Lochotína. 1998 Devět ranců (Čtvrtek). Členem PlzNS Plzeň, soustředili okolo sebe množství generačně spřízněných diváků.

937 PLZEŇ: Divadlo Ludvíci, Bratři Mrštíkové v úpravě Davida Hatáka: Marie aneb Tys ho otrávila (v titulní roli Petra Jarošová). Foto: archiv souboru. AS 2000, č. 2, s. 19..

1993 HP Teátr – Hančeho příležitostní teátr zal. 30 nadšenci, většinou studenty. Rep. Hlava XXII/ (Heller), Malý pán na ženění (Woodehouse), Temná komora (Petruševská), Antigona v New Yorku (Glowacki), Bůh ví (Heller). 1998 Razítkem do těla (Srstka). Ved. Zd. Wachtl (Hanče). Člen PlzNS.
1994 při přípravě velkohry opět zal. Div. společnost Žumbera a Čas jako její činoherní studio. 1995 na plzeňském náměstí společně sehrály velkohru Saracénský čert v rámci oslav 700 let zal. města Plzně (obdoba prvního ochotnického představení v Plzni z 1818). 1997 velkohra Starokláti (Kejha) v Mlýnské strouze. R. obou her St. Oriešek.

1237 PLZEŇ: DS Žumbera, Saracénský čert, plzeňské náměstí , 1995, r. Stano Oriešek. Foto J. H.
Ziegler

DS Žumbera za dobu existence přes 60 her českých i cizích autorů a řadu pohádek pro děti. Ved. Lad. Synek prvním předsedou SDO Plzeňská neprofesionální scéna (PlzNS). Od 2000 v rámci SDO Žumbera i DS Amceth, ved. a jediný h. J. Č. Ulrich, a DS Skoronarváno, ved. K. Kohoutová, 2001 Nahniličko (Kraus).
1994 zal. Antidivadlo, premiérové pásmo hudby a scének. Autorské divadlo, autor, r., h. a ved. J. Sojka. Např. Bastian a Sebastian aneb Nečekejte zázraky, Trůn pro dva, Jirka Siřiště aneb Karel nikde. Rovněž vlastní poezie, recitační večery. Členové většinou studenti plzeňských vysokých škol. Člen PlzNS Plzeň. 1997 zal. SPODINA (SPOlek DIvadelních NAdšenců), při přípravě titulu Tam dole (Bunuel) na scéně divadla ČAS, spolupráce s profes. h. J. Zindulkou, ved. M. Hudečková, členem PlzNS Plzeň. 2001 Minikomedie (Cami).
V 90. letech nedlouhá existence souborů AESID, div. seskupení, jehož jádrem studenti angličtiny PF Západočeské univerzity v Plzni, autor a r. A. Beck. DrKr Gymnázia Opavská, DS Rejžovej Mikulášského gymnázia, DS ARS Církevního gymnázia, DS 3 ZUŠ. Koncem 90. let zač. soubory alternativního divadla DS SAD, DS Štěstí. DS Tyan 2001 autorská montáž Je-li toto člověk, Pustina
(na motivy J. L. Borgese a T. S. Eliota). Též DS Střechylos.
1998 zal. Plzeňská neprofesionální scéna (PlzNS), spolek plzeňských ochotníků ze souborů hrajících v divadle Dialog v budově Měšťanské Besedy v Plzni. Zakladatelé Dialog, Propadlo, Žumbera, HP teátr, Antidivadlo, Zamračené děti, Spodina, Divadlo Ludvíci a západočeská pobočka SČDO. Později se připojily MY, Oblouk, Rámus, Amceth. Představení v divadle Dialog a spolupráce na divadelních soutěžích a přehlídkách. K 30. 6. 2000 dostala PlzNS výpověď z divadla Dialog z důvodu rekonstrukce Měšťanské besedy. Od září 2001 k dispozici nový prostor v domě U Rudolfů. Od 1988 Plzeňská aktovka, oblastní soutěž monologů a dialogů (O pohárek SČDO) a zároveň oblastní přehlídka jednoaktových her. 1995 I. NP seniorského divadla. 2001 činné DS Amceth, Antidivadlo, Dialog, Divadelní společnost Žumbera, Divadlo Ludvíci, Jezírko (viz Plzeň-Cernice, Košutka-Bolevec), LS Střípek, MY, Oblouk, Okřídlený vůl, Propadlo, Rámus, SAD, Skoronarváno, Spolkové loutkové divadlo V Boudě, Střechylos, Štěstí, Tyan, Zamračené děti. 2000 a 2001 sdružení Johan organizovalo na okraj profesionálního festivalu Divadlo amatérský ofofprogram festivalu v prostorách někdejší nádražní budovy Plzeň-Jižní předměstí. 2001 Divadlo Kyvadlo, ved. St. Adamcová.
Pro děti od 3 do 6 let zřízen klub Sluníčko, orientovaný na estetickou výchovu. 1998 zal. v 1. ZŠ DDS Střípek. Aktivita v rámci projektu komunitní škola, do něhož se škola zapojila 1997. Kombinace div. a
dramatické výchovy.

934 PLZEŇ: Činoherní amatérské studio DS Žumbera, Ladislav Synek: Síla poezie aneb Jak si pořídit parohy. Foto: Michaela Dezortová. AS 2000, č. 2, s. 9.

Loutkové divadlo Plzeň-město a obecně

755 PLZEŇ: Plzeňské loutkové divadlo NJP. Dřevoryt Antonína Doležala na titulní stránce letáku. s. a. kART

1901 zal. LD z podnětu pátera J. V. Sedláčka, h. nepravidelně, od 1903 pravidelně ve prospěch Spolku ku podporování chudé školní mládeže (pozdější iniciátor zal. Feriálních osad) v restauraci U Fialů zah. Posvícení v Hudlicích, později v Měšťanské besedě a sokolovně, nakonec pod názvem Nové LD ve prospěch Jeslí v Řemeslnické besedě, insc. např. 1904 Prodaná nevěsta, u příležitosti II. sjezdu českých loutkářů. 1906/07 se spojili s divadlem Kozáků. 1902-1908 provozovala LD vlastenecká společnost Kozáci v hostinci U Kozů (je možné, že h. malými loutkami již před 1902), zakoupili slušně vybavené LD, např. Psohlavci, Faust, Rytíř Miliboj atd. Mezi návštěvníky i malý J. Skupa. 1903 zah. LD Občanské besedy, působilo jen krátce na Pražském předměstí. V témže roce také LD obecné školy v Doudlevcích, viz. 1911 zal. LD JDO Zeyer, ved. V. Mašek, 1922 znovu zřízeno, působilo v sále Lidového spolkového domu.
1911 Spolek pro podporu chudé školní mládeže zal. tzv. Feriální osady, určené pro prázdninové pobyty zdravotně postižených dětí. S cílem získávat finance na činnost, zal. plzeňské učitelky 1912 Dámský odbor českých feriálních osad, který z podnětu H. Kieswattrové otevřel LD feriálních osad (LDFO). Převzali a zrestaurovali fundus bývalého divadla Jeslí a instalovali jej v tělocvičně školy Nad Hamburkem. 1913 zah. Posvícení v Hudlicích. Od 1914 h. v Měšťanské besedě, ved. K. Novák, kočovný loutkář, který se se svou společností usadil v Měšťanské besedě a stal se profes. členem amatérského LD Feriálních osad. Poté bohatá činnost, v době 1. svět. v. na improvizovaných jevištích, ale přesto např. 1916-1917 123 představení. S divadlem spolupracoval Gustav Nosek, řezbář a spolutvůrce Hurvínka (1919-1938). Repertoár se zvolna proměňoval, přibývalo české klasiky, vlasteneckých a původních her, např. Žižkova smrt, Záhuba rodu Přemyslovců, aktualizovaný Slepý mládenec (Tyl), Lucerna, Princezna Pampeliška, činoherní verze Libuše atd. Postupně i satira, nositelem především Kašpárek, později díky ní přejmenovaný na Revolučního Kašpárka (1928 mu byla v Měšťanské besedě odhalena pamětní deska). Též parodické zpěvohry, např. Morduňk při měsíčku (Valenta-Mělnický). S LD Feriálních osad spolupracovali také herci Městského divadla (J. Brzek, T. Brzková, O. Beníšková ad.). Moderní drgii pro dospělé přestával stačit tradiční fundus Novákova divadla. Tento problém vyřešila spolupráce s Josefem Skupou, 1917-1930 r. a drgem LD Feriálních osad. Skupa navrhl nové, moderně řešené jeviště, jeho první insc. Pan Johanes, dále např. Soví hrad (Pocci), kde dominoval Kašpárek v karikující roli ministra. Zájem o aktuální satiru si vynutil vznik Kašpárkových kabaretů. 1918 Kašpárkovým partnerem první Skupův aktuální loutkový typ Duha Kukuřičňák, např. aktovka Fronta na tabák (Koval). 1913-1918 LD Feriálních osad 558 představení.

Kašpárkovy politické invektivy pronášené v posledních měsících rakousko-uherské monarchie utkvěly obyvatelům Plzně tak v paměti, že svému “revolučnímu Kašpárkovi” odhalili v roce 1928 pamětní desku. Řeči, které loutka vedla, nazval sám Skupa “Kašpárkovy žbrblaninky”.
František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, s. 290.

Od 1918 ve Waldekově hotelu, satira na staré Rakousko již neúčinná, novým terčem bolševická revoluce v Rusku, mj. Komedie o hrozném a smutném konci krále Bolševika (Koval), nebo všemožné soudobé umělecké směry od dekadence po futurismus, dadaismus, expresionismus atd. 1919-1920 v Ře
meslnické besedě, nová jevištní konstrukce s velkým proscéniem (4 x 2,5 m), zah. operou Dráteník, od této insc. spolupráce s J. Wenigem. 1920 Kašpárkovým partnerem poprvé Spejbl, vyřezaný podle Skupova návrhu K. Noskem. Časem tento těžko slučitelný pár rozdělen a Kašpárka nahradil současnější, městský typ. Po několika pokusech se jím stal Švejk. 1923-1926 populární 18dílná insc. Dobrý voják Švejk, poté se ale postava Švejka, příliš spjatá s konkrétní dobou, z LD Feriálních osad vytratila. Následkem prosazování nových tendencí rozkol v souboru (1922 LD na čas opustila rodina Novákových). 1924 výtvarné úpravy L. Sutnar, A. Moravec, A. Doležal a J. Skupa.

017 PLZEŇ: LD Feriálních osad: Plakát Láska sira Falstaffa, 1925, Maj. A.Dubské, kopie kART.

1925 LD Feriálních osad hostilo sjezd českých loutkářů. 1920-1925 464 her v 861 představení. 1926 Hurvínek poprvé (vyřezal G. Nosek) Spejblovým partnerem (brzy poté jejich vztah ustálen na otec – syn), ze Spejblových monologů postupně komické dialogy. Od 1927 proměna drgie, tradiční insc. ustupovaly před rozmáhající se revuí, např. Z Plzně do Plzně (Skupa, Wenig), Už je to tu, Plzeňáci, To se nám jenom zdálo, Páté přes deváté (přes 100 repríz), Tip-top revue (182 repríz) atd. 1926 zal. DO Feriálních osad (nahradil zrušený Dámský odbor), 1927 vypověděl smlouvu Karlu Novákovi, spolu s ním odešla z divadla celá jeho rodina. (Kolem výpovědi polemika i na stránkách Loutkáře, dodnes dvě verze toho, zda Novák dostal, nebo naopak sám podal výpověď.)
Zal. Loutkové divadlo Karla Nováka v zahradním pavilonu restaurace U Jonáků, později pod NJP.
Ředitelem LD Feriálních osad jmenován Jos. Skupa. V té době Skupovo divadlo známo nejen v Praze, ale i v zahraničí. 1929 u příležitosti II. kongresu UNIMA (zal. 1929 v Praze) úspěch v Paříži. 1930 v Hurvínkově jarní revui (později přejmenovaná na Revui z donucení) poprvé Mánička a Žeryk, na jejichž podobách se podílel J. Trnka. 1926-1930 965 představení. S LD spolupracovala řada hereckých osobností Městského divadla v Plzni, ale i dalších předních profes. scén, R. Deyl st., B. Karen, J. Plachta, Ferenc Futurista ad. Jiří Trnka (1912-1969, místní rodák malíř, ilustrátor, jevištní výtvarník, tvůrce loutkových filmů) studoval na reálném gymnáziu, prof. kreslení J. Skupa. Ten ho přizval ke spolupráci s LD Feriálních osad. Jako 17letý student získal uznání na mezinárodních loutkářských výstavách (Praha 1929, Paříž 1930). Hudební spolupráce např. St. Suda, Bohdan
Gselhofer. Velikost scény a její technické a umělecké vybavení zcela ojedinělé ve své době. 1930 Skupa soubor profesionalizoval, LD Feriálních osad se rozdělilo na složku profes. a amatérskou. Skupův soubor h. hlavně na zájezdech, v sále LD Feriálních osad pouze v zimních měsících. Ved. amatérské složky bratři Kuncmannové a J. Trnka, např. Kaleidoskop revue, Revue z ampliónu čili Televizní revue (hlasy S H zněly z gramofonové desky), avantgardní groteska Mořský pán (Kuncmann), r. Trnka, na repertoáru i operety a běžný “kašpárkovský” repertoár pro děti. 1935 LD Feriálních osad skončilo. Amatérská část po Skupově odchodu již neměla tak výrazné úspěchy, po demolici budovy Řemeslnické besedy se nepodařilo zajistit náhradní prostor.
1920-1921 LS DTJ viz Plzeň-Lobzy. Od 1920 zal. LS Sokola viz Plzeň-Skvrňany. 1921 zal. LS Národně vzdělávacího dělnického spolku Barák. V hostinci v Litické ul. přenosné divadlo 154x100x90 cm, 17 loutek 25 cm. 1922 LS DTJ Plzeň II, pozornost upoutal soukromým vystoupením člen Kokoška. Téhož roku spolkové divadlo, loutky 65 cm. 1922 h. v pavilonu na cvičišti (Jablonského ulice), spolupráce Jos. Skupa. První večerní představení 1923 Soucit (Císler), Král syrakuský. 1923-1924 rozšíření činnosti Doktor Faust (Lagron), Ta naše Máňa (Skružný). 1924-1925 zlepšení výtvarného i technického vybavení, rozšíření počtu loutek, mj. Pan Johanes. Do konce 1924 80 představení. Proscenium částečně podle Alše.
1922 zal. LS FDTJ viz Plzeň-Letná-Doubravka. 1922 zal. LS TJ Sokol Plzeň IV (viz Plzeň-Roudná). 1922 zal. LS Sokola Plzeň V. Jeviště 350 x 137 x 120 cm, výtvarně bohatě vybavené. Loutky 65 cm (Vaník, Nosek). Soubor 9 členů. Nedělní dětská představení. Autorské divadlo Sen ostrostřelce, Štědrý večer dřevěného světla, Kašpárek ve světové válce, Kašpárek v Kocourkově (vše B. Harant), Když pramice uplave (R. Kaňák). 1922-1924 77 představení, po představení recitace dětí. Ved. osobnosti V. Brotánek, J. Vaník, R. Kaňák. 1946 zah. U Zimmermanů v Čelakovského ul. LD dívčích referentek Mladých nár. socialistů.
1965-1998 LS Špalíček (od 1992 Spolkové loutkové divadlo Špalíček), h. v sále U Baumanů, ved. K. Fiala, zřizovatelem OB, insc. např. Adámek mezi broučky, Káčátko, Hračky na cestách, Don Žán, Radouš v opuštění hledá rozptýlení. 1988 se od Baumanů museli vystěhovat, h. v provizoriu hasičské zbrojnice, od 1990 v sále v Doubravce (viz), kde zbudováno nové jeviště. 1998 zah. kulturní zařízení
pod novým názvem D-klub. Zázemí tu našlo LD Špalíček.
1925 (1928?) zal. LD Sokola Plzeň III-Bory (viz). Spolupráce s loutkářskou rodinou Novákových (marionety). “Autobus rodiny Novákových” známý z hostování po okolí. (1967 ukončil soubor Novákových, Karel Novák členem souboru LD ZK ROH Průmstav, později V Boudě.) LS V Boudě, úspěšný soubor, častá ocenění na přehlídkách včetně LCH (viz Bory), působil 1988-1995 v DK ROH (později DK Invest), poté v 2. pol. 90. let v náhradních prostorách v Měšťanské Besedě.
Sokolská župa plzeňská 1940 župní představení Vládce Himalájí. 1940 nové LD v sále Redemptoristů na Klatovké třídě, týž rok i LD České jednoty paní a dívek v sále Domácnosti na Škrétově třídě.
1949-1991 LD Říše pohádek, Plzeň DAS. Zač. 70. let LS ZK dopravy a spojů, 1970 Perníková chalopupka (J. Velický). 70.-90. léta též LS Svět pohádek. 1978 zal. LD Střípek v Plzni-Doubravce (viz)., zal. D. Jandová, výtvarnice, r., h., pedagožka a od 1979 I. Faitlová autorka, skladatelka, r., h., od 1992 ved. souboru, obě v té době učitelky MŠ. Jeden ze špičkových LS ČR, I. Faitlová získala 2 ceny UNIMA za mimořádný počin v oblasti amatérského loutkového divadla.

995 PLZEŇ: Loutkářský soubor Střípek, Ivana Faitlová: Brum-pohádka aneb Výchova medvědů v Čechách získala na Loutkářské Chrudimi v roce 1997 hned 3 ceny – za inscenaci, I. Faitlová a kolektiv za režii a loutkoherectví, M. Jelínková za scénografii. AS 1997, č. 4, s. 17.

Dětské soubory při 3. LŠU/ZUŠ Vejprnická (T. Brzkové), 1972 zde zal. Literárně-dramatický obor. Jiří Oudes po působení v Těšově (viz Těšov), od 2. pol. 70. let učitel a ředitel 3. LŠU, ZUŠ Plzeň, zde postupně skupiny 1988 Myšáci (např. Velký král a malá myš), Myšáci II (Myší srdce), Míšáci, Dramouš, Sluníčko, Soubor neslyšících. Výrazně ovlivňoval podobu dětského loutkářství a byl lektorem mnoha seminářů pro ved. dětských souborů, zejména na KDL. V 90. letech pracoval s handicapovanými dětmi. Spoluautor repertoárového sborníku Dětské loutkové divadlo (Albatros 1980).

Foto Oudes – LŠU Plzeň Velký král a malá myš – Richter s. 145

1992 LD Kapka ZUŠ Plzeň 3, ved. D. Jandová,1995 Krysař, 1997 Jablko. 1995 zal. LD Louže Plzeň 3
ZUŠ, ved. D. Jandová, 1998 Kde jsou lidé?, LCH.

1006 PLZEŇ: Loutkářský soubor Kapka, Podle Viktora Dyka: Krysař. Foto: Ivo Mičkal. AS 1995, č. 4, s. 7.

LD Rámus, ved. Zd. Vašíčková, od 1995 při 5. ZUŠ Plzeň-Lochotín, úspěchy na přehlídkách, včetně LCH a Přeletu nad loutkářským hnízdem, viz Plzeň-Lochotín.

1562 PLZEŇ: Dětský loutkářský soubor 3. ZUŠ, Jiří Havel: Chodící jitrnice, režie Dagmar Jandová, 1992. Foto Ivo Mičkal. Archiv AS.
 
  Bibliografie:
25 LET Divadelního odboru Osvětového svazu pro Plzeň a okolí 1909-1933. Plzeň, Umění všem 1933.

25 LET divadelního souboru I. ZK ROH n. p. Škoda Plzeň. AS 1974, č. 12, s. 7-9. kART.

ANDRÉE, Rudolf: O jeho práci.

BENEŠ, Jiří: Včerejšek, dnešek a zítřek ochotnického divadla. Knižnice ochotnického divadla. Praha, Orbis 1965, s. 15. kART.

BURIAN, Miroslav: Svaz dělnických divadelních ochotníků československých DDOČ. (Soupis archiváliío SDDOČ uložených v DNM.) Praha, Divadelní ústav a Národní muzeum 1972, s. 196

BOLESLAVSKÝ, Mikuláš: Divadelní ochotník II, sv. 6. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Praha, Slovanské kněhkupectví 1863, díl II, sv. 6 v čl. s. III.

BĚLOHLÁVEK, Miloslav: Dějiny divadla a Archiv města Plzně. Praha, Státní A 1983. KK.

BOHDANOVÁ, Blanka: Život jako v pavučince. Praha, Primus 1995, s. 10, 20.

BOŘÍK, Stanislav: O jeho práci.

BIBLIOGRAFIE českého amatérského divadla. Zprac. Jiří Valenta a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1999, č. 1062 (NP amatérského divadla pro pokročilé soubory), č. 1063 (I. NP seniorského divadla). 27 záznamů

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 45, 47, 59, 63, 64, 66, 68, 72, 77, 80, 82, 83, 84, 85, 87, 99, 100, 102, 115, 116, 118, 119, 120, 121, 123, 125, 138, 139, 140, 142, 143, 144, 158, 159, 161, 167, 168, 176, 181, 186,
191, 195, 198, 203, 207, 208, 215, 216, 226, 232, 239, 252, 257, 258, 263, 274, 280, 336, 337, 343, 349, 363, 365, 367, 375, 377, 379, 382, 383, 392, 394, 395, 396, 398, 404, 405, 448 s., 357 obr. v textu.
obr.: s. 168: V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů, Divadlo mladých Plzeň, na snímku M. Horníček a J. Špaček, 1940; s. 203: W. Borchert: Venku přede dveřmi, Divadelní studio Medika RK Krajské správy lékáren v Plzni,1960; s. 253: Ramón Gómez de la Serna: Co vykřikují věci, Dominik Plzeň, ved. souboru a drgie Alena Nuhlíčková, 1973.

ČERNÝ, František: Mukařovský a české divadlo. In: Janu Mukařovskému k šedesátce. Praha 1952, s. 74-76.
40 LET činnosti národně vzdělávacího ochotnického spolku Kolár v Plzni. Plzeň 1941. KK.

DĚJINY českého divadla I.-IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968, I. s. 112, 134, 140, 289, 298, 312, 350; 1969, II. s. 181, 290; 1977, III. s. 162-165, 186, 414-425, 474, 493, 523-524; 1983, IV. s. 104, 193, 195-200.
obr. II, s. 184, 181: Cedule k ochotnickému představení Klicperovy hry Loketský zvon. Plzeň, 1829; IV, s. 544. M. Horníček v titulní roli Klicperova Hadriána z Římsů. Divadlo mladých, Plzeň, 1940.

DIVADLA v království Českém r. 1905. Zprávy Zemského statistického úřadu království Českého XIV/1. Praha 1910, s. 184-190.

DIVADLO Dialog 1949-1989. Dějiny souboru, přehled inscenací, soupis členů. Plzeň, Dům kultury ROH 1989. 45 s. kART.

DOPITOVÁ, Jiřina: Vývoj českého divadla v Plzni od doby národního obrození do r. 1944. Diplomová práce. Plzeň, Pedagogická fakulta 1982/1983.

FIALOVÁ, Eva: Amatérské divadlo v Plzni. Diplomová práce. Plzeň, Pedagogická fakulta 1984/1985.

GRYM, Pavel: Klauni v dřevácích. Praha 1988.

HILMERA, Jiří: Česká divadelní architektura. Praha, Divadelní ústav 1999, s. 56-60.

HOŘEC, Petr: Seznamte se s... Praha, Melantrich 1994, s. 117.

INFORMACE pro MČAD Vladimír Gardavský, HRÁDKOVÁ, Jindřiška,: Podklady pro MČAD. Rkp. 1998-2001. PC ART.

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 171. kART, KK.

JUBILEJNÍ almanach lidového divadla v Plzni 1918-1938. Redakce J. Klika. Plzeň, Lidové divadlo 1938. NK: 54 K 12526.

JUST, Vladimír: Dominik (Divadlo pod lampou). Heslo Malé encyklopedie malých scén. In: Proměny malých scén. Praha, Mladá fronta 1984, s. 286.

KAREN, Bedřich: Epizody. Praha, Čs. kompas 1946, s. 82, 92.

KÖRPER, K.: Hrajeme mezi vámi (K provedení Vančurovy hry Učitel a žák stud. avantg. kolektivem v Plzni). Program D 38, sv. 8, s. 238-239.
KOVÁŘÍK, František: Kudy všudy za divadlem. Praha, Odeon 1982, s. 27, 30.

KRAUS, Michal: Ochotnický soubor Dialog. Diplomová práce. Plzeň, PF 1988.

KRÝSLOVÁ, Ivana: Amatérský loutkářský soubor Střípek z Plzně. Diplomová práce. Plzeň, Západočeská univerzita, PF 1994. 38 s.

LADECKÝ, Jan: Česká divadla ochotnická. In: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Divadelní odbor Národopisné výstavy českoslovanské 1895, s. 25-81.

LÍKAŘ, Karel: Sto let českých představení divadelních v Plzni. (1818-1918). Z výpisků ředitele V. Budila a j. pramenů. Plzeň, Obec královského města Plzně 1918. KK, DNM: T 10.470.

MASKA, dramatické sdružení Čs. N. D. 100. jubilejní představení 20. března 1927. Plzeň, s. a. SVK Plzeň.

MENČÍK, Ferdinand: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, ČAVU 1895, s. 23.

MAREŠ, Emil, Inž.: O jeho práci.

MAŘÍK, Václav: Studentský avantgardní kolektiv v Plzni. K historii divadelní Plzně před druhou světovou válkou. In: Minulostí západočeského kraje XV. Plzeň 1979, s. 111-133.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s. 157-165.
NÁRODNÍ divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců. Praha, Academia 1988, s. 37, 163, 207-208, 372, 393-394.

NEJEDLÝ, Zdeněk: Bedřich Smetana. Kniha 7, s. 509. Praha, Orbis 1954. KK.

NOVÁK, Karel - o něm: Karel Novák 70. Plzeň, t. Port 1932. 16 s. MLK.

NUHLÍČKOVÁ, Alena: Dominik - cesta k divadlu poezie. Edice Umělecký přednes, sv. 36. Praha, ÚKVČ 1976. 26 s. kDÚ.

OZNAMOVATEL divadelního odboru Osvětového svazu. 1933. Nestránkováno. kIPOS.

PAMĚTNÍ kniha Spolku divadelních ochotníků Tyl v Plzni. 1906. KK, DNM: T 3122.

PATEJDLOVÁ-JENÍČKOVÁ, J.: Dějiny a význam divadla ve staré Plzni. Disertační práce. Praha, UK 1947. SA Fr. Černý.

PATZAKOVÁ, A.: O hudební Plzni. Plzeňsko 1933.

RON, Vojtěch: O nejstarších teatrálních produkcích. Souhrny informací o jednotlivých místech a odkazy na prameny. Zpracováno pro Místopis. Rkp. 1998. Obsahují též excerpce ze studií jiných badatelů. kART.

SCHIEBL, Jaroslav: Počátky českého ochotnického ruchu v Plzni a na Plzeňsku, s. 47-57.

SCHIEBL, Jaroslav: České divadlo v Plzni. In:

SMÉKALOVÁ, Jana: Ochotnické hudební divadlo. Opera a opereta v letech 1862-1918. Rkp. Kabinet dějin českého divadla DÚ.

ŠTRUNCOVÁ, Jana: Ochotnické divadlo v Plzni - Bílé Hoře. Diplomová práce. Plzeň, PF 1984.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 158-172, 175-176, kIPOS, kART.

TENK, Karel: O jeho práci.

TRČKOVÁ, Vítězslava: Divadlo Dialog 1949-1989. Plzeň, DK ROH 1989. 45 s. SA Milan Strotzer.

TŘICETPĚT let činnosti Národního vzdělávacího ochotnického spolku Kolár v Plzni 1900-1935. Plzeň s. a., SVK Plzeň 1 P 368.

TUNYS, Ladislav: Jindřich Plachta. Praha, Ametyst 1999, 196 s.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 58-59, kART.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 55, kART.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 123-124. kART.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 94, kART.

VIKTORA, V., FICTUMOVÁ, Z.: Divadelní tradice Plzně od 19. století do současnosti (průvodce výstavou). Plzeň 1983.

VRŠECKÝ, Josef: Mozaika ochotnického divadla. Kultura, červen 1996. kART.

Uložení dokumentace k části Plzeň-město a obecně
A DS Propadlo (uložen u manželů Marovičových v Plzni).
A města Plzně, Bělohlávek Miloslav (zde též písemná pozůstalost Š. Maroviče); č. rkp. 1369 a 1368.
Dokumentace souboru Lidové divadlo u dcery V. Belzy paní Pohlové, rovněž rukopisy významných osobností; Dělnický OS Havlíček, Na Petříně, 1928-1967. Ev. č. pomůcky 164; Div. sdružení Vojan, 1924-1951. Ev. č. pomůcky 166; Dramatické sdružení Klicpera, 1920-1962. Ev. č. pomůcky 322; Občanská beseda, 1872-1896. Ev. č. pomůcky 307.
DNM: C 13.093-6, 4 Pl, 1905, 1935, 1941; C 13.269-70, 2 Pl SDO Tyl, 1941.

ALMANACH 1904-1929. Loutkové divadlo Feriálních osad. Plzeň, Bergmann 1929. 64 s. MLK.
ALMANACH krajové loutkářské výstavy, školy a sjezdu, konané 31. 5.-7. 6. 1936 v sokolovně Sokola Plzeň IV. Plzeň, Sokol 1936. 47 s. MLK.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998. 448 s., 357 obr. v textu.
obr. s. 100: Kašpárek ze souboru loutkového divadla Feriálních osad v Plzni, marioneta F. Noska, 1918; s. 142: Výjev ze hry Mandragora, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni; s. 143: Spejbl a Hurvínek, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni, 1926; s. 144: Trnkova loutka draka, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni, po II. svět. v. věnováno souboru Bouda Plzeň; s. 350: Janem Dvořákem upravenou hru starých lidových loutkářů Don Šajn uvedlo loutkové divadlo V Boudě Plzeň, 1989; s. 364: Ivana Faitlová: Klobásová komedie aneb Hamty, hamty, hamty!, loutkářský soubor Střípek Plzeň, 1993.

ČERNÝ, František: Skupovy loutky Spejbl a Hurvínek. In: Kapitoly z českého divadla. Praha, Academia 2000, s. 289-294; obr. Patrně nejstarší známé zobrazení Spejbla (1922), s. 290.

HEIN, V.: Dělnická tělocvičná jednota Plzeň II. In: Plzeňské loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu československých loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor Osvětového odboru 1925, s. 37-39. kART.
JAK plzeňský Kašpárek pochovával Rakousko. Jubilejní almanach 1918-1928. Plzeň, Loutkové divadlo Feriálních osad 1928. 102 s. kIPOS. MLK.

INFORMACE pro MČAD zprac. Ondřej Svoboda. Rkp. 2001. PC ART.

LOUTKOVÉ divadlo Feriálních osad v Plzni. Upomínková brožura. Plzeň, Správa loutkového divadla 1925. 32 s., fot. příl. kIPOS. MLK.

LOUTKOVÉ divadlo V Boudě. 60 let souboru. 1928-1988. Historie, foto. Plzeň, Dům kultury ROH 1988. 30 s. kART.

NÁRODNÍ divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců. Praha, Academia 1988, s. 529.

NAŠE loutková scéna. Upomínková brožura Loutkového divadla Feriálních osad v Plzni. Choceň, Loutkář 1919. 48 s. MLK.

NOVÁK, Jan: Nejstarší amatérské loutkářské soubory v ČSR. Praha, SAL SČDO 1983, s. 41-42, 52-53. kART.

OBRÁZKOVÝ almanach 1904-1929. Loutkové divadlo Feriálních osad. Plzeň, F. Bergmann, s. a., 64 s. foto v textu. KK.

PEKAŘOVÁ, Lenka: V Boudě 1928-1998. Vydalo Spolkové divadlo V Boudě. Plzeň 1998. 30 s. Zde soupis pramenů a osobních vzpomínek. kART.

PLZEŇSKÉ loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu čs. loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor Osvětového odboru 1925. 46 s. MLK, kART.

PLZEŇSKÉ loutkové divadélko. Spejbl a Hurvínek. Informační brožura. Plzeň, PLD (po r.1930). Nestr. MLK.

RICHTER, Luděk: 50 Loutkářských Chrudimí. Praha, DDD a IPOS-ARTAMA 2001, s. 141-142, 144-145, 155- 156, 158-159. (Divadlo V Boudě, 3. LŠU/ZUŠ, Střípek, Rámus, Jiří Fiala, Jiří Oudes, Zdena Vašíčková, Ivana Faitlová, Dagmar Jandová).

Rolnička 1970.
SEZNAM LD Sokola, 1929–1930. Rkp. 9 s.

SCHMIEDHUBER, K.: Jubileum V Boudě. ČsL 1975, č. 5, květen.

ŠEDESÁT let loutkového souboru V Boudě. Plzeň, Dům kultury ROH 1988. 30 s. MLK.



DĚJINY českého divadla I.-IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1977, III. s. 510, 523-524.
obr. č. 507: Maňásci J. Skupy ke hře M. Němcové–Záhořové Princezna Čárypíše. Inscenace hry se Skupovými loutkami v Loutkovém divadle feriálních osad v Plzni 1917; s. 524: Duha Kukuřičňák–loutka kabaretu J. Skupy. Loutkové divadlo Feriálních osad Plzeň, 1918; s. 525: Kašpárek. Marioneta F. Noska ze souboru Loutkového divadla Feriálních osad v Plzni, 1918; IV, s. 195-200; obr. s. 198: Výjev z loutkové inscenace Machiavelliho Mandragory. LD Feriálních osad Plzeň, 1924; s. 199: Spejbl a Hurvínek v hudební scénce. LD Feriálních osad Plzeň, 1926.

VAŠÍČEK, Pavel: Plzeňské loutkářství. Plzeň, Divadlo Alfa 2000.

V BOUDĚ 1928-1998. Sborník. Plzeň, Loutkové divadlo V Boudě 1998. 30 s. kART.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla. Doba předbřeznová 1824-1846. Praha, Orbis 1957, 492 s. 108,118, 273.

WENIG, Frank: Loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni. In: Plzeňské loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu československých loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor Osvětového odboru 1925, s. 18-31. Zde detailní popis technického vybavení loutkového divadla té doby. kART.

Zprávy Loutkářského soustředění 1939, č. 12, s. 1; 1941, č. 1, s. 2; č. 2, s. 2; 1946, č. 12, s. 7.




25 LET Divadelního odboru Osvětového svazu pro Plzeň a okolí 1909-1933. Plzeň, Umění všem 1933.

25 LET divadelního souboru I. ZK ROH n. p. Škoda Plzeň. AS 1974, č. 12, s. 7-9. kART.

ANDRÉE, Rudolf: O jeho práci.

BENEŠ, Jiří: Včerejšek, dnešek a zítřek ochotnického divadla. Knižnice ochotnického divadla. Praha, Orbis 1965, s. 15. kART.

BURIAN, Miroslav: Svaz dělnických divadelních ochotníků československých DDOČ. (Soupis archiváliío SDDOČ uložených v DNM.) Praha, Divadelní ústav a Národní muzeum 1972, s. 196

BOLESLAVSKÝ, Mikuláš: Divadelní ochotník II, sv. 6. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Praha, Slovanské kněhkupectví 1863, díl II, sv. 6 v čl. s. III.

BĚLOHLÁVEK, Miloslav: Dějiny divadla a Archiv města Plzně. Praha, Státní A 1983. KK.

BOHDANOVÁ, Blanka: Život jako v pavučince. Praha, Primus 1995, s. 10, 20.

BOŘÍK, Stanislav: O jeho práci.

BIBLIOGRAFIE českého amatérského divadla. Zprac. Jiří Valenta a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1999, č. 1062 (NP amatérského divadla pro pokročilé soubory), č. 1063 (I. NP seniorského divadla). 27 záznamů

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 45, 47, 59, 63, 64, 66, 68, 72, 77, 80, 82, 83, 84, 85, 87, 99, 100, 102, 115, 116, 118, 119, 120, 121, 123, 125, 138, 139, 140, 142, 143, 144, 158, 159, 161, 167, 168, 176, 181, 186,
191, 195, 198, 203, 207, 208, 215, 216, 226, 232, 239, 252, 257, 258, 263, 274, 280, 336, 337, 343, 349, 363, 365, 367, 375, 377, 379, 382, 383, 392, 394, 395, 396, 398, 404, 405, 448 s., 357 obr. v textu.
obr.: s. 168: V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů, Divadlo mladých Plzeň, na snímku M. Horníček a J. Špaček, 1940; s. 203: W. Borchert: Venku přede dveřmi, Divadelní studio Medika RK Krajské správy lékáren v Plzni,1960; s. 253: Ramón Gómez de la Serna: Co vykřikují věci, Dominik Plzeň, ved. souboru a drgie Alena Nuhlíčková, 1973.

ČERNÝ, František: Mukařovský a české divadlo. In: Janu Mukařovskému k šedesátce. Praha 1952, s. 74-76.
40 LET činnosti národně vzdělávacího ochotnického spolku Kolár v Plzni. Plzeň 1941. KK.

DĚJINY českého divadla I.-IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968, I. s. 112, 134, 140, 289, 298, 312, 350; 1969, II. s. 181, 290; 1977, III. s. 162-165, 186, 414-425, 474, 493, 523-524; 1983, IV. s. 104, 193, 195-200.
obr. II, s. 184, 181: Cedule k ochotnickému představení Klicperovy hry Loketský zvon. Plzeň, 1829; IV, s. 544. M. Horníček v titulní roli Klicperova Hadriána z Římsů. Divadlo mladých, Plzeň, 1940.

DIVADLA v království Českém r. 1905. Zprávy Zemského statistického úřadu království Českého XIV/1. Praha 1910, s. 184-190.

DIVADLO Dialog 1949-1989. Dějiny souboru, přehled inscenací, soupis členů. Plzeň, Dům kultury ROH 1989. 45 s. kART.

DOPITOVÁ, Jiřina: Vývoj českého divadla v Plzni od doby národního obrození do r. 1944. Diplomová práce. Plzeň, Pedagogická fakulta 1982/1983.

FIALOVÁ, Eva: Amatérské divadlo v Plzni. Diplomová práce. Plzeň, Pedagogická fakulta 1984/1985.

GRYM, Pavel: Klauni v dřevácích. Praha 1988.

HILMERA, Jiří: Česká divadelní architektura. Praha, Divadelní ústav 1999, s. 56-60.

HOŘEC, Petr: Seznamte se s... Praha, Melantrich 1994, s. 117.

INFORMACE pro MČAD Vladimír Gardavský, HRÁDKOVÁ, Jindřiška,: Podklady pro MČAD. Rkp. 1998-2001. PC ART.

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 171. kART, KK.

JUBILEJNÍ almanach lidového divadla v Plzni 1918-1938. Redakce J. Klika. Plzeň, Lidové divadlo 1938. NK: 54 K 12526.

JUST, Vladimír: Dominik (Divadlo pod lampou). Heslo Malé encyklopedie malých scén. In: Proměny malých scén. Praha, Mladá fronta 1984, s. 286.

KAREN, Bedřich: Epizody. Praha, Čs. kompas 1946, s. 82, 92.

KÖRPER, K.: Hrajeme mezi vámi (K provedení Vančurovy hry Učitel a žák stud. avantg. kolektivem v Plzni). Program D 38, sv. 8, s. 238-239.
KOVÁŘÍK, František: Kudy všudy za divadlem. Praha, Odeon 1982, s. 27, 30.

KRAUS, Michal: Ochotnický soubor Dialog. Diplomová práce. Plzeň, PF 1988.

KRÝSLOVÁ, Ivana: Amatérský loutkářský soubor Střípek z Plzně. Diplomová práce. Plzeň, Západočeská univerzita, PF 1994. 38 s.

LADECKÝ, Jan: Česká divadla ochotnická. In: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Divadelní odbor Národopisné výstavy českoslovanské 1895, s. 25-81.

LÍKAŘ, Karel: Sto let českých představení divadelních v Plzni. (1818-1918). Z výpisků ředitele V. Budila a j. pramenů. Plzeň, Obec královského města Plzně 1918. KK, DNM: T 10.470.

MASKA, dramatické sdružení Čs. N. D. 100. jubilejní představení 20. března 1927. Plzeň, s. a. SVK Plzeň.

MENČÍK, Ferdinand: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, ČAVU 1895, s. 23.

MAREŠ, Emil, Inž.: O jeho práci.

MAŘÍK, Václav: Studentský avantgardní kolektiv v Plzni. K historii divadelní Plzně před druhou světovou válkou. In: Minulostí západočeského kraje XV. Plzeň 1979, s. 111-133.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s. 157-165.
NÁRODNÍ divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců. Praha, Academia 1988, s. 37, 163, 207-208, 372, 393-394.

NEJEDLÝ, Zdeněk: Bedřich Smetana. Kniha 7, s. 509. Praha, Orbis 1954. KK.

NOVÁK, Karel - o něm: Karel Novák 70. Plzeň, t. Port 1932. 16 s. MLK.

NUHLÍČKOVÁ, Alena: Dominik - cesta k divadlu poezie. Edice Umělecký přednes, sv. 36. Praha, ÚKVČ 1976. 26 s. kDÚ.

OZNAMOVATEL divadelního odboru Osvětového svazu. 1933. Nestránkováno. kIPOS.

PAMĚTNÍ kniha Spolku divadelních ochotníků Tyl v Plzni. 1906. KK, DNM: T 3122.

PATEJDLOVÁ-JENÍČKOVÁ, J.: Dějiny a význam divadla ve staré Plzni. Disertační práce. Praha, UK 1947. SA Fr. Černý.

PATZAKOVÁ, A.: O hudební Plzni. Plzeňsko 1933.

RON, Vojtěch: O nejstarších teatrálních produkcích. Souhrny informací o jednotlivých místech a odkazy na prameny. Zpracováno pro Místopis. Rkp. 1998. Obsahují též excerpce ze studií jiných badatelů. kART.

SCHIEBL, Jaroslav: Počátky českého ochotnického ruchu v Plzni a na Plzeňsku, s. 47-57.

SCHIEBL, Jaroslav: České divadlo v Plzni. In:

SMÉKALOVÁ, Jana: Ochotnické hudební divadlo. Opera a opereta v letech 1862-1918. Rkp. Kabinet dějin českého divadla DÚ.

ŠTRUNCOVÁ, Jana: Ochotnické divadlo v Plzni - Bílé Hoře. Diplomová práce. Plzeň, PF 1984.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 158-172, 175-176, kIPOS, kART.

TENK, Karel: O jeho práci.

TRČKOVÁ, Vítězslava: Divadlo Dialog 1949-1989. Plzeň, DK ROH 1989. 45 s. SA Milan Strotzer.

TŘICETPĚT let činnosti Národního vzdělávacího ochotnického spolku Kolár v Plzni 1900-1935. Plzeň s. a., SVK Plzeň 1 P 368.

TUNYS, Ladislav: Dobrák od kosti Jindřich Plachta. Praha, Ametyst 1999, 196 s.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 58-59, kART.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 55, kART.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 123-124. kART.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 94, kART.

VIKTORA, V., FICTUMOVÁ, Z.: Divadelní tradice Plzně od 19. století do současnosti (průvodce výstavou). Plzeň 1983.

VRŠECKÝ, Josef: Mozaika ochotnického divadla. Kultura, červen 1996. kART.

Uložení dokumentace k části Plzeň-město a obecně
A DS Propadlo (uložen u manželů Marovičových v Plzni).
A města Plzně, Bělohlávek Miloslav (zde též písemná pozůstalost Š. Maroviče); č. rkp. 1369 a 1368.
Dokumentace souboru Lidové divadlo u dcery V. Belzy paní Pohlové, rovněž rukopisy významných osobností; Dělnický OS Havlíček, Na Petříně, 1928-1967. Ev. č. pomůcky 164; Div. sdružení Vojan, 1924-1951. Ev. č. pomůcky 166; Dramatické sdružení Klicpera, 1920-1962. Ev. č. pomůcky 322; Občanská beseda, 1872-1896. Ev. č. pomůcky 307.
DNM: C 13.093-6, 4 Pl, 1905, 1935, 1941; C 13.269-70, 2 Pl SDO Tyl, 1941.

ALMANACH 1904-1929. Loutkové divadlo Feriálních osad. Plzeň, Bergmann 1929. 64 s. MLK.
ALMANACH krajové loutkářské výstavy, školy a sjezdu, konané 31. 5.-7. 6. 1936 v sokolovně Sokola Plzeň IV. Plzeň, Sokol 1936. 47 s. MLK.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998. 448 s., 357 obr. v textu.
obr. s. 100: Kašpárek ze souboru loutkového divadla Feriálních osad v Plzni, marioneta F. Noska, 1918; s. 142: Výjev ze hry Mandragora, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni; s. 143: Spejbl a Hurvínek, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni, 1926; s. 144: Trnkova loutka draka, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni, po II. svět. v. věnováno souboru Bouda Plzeň; s. 350: Janem Dvořákem upravenou hru starých lidových loutkářů Don Šajn uvedlo loutkové divadlo V Boudě Plzeň, 1989; s. 364: Ivana Faitlová: Klobásová komedie aneb Hamty, hamty, hamty!, loutkářský soubor Střípek Plzeň, 1993.

ČERNÝ, František: Skupovy loutky Spejbl a Hurvínek. In: Kapitoly z českého divadla. Praha, Academia 2000, s. 289-294; obr. Patrně nejstarší známé zobrazení Spejbla (1922), s. 290.

HEIN, V.: Dělnická tělocvičná jednota Plzeň II. In: Plzeňské loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu československých loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor Osvětového odboru 1925, s. 37-39. kART.
JAK plzeňský Kašpárek pochovával Rakousko. Jubilejní almanach 1918-1928. Plzeň, Loutkové divadlo Feriálních osad 1928. 102 s. kIPOS. MLK.

INFORMACE pro MČAD zprac. Ondřej Svoboda. Rkp. 2001. PC ART.

LOUTKOVÉ divadlo Feriálních osad v Plzni. Upomínková brožura. Plzeň, Správa loutkového divadla 1925. 32 s., fot. příl. kIPOS. MLK.

LOUTKOVÉ divadlo V Boudě. 60 let souboru. 1928-1988. Historie, foto. Plzeň, Dům kultury ROH 1988. 30 s. kART.

NÁRODNÍ divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců. Praha, Academia 1988, s. 529.

NAŠE loutková scéna. Upomínková brožura Loutkového divadla Feriálních osad v Plzni. Choceň, Loutkář 1919. 48 s. MLK.

NOVÁK, Jan: Nejstarší amatérské loutkářské soubory v ČSR. Praha, SAL SČDO 1983, s. 41-42, 52-53. kART.

OBRÁZKOVÝ almanach 1904-1929. Loutkové divadlo Feriálních osad. Plzeň, F. Bergmann, s. a., 64 s. foto v textu. KK.

PEKAŘOVÁ, Lenka: V Boudě 1928-1998. Vydalo Spolkové divadlo V Boudě. Plzeň 1998. 30 s. Zde soupis pramenů a osobních vzpomínek. kART.

PLZEŇSKÉ loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu čs. loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor Osvětového odboru 1925. 46 s. MLK, kART.

PLZEŇSKÉ loutkové divadélko. Spejbl a Hurvínek. Informační brožura. Plzeň, PLD (po r.1930). Nestr. MLK.

RICHTER, Luděk: 50 Loutkářských Chrudimí. Praha, DDD a IPOS-ARTAMA 2001, s. 141-142, 144-145, 155- 156, 158-159. (Divadlo V Boudě, 3. LŠU/ZUŠ, Střípek, Rámus, Jiří Fiala, Jiří Oudes, Zdena Vašíčková, Ivana Faitlová, Dagmar Jandová).

Rolnička 1970.
SEZNAM LD Sokola, 1929–1930. Rkp. 9 s.

SCHMIEDHUBER, K.: Jubileum V Boudě. ČsL 1975, č. 5, květen.

ŠEDESÁT let loutkového souboru V Boudě. Plzeň, Dům kultury ROH 1988. 30 s. MLK.



DĚJINY českého divadla I.-IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1977, III. s. 510, 523-524.
obr. č. 507: Maňásci J. Skupy ke hře M. Němcové–Záhořové Princezna Čárypíše. Inscenace hry se Skupovými loutkami v Loutkovém divadle feriálních osad v Plzni 1917; s. 524: Duha Kukuřičňák–loutka kabaretu J. Skupy. Loutkové divadlo Feriálních osad Plzeň, 1918; s. 525: Kašpárek. Marioneta F. Noska ze souboru Loutkového divadla Feriálních osad v Plzni, 1918; IV, s. 195-200; obr. s. 198: Výjev z loutkové inscenace Machiavelliho Mandragory. LD Feriálních osad Plzeň, 1924; s. 199: Spejbl a Hurvínek v hudební scénce. LD Feriálních osad Plzeň, 1926.

VAŠÍČEK, Pavel: Plzeňské loutkářství. Plzeň, Divadlo Alfa 2000.

V BOUDĚ 1928-1998. Sborník. Plzeň, Loutkové divadlo V Boudě 1998. 30 s. kART.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla. Doba předbřeznová 1824-1846. Praha, Orbis 1957, 492 s. 108,118, 273.

WENIG, Frank: Loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni. In: Plzeňské loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu československých loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor Osvětového odboru 1925, s. 18-31. Zde detailní popis technického vybavení loutkového divadla té doby. kART.

Zprávy Loutkářského soustředění 1939, č. 12, s. 1; 1941, č. 1, s. 2; č. 2, s. 2; 1946, č. 12, s. 7.

České divadlo 1940, č. 4, s. 71.
 
  Archivy:
SÚPP: Ústřední seznam kulturních památek, ev. č. 26081/4-3585: Divadlo J. K. Tyla.

Praha, Národní archiv: Sokol, ka 183. Kopie kART.

VALENTA, Jiří – JEDLIČKOVÁ, Juliana – ŽÁČKOVÁ, Eva: Soupis podání českých ochotnických divadelních spolků uložených ve Státním ústředním archivu v Praze 1856-1948. Bibliografická pomůcka pro Místopis českého amatérského divadla. Praha, IPOS-ARTAMA 2001-2002. Rkp. 223 s. kART, Národní archiv, DNM.
 
 

Související Geografické celky

 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Přehlídky

 
 

Související Ročníky přehlídek

 
 

Související Organizace

 
 

Související Bibliografie

 
 

Související Obrázky

Plzeň, Nové divadlo, tvorba opony 1,  2014
Plzeň, Nové divadlo, tvorba opony 2,  2014
Plzeň, Nové divadlo, tvorba opony 3,  2014


 
 

Související Místopis

 
 

Mapa - Plzeň-město

Otevřít mapu do nového okna - prohledat okolí (testovací provoz)
 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':